45 C 129/2023

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Koubovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 14 790,75 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 990,75 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 990,75 Kč od 20. 12. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně zaplacení částky 1 800 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 645,99 Kč zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 5 820,93 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou doručenou soudu dne 19. 12. 2022 se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 14 790,75 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela se žalovanou dne 3. 5. 2018 smlouvu o bankovních produktech a službách a následně dne 6. 2. 2019 smlouvu o kontokorentním úvěru , Anonymizováno, č. , tel. číslo, , na jejímž základě byl žalované poskytnut na běžném účtu úvěrový rámec do výše 10 000 Kč k uspokojování jejích průběžných finančních potřeb s oprávněním čerpat i prostřednictvím kreditní karty. Čerpání úvěru započalo dne 1. 3. 2022. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit spolu s poplatky a úroky v pravidelných měsíčních splátkách. Dále byl stanoven měsíční kreditní příjem žalované na 50 % povoleného limitu. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením úvěru. Žalobkyně ukončila poskytování úvěru dne 1. 3. 2022 a převedla nesplacený debetní zůstatek ve výši 12 990,75 Kč na nově otevřený úvěrový účet č. , tel. číslo, . Žalobkyně umožnila žalované splácet dlužnou částku v 8měsíčních splátkách po 1 623,84 Kč. Žalovaná neuhradila ničeho, proto žalobkyně přistoupila dne 7. 7. 2022 zesplatnění úvěru. Dlužná částka ve výši 15 436,74 Kč sestává z jistiny ve výši 12 990,75 Kč, úroků z prodlení 645,99 Kč a sankčních poplatků 1 800 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu dopisem ze dne 29. 11. 2022, ničeho však neuhradila. Ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně uvedla, že postupovala s odbornou péčí řádného hospodáře, v souladu s právními předpisy a judikaturou, žádost posuzovala individuálně, při schvalování úvěru vycházela z údajů poskytnutých žalovanou v žádosti o úvěr ze dne 6. 2. 2019. Získané informace o žalované prověřovala v interních a externích databázích, bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku, databázi Ministerstva vnitra ČR. Disponibilní částka byla vypočtena tak, že od příjmů žalované byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje, náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje. Při výpočtu bylo počítáno s částkou životního minima a částkou normativních nákladů na bydlení. Žalobkyně zjistila a z dokladu o příjmu ověřila čistý měsíční příjem žalované ve výši 20 000 Kč, dále žalovaná uvedla zdroj příjmů 1, čistý měsíční příjem domácnosti 30 000 Kč, rodinný stav svobodná, bydlení v pronajatém domě/bytě, bez vyživovací povinnosti, žádné interní splátky, externí splátky ve výši 1 497 Kč. Výsledná měsíční splátka měla činil 212,25 Kč.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaná se, ač řádně a včas předvolána bez omluvy nedostavila, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení.

4. Ze Smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne 3.5.2018 bylo zjištěno, že si žalobkyně a žalovaný touto smlouvou sjednali vzájemná práva a povinnosti při poskytování bankovních produktů a služeb, banka se mimo jiné zavázala zřídit žalovanému běžný platební účet. Dále bylo dohodnuto, že konkrétní parametry jednotlivých produktů a služeb budou sjednány v Dispozici.

5. Z Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách uzavřené mezi klientem a bankou dne 3.5.2018 ze dne 6.2.2019 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanému dne 3. 5. 2018 založila běžný účet č. , č. účtu, , s minimální zůstatkem na běžném účtu 500 Kč, k běžnému účtu byl zřízen úvěr , Anonymizováno, s výší povoleného limitu 10 000 Kč, s minimálním měsíčním kreditním příjmem 50 % povoleného limitu, s úrokovou sazbou 21,99 % ročně, RPSN 28,66 %; pro případ nepovoleného debetního zůstatku činila úroková sazba 29 % ročně, současně byly sjednány související poplatky.

6. Ze Zvláštního ujednání ke kontokorentnímu úvěru , Anonymizováno, ze dne 6.2.2019 bylo zjištěno, že si jimi žalobkyně a žalovaná ujednali obecně vzájemní práva a povinnosti při poskytování spotřebitelského kontokorentního úvěru , Anonymizováno, .

7. Z Vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace pro , Anonymizováno, vč. formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru vyplývají bližší údaje ohledně předmětného úvěru (jako například výše úvěru, doba trvání, splátky, celková částka, kterou je třeba zaplatit, apod.).

8. Žalobkyně dále předložila Spotřebitelský kontokorentní úvěr , Anonymizováno, – základní produktové podmínky účinné od 1.4.2021.

9. Z Výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, ze dne 23.3.2022 bylo zjištěno, že majitelkou tohoto účtu byla žalovaná, počáteční zůstatek činil -12 219,64 Kč, konečný zůstatek -79 Kč, dne 1. 3. 2022 došlo k převodu částky 12 990,75 Kč na otevřený úvěrový účet.

10. Z Oznámení o zesplatnění ze dne 9.7.2022 a poštovního podacího archu ze dne 12.7.2022 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalované, že úvěr č. , č. účtu, na částku 12 990,75 Kč prohlásila ke dni 7. 7. 2022 za splatný, sdělila žalované platební údaje, a vyzvala ji k uhrazení dlužné částky nejpozději do 25. 7. 2022. Toto oznámení bylo žalované odesláno dne 12. 7. 2022.

11. Z Výpisů z úvěrového účtu č. , č. účtu, ze dne 31.3.2022, dne 29.4.2022, dne 31.5.2022, dne 30.6.2022, dne 29.7.2022, dne 31.8.2022, dne 30.9.2022 a dne 31.10.2022 bylo zjištěno, že žalovaná ničeho na úvěr nevrátila, nebyl zjištěn žádný pohyb na úvěrovém účtu, z výpisu ze dne 20. 2. 2020 pak vyplynulo, že celkový dluh na jistině úvěru činí 12 990,75 Kč a na úroku z prodlení z jistiny 426,36 Kč.

12. Z Předžalobní upomínky ze dne 29.11.2022 a podacího archu ze dne 29.11.2022 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu před podáním žaloby.

13. Z Platební historie ke smlouvě č. , tel. číslo, bylo zjištěno, že dne 1. 3. 2022 byla na účet převedena dlužná částka v celkové výši 12 990,75 Kč, na úvěr nebylo ničeho uhrazeno. Smlouva byla ukončena 7. 7. 2022. Celkový dluh na jistině úvěru činí 12 990,75 Kč.

14. Z Potvrzení o výši příjmu ze dne 16.8.2018 bylo zjištěno, že zaměstnavatel žalované, společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , vystavil dne 16. 8. 2018 potvrzení o příjmu žalované a dalších skutečnostech, a to, že žalovaná měla pracovní poměr od 2. 5. 2018, na dobu neurčitou, jako operátor, průměrný čistý měsíční příjem žalované za poslední 3 měsíce činil 18 914 Kč, ze mzdy nebyly prováděny žádné srážky.

15. Z Vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 4.7.2023 vč. přílohy bylo zjištěno, že žalobkyně vyhotovila vyjádření k posouzení úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru, kdy uvedla, že úvěruschopnost byla hodnocena individuálně v souladu s principy obezřetného úvěrování, byla provedena kontrola v interních a externích databázích, insolvenčním rejstříku, databázi MVČR, bankovním a nebankovním registru klientských informací. Disponibilní částka byla zjištěna odečtením splátkových a dalších výdajů, nákladů na vyživované osoby a ostatních deklarovaných výdajů od příjmů. Při výpočtu bylo počítáno s částkou životního minima a částkou normativních nákladů na bydlení. Žalovaná měla mít čistý měsíční příjem ve výši 20 000 Kč, který byl ověřen z dokladu o příjmu, dále žalobkyně vycházela z údajů, že žalovaná byla zaměstnána na dobu neurčitou, byla svobodná, bez vyživovací povinnosti, bydlela v nájmu, čistý měsíční příjem domácnosti byl 30 000 Kč, neměla žádné interní splátky a měla další závazek u jiné společnost v celkové výši 44 797 Kč s měsíční splátkou 1 497 Kč.

16. Z Ukončení poskytování , Anonymizováno, k běžnému účtu č. , č. účtu, a otevření úvěrového účtu ze dne 2.3.2022 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalované, že z důvodu porušování smluvních ujednání o kontokorentním úvěru bylo zrušeno poskytování , Anonymizováno, a dluh ve výši 12 990,75 Kč byl z běžného účtu č. , č. účtu, převeden na nově zřízený úvěrový účet č. , tel. číslo, , který je možné splatit formou 8měsíčních splátek po 1 623,84 Kč s tím, že první splátka je splatná 1. 4. 2022.

17. Z Žádosti o povolení debetního zůstatku , Anonymizováno, ze dne 6.2.2019 bylo zjištěno, že žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, že je svobodná, bydlí v pronajatém domě/bytě, má základní vzdělání, nemá vyživovací povinnost, je zaměstnaná jako dělník/řemeslník u zaměstnavatele , právnická osoba, , její průměrný čistý měsíční příjem činí 20 000 Kč, celkový čistý měsíční příjem domácnosti činí 30 000 Kč, počet zdrojů příjmu 1, nemá žádné srážky z příjmu ani jiné splátky, nemá žádné měsíční náklady.

18. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaná uzavřela dne 3. 5. 2018 s žalobkyní smlouvu o bankovních produktech a službách, na jejímž základě a na základě žádosti ze dne 6. 2. 2019 a dispozice ze dne 6. 2. 2019 byl žalované poskytnut kontokorentní úvěr s úvěrovým limitem 10 000 Kč. Po překročení limitu žalobkyně zřídila žalované nový úvěrový účet, na který byl převeden nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu ve výši 12 990,75 Kč. Žalovaná na tento dluh ničeho neuhradila. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru z údajů poskytnutých žalovanou v žádosti o úvěr, z potvrzení o příjmu a prověřením v bankovním a nebankovním registru klientských informací, ve vztahu k výdajům vycházela z částek životního minima a normativních nákladů na bydlení. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce zaslala žalované předžalobní upomínku s výzvou k zaplacení dlužné částky.

19. Dle § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

20. Dle § 2665 občanského zákoníku ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.

21. Dle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

22. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

23. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

25. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

26. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

27. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

28. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

29. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti úvěrujícího při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, pak soudu nezbude než shledat smlouvu absolutně neplatnou.

30. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně s žalovanou uzavřela dne 3. 5. 2018 smlouvu o účtu (§ 2662 občanského zákoníku), dne 6. 2. 2019 měly také uzavřít smlouvu o povoleném debetu, na jejichž základě žalovaná mohla čerpat záporný zůstatek (§ 2665 občanského zákoníku a § 2395 občanského zákoníku). Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřila schopnost žalované splácet úvěr, a vzhledem k negativnímu zjištění v tomto směru, shledal soud smlouvu o spotřebitelském úvěru neplatnou. Žalobkyně sice formálně zjišťovala příjmy žalované, měsíční příjem ze zaměstnání, který činil 18 914 Kč rovněž ověřila z potvrzení o příjmu vystaveného jejím zaměstnavatelem. Tvrzené skutečnosti ve vztahu k celkovým čistým měsíčním příjmům domácnosti nijak neověřila. Žalovaná v žádosti uvedla, že nemá žádné měsíční náklady. Skutečné výdaje žalované nebyly nijak ověřeny. V případě výdajů žalobkyně tvrdila, že vycházela z částek životního minima a normativních nákladů na bydlení. Žádný konkrétní výpočet s výsledným disponibilním zůstatkem nebyl předložen. Žalovaná v žádosti dále uvedla, že nemá žádné jiné měsíční splátky. Žalobkyně prověřila žalovanou v bankovním a nebankovním registru klientských informací, přičemž zjistila, že žalovaná má další závazek u jiné společnost v celkové výši 44 797 Kč s měsíční splátkou 1 497 Kč. Žalobkyně si nezjistila veškeré potřebné údaje k posouzení úvěruschopnosti žalované, nemohla tak finanční situaci a poměry žalované reálně vyhodnotit a učinit z nich odpovídající kvalifikovaný závěr. Z žalobních tvrzení a předložených důkazů nelze učinit jednoznačný závěr, že by žalovaná byla schopna splácet další závazky. Lze tedy uzavřít, že se žalobkyně jako profesionál v daném případě zodpovědně a s náležitou péčí nezabývala schopností žalované v postavení spotřebitele poskytnutý úvěr splácet. Vzájemný vztah účastníků řízení tak byl vypořádán dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení.

31. Pokud pak bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované 12 990,75 Kč a žalovaná z této částky ničeho nevrátila, je třeba na částku ve výši 12 990,75 Kč pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalované, neboť jí bylo plněno na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu a je tedy povinna takové obohacení žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu nejdříve oznámením o zesplatnění ze dne 9. 7. 2022, k jejímuž doručení došlo v souladu s § 573 občanského zákoníku třetí pracovní den po jejím odeslání. Předchůdkyně žalobkyně stanovila žalované k uhrazení dluhu lhůtu do 25. 7. 2022. Jelikož pak žalovaná v uvedeného lhůtě ničeho nezaplatila, je od 26. 7. 2022 v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku). Žalobkyně požadovala zákonného úroky z prodlení od 20. 12. 2022, proto jí byly přiznány až od tohoto dne.

32. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud žalobu důvodnou co do zaplacení 12 990,75 Kč a zákonného úroku z prodlení z této částky jdoucích od 20. 12. 2022 do zaplacení a žalobě v této části vyhověl. Povinnost k zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 1970 občanského zákoníku a jejich výše pak z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co do zbývajícího žalobou uplatněného nároku nezbylo soudu než žalobu zamítnout.

33. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. dle většinového úspěchu žalobkyně, jež zároveň doložila, že splnila podmínky stanovené § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 820,93 Kč, přičemž tato částka představuje 72,22 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 86,11 % a úspěchu žalované v rozsahu 13,89 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 790,75 Kč sestávající z částky 1 700 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 700 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 000 Kč ve výši 1 260 Kč. Tyto náklady řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit právnímu zástupci žalobkyně.

34. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.