45 C 285/2022

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Koubovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 12 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 12 000 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 848,22 Kč a úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 000 Kč od 10. 11. 2020 do zaplacení se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 28. 1. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 16 199,26 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne 16. 1. 2020 s právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] s.r.o., [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na jím uvedený účet č. [bankovní účet] finanční prostředky ve výši 12 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu se smluvním úrokem z úvěru ve výši 79,20 Kč (za období od 16. 1. 2020 do 7. 2. 2020) a administrativním poplatkem ve výši 4 197 Kč do dne 7. 2. 2020 Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky předchůdkyně žalobkyně [webová adresa]), kdy žalovaný požádal o poskytnutí úvěru vyplněním online formuláře, předchůdkyně žalobkyně prověřila údaje uvedené žalovaným v žádosti o úvěr a následně zaslala žalovanému potvrzení o schválení úvěru formou textové zprávy SMS na mobilní číslo uvedené v žádosti. Tímto byla akceptována žádost žalovaného o úvěr a uzavřena smlouva, účinnou se stala dnem odeslání finančních prostředků na bankovní účet žalovaného. Žalovaný na úvěr ničeho nevrátil, od 8. 2. 2020 se tak dostal do prodlení s úhradou částky v celkové výši 16 276,20 Kč. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo předchůdkyni žalobkyně rovněž právo na smluvní pokutu ve výši 0,01 % dlužné částky za každý započatý den prodlení. Žalobkyně požadovala zaplacení smluvní pokuty za období od 8. 2. 2020 do 23. 10. 2020 ve výši 4 199,26 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 11. 2020 s účinností k témuž dni. Žalovaný dluh neuhradil ani po předžalobní upomínce.

2. Podáním ze dne 12. 12. 2022 vzala žalobkyně žalobu co do částky 4 199,26 Kč (představující smluvní pokutu) a kapitalizovaného úroku ve výši 5 426,20 Kč zpět z důvodu revize žalovaných částek s ohledem na nemožnost doložení důkazů o prověřování úvěruschopnosti žalovaného. Usnesením zdejšího soudu ze dne 6. 3. 2023, č. j. 45 C 285/2022-21, které nabylo právní moci dne 5. 4. 2023, bylo řízení, co do zaplacení částky 4 199,26 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 5 426,2 Kč zastaveno. Předmětem řízení nadále zůstala částka 12 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 12 000 Kč od 10. 11. 2020 do zaplacení a kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 848,22 Kč.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

4. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán, k jednání soudu nedostavila. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 16. 1. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně disponuje smlouvou, dle které se předchůdkyně žalobkyně měla zavázat poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 12 000 Kč a žalovaný se měl zavázat vrátit žalobkyni do 7. 2. 2020 jednorázově poskytnutou částku spolu s výpůjčným úrokem 79,20 Kč a administrativním poplatkem 4 197 Kč Smlouva není žalovaným podepsána. Žalobkyně dále předložila Všeobecné smluvní podmínky [právnická osoba], s. r. o.

6. Z Předsmluvní informace ke smlouvě o spotřebitelském úvěru ze dne 16. 1. 2020 byly zjištěny bližší údaje ohledně předmětného úvěru (jako například výše úvěru, doba trvání, podmínky a způsob čerpání, splatnost, celková částka, kterou je třeba zaplatit, náklady spotřebitelského úvěru apod.), rovněž bez podpisu žalovaného.

7. Z Potvrzení o provedené odchozí platbě ze dne 22.10.2021 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně dne 16. 1. 2020 na bankovní účet č. [bankovní účet] zaslala částku ve výši 12 000 Kč.

8. Z Příkazu k úhradě ze dne 16.1.2020 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně vyhotovila dokument s platebními informacemi adresovaný žalovanému s uvedením částky k úhradě ve výši 16 276,20 Kč se splatností dne 7. 2. 2020 a čísly účtů pro zaplacení.

9. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9.11.2020 a postoupené pohledávky – KISIM [číslo] bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.

10. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 9.12.2020 a podacího archu ze dne 11.12.2020 bylo zjištěno, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno.

11. Z Výzvy před podáním žaloby ze dne 25.11.2021 a podacího archu ze dne 29.11.2021 bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby.

12. Z Výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] [obec] a [právnická osoba] ze dne 24.2.2015 byla zjištěna právní subjektivita žalobkyně ke dni 24. 2. 2015.

13. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Smlouva o spotřebitelském úvěru nebyla žalovaným podepsána. Předchůdkyně žalobkyně disponovala osobními údaji žalovaného. Předchůdkyně žalobkyně zaslala dne 16. 1. 2020 na bankovní účet č. [bankovní účet] částku ve výši 12 000 Kč. Předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu.

14. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

18. Dle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace, lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5. Dle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis.

19. Dle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014 (dále jen„ eIDAS) se„ podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

20. Dle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

21. Dle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

22. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 občanského zákoníku je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaný připojil svůj podpis. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

23. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručnímu, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpis vytvořený kvalifikovaným prostředkem). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis, jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. č. 297/2016 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.

24. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

25. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

26. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

27. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti úvěrujícího při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, pak soudu nezbude než shledat smlouvu absolutně neplatnou.

28. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Z žádného provedeného důkazu nevyplývá, že by žalovaný provedl jakýkoliv relevantní úkon směřující k uzavření smlouvy o úvěru s žalobkyní tvrzeným obsahem. Bylo pouze prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně disponovala identifikačními údaji žalovaného a nepodepsaným vyhotovením smlouvy. Žalobkyně tedy předloženými listinnými důkazy neprokázala, že by mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím komunikace na dálku (§ 2395 a násl. občanského zákoníku a § 1824 a násl. občanského zákoníku), právě o takovém obsahu, který tvrdí v žalobě, když z nich neplyne vůle žalovaného smlouvu uzavřít. Za žalovaného měla být elektronická smlouva podepsána v systému předchůdkyně žalobkyně na internetových stránkách [webová adresa]. Samotná smlouva v elektronické podobě neobsahuje žádné záznamy o tom, že by k ní byly připojeny podpisy (tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě), tj. žádné záznamy o tom, že by elektronická smlouva obsahovala kvalifikovaný či uznávaný elektronický podpis a ani údaje o připojení jakýchkoliv dalších dat ke smlouvě, jež by mohly být považovány za podpis. Podpis měl být žalovaným připojen na smlouvu, ze smlouvy předložené žalobkyní však nevyplývá, kdy a jak k ní byl záznam o podpisu připojen, a že poté, kdy k ní byl tento tvrzený podpis připojen, je možné zjistit jakoukoliv dodatečnou změnu smlouvy. Dále nebylo prokázáno, že by záznam o podpisu byl připojen právě žalovaným, že by právě žalovaný byl tím, kdo jej na smlouvu připojil. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzeného uzavření předmětné smlouvy. Vzhledem k neplatnosti smlouvy se neuplatní ani její jiná ujednání. Nadto soud uvádí, že předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná i z toho důvodu, že předchůdkyně žalobkyně dostatečně neprověřila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy, když žalobkyní nebyly i přes výzvu soudu předloženy důkazy, z nichž by vyplývalo, že by předchůdkyně žalobkyně posuzovala bonitu žalovaného úvěr splácet. Soud dále ani neshledal plnění předchůdkyně žalobkyně na bankovní účet č. [bankovní účet] ve výši 12 000 Kč plněním, kterým by se žalovaný bezdůvodně obohatil, neboť z žádného provedeného důkazu nebylo zjištěno, že by se jednalo o bankovní účet žalovaného. Žalobkyně se svou neúčastí u jednání vzdala možného poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř.

29. Vzhledem k výše uvedenému skutkovému závěru a právnímu posouzení věci pak soudu nezbylo než žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

30. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když měl žalovaný v řízení plný úspěch, avšak žádné náklady řízení neuplatnil a žádné na jeho straně ani z proběhlého řízení nevyplývají.