45 C 257/2025

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Koubovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 12 107,50 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 3 845 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 155 Kč, úroku ve výši 12 % ročně z částky 2 654 Kč od 24.1.2026 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 3 845 Kč od 24.1.2026 do zaplacení zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 126 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se ohledně zaplacení částky 6 136,50 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 571,93 Kč, úroku ve výši 12 % ročně z částky 9 816,50 Kč od 15.7.2025 do 23.1.2026, úroku ve výši 12 % ročně z částky 7 162,50 Kč od 24.1.2026 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 306,52 Kč od 29.4.2025 do 14.7.2025, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 12 107,50 Kč od 15.7.2025 do 23.1.2026 a úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 8 262,50 Kč od 24.1.2026 do zaplacení, zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 14.7.2025 domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku ve výši 12 107,50 Kč spolu s příslušenstvím z titulu nevráceného úvěru. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 14.9.2023 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, . Nedílnou součástí smlouvy byly Úvěrové podmínky. Žalovaný byl na základě smlouvy oprávněn čerpat revolvingový úvěr, a to prostřednictvím kreditní karty, vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Sjednaný úvěrový rámec činil 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. V rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně zjišťovala kreditní skóre žalovaného, a to tak, že posuzovala jeho příjmovou a výdajovou stránku, jeho rodinný stav, věk, vzdělání, počet dětí, způsob bydlení. Žalobkyně prověřila externí registry a databáze (NRKI), dle metodiky posouzení úvěruschopnosti klienta bylo vypočítáno MLS klienta tj. limit nejvyšší měsíční splátky, do jejíž výše je možno maximálně zatížit klienta splátkou úvěru. Z výsledků pak žalobkyně učinila závěr, že zde nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet. Žalovaný načerpal částku v celkové výši 20 620 Kč a uhradil částku v celkové výši 14 494 Kč. Žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobkyně proto dne 14.4.2025 přistoupila k zesplatnění úvěru. Žalovaný po zesplatnění úvěru již ničeho neuhradil. Pohledávka za žalovaným ve výši 12 107,50 Kč sestává z neuhrazené jistiny 9 816,50 Kč, neuhrazených nákladů na vymáhání ve výši 900 Kč a smluvních pokut účtovaných ve výši 1 391 Kč. Žalovaný předmětný dluh neuhradil ani po předžalobní upomínce.

2. Podáním ze dne 29.1.2026 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to v rozsahu částky ve výši 3 845 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 155 Kč, úroku ve výši 12 % ročně z částky 2 654 Kč od 24.1.2026 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 3 845 Kč od 24.1.2026 do zaplacení, neboť žalovaný dne 23.1.2026 uhradil žalobkyni částku 4 000 Kč.

3. Dle § 96 odst. 2 věta první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

4. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud postupoval ve smyslu citovaného ustanovení a rozhodl tak, že řízení co do uvedené částky zastavil (výrok I.).

5. Dále bylo řízení vedeno ohledně částky 8 262,50 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 571,93 Kč, úroku ve výši 12 % ročně z částky 9 816,50 Kč od 15.7.2025 do 23.1.2026, úroku ve výši 12 % ročně z částky 7 162,50 Kč od 24.1.2026 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 306,52 Kč od 29.4.2025 do 14.7.2025, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 12 107,50 Kč od 15.7.2025 do 23.1.2026 a úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 8 262,50 Kč od 24.1.2026 do zaplacení, a ohledně nákladů řízení.

6. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

7. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán, k jednání soudu bez omluvy nedostavil, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

8. Ze Smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne 14.9.2023 vč. přílohy č. 1 bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 14.9.2023 smlouvu o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr s výši úvěrového rámce 10 000 Kč, s výší měsíční splátky 4 % z dlužné částky, minimálně 400 Kč, roční úrokovou sazbou 26,28 %, měsíční úrokovou sazbou 2,19 %, RPSN 29,70 % a celkovou splatnou částkou 11 424 Kč. Žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí v podnájmu, má základní vzdělání, je zaměstnán od května 2022 u společnosti , právnická osoba, s celkovým čistým měsíčním příjmem 24 000 Kč, výdaje na bydlení ve výši 5 500 Kč a ostatní výdaje ve výši 6 000 Kč. Smlouva je za obě smluvní strany podepsaná. Žalobkyně dále předložila dokument , Anonymizováno, – pravidla programu odměn, úvěrové podmínky , Anonymizováno, platné od 1.6.2023.

9. Z Karty klienta ze dne 14.7.2025 bylo zjištěno, že žalobkyně potvrdila, že před uzavřením smlouvy o úvěru ze dne 14.9.2023 provedla ověření bonity žalovaného, přičemž zjistila, že je žalovaný svobodný, nemá děti, je zaměstnán s výší příjmu 24 000 Kč, měsíční výdaje domácnosti uvedené v žádosti činí 11 500 Kč. Žalobkyně dále zaznamenala, že žalovaného prověřila v externích registrech (JAP_PUJCKA, SOLUS, NRKI, MVCR, ISIR, CEE).

10. Z Úvěrové zprávy bylo zjištěno, že žalovaný neměl v době jejího vyhotovení žádné jiné kontrakty. Úvěrová zpráva není datována.

11. Z Ověření bonity MLS pro smlouvu č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalobkyně uvedla, že pro předcházení zadlužení klienta zajišťuje kontrolu bonity žadatele, jejímž výsledkem je limit nejvyšší měsíční splátky („MLS“). Prostřednictvím výpočtu MLS tak žalobkyně ověřuje, zda měsíční příjmy a výdaje žadatelů skutečně umožňují splácet částku odpovídající splátce úvěru dle aktuálně posuzované žádosti. MLS je vypočítáván vždy jak na žadatele o úvěr, tak i na domácnost žadatele. Tyto dva výpočty se pak porovnávají a využije se ten MLS, který je nižší. Pro smlouvu č. , hodnota, byl proveden výpočet MLS klienta, který byl ve výši 18 740 Kč, když příjem žalovaného ze žádosti činil 24 000 Kč, životní minimum tvořilo částku ve výši 4 860 Kč, splátky jiným společnostem z NRKI a žalobkyni byly nulové, výše splátky schváleného úvěru činila 400 Kč, a dále výpočet MLS domácnosti: 9 680 Kč, když příjem žalovaného činil 24 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 0 Kč, měsíční výdaje 6 000 Kč, normativní náklady na bydlení 7 920 Kč, měsíční výdaje na bydlení z žádosti 5 500 Kč, životní minimum členů domácnosti 4 860 Kč a výše splátky schváleného úvěru 400 Kč.

12. Z Výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 14.4.2025 včetně podacího archu ze dne 15.4.2025 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyrozuměla o zesplatnění celého předmětného úvěru ze smlouvy č. , hodnota, a vyzvala ho k zaplacení dlužné částky ve výši 13 195,09 Kč obratem, nejpozději do 14 dní od sepsání výzvy.

13. Z Výpisu čerpání, splátek a úhrad ke smlouvě č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalobkyně evidovala čerpání úvěru, předepsané a uhrazené splátky úvěru. Žalovaný načerpal částku v celkové výši 20 620 Kč, uhradil částku v celkové výši 14 494 Kč.

14. Z Výpisu čerpání, splátek a úhrad ke smlouvě č. , hodnota, (aktualizovaného) bylo zjištěno, že žalobkyně evidovala čerpání úvěru, předepsané a uhrazené splátky úvěru. Žalovaný načerpal částku v celkové výši 20 620 Kč, uhradil částku v celkové výši 18 494 Kč (po započtení platby ze dne 23.1.2026 ve výši 4 000 Kč).

15. Z Předžalobní výzvy k plnění ze dne 6.5.2025 včetně podacího archu ze dne 7.5.2025 bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě předmětné pohledávky z úvěrové smlouvy č. , hodnota, ve výši 13 382,43 Kč a upozornila ho na možnost soudní vymáhání.

16. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaný uzavřel dne 14.9.2023 s žalobkyní smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, , žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr s výši úvěrového rámce 10 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet ve formě měsíčních splátek ve výši 4 % z dlužné částky. Žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalovaného splácet předmětný úvěr tak, že vycházela z údajů poskytnutých žalovaným a úvěrové zprávy, příjem a výdaje žalovaného neověřovala. Jelikož žalovaný nehradil splátky řádně a včas, prohlásila žalobkyně úvěr za splatný v celé výši ke dni 14.4.2025. Na základě této smlouvy žalovaný čerpal částku v celkové výši 20 620 Kč a vrátil celkem 18 494 Kč. Žalobkyně zaslala dne 7.5.2025 žalovanému předžalobní upomínku s výzvou k zaplacení předmětného dluhu.

17. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Dle § 1958 odst. 1 občanského zákoníku je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

21. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

22. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

24. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti úvěrujícího při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, pak soudu nezbude než shledat smlouvu neplatnou.

25. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně měla s žalovaným uzavřít dne 14.9.2023 smlouvu o úvěru dle § 2395 občanského zákoníku, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr s úvěrovým rámcem 10 000 Kč. Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet. Vzhledem k negativnímu zjištění v tomto směru, shledal soud smlouvu o spotřebitelském úvěru neplatnou. Žalobkyně formálně zjišťovala příjmy i výdaje žalovaného, tyto si však nijak neověřovala a vycházela pouze z tvrzení žalovaného. Žalobkyně nedoložila žádné důkazy prokazující příjmy žalovaného, existenci pracovního poměru ani skutečné měsíční výdaje žalovaného. Z předložených důkazů nelze zjistit, zda žalovaný disponoval takovými finančními prostředky, které by mu umožňovaly předmětný úvěr splácet. Žalobkyni se tak nepodařilo prokázat, že by zjistila veškeré potřebné údaje k posouzení úvěruschopnosti žalovaného, a že by zjištěné informace správně vyhodnotila a učinila z nich odpovídající kvalifikovaný závěr. Lze tedy uzavřít, že se žalobkyně jako profesionál v daném případě zodpovědně a s náležitou péčí nezabývala schopností žalovaného v postavení spotřebitele poskytnutý úvěr splácet. Svojí neúčastí u jednání se žalobkyně vzdala možného poučení v smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. Vzájemný vztah účastníků řízení tak byl vypořádán dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení. Z neplatné smlouvy přitom nemohou žalobkyni náležet žádné další případně sjednané nároky jako např. úroky, poplatky, pokuty apod., když ke vzniku smluvního vztahu mezi účastníky nedošlo.

26. Pokud pak bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému 20 620 Kč a žalovaný vrátil 18 494 Kč, je třeba na rozdíl v těchto částkách ve výši 2 126 Kč pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť mu bylo plněno na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu a je povinen takové obohacení žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku).

27. Pokud jde o požadované příslušenství, představované zákonným úrokem z prodlení, nemohlo toto být žalobkyni přiznáno, neboť podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022 platí, že splatnost zbývající části jistiny zatím nenastala, a tedy nemohl ani vzniknout nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení, neboť § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně má dle tohoto rozhodnutí nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaný jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobkyně může požadovat zaplacení úroku z prodlení.

28. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud žalobu důvodnou co do zaplacení částky 2 126 Kč a žalobě v této části vyhověl. Co do zbývajícího žalobou uplatněného nároku nezbylo soudu než žalobu zamítnout.

29. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř., když měl žalovaný v řízení většinový úspěch, avšak žádné náklady řízení neuplatnil a žádné na jeho straně ani z proběhlého řízení nevyplývají.

30. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, netvrdil, tím méně prokázal, jaké jsou jeho možnosti poskytnutou jistinu vrátit. Svojí neúčastí u jednání soudu se vzdal možného poučení.