45 C 200/2025

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Koubovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 16 577 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně zaplacení částky 2 177 Kč, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 12 177 Kč od 20.1.2024 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a částky 4 400 Kč zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 14.4.2025 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 16 577 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne 20.12.2023 smlouvu o zápůjčce, a to prostřednictvím webové stránky žalobkyně (www.coolcredit.cz), kdy smlouva byla podepsána elektronicky, a to PINem zaslaným na telefonní číslo , tel. číslo, . Totožnost žalovaného byla ověřena ze skenu dokladu totožnosti s fotografií a pomocí ověřovací korunové bezhotovostní platby z účtu žalovaného. Žalovaný byl informován o podpisu smlouvy za pomoci SMS zprávy a emailu, byla mu zaslána podepsaná smlouva. Na základě této smlouvy žalovaný obdržel na bankovní účet č. , č. účtu, od žalobkyně dne 20.12.2023 částku 10 000 Kč, kterou se zavázal vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 177 Kč do 19.1.2024. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani částečně. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to tak, že si od žalovaného vyžádala informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného, případně nahlédnutím do relevantních databází. Poskytnuté informace a dokumenty byly žalobkyní vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalovaného. Na základě provedeného prověření žalobkyně dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet a v návaznosti na toto prověření byla s žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení jistiny ve výši 10 000 Kč, poplatku ve výši 2 177 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 4 400 Kč (0,10 % denně z dlužné částky 10 000 Kč od 20.1.2024 do 4.4.2025. Žalovaný ničeho nezaplatil ani po předžalobní výzvě odeslané dne 5.11.2024.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán, bez omluvy nedostavil, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení.

4. Ze Smlouvy o zápůjčce ze dne 20.12.2023 bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázat vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 177 Kč nejpozději dne 19.1.2024. Smlouva obsahuje identifikační údaje žalovaného. Smlouva není opatřena podpisem žalovaného, namísto podpisu je uvedeno jméno a příjmení žalovaného, datum 20.12.2023, čas 13:05:31 a PIN kód: , hodnota, . Žalobkyně dále předložila listinu Všeobecné obchodní podmínky společnosti , právnická osoba, účinné od 21.11.2018, kdy tato listina není rovněž není opatřena podpisem žalovaného, namísto podpisu je uvedeno jméno a příjmení žalovaného, datum 20.12.2023, čas 13:05:31 a PIN kód: , hodnota, .

5. Z Výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, ze dne 31.12.2023 bylo zjištěno, že dne 20.12.2023 byla z účtu č. , č. účtu, odeslána a na účet č. , č. účtu, připsána platba ve výši 1 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, , a téhož dne byla z účtu č. , č. účtu, na účet č. , č. účtu, odeslána platba ve výši 10 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, .

6. Z Hlavičky výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, ze dne 30.8.2024 bylo zjištěno, že tento výpis byl adresován žalobkyni.

7. Z Upomínky ze dne 26.1.2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vyhotovila upomínku adresovanou žalovanému obsahující výzvu k úhradě pohledávky.

8. Z Upomínky ze dne 2.2.2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vyhotovila upomínku adresovanou žalovanému obsahující výzvu k úhradě pohledávky.

9. Z Opakované výzvy k úhradě ze dne 9.2.2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vyhotovila výzvu k úhradě adresovanou žalovanému.

10. Z Opakované výzvy k úhradě ze dne 18.2.2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vyhotovila výzvu k úhradě adresovanou žalovanému.

11. Z Opakované výzvy k úhradě ze dne 4.3.2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vyhotovila výzvu k úhradě adresovanou žalovanému.

12. Z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 5.11.2024 včetně podacího lístku ze dne 5.11.2024 bylo zjištěno, že právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě předmětného dluhu před podáním žaloby.

13. Ze sdělení společnosti , banka, .s. ze dne 4.9.2025 bylo zjištěno, že majitelem účtu č. , č. účtu, je žalovaný, přičemž dne 20.12.2023 byla na tento účet připsána částka 10 000 Kč odeslaná z účtu č. , č. účtu, s poznámkou, že se jedná o poskytnutí zápůjčky od žalobkyně.

14. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 20.12.2023 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému na jeho bankovní účet částku ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 177 Kč nejpozději dne 19.1.2024. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru neprověřila schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalovaný žalobkyni ničeho nevrátil. Dne 5.11.2024 zaslala žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně žalovanému předžalobní upomínku.

15. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 věta první občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

16. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Dle § 1958 odst. 1 občanského zákoníku je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

19. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

22. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti úvěrujícího při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, pak soudu nezbude než shledat smlouvu neplatnou.

23. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně s žalovanou měla uzavřít dne 20.12.2023 smlouvu o zápůjčce dle § 2390 občanského zákoníku, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč. Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřila schopnost žalované úvěr splácet. Vzhledem k negativnímu zjištění v tomto směru, shledal soud předmětnou smlouvu neplatnou. Žalobkyně nijak neprokázala, že by se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalovaného splácet úvěr, že by zjišťovala osobní poměry, příjmy, výdaje či závazky žalovaného, ani že by tyto skutečnosti ověřovala. Ve vztahu k prověřování úvěruschopnosti žalovaného nepředložila žalobkyně soudu žádný relevantní důkaz. Tvrzené lustrace žalovaného v relevantních databázích rovněž nedoložila. Svojí neúčastí u jednání se žalobkyně vzdala možného poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. Lze tedy uzavřít, že se žalobkyně jako profesionál v daném případě zodpovědně a s náležitou péčí nezabývala schopností žalovaného v postavení spotřebitele poskytnutý úvěr splácet. Vzájemný vztah účastníků řízení tak byl vypořádán dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení. Z neplatné smlouvy přitom nemohou žalobkyni náležet žádné další případně sjednané nároky jako např. úroky, poplatky, pokuty apod., když ke vzniku smluvního vztahu mezi účastníky nedošlo.

24. Pokud pak bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému 10 000 Kč a žalovaný žalobkyni ničeho na tuto částku nevrátil, je třeba na částku ve výši 10 000 Kč pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť mu bylo plněno na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu a je tedy povinen takové obohacení žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Ve zbylém rozsahu nárok pro neplatnost smlouvy o úvěru důvodný není.

25. Pokud jde o požadované příslušenství, představované zákonným úrokem z prodlení, nemohlo toto být žalobkyni přiznáno, neboť podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022 platí, že splatnost zbývající části jistiny zatím nenastala, a tedy nemohl ani vzniknout nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení, neboť § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně má dle tohoto rozhodnutí nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaný jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobkyně může požadovat zaplacení úroku z prodlení.

26. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud žalobu důvodnou co do zaplacení částky 10 000 Kč a žalobě v této části vyhověl. Co do zbývajícího žalobou uplatněného nároku nezbylo soudu než žalobu zamítnout.

27. Dle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř., když měl žalovaný v řízení většinový úspěch, avšak žádné náklady řízení neuplatnil a žádné na jeho straně ani z proběhlého řízení nevyplývají.

28. Dle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, netvrdil tím méně prokázal, jaké jsou jeho možnosti poskytnutou jistinu vrátit. Svojí neúčastí u jednání soudu se vzdal možného poučení.