45 C 182/2025

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Koubovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovaným:

1. Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované 2. jméno FO , narozený datum bytem Adresa žalované o zaplacení 967 046,47 Kč s příslušenstvím I. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 843 091,73 Kč, a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se co do zaplacení částky 123 954,74 Kč, úroku ve výši 4,9 % ročně z částky 962 963,14 Kč od 1.8.2024 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 962 963,14 Kč od 1.8.2024 do zaplacení zamítá.III. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 36 459,09 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni částku 967 046,47 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že s žalovanou 1 uzavřela dne 20.5.2021 Smlouvu o stavebním spoření č. , hodnota, , na jejímž základě požádala žalovaná 1 o poskytnutí meziúvěru ze stavebního spoření. Dne 17.9.2021 žalobkyně uzavřela s žalovanou 1 Smlouvu o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření č. , hodnota, do výše 1 000 000 Kč a s žalovaným 2 dohodu o přistoupení k závazku, ve které se žalovaný zavázal, že veškeré pohledávky, které vzniknou z úvěrové smlouvy, v plné výši uspokojí, pokud tak neučiní žalovaná 1. Žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřovala úvěruschopnost žalovaných, a to zkoumáním jejich příjmů a předpokládaných výdajů. Žalobkyně z potvrzení o příjmu vystaveného společností , právnická osoba, ověřila, že žalovaný 2 byl u této společnosti zaměstnán na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou jako pomocný dělník, přičemž průměrný čistý měsíční příjem žalovaného 2 za posledních 12 měsíců činil 21 823 Kč. K ověření příjmů žalovaný 2 doložil také výplatní pásky za období leden–květen 2021 a dále výpis z bankovního účtu č. , č. účtu, , ze kterého byly patrné příchozí platby od zaměstnavatele žalovaného 2. Žalovaný 2 uvedl, že nemá žádnou vyživovací povinnost, nejsou mu ze mzdy prováděny srážky, pobírá stravenky ve výši 100 Kč/kus. Žalobkyně dále z potvrzení o příjmu od žalované 1 a oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory vystavené Úřadem práce ČR zjistila, že žalovaná 1 pobírá od 1.4.2020 rodičovský příspěvek ve výši 9 900 Kč měsíčně. Žalovaná 1 dále doložila výpis z bankovního účtu č. , č. účtu, . Žalobkyně z interní evidence a náhledem do dlužnických registrů SOLUS a BRKI ověřila, že žalovaní měli splátkové závazky, pouze u žalobkyně z předmětného úvěrového případu ve výši 7 200 Kč. Žalovaní byli druh a družka žijící ve společné domácnosti. Žalobkyně vypočetla předpokládané pravidelné měsíční výdaje žalovaných tak, že zohlednila pravděpodobné výdaje na domácnost na tři osoby (žalovaná 1, žalovaný 2 a dítě) v celkové výši 9 605 Kč a náklady na obživu pro tyto osoby v celkové výši 8 720 Kč, celkové měsíční výdaje na domácnost a obživu tak činily 18 325 Kč, přičemž žalovaní sami uvedli v potvrzení o příjmu, že jejich celkové měsíční životní náklady na jejich domácnost včetně nákladů na bydlení dosahují částky 3 000 Kč. Žalobkyně počítala s vyššími měsíčními náklady, než uvedli žalovaní. Žalobkyně dále ponechala mimo výpočet jako finanční rezervu pro žalované částku ve výši 10 % z jejich čistých příjmů. Žalobkyně se při posuzování úvěruschopnosti žalovaných nespokojila s údaji získanými od žalovaných, ale tyto údaje sama prověřovala prostřednictví dostupných prostředků. Z provedeného šetření nebyly zjištěny žádné okolnosti, které by vylučovaly závěr o schopnosti žalovaných úvěr splácet. Meziúvěr byl čerpán v souladu se sjednaným způsobem čerpání. Žalovaná 1 byla povinna hradit úroky z poskytnutého meziúvěru na meziúvěrový účet číslo , hodnota, , a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 916,70 Kč, od 1.6.2023 ve výši 3 583,33 Kč a od 1.9.2023 ve výši 4 083,33 Kč. Dále byla žalovaná 1 povinna provádět pravidelné měsíční vklady ve výši 2 600 Kč na vkladový účet stavebního spoření číslo , hodnota, . Žalovaní řádně nehradili úroky z meziúvěru ani nečinili pravidelné vklady na vkladové účty stavebního spoření. Žalobkyně proto dopisem ze dne 2.8.2024 oznámila žalovaným, že s účinností ke dni 31.7.2024 odstoupila od smlouvy, celý dluh zesplatnila a vyzvala žalované k úhradě pohledávky. Splatnost pohledávky byla při odstoupení od smlouvy stanovena na 31.7.2024, proto jsou žalovaní s úhradou pohledávky od 1.8.2024 v prodlení. Pohledávka ke dni zesplatnění činila částku 967 046,47 Kč sestávající z jistiny ve výši 962 963,14 Kč a smluvního úroku (4,9 % ročně) do data odstoupení ve výši 4 083,33 Kč. Žalovaní na meziúvěrový účet č. , hodnota, uhradili postupnými platbami částku v celkové výši 82 810,84 Kč. Dne 31.8.2024 provedla žalobkyně zúčtování finančních prostředků z vkladového účtu číslo , hodnota, ve výši 74 097,43 Kč proti své pohledávce na meziúvěrovém účtu číslo , hodnota, . Žalobkyně po žalovaných požaduje úhradu částky 967 046,47 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 4,9 % ročně z částky 962 963,14 Kč od 1.8.2024 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z částky 962 963,14 Kč od 1.8.2024 do zaplacení. Žalovaní dlužnou částku nezaplatili ani po předžalobních upomínkách.

2. Žalovaná 1 ve věci uvedla, že své finanční závazky nezvládla splácet, neboť byla v daném období bez dostatečných příjmů. Otec jejího syna ji finančně ani jinak nepodporoval, zůstala na vše sama. Současně zjistila, že její syn má vážné zdravotní obtíže a péče o něj vyžadovala zvýšený čas i finanční prostředky. Proto se dostala do finanční tísně a nebyla schopna pokračovat ve splácení. V současné době se snaží svou situaci stabilizovat a předmětnou věc řešit co nejzodpovědněji.

3. Žalovaný 2 se ve věci nevyjádřil.

4. Žalovaní se k jednání soudu, ač byli řádně a včas předvoláni, nedostavili. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.

5. Z návrhu na uzavření smlouvy o stavebním spoření ze dne 20.5.2021 bylo zjištěno, že žalovaná 1 podala dne 20.5.2021 návrh na uzavření smlouvy o stavebním spoření č. , hodnota, -7-03 s tím, že tento návrh podala se záměrem financovat bytovou potřebu z meziúvěru ze stavebního spoření. Cílová částka činila 1 000 000 Kč, úhrada za uzavření smlouvy 10 000 Kč. Zvolena byla tarifní varianta , hodnota, Spořící s úrokovou sazbou z vkladů 0,60 % ročně, úrokovou sazbou z úvěrů 3,6 % ročně a minimální splátkou 2 % cílové částky. Žalovaná požádala o státní podporu. Návrh je opatřen podpisem účastníka i smluvního partnera žalobkyně.

6. Z potvrzení o přijetí návrhu smlouvy o stavebním spoření č. , hodnota, ze dne 20.5.2021 bylo zjištěno, že žalobkyně přijala návrh na uzavření smlouvy o stavebním spoření č. , hodnota, , přičemž smlouva nabyla platnosti dnem 20.5.2021. Žalobkyně dále předložila Všeobecné obchodní podmínky stavebního spoření ze dne 22.3.2018 a Obecné úvěrové podmínky ČMSS a.s. ze dne 21.5.2018.

7. Z žádosti o poskytnutí meziúvěru, úvěru ze stavebního spoření ze dne 20.5.2021 bylo zjištěno, že žalovaní požádali o poskytnutí meziúvěru ve výši 1 000 000 Kč za účelem koupě, údržby, rekonstrukce, změny a modernizace staršího bytu, bez zajištění, s tarifní variantou , hodnota, . Žalovaní v žádosti uvedli, že žalovaná 1 (jako dlužník) je svobodná, od 1.4.2020 je na rodičovské dovolené, její čistý příjem činí 9 900 Kč měsíčně, a žalovaný 2 (jako přistupitel) je svobodný, je od 1.4.2017 na dobu neurčitou zaměstnán jako dělník s čistým příjmem 22 000 Kč8. Z průvodky k žádosti o poskytnutí meziúvěru, úvěru ze stavebního spoření byly zjištěny osobní údaje žadatelů: mimo jiné, že žalovaná 1 je od 1.4.2020 na rodičovské dovolené, evidované příjmy 27 000 Kč, žalovaný 2 je zaměstnán od 1.4.2017 na dobu neurčitou na plný úvazek bez uvedení příjmu, o úvěr je žádáno z důvodu bytové potřeby žalované 1; parametry meziúvěru, úvěru ze stavebního spoření: výše 1 000 000 Kč, úrok ve výši 3,5 %, žádáno o státní podporu; seznam minimálně požadovaných podkladů: u žalované 1 potvrzení o příjmu, u žalovaného 2 potvrzení o příjmu a 3 výpisy z běžného účtu a podklady pro účelovost. .

9. Z náhledu do aplikace k úvěrovému případu č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalobkyně evidovala v aplikaci informace k předmětnému úvěrovému případu, kdy se jednalo o úvěr ve výši 1 000 000 Kč s měsíčním splátkovým zatížením 7 200 Kč, žalovaní sdíleli společnost domácnost společně s dítětem ve věku 1 rok, žalovaná 1 byla na rodičovské dovolené s měsíčním příjmem 9 900 Kč, žalovaný 2 byl zaměstnán na dobu neurčitou s deklarovaným příjmem 21 823 Kč, jejich společný celkový příjem činil 31 723 Kč, po úpravě 28 550,70 Kč, celkové životní minimum bylo vypočteno na 18 325 Kč. Hodnocení bonity bylo úspěšné, úvěr byl schválen.

10. Z potvrzení o příjmu a údajů o finanční situaci ze dne 13.8.2021 bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, dne 2.8.2021 potvrdila, že žalovaný 2 je jejím zaměstnancem od 12.5.2020, s pracovním poměrem na dobu neurčitou, na pozici pomocný dělník, s průměrným čistým měsíčním příjmem za posledních 12 měsíců 21 823 Kč, rovněž pobírá stravenky v hodnotě 100 Kč, je svobodný, nemá vyživované osoby, ze mzdy mu nejsou prováděny srážky.

11. Z potvrzení o příjmu a údajů o finanční situaci ze dne 27.7.2021 bylo zjištěno, že žalovaná 1 potvrdila, že pobírá od 1.4.2020 rodičovský příspěvek ve výši 9 900 Kč, je svobodná, má vyživovací povinnost k dítěti ve věku 1 rok.

12. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne 19.3.2020 bylo zjištěno, že Úřad práce ČR rozhodl o přiznání dávky – rodičovského příspěvku žalované 1 na dítě , jméno FO, , narozené , datum, , ve výši 9 900 Kč od 1.4.2020.

13. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, za období 1.7.2021-31.7.2021 bylo zjištěno, že majitelkou účtu byla žalovaná 1, počáteční zůstatek na účtu činil 3 347,86 Kč a konečný zůstatek 0,72 Kč, celkové příjmy 29 900 Kč, celkové výdaje 33 247,14 Kč, dne 12.7.2021 byla na účet připsána platba ve výši 9 900 Kč od Úřadu práce ČR, na účtu byly prováděny platby kartou, bezhotovostní převody, vklady, dne 22.7.2021 byla na účet vložena hotovost ve výši 20 000 Kč a téhož dne byla provedena z účtu úhrada ve výši 19 928 Kč na účet s názvem , jméno FO, .

14. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, za období 1.6.2021-30.6.2021 bylo zjištěno, že majitelkou účtu byla žalovaná 1, počáteční zůstatek na účtu činil 425,22 Kč a konečný zůstatek 3 347,86 Kč, celkové příjmy 23 705 Kč, celkové výdaje 20 782,36 Kč, dne 11.6.2021 byla na účet připsána platba ve výši 9 900 Kč od Úřadu práce ČR, na účtu byly prováděny platby kartou, na účet byly připsány platby z účtu žalovaného 2, a to dne 18.6.2021 ve výši 2 750 Kč, dne 20.6.2021 ve výši 5 000 Kč a 2 300 Kč, dále byla na účet připsána platba ve výši 3 755 Kč označená jako vrácení kauce z bytu minus nedoplatek 2020.

15. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, za období 1.5.2021-31.5.2021 bylo zjištěno, že majitelkou účtu byla žalovaná 1, počáteční zůstatek na účtu činil 20,22 Kč a konečný zůstatek 425,22 Kč, celkové příjmy 37 800 Kč, celkové výdaje 37 395 Kč, dne 11.5.2021 byla na účet připsána platba ve výši 9 900 Kč od Úřadu práce ČR, na účtu byly prováděny platby kartou, bezhotovostní platby, na účet byla připsána platba z účtu žalovaného 2 dne 17.5.2021 ve výši 23 400 Kč, dne 18.5.2021 byla provedena z účtu úhrada ve výši 10 300 Kč na účet s názvem , jméno FO, .

16. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, za období 1.4.2021-30.4.2021 bylo zjištěno, že majitelkou účtu byla žalovaná 1, počáteční zůstatek na účtu činil -39,67 Kč a konečný zůstatek 20,22 Kč, měsíční příjmy 57 400 Kč, měsíční výdaje 57 340,11 Kč, dne 12.4.2021 byla na účet připsána platba ve výši 9 900 Kč od Úřadu práce ČR, na účtu byly prováděny platby kartou, bezhotovostní platby, na účet byla připsána platba z účtu žalovaného 2 dne 19.4.2021 ve výši 20 500 Kč, dne 19.4.2021 byla provedena z účtu úhrada ve výši 10 300 Kč na účet s názvem , jméno FO, .

17. Z výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, za období 1.7.2021-31.7.2021 bylo zjištěno, že majitelem účtu byl žalovaný 2, počáteční zůstatek na účtu činil 0 Kč a konečný zůstatek 0 Kč, měsíční příjmy 20 674 Kč, měsíční výdaje 20 674 Kč, dne 13.7.2021 byla na účet připsána platba ve výši 20 625 Kč od společnosti , právnická osoba, , na účtu byly prováděny platby kartou, bezhotovostní převody, výběr hotovosti.

18. Z výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, za období 1.6.2021-30.6.2021 bylo zjištěno, že majitelem účtu byl žalovaný 2, počáteční zůstatek na účtu činil 5,31 Kč a konečný zůstatek 0 Kč, měsíční příjmy 20 719 Kč, měsíční výdaje 20 724,31 Kč, dne 14.6.2021 byla na účet připsána platba ve výši 20 670 Kč od společnosti , právnická osoba, , na účtu byly prováděny bezhotovostní platby.

19. Z výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, za období 1.5.2021-31.5.2021 bylo zjištěno, že majitelem účtu byl žalovaný 2, počáteční zůstatek na účtu činil 0 Kč a konečný zůstatek 5,31 Kč, měsíční příjmy 23 465 Kč, měsíční výdaje 20 459,69 Kč, dne 13.5.2021 byla na účet připsána platba ve výši 20 715 Kč od společnosti , právnická osoba, , na účtu byly prováděny platby kartou, bezhotovostní platby, dne 17.5.2021 byla z účtu zaslána částka ve výši 23 400 Kč na účet č. , č. účtu, .

20. Z výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, za období 1.4.2021-30.4.2021 bylo zjištěno, že majitelem účtu byl žalovaný 2, počáteční zůstatek na účtu činil 0 Kč a konečný zůstatek 0 Kč, měsíční příjmy 20 629 Kč, měsíční výdaje 20 629 Kč, dne 14.4.2021 byla na účet připsána platba ve výši 20 580 Kč od společnosti , právnická osoba, , dne 19.4.2021 byla z účtu zaslána částka ve výši 20 500 Kč na účet č. , č. účtu, .

21. Z výplatního lístku za období 6/2021 bylo zjištěno, že žalovanému byla za tento měsíc vyplacena mzda ve výši 20 625 Kč.

22. Z výplatního lístku za období 5/2021 bylo zjištěno, že žalovanému byla za tento měsíc vyplacena mzda ve výši 20 670 Kč.

23. Z výplatního lístku za období 4/2021 bylo zjištěno, že žalovanému byla za tento měsíc vyplacena mzda ve výši 20 715 Kč.

24. Z výplatního lístku za období 3/2021 bylo zjištěno, že žalovanému byla za tento měsíc vyplacena mzda ve výši 20 580 Kč.

25. Z výplatního lístku za období 2/2021 bylo zjištěno, že žalovanému byla za tento měsíc vyplacena mzda ve výši 20 715 Kč.

26. Z výplatního lístku za období 1/2021 bylo zjištěno, že žalovanému byla za tento měsíc vyplacena mzda ve výši 22 545 Kč.

27. Z čestného prohlášení o soužití druha/družky ze dne 19.8.2021 bylo zjištěno, že žalovaní čestně prohlásili, že spolu trvale žijí ve společné domácnosti.

28. Z kontroly příjmů bylo zjištěno, že žalobkyně evidovala u žalovaných čisté měsíční příjmy ve výši 28 551 Kč (9 900 Kč + 21 823 Kč – rezerva 3 172 Kč), měsíční výdaje ve výši 18 325 Kč (sestávající z nákladů na domácnost 3 osob 9 605 Kč, životního minima 3 osob ve výši 1 970 Kč + 3 550 Kč + 3 200 Kč) a celkové měsíční závazky vůči žalobkyni ve výši 7 200 Kč.

29. Z evropského standardizovaného informačního přehledu ze dne 26.8.2021 bylo zjištěno, že byly zjištěny údaje o věřiteli a zprostředkovateli spotřebitelského úvěru, základní vlastnosti úvěru, jeho náklady, další související informace a jednotlivé situace ve vztahu ke smlouvě o stavebním spoření, které nastaly nebo měly v budoucnu nastat.

30. Z návrhu na změnu smlouvy o stavebním spoření – změna varianty v rámci sjednaného tarifu ze dne 18.8.2021 bylo zjištěno, že žalovaná 1 zažádala o změnu varianty v rámci sjednaného tarifu z varianty AktivPlus Spořící na variantu , hodnota, .

31. Z potvrzení o změně tarifní varianty ze dne 23.8.2021 bylo zjištěno, že žalobkyně potvrdila, že na základě písemného návrhu změnila tarifní variantu u smlouvy o stavebním spoření na tarifní variantu , hodnota, s pravidelným měsíčním vkladem 5 000 Kč.

32. Z úvěrové smlouvy stavebního spoření č. , hodnota, ze dne 16.9.2021 vč. příloh bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou 1. Předmětem smlouvy bylo povinnost žalobkyně poskytnout žalované 1 na její žádost a za podmínek stanovených smlouvou meziúvěr ze stavebního spoření do výše 1 000 000 Kč. Žalovaná 1 se zavázala splatit úvěr v plné výši a zaplatit úroky a další částky a úhrady stanovené smlouvou, kdy měsíční splátka činila do přidělení cílové částky 4 083,33 Kč a výše povinného měsíčního vkladu 2 600 Kč, měsíční splátka úvěru ze stavebního spoření pak ve výši 7 200 Kč. Úroková sazba pro příslušnou část meziúvěru činila 4,9 % ročně, úroková sazba pro příslušnou část úvěru ze stavebního spoření 3,6 % ročně. Meziúvěr byl poskytnut na dobu určitou do dne přidělení cílové částky stavebního spoření. Celková částka, která měla být žalobkyni uhrazena, činila 1 633 980,91 Kč.

33. Ze smlouvy o přistoupení k dluhu ze dne 16.9.2021 bylo zjištěno, že žalovaný 2 dohodou uzavřenou s žalobkyní přistoupil k předmětnému závazku žalované 1, kdy se jako přistupitel (nový dlužník) zavázal splnit za žalovanou 1 veškeré peněžité závazky z úvěrové smlouvy č. , hodnota, , resp. žalovaný 2 se zavázal k úhradě peněžitých dluhů žalované 1 vůči žalobkyni z této úvěrové smlouvy s žalovanou 1 společně a nerozdílně.

34. Z žádosti o čerpání finančních prostředků z úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne 16.9.2021 bylo zjištěno, že žalovaní požádali dne 16.9.2021 o čerpání úvěru v částce 900 000 Kč na účet , tituly před jménem, , jméno FO, , číslo účtu , č. účtu, , a čerpání úvěru ve zbývající částce na účet žalované 1, číslo účtu , č. účtu, .

35. Z oznámení o čerpání finančních prostředků a informace o úhradě úroků ze dne 29.9.2021 bylo zjištěno, že žalobkyně žalované 1 oznámila, že dne 23.9.2021 bylo provedeno čerpání finančních prostředků ve výši 900 000 Kč z meziúvěrového účtu bankovním převodem na účet , tituly před jménem, , jméno FO, .

36. Z oznámení o čerpání finančních prostředků a informace o úhradě úroků ze dne 1.11.2021 bylo zjištěno, žalobkyně žalované 1 oznámila, že dne 26.10.2021 bylo provedeno čerpání finančních prostředků ve výši 100 000 Kč z meziúvěrového účtu bankovním převodem na účet žalované 1.

37. Ze zvýšení úrokové sazby, nová výše splátky ze dne 12.6.2023 bylo zjištěno, že žalobkyně žalované 1 oznámila, že v souladu s ujednáním úvěrové smlouvy č. , hodnota, došlo s účinností od 1.6.2023 ke zvýšení úrokové sazby na meziúvěrovém účtu č. , hodnota, o 0,80 % na 4,3 % ročně. Nová výše měsíční splátky úroků z meziúvěru činila 3 583,33 Kč.

38. Ze zvýšení úrokové sazby, nová výše splátky ze dne 12.9.2023 bylo zjištěno, že žalobkyně žalované 1 oznámila, že v souladu s ujednáním úvěrové smlouvy č. , hodnota, došlo s účinností od 1.9.2023 ke zvýšení úrokové sazby na meziúvěrovém účtu č. , hodnota, o 0,60 % na 4,9 % ročně. Nová výše měsíční splátky úroků z meziúvěru činila 4 083,33 Kč.

39. Z meziúvěrového účtu č. smlouvy , hodnota, , č. účtu , č. účtu, , přehledu čerpání a plateb bylo zjištěno, že tento byl vyhotoven za období od 23.9.2021 do 28.2.2025, žalobkyně poskytla žalované meziúvěr ve výši 1 000 000 Kč, ve dvou platbách 900 000 Kč a 100 000 Kč. Na meziúvěr byla uhrazena postupnými platbami částka v celkové výši 82 810,84 Kč. Dne 31.7.2024 byla na pohledávku započtena částka 74 097,43 Kč, kdy poté k úhradě zbývalo 967 046,47 Kč.

40. Z vkladového účtu č. smlouvy , hodnota, , č. účtu , č. účtu, , přehledu plateb bylo zjištěno, že celková naspořená částka po vrácení státní podpory činila 74 097,43 Kč.

41. Z poslední výzvy k úhradě ze dne 21.6.2024 a kopie obálky od zásilky odeslané dne 21.6.2024 bylo zjištěno, že z důvodu neuhrazení sjednaných plateb dle smlouvy 1281679901 žalobkyně upozornila žalovaného 2, že přistoupí k okamžitému odstoupení od smlouvy a zahájení soudního vymáhání, pokud nebude dluh zaplacen nejpozději do 31.7.2024. Dlužná částka činila 63 843,90 Kč.

42. Z poslední výzvy k úhradě ze dne 21.6.2024 a kopie obálky od zásilky odeslané dne 21.6.2024 bylo zjištěno, že z důvodu neuhrazení sjednaných plateb dle smlouvy 1281679901 žalobkyně upozornila žalovanou 1, že přistoupí k okamžitému odstoupení od smlouvy a zahájení soudního vymáhání, pokud nebude dluh zaplacen nejpozději do 31.7.2024. Dlužná částka činila 63 843,90 Kč.

43. Z oznámení věřitele o odstoupení ze dne 2.8.2024 a kopie obálky od zásilky odeslané dne 5.8.2024 bylo zjištěno, že žalobkyně informovala žalovaného 2, že vzhledem k tomu, že žalovaní ani v dodatečné lhůtě neuhradili splatný závazek ze smlouvy č. , hodnota, , nastala ke dni 31.7.2024 účinnost odstoupení a splatnost celého dluhu s tím, že ke dni 31.7.2024 dluh po zaúčtování vkladového účtu činil 967 046,47 Kč.

44. Z oznámení věřitele o odstoupení ze dne 2.8.2024 a kopie obálky od zásilky odeslané dne 5.8.2024 bylo zjištěno, žalobkyně informovala žalovanou 1, že vzhledem k tomu, že žalovaní ani v dodatečné lhůtě neuhradili splatný závazek ze smlouvy č. , hodnota, , nastala ke dni 31.7.2024 účinnost odstoupení a splatnost celého dluhu s tím, že ke dni 31.7.2024 dluh po zaúčtování vkladového účtu činil 967 046,47 Kč.

45. Z výzvy k plnění ze dne 17.3.2025 bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzvala žalovanou 1 k úhradě pohledávky vzniklé z titulu Smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření č. , hodnota, ze dne 20.9.2021 a upozornila žalovanou 1 pro případ neuhrazení dlužné částky na možnost podání žaloby k soudu.

46. Z výzvy k plnění ze dne 17.3.2025 bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzvala žalovaného 2 k úhradě pohledávky vzniklé z titulu Smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření č. , hodnota, ze dne 20.9.2021 a upozornila žalovaného 2 pro případ neuhrazení dlužné částky na možnost podání žaloby k soudu.

47. Z výzvy k plnění ze dne 17.3.2025 bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzvala žalovaného 2 k úhradě pohledávky vzniklé z titulu Smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření č. , hodnota, ze dne 20.9.2021 a upozornila žalovaného 2 pro případ neuhrazení dlužné částky na možnost podání žaloby k soudu.

48. Z poštovního podacího archu ze dne 17.3.2025 bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně zaslal dne 17.3.2025 žalované 1 zásilku, žalovanému 2 dvě zásilky.

49. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalobkyně se žalovanou 1 uzavřela smlouvu o úvěru, jak je shora specifikována, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované 1 finanční prostředky ve výši 1 000 000 Kč. Žalovaná 1 se zavázala splatit úvěr v plné výši a zaplatit úroky a další částky a úhrady stanovené smlouvou, kdy měsíční splátka činila do přidělení cílové částky 4 083,33 Kč a výše povinného měsíčního vkladu 2 600 Kč, měsíční splátka úvěru ze stavebního spoření pak činila 7 200 Kč. Žalobkyně a žalovaný 2 uzavřeli dne 16.9.2021 smlouvu o přistoupení k dluhu, na jejímž základě žalovaný 2 přistoupil k předmětnému závazku žalované 1 z úvěrové smlouvy č. , hodnota, . Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaných, které posuzovala společně, neboť se jednalo o druha a družku sdílející společnou domácnost, přičemž vycházela ze shora uvedených potvrzení o příjmech, výplatních pásek, výpisů z účtů, oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory. Žalobkyně evidovala u žalovaných čisté měsíční příjmy ve výši 28 551 Kč (9 900 Kč + 21 823 Kč – rezerva 3 172 Kč), měsíční výdaje ve výši 18 325 Kč (sestávající z nákladů na domácnost 3 osob 9 605 Kč, životního minima 3 osob ve výši 1 970 Kč + 3 550 Kč + 3 200 Kč) a celkové měsíční závazky vůči žalobkyni ve výši 7 200 Kč. Žalobkyně po prověření úvěruschopnosti poskytla žalované 1 částku v celkové výši 1 000 000 Kč, přičemž částka 900 000 Kč byla poskytnuta dne 23.9.2021 z meziúvěrového účtu bankovním převodem na účet , tituly před jménem, , jméno FO, a částka 100 000 Kč byla poskytnuta dne 26.10.2021 z meziúvěrového účtu bankovním převodem na účet žalované 1. Žalovaní na úvěr vrátili částku v celkové výši 82 810,84 Kč. Žalovaní své platební závazky ze smluv řádně neplnili, vzhledem k tomu, že tak neučinili ani po výzvě žalobkyně k úhradě částek po splatnosti, žalobkyně ke dni 31.7.2024 odstoupila od předmětné smlouvy a nastala splatnost celého dluhu ve výši 967 046,47 Kč sestávající z jistiny ve výši 962 963,14 Kč a smluvního úroku ve výši 4 083,33 Kč. Žalobkyně započetla proti své pohledávce na meziúvěrovém účtu naspořené finanční prostředky z vkladového účtu ve výši 74 097,43 Kč. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalované k úhradě dluhu před podáním žaloby.

50. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

51. Dle § 1892 odst. 1 občanského zákoníku kdo bez dlužníkova souhlasu ujedná s věřitelem, že za dlužníka splní jeho dluh, stává se novým dlužníkem vedle původního dlužníka a je spolu s ním zavázán společně a nerozdílně.

52. Dle § 1958 odst. 1 občanského zákoníku je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

53. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

54. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

55. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

56. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

57. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

58. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti úvěrujícího při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, pak soudu nezbude než shledat smlouvu absolutně neplatnou.

59. Dle § 1 zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření (dále jen „zákon o stavebním spoření“) je stavební spoření účelové spoření spočívající: a) v přijímání vkladů od účastníků stavebního spoření, b) v poskytování úvěrů účastníkům stavebního spoření, c) v poskytování příspěvku fyzickým osobám účastníkům stavebního spoření.

60. Dle § 5 zákona o stavebním spoření osoba, která uzavře se stavební spořitelnou smlouvu o stavebním spoření (dále jen "smlouva"), se stává účastníkem. Poskytovatel stavebního spoření sdělí budoucímu účastníkovi obsah smlouvy v textové podobě v dostatečném předstihu před jejím uzavřením. Účastník se ve smlouvě zejména zaváže ukládat u stavební spořitelny vklady ve smluvené výši. Smlouva účastníka, pokud je jím fyzická osoba, musí obsahovat jeho prohlášení, zda v rámci této smlouvy žádá o přiznání státní podpory. Toto prohlášení může účastník v průběhu kalendářního roku jedenkrát změnit. Součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky stavebního spoření (odstavec 1). Účastník má právo na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření na financování bytových potřeb (dále jen "úvěr ze stavebního spoření") po splnění podmínek tohoto zákona a podmínek stanovených stavební spořitelnou ve všeobecných obchodních podmínkách, zejména po splnění předpokladů zajištění jeho návratnosti (odstavec 2). Úvěr ze stavebního spoření může být stavební spořitelnou poskytnut a účastníkem použit pouze na financování bytových potřeb. Financováním bytových potřeb účastníka se rozumí i financování bytových potřeb osob blízkých. Za osobu blízkou se pro účely tohoto zákona považuje příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel (odstavec 3). Délka čekací doby na poskytnutí peněžních prostředků z úvěru ze stavebního spoření nesmí být kratší než 24 měsíců od počátku doby spoření a závisí na podmínkách stanovených stavební spořitelnou ve všeobecných obchodních podmínkách (odstavec 4). Stavební spořitelna může poskytnout účastníkovi úvěr do výše cílové částky, který slouží k úhradě nákladů na řešení bytových potřeb i v případě, kdy účastník nemá ještě nárok na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření (odstavec 5). Smlouva musí obsahovat úrokovou sazbu z vkladů a úrokovou sazbu z úvěru ze stavebního spoření. Rozdíl mezi úrokovou sazbou z vkladů a úrokovou sazbou z úvěru ze stavebního spoření může činit nejvýše 3 procentní body (odstavec 6). Úrokovou sazbu z vkladů uvedenou ve smlouvě může stavební spořitelna jednostranně změnit v případě, že účastník po splnění podmínek stanovených stavební spořitelnou pro poskytnutí úvěru ze stavebního spoření ve všeobecných obchodních podmínkách nabídku na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření nepřijme a ode dne uzavření smlouvy uplyne nejméně 6 let. Oprávnění k této změně a způsob stanovení změněné úrokové sazby z vkladů musí být uvedeny ve smlouvě (odstavec 7). Účastník je povinen po celou dobu trvání smlouvy písemně oznamovat stavební spořitelně všechny skutečnosti, které mají vliv na plnění podmínek stanovených tímto zákonem a všeobecnými obchodními podmínkami. Účastník je zejména povinen doložit stavební spořitelně použití úvěru ve smyslu odstavců 3 a 5 na bytové potřeby (odstavec 8). Cílová částka se rovná součtu vkladů, státní podpory, úvěru ze stavebního spoření a úroků z vkladů a státní podpory, po odečtení daně z příjmů z těchto úroků. Uspořená částka se rovná součtu vkladů, úroků z vkladů a úroků z připsaných záloh státní podpory, sníženému o daň z příjmů z těchto úroků a o úhrady účtované stavební spořitelnou. Uspořenou částku nelze v době spoření převést na jinou osobu, lze ji však použít k zajištění pohledávek poskytovatele stavebního spoření z úvěru, který poskytovatel stavebního spoření poskytl podle odstavce 2 nebo 5 (odstavec 9). Doba spoření začíná dnem uzavření smlouvy a končí dnem uzavření smlouvy o úvěru ze stavebního spoření, nejdříve však uplynutím čekací doby podle odstavce 4, nebo vyplacením zůstatku účtu stavebního spoření účastníka, nejpozději však dnem ukončení smlouvy, nebo zánikem právnické osoby jako účastníka (odstavec 10). Smlouva musí obsahovat do ukončení doby spoření, nejdéle po dobu 6 let ode dne jejího uzavření, výši úplaty nebo způsob stanovení výše úplaty za vedení účtu stavebního spoření, zřízeného a vedeného k přijímání vkladu účastníka, a za služby nezbytně související s vedením tohoto účtu, přičemž způsob stanovení výše úplaty nesmí být závislý jen na vůli stavební spořitelny. Nezbytně souvisejícími službami s vedením účtu podle věty první jsou takové služby, jejichž poskytování ukládá stavební spořitelně obecně závazný právní předpis, nebo takové služby, jejichž poskytnutí nemůže účastník, který řádně plní závazky ze smlouvy, odmítnout bez toho, aby to pro něj mělo nepříznivý následek znamenající ztrátu nároku na státní podporu (odstavec 11). K uzavření nebo změně smlouvy pro nezletilého účastníka nepotřebuje jeho zákonný zástupce souhlas soudu, neboť toto právní jednání se považuje za běžnou záležitost při správě jmění dítěte (odstavec 12).

61. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně měla s žalovanou 1 uzavřít dne 17.9.2021 smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalované 1 poskytnuta částka v celkové výši 1 000 000 Kč. Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřila schopnost žalované 1, resp. žalovaných úvěr splácet. Vzhledem k negativnímu zjištění v tomto směru, shledal soud smlouvu o spotřebitelském úvěru neplatnou. Předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalovaných splácet úvěr tak, že vycházela z potvrzení o příjmech žalované 1 a žalovaného 2, výplatních pásek žalovaného 2, výpisů z účtů žalované 1 a žalovaného 2, oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory žalované 1. Z uvedených listin žalobkyně zjistila, že žalovaná 1 byla na rodičovské dovolené s pravidelným čistým měsíčním příjmem 9 900 Kč, žalovaný měl pravidelný čistý měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 21 823 Kč. Ve vztahu ke skutečným měsíčním výdajům žalovaných žalobkyně neučinila žádná zjištění, vycházela pouze z odhadnutých výdajů dle životního minima a nákladů na domácnost, kdy vypočetla měsíční výdaje žalovaných na 18 325 Kč, přičemž tato částka sestávala z nákladů na domácnost 3 osob ve výši 9 605 Kč a životního minima 3 osob v celkové výši 8 720 Kč. Dále žalobkyně počítala s měsíčními závazky vůči žalobkyni ve výši 7 200 Kč. Zůstatky na účtech žalovaných ani v součtu nedosahovaly výše měsíční splátky. Vypočtená výše měsíčních výdajů tříčlenné domácnosti se s ohledem na běžnou výši cen bydlení, energií, potravin, léků, oblečení atd. nejeví jako reálná. Žalobkyně tedy učinila nedostatečná zjištění, a ze svých zjištění pak nesprávný závěr o schopnosti žalovaných poskytnutý úvěr splácet. Lze tedy uzavřít, že se žalobkyně jako profesionál v daném případě zodpovědně a s náležitou péčí nezabývala schopností žalovaných v postavení spotřebitele poskytnutý úvěr splácet. Vzájemný vztah účastníků řízení tak byl vypořádán dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení. Z neplatné smlouvy přitom nemohou žalobkyni náležet žádné další případně sjednané nároky jako např. úroky, poplatky, pokuty apod., když ke vzniku smluvního vztahu mezi účastníky nedošlo.

62. Pokud pak bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované 1 částku 1 000 000 Kč a žalovaní vrátili pouze 156 908,27 Kč (82 810,84 Kč + zápočet 74 097,43 Kč), je třeba na rozdíl v obou částkách ve výši 843 091,73 Kč pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalované 1, neboť jí bylo plněno na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu a je povinna takové obohacení žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku), přičemž žalovaný 2 je zavázán k úhradě této částky s žalovanou 1společně a nerozdílně, neboť přistoupil k dluhu žalované 1 (§ 1892 občanského zákoníku). Ve zbylém rozsahu nárok pro neplatnost smlouvy o úvěru důvodný není.

63. Pokud se jedná o požadované příslušenství, představované zákonným úrokem z prodlení, nemohlo toto být žalobkyni přiznáno, neboť podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022 platí, že splatnost zbývající části jistiny zatím nenastala, a tedy nemohl ani vzniknout nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení, neboť § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně má dle tohoto rozhodnutí nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Až marným uplynutím této lhůty se mohou žalovaní jako dlužníci dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobkyně může požadovat zaplacení úroku z prodlení.

64. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud žalobu důvodnou co do zaplacení částky 843 091,73 Kč a žalobě v této části vyhověl. Co do zbývajících žalobou uplatněných nároků nezbylo soudu než žalobu zamítnout.

65. Dle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř., když měla žalobkyně v řízení většinový úspěch, a přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 36 459,09 Kč, přičemž tato částka představuje 35,54 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 67,77 % a úspěchu žalovaných v rozsahu 32,23 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 38 519 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 962 963,14 Kč sestávající z částky 12 180 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 12 180 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 12 180 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 12 180 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a, v souvislosti s cestou realizovanou dne 22. 4. 2026 náhrada 2 428,02 Kč za 194 ujetých km v částce 1 528,02 Kč (35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,8 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 900 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 52 948,02 Kč ve výši 11 119,08 Kč. Tyto náklady řízení jsou žalovaní podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinni zaplatit zástupci žalobkyně.

66. Dle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud tří měsíční lhůtu k plnění uložené povinnosti s ohledem na výši částky, kterou jsou žalovaní povinni uhradit. Žalovaní netvrdili, tím méně prokázali, jaké jsou jejich současné možnosti poskytnutou jistinu vrátit. Svojí neúčastí u jednání soudu se vzdali možného poučení.