45 C 140/2023

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Koubovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 16 750,93 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 999,99 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně zaplacení částky 2 005,39 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 872,25 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 005,38 Kč od 28. 10. 2022 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 12 421,88 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 216 Kč a částky 3 745,55 Kč zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 15. 3. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 16 750,93 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela dne 29. 10. 2020 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti při podpisu smlouvy 15 000 Kč, které se žalovaná zavázala uhradit ve splátkách spolu s částkou 12 888 Kč, jež představuje kapitalizovaný smluvní úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady za vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek. Celkovou částku ve výši 27 888 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 14měsíčních splátkách po 1 992 Kč, s poslední splátkou splatnou dne 29. 12. 2021. Schopnost žalované splácet úvěr byla posouzena na základě žalovanou vyplněné žádosti o úvěr, ve které uvedla osobní údaje, zaměstnání, měsíční příjmy a výdaje, ostatní finanční závazky, dále předchůdkyně žalobkyně vycházela z předložených listin a dokladů. S ohledem na výši příjmů a výši úvěru vyhodnotila předchůdkyně žalobkyně žalovanou jako způsobilou ke splácení úvěru. Žalované mělo po odečtení měsíční splátky úvěru měsíčně zůstat 5 200 Kč, kterými mohla volně disponovat. Žalovaná neměla záznam v insolvenčním rejstříku. Žalovaná na uvedenou pohledávku uhradila částku v celkové výši 4 000,01 Kč. Žalobou uplatněná pohledávka sestává z nesplacené jistiny ve výši 13 005,38 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 872,25 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 13 005,38 Kč od 28. 10. 2022 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 12 421,88 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 216 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 745,55 Kč. Smluvní pokuta byla sjednána ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 4. 2022 a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 10. 2022 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno a byla rovněž před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaná se, ač řádně a včas předvolána, k jednání soudu nedostavila. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

4. Ze Žádosti o úvěr ze dne 29.10.2020 bylo zjištěno, že žalovaná v žádosti uvedla, že je na mateřské/rodičovské dovolené, je vdaná, bydlí u rodičů, má minimálně tři nezaopatřené děti (zaškrtnuté políčko 3+), její měsíční příjem činí 11 715 Kč (rodičovský příspěvek/výživné), měsíční výdaje činí celkem 13 360 Kč, které sestávají z výdajů na bydlení a energie ve výši 1 000 Kč, výdajů na dopravu, jídlo a osobní náklady 11 860 Kč a srážek ze mzdy, výživného ve výši 500 Kč. Dále pak uvedla měsíční výdaje domácnosti v celkové výši 17 060 Kč, které sestávají z výdajů na bydlení a energie ve výši 1 500 Kč, výdajů na dopravu, jídlo a osobní náklady 15 060 Kč a srážek ze mzdy, výživného ve výši 500 Kč. Měsíční čistý příjem manžela byl uveden ve výši 12 498 Kč. Výdaje žalované převyšovaly příjmy o 1 645 Kč, při započtení příjmu manžela žalované měl použitelný příjem činit 7 153 Kč. V čestném prohlášení žalovaná uvedla, že měla ke dni podání žádosti dluhy v celkové výši 55 000 Kč, kdy mělo být ověřeno řádné splácení žalovaných či vymáhaných částek. Žádost je podepsána.

5. Ze Smlouvy o úvěru ze dne 29.10.2020 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč, celkové náklady spotřebitelského úvěru činily 12 888 Kč, celková dlužná částka tedy činila 27 888 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit úvěr včetně celkových nákladů v 14 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč. Částka 15 000 Kč byla žalované vyplacena v hotovosti při podpisu smlouvy. Smlouva obsahuje podpisy stran.

6. Z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 29.10.2020 vyplývají bližší údaje ohledně předmětného úvěru (jako například výše úvěru, doba trvání, splátky, celková částka, kterou je třeba zaplatit apod.). Listina je žalovanou podepsána.

7. Z Rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne 3.6.2022, Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25.10.2022, Přílohy č. 1 – seznam pohledávek v listinné podobě a Potvrzení o provedení transakce ze dne 27.10.2022 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni.

8. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 10.11.2022 a podacího archu ze dne 11.11.2022 bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, . oznámila žalované postoupení pohledávky z titulu smlouvy č. , hodnota, a vyzvala žalovanou k uhrazení dlužné částky ve výši 37 138,51 Kč včetně příslušenství do 10 dnů po obdržení dopisu.

9. Z Přípisu žalobkyně ze dne 27.11.2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyhotovila oznámení adresované žalované s informací o postoupení pohledávky ze smlouvy č. 0344797a výzvou k úhradě dlužné částky 37 229,37 Kč do 15. 12. 2022.

10. Z Výzvy před podáním žaloby ze dne 1.3.2023 a podacího archu ze dne , právnická osoba, .2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 37 138,51 Kč s příslušenstvím ze smlouvy č. , hodnota, před podáním žaloby.

11. Z Výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne 13.3.2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyhotovila přehled úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, který obsahuje čtyři úkony, odchozí telefonické hovory ve dnech 23. 11. 2022, 31. 1. 2023, 10. 3. 2023, 19. 12. 2022.

12. Z Pracovní smlouvy na dobu neurčitou ze dne 2.3.2020 nebyla učiněna žádná zjištění, neboť není zřejmé, s kým byla smlouva uzavřena.

13. Z Výplatní pásky za období 7/2020 bylo zjištěno, že čistá mzda v tomto období činila 12 560 Kč, ze mzdy byly provedeny srážky ve výši 3 192 Kč, k vyplacení bylo 9 337 Kč. Není zřejmé, komu byla výplatní páska vystavena.

14. Z Výplatní pásky za období 8/2020 bylo zjištěno, že čistá mzda v tomto období činila 12 463 Kč, ze mzdy byly provedeny srážky ve výši 3 126 Kč, k vyplacení bylo 9 337 Kč. Není zřejmé, komu byla výplatní páska vystavena.

15. Z Výplatní pásky za období 9/2020 bylo zjištěno, že čistá mzda v tomto období činila 12 473 Kč, ze mzdy byly provedeny srážky ve výši 3 134 Kč, k vyplacení bylo 9 339 Kč. Není zřejmé, komu byla výplatní páska vystavena.

16. Z Poštovní poukázka B ze dne 12.8.2020 bylo zjištěno, že žalované byla z Úřadu práce ČR zaslána částka ve výši 11 715 Kč, která sestávala z příspěvku na bydlení, tří příspěvků na dítě a rodičovského příspěvku.

17. Z Poštovní poukázky B ze dne 14.9.2020 bylo zjištěno, že žalované byla z Úřadu práce ČR zaslána částka ve výši 11 715 Kč, která sestávala z příspěvku na bydlení, tří příspěvků na dítě a rodičovského příspěvku.

18. Z Poštovní poukázky B ze dne 13.10.2020 bylo zjištěno, že žalované byla z Úřadu práce ČR zaslána částka ve výši 11 715 Kč, která sestávala z příspěvku na bydlení, tří příspěvků na dítě a rodičovského příspěvku.

19. Z Poštovní poukázky A ze dne 25.10.2020 bylo zjištěno, že žalovaná zaslala dne 25. 10. 2020 ZPMV ČR splátku pojistného ve výši 500 Kč.

20. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 29. 10. 2020 při podpisu smlouvy o úvěru v hotovosti částku 15 000 Kč. Předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalované splácet úvěr tak, že vycházela z údajů uvedených žalovanou v žádosti o úvěr a z žalovanou předložených výplatných dokladů a poštovních poukázek. Žalovaná byla na rodičovské dovolené, měla tři děti, pobírala příspěvek na bydlení, tři příspěvky na dítě a rodičovský příspěvek, vše v celkové výši 11 715 Kč. Žalovaná splácena Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra 500 Kč měsíčně. Žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, že v době poskytnutí úvěru měla další závazky ve výši 55 000 Kč, které splácí. Žalovaná vrátila předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 4 000,01 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno a byla rovněž před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání.

21. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

22. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

25. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

26. Dle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu, kdy nesplnění písemné formy má za následek neuzavření smlouvy.

27. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

28. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

29. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

30. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti úvěrujícího při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, pak soudu nezbude než shledat smlouvu absolutně neplatnou.

31. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného dokazování vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně měla s žalovanou uzavřít dne 29. 10. 2020 smlouvu o úvěru dle § 2395 občanského zákoníku, na jejímž základě žalovaná obdržela v hotovosti částku ve výši 15 000 Kč, což potvrdila svým podpisem na smlouvě. Soud se zabýval otázkou, zda předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřila schopnost žalované úvěr splácet. Vzhledem k negativnímu zjištění v tomto směru, shledal soud smlouvu o spotřebitelském úvěru neplatnou. Předchůdkyně žalobkyně sice formálně zjišťovala příjmy a výdaje žalované, tvrzené skutečnosti o příjmu si ověřovala na základě žalovanou předložených dokumentů, tvrzené skutečnosti o výdajích si však nijak neověřovala, nezjistila veškeré informace potřebné k objektivnímu prověření bonity žalované, a především zjištěné informace správně nevyhodnotila a neučinila z nich odpovídající kvalifikovaný závěr, když z předložených listin nelze učinit závěr, že byla žalovaná schopna dostát svých závazků ze smlouvy.

32. Konkrétně tedy ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalované: žalovaná požádala předchůdkyni žalobkyně o úvěr ve výši 15 000 Kč na 14 měsíců s měsíční splátkou ve výši 1 992 Kč. V žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru uvedla, že je vdaná, má tři nezaopatřené děti, bydlí u rodičů, je na rodičovské dovolené, její měsíční příjem je tvořen dávkami státní sociální podpory a činí 11 715 Kč. Příjem žalované předchůdkyně žalobkyně ověřila z poštovních poukázek. Příjem manžela měl činit 12 498 Kč. Žalobkyně předložila pracovní smlouvu a výplatní pásky, z nichž není zřejmé, komu byly vystaveny. Pokud by se jednalo o výplatní pásky manžela žalované, bylo i z těchto zjištěno, že ze mzdy byly prováděny srážky a necelých 9 400 Kč. Žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, že má další závazky ve výši 55 000 Kč, které splácí. Výdaje žalované nebyly předchůdkyní žalobkyně nijak ověřovány. Stejně tak nebyly prověřeny jiné závazky žalované. Předchůdkyně žalobkyně se tedy při zkoumání úvěruschopnosti zabývala pouze příjmovou stránkou, výdaje žalované nijak neověřovala, vycházela pouze z údajů uvedených žalovanou. Po zohlednění shora uvedeného a také výše měsíční splátky, délky splácení a celkové částky, kterou se žalovaná zavázala vrátit, lze uzavřít, že se předchůdkyně žalobkyně jako profesionál v daném případě zodpovědně a s náležitou péčí nezabývala schopností žalované v postavení spotřebitele poskytnutý úvěr splácet. Vzájemný vztah účastníků řízení tak byl vypořádán dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení. Z neplatné smlouvy přitom nemohou žalobkyni náležet žádné další případně sjednané nároky jako např. úroky, poplatky, pokuty apod., když ke vzniku smluvního vztahu mezi účastníky nedošlo.

33. Pokud pak bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla dne 29. 10. 2020 žalované 15 000 Kč a žalovaná vrátila pouze 4 000,01 Kč, je třeba na rozdíl v obou částkách ve výši 10 999,99 Kč pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalované, neboť jí bylo plněno na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu a je tedy povinna takové obohacení žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Ve zbylém rozsahu nárok pro neplatnost smlouvy o úvěru důvodný není.

34. Pokud jde o požadované příslušenství, představované zákonným úrokem z prodlení, nemohlo toto být žalobkyni přiznáno, neboť podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022 platí, že splatnost zbývající části jistiny zatím nenastala, a tedy nemohl ani vzniknout nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení, neboť § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně má dle tohoto rozhodnutí nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaná jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobkyně může požadovat zaplacení úroku z prodlení.

35. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána dle § 1879 občanského zákoníku na základě rámcové a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek.

36. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud žalobu důvodnou co do zaplacení částky 10 999,99 Kč a žalobě v této části vyhověl. Co do zbývajících žalobou uplatněných nároků nezbylo soudu než žalobu zamítnout.

37. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř., když měla žalovaná v řízení většinový úspěch, avšak žádné náklady řízení neuplatnila a žádné na její straně ani z proběhlého řízení nevyplývají.

38. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, netvrdila tím méně prokázala, jaké jsou její možnosti poskytnutou jistinu vrátit. Svojí neúčastí u jednání soudu se vzdala možného poučení.