45 C 139/2022

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Koubovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 14 321 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 215 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 215 Kč od 16. 12. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně zaplacení částky 11 106 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14 321 Kč od 1. 9. 2021 do 15. 12. 2021 a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 11 106 Kč od 16. 12. 2021 do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 27. 12. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 14 321 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 22. 12. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] to distančně prostřednictvím elektronických prostředků. Ve smlouvě si ujednali, že žalobkyně na požádání žalovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a žalovaný se zavazuje, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobkyni poplatek za čerpání úvěru a úrok za podmínek uvedených ve smlouvě. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému na jeho žádost peněžní prostředky v celkové výši 9 000 Kč. Peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty na bankovní účet číslo [bankovní účet]. Žalovaný byl povinen do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru, která činila jednu pětinu dlužné částky k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však částku ve výši 300 Kč, a to bezhotovostně na bankovní účet žalobkyně. Ve smlouvě bylo dále ujednáno, že žalovaný je povinen uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru, tedy celkem částku ve výši 1 800 Kč. Žalovaný byl povinen zaplatit z peněžních prostředků, které mu byly žalobkyní poskytnuty, úrok ve sjednané celkové výši 20 % měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků až do jejich vrácení. V případě, že by se stal celý dluh splatným, byl žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok ve výši 8 % ročně místo sjednaného úroku ve výši 20 % měsíčně. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stával součástí jistiny dluhu žalovaného. Jeho celková výše tvořená součtem jednotlivých částek úroků účtovaných měsíčně dle výpisů o revolvingovém účtu činila 8 943 Kč. Dále bylo ujednáno, že bude-li žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen hradit žalobkyni účelně vynaložené náklady ve výši 200 Kč za každý započatý měsíc prodlení. Žalobkyně nárokuje zaplacení účelně vynaložených nákladů ve výši 363 Kč. Ke dni podání žaloby uhradil žalovaný žalobkyni pouze částku ve výši 5 785 Kč. Dle smlouvy v případě prodlení žalovaného se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než 2 měsíce se bez dalšího stává celý dluh splatným a žalobkyně je oprávněna požadovat splacení celé dlužné částky. Žalovaný dlužnou částku v době splatnosti neuhradil, a je tak od 1. 9. 2021 v prodlení. Žalobkyni vznikl nárok na úhradu celkové dlužné částky ve výši 14 321 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalovanému byla zaslána výzva k úhradě dlužné částky, ani poté však ničeho neuhradil.

2. Dne 25. 5. 2022 zaslala žalobkyně na výzvu soudu doplnění žaloby, v němž zopakovala tvrzení uvedená již v žalobě a nadto uvedla, že smlouvy o revolvingovém úvěru a o uživatelském účtu byly uzavřeny dne 22. 12. 2020 distančně prostřednictvím elektronických prostředků. Dle žalobkyně byla zachována písemná forma při uzavírání uvedených smluv s odkazem na příslušná ustanovení občanského zákoníku. Smlouva byla uložena na serveru žalobkyně a v uživatelském účtu žalovaného, bylo možno reprodukovat obsah smluv v nezměněné podobě. Totožnost žalovaného byla ověřena dle občanského průkazu a výplatní pásky. Žalobkyně dále uvedla, že smlouvy byly řádně elektronicky podepsány tak, že žalovaný použil unikátních přihlašovacích údajů a následně odkliknutím odsouhlasil obsah uzavřených smluv. Žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného zejména nahlédnutím do obchodního rejstříku, živnostenského rejstříku, insolvenčního rejstříku, administrativního registru ekonomických subjektů, centrální evidence exekucí, katastru nemovitostí, vše bez negativního záznamu, a dále dle údajů uvedených žalovaným v žádosti o úvěr, kdy uvedený příjem porovnala s průměrnou měsíční mzdou a dále příjem ověřila ze 3 výplatních pásek, dle kterých byl průměrný měsíční čistý příjem žalovaného 25 278 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný uvedl výdaje ve výši 1 000 Kč, počítala žalobkyně s průměrnými měsíčními výdaji dle ČSÚ ve výši 10 500 Kč, k čemuž připočetla částku měsíční splátky 1 200 Kč. Po odečtení výdajů od příjmů měl mít žalovaný k dispozici ještě částku 13 578 Kč.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

4. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adresu trvalého pobytu shora) bez omluvy nedostavil, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení.

5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne 22. 12. 2020 bylo zjištěno, že tato měla být uzavřena mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako klientem. Smlouva není ze strany žalovaného podepsána.

6. Ze smlouvy o uživatelském účtu ze dne 22. 12. 2020 bylo zjištěno, že tato měla být uzavřena mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako klientem. Smlouva není ze strany žalovaného podepsána.

7. Z výpisu z revolvingového úvěru ze dne 11. 1. 2021 bylo zjištěno, že dlužná částka ke dni 10. 1. 2021 činila 6 000 Kč.

8. Z výpisu z revolvingového úvěru ze dne 10. 2. 2021 bylo zjištěno, že dlužná částka ke dni 10. 2. 2021 činila 4 800 Kč a bylo uhrazeno 1 200 Kč.

9. Z výpisu z revolvingového úvěru ze dne 10. 3. 2021 bylo zjištěno, že dlužná částka ke dni 10. 3. 2021 činila 4 779 Kč a bylo uhrazeno 960 Kč.

10. Z výpisu z revolvingového úvěru ze dne 12. 4. 2021 bylo zjištěno, že dlužná částka ke dni 10. 4. 2021 činila 4 841 Kč a bylo uhrazeno 956 Kč.

11. Z výpisu z revolvingového úvěru ze dne 10. 5. 2021 bylo zjištěno, že dlužná částka ke dni 10. 5. 2021 činila 3 924 Kč a bylo uhrazeno 1 884 Kč.

12. Z výpisu z revolvingového úvěru ze dne 10. 6. 2021 bylo zjištěno, že dlužná částka ke dni 10. 6. 2021 činila 8 682 Kč a bylo uhrazeno 785 Kč.

13. Z výpisu z revolvingového úvěru ze dne 13. 7. 2021 bylo zjištěno, že dlužná částka ke dni 10. 7. 2021 činila 9 448 Kč.

14. Z výpisu z revolvingového úvěru ze dne 10. 8. 2021 bylo zjištěno, že dlužná částka ke dni 10. 8. 2021 činila 11 520 Kč.

15. Z výpisu z revolvingového úvěru ze dne 10. 9. 2021 bylo zjištěno, že dlužná částka ke dni 10. 9. 2021 činila 14 014 Kč.

16. Z výpisu z revolvingového úvěru ze dne 11. 10. 2021 bylo zjištěno, že dlužná částka ke dni 10. 10. 2021 činila 14 321 Kč.

17. Z kopie občanského průkazu žalovaného bylo zjištěno, že tuto měla žalobkyně k dispozici.

18. Z výpisu z běžného účtu č. [bankovní účet] za období 1. 12. 2020 – 31. 12. 2020 (str. 1 a 51) bylo zjištěno, že dne 22. 12. 2020 byla zaslána z účtu žalobkyně částka ve výši 5 000 Kč na účet [bankovní účet].

19. Z výpisu z běžného účtu č. [bankovní účet] za období 1. 5. 2021 – 31. 5. 2021 (str. 22) bylo zjištěno, že dne 13. 5. 2021 byla zaslána z účtu žalobkyně částka ve výši 4 000 Kč na účet [bankovní účet]. 20. [právnická osoba] ze dne 18. 5. 2022 bylo zjištěno, že majitelem účtu č. [bankovní účet] byl ke dni 22. 12. 2020 a ke dni 13. 5. 2021 žalovaný.

21. Z výplatního lístku 09/ 2020 bylo zjištěno, že čistý měsíční příjem žalovaného v září roku 2020 činil 23 399 Kč.

22. Z výplatního lístku 10/ 2020 bylo zjištěno, že čistý měsíční příjem žalovaného v říjnu roku 2020 činil 22 778 Kč.

23. Z výplatního lístku 11/ 2020 bylo zjištěno, že čistý měsíční příjem žalovaného v listopadu roku 2020 činil 27 315 Kč.

24. Z výzvy k úhradě – předžalobní upomínky ze dne 12. 11. 2021 včetně podacího archu z téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky před podáním žaloby.

25. Z výstupu z aplikace obsahujícího údaje o žalovaném bylo zjištěno, že žalobkyně evidovala osobní údaje o žalovaném, včetně údajů o jeho příjmech (čistý měsíční příjem 17 000 Kč) a výdajích (měsíční výdaje celkem 1 Kč), údaj o bydlení v pronájmu a informaci, že žalovaný nemá vyživovací povinnosti.

26. Z mandátní smlouvy ze dne 29. 5. 2013 soud neučinil žádná skutková zjištění, když tato byla uzavřena mezi žalobkyní a třetí osobou ohledně vymáhání pohledávek a není zřejmé, jaký má vztah k předmětu řízení.

27. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný obdržel od žalobkyně 9 000 Kč, žalobkyně disponuje identifikačními údaji žalovaného včetně kopie jeho občanského průkazu a tří výplatních pásek. Žalovaný žalobkyni uhradil celkem 5 785 Kč. Dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 12. 11. 2021 (odeslán žalovanému téhož dne) byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky.

28. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

29. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

30. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

31. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

32. Dle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu, kdy nesplnění písemné formy má za následek neuzavření smlouvy.

33. Dle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace, lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5. Dle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis.

34. Dle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014 (dále jen„ eIDAS) se„ podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

35. Dle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

36. Dle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

37. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 občanského zákoníku je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaný připojil svůj podpis. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

38. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručnímu, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpis vytvořený kvalifikovaným prostředkem). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis, jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. č. 297/2016 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.

39. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

40. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

41. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

42. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného řízení vyplynulo, že žalobkyně převedla na účet žalovaného celkem 9 000 Kč, ovšem po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že nebyl prokázán žádný právní titul k takovému úkonu. Z žádného provedeného důkazu nevyplývá, že by žalovaný provedl jakýkoliv relevantní úkon směřující k uzavření smlouvy o úvěru s žalobkyní tvrzeným obsahem. Bylo pouze prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně disponovala identifikačními údaji žalovaného a nepodepsaným vyhotovením smlouvy. Žalobkyně tedy předloženými listinnými důkazy neprokázala, že by mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím komunikace na dálku (§ 2395 a násl. občanského zákoníku a § 1824 a násl. občanského zákoníku), právě o takovém obsahu, který tvrdí v žalobě, když z nich neplyne vůle žalovaného smlouvu uzavřít. Za žalovaného měla být smlouva podepsána v systému žalobkyně použitím unikátních přihlašovacích údajů a následným odsouhlasením obsahu smlouvy odkliknutím. Samotná smlouva v elektronické podobě neobsahuje žádné záznamy o tom, že by k ní byly připojeny podpisy (tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě), tj. žádné záznamy o tom, že by elektronická smlouva obsahovala kvalifikovaný či uznávaný elektronický podpis a ani údaje o připojení jakýchkoliv dalších dat ke smlouvě, jež by mohly být považovány za podpis. Podpis měl být žalovaným připojen na smlouvu, ze smlouvy předložené žalobkyní však nevyplývá, kdy a jak k ní byl výše uvedený záznam o podpisu připojen, a že po té, kdy k ní byl tento tvrzený podpis připojen, je možné zjistit jakoukoliv dodatečnou změnu smlouvy. Dále nebylo prokázáno, že by záznam o podpisu byl připojen právě žalovaným, že by právě žalovaný byl tím, kdo jej na smlouvu připojil. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzeného uzavření předmětné smlouvy. Stejné závěry platí také v případě smlouvy o uživatelském účtu. Z důvodu neplatnosti smlouvy o revolvingovém úvěru ze shora uvedeného důvodu se již soud dále nezabýval otázkou, zda žalobkyně v souladu se zákonem a ochranou spotřebitele dostatečně prověřila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru.

43. Soud tedy shledal plnění žalobkyně na účet žalovaného plněním bez právního důvodu, kterým se žalovaný bezdůvodně obohatil a je povinen obohacení vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Ze strany žalovaného nebylo nijak tvrzeno a tím méně prokázáno, že by provedl jakoukoli úhradu žalobkyni. Pokud pak bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému 9 000 Kč a žalovaný vrátil pouze 5 785 Kč, je třeba na rozdíl v obou částkách ve výši 3 215 Kč pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť mu bylo plněno na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu a je tedy povinen takové obohacení žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu nejdříve předžalobní upomínkou dne 12. 11. 2021, k jejímuž doručení došlo v souladu s § 573 občanského zákoníku třetí pracovní den po jejím odeslání, tj. dne 18. 11. 2021. Jelikož pak žalovaný ve lhůtě stanovené žalobkyní, tj. do 15. 12. 2021 neplnil, je od 16. 12. 2021 v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku).

44. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud žalobu důvodnou co do zaplacení 3 215 Kč a zákonného úroku z prodlení z této částky jdoucích od 16. 12. 2021 do zaplacení a žalobě v této části vyhověl. Povinnost k zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 1970 občanského zákoníku a jejich výše pak z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co do zbývajícího žalobou uplatněného nároku nezbylo soudu než žalobu zamítnout.

45. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř., když měl žalovaný v řízení většinový úspěch, avšak žádné náklady řízení neuplatnil a žádné na jeho straně ani z proběhlého řízení nevyplývají.

46. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.