Okresní soud v Chomutově · Rozsudek

45 C 286/2023

č. j. 45 C 286/2023-42

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-04-03 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSCV:2024:45.C.286.2023.1

Citované zákony (11)

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Koubovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 26 007,88 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 13 075,68 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 045,82 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 550,58 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 713,53 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, úroku ve výši 25,26 % ročně z částky 8 713,53 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, částky 12 932,2 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 064,54 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 518,3 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 558,16 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a úroku ve výši 29 % ročně z částky 8 558,16 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 29. 6. 2023 se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 26 007,88 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaná uzavřely dne 7. 11. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, . Předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru posoudila s odbornou péčí úvěruschopnost žalované, a to dle informací o rodinných, majetkových a pracovních poměrech poskytnutých žalovanou, zaznamenaných v zákaznické kartě a ověřených z předložených dokladů. Žalovaná v žádosti uvedla, že má příjem ze státní podpory, její měsíční příjem činí 32 000 Kč, žije ve vlastním bytě/domě bez zástavy, nemá kreditní kartu ani zápůjčku u jiné společnosti. Předchůdkyně žalobkyně dále ověřila v insolvenčním rejstříku, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. Na základě uvedené smlouvy předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti při podpisu smlouvy 17 000 Kč, které se žalovaná zavázal uhradit ve splátkách spolu s částkou 17 649 Kč se stávající z kapitalizovaných úroků ve výši 11 617 Kč (s úrokovou sazbou 25,26 % ročně), odměnu za zpracování zápůjčky a za další péči o zákazníka ve výši 6 032 Kč a pojistného, bylo-li sjednáno. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v 24měsíčních splátkách po 1 444 Kč, s poslední splátkou dne 7. 11. 2021. Žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a včas. Od uzavření smlouvy o úvěru do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila žalovaná předchůdkyni žalobkyně celkem 27 259,27 Kč, později již ničeho neuhradila. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dále uzavřely dne 29. 8. 2019 smlouvu o zápůjčce č. , tel. číslo, . Předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím zápůjčky posoudila s odbornou péčí úvěruschopnost žalované, a to dle informací o rodinných, majetkových a pracovních poměrech poskytnutých žalovanou, zaznamenaných v zákaznické kartě a ověřených z předložených dokladů. Žalovaná v žádosti uvedla, že má příjem ze státní podpory, jeho měsíční příjem činí 28 000 Kč, žije v nájmu, nemá kreditní kartu ani zápůjčku u jiné společnosti. Předchůdkyně žalobkyně dále ověřila v insolvenčním rejstříku, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Na základě uvedené smlouvy předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti při podpisu smlouvy 20 000 Kč, které se žalovaná zavázala uhradit ve splátkách spolu s částkou 19 496 Kč, jež představuje kapitalizované úroky ve výši 6 592 Kč (s úrokovou sazbou 29 % ročně), odměnu za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 7 626 Kč, poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 5 278 Kč a pojistné, bylo-li sjednáno. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v 24měsíčních splátkách po 1 646 Kč, s poslední splátkou dne 29. 8. 2021. Žalovaná sjednané splátky nehradila řádně a včas. Od uzavření smlouvy o zápůjčce do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila žalovaná předchůdkyni žalobkyně celkem 32 772,73 Kč, později již ničeho neuhradila. Pohledávky za žalovanou z předmětných smluv byly postoupeny žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022, s účinností ke dni 16. 12. 2022. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno a rovněž byla vyzvána k úhradě dluhů před podáním žaloby.

2. Žalovaná ve věci uvedla, že předmětné smlouvy skutečně uzavřela. V době uzavírání smluv měla zaměstnání, byla schopna splácet. Později přišla o práci. Nějakou dobu byla sama se dvěma dětmi. Následně se u ní objevily zdravotní komplikace. Od září pracuje na poloviční úvazek. Poskytnuté úvěry hradila, přesnou částku úhrad si nepamatuje, žalobou požadovaná částka je asi odpovídající. K údajům uvedeným v žádostech o úvěr upřesnila, že po celou dobu bydlela v nájmu, byla na mateřské dovolené, až později nastoupila jako kuchařka do , právnická osoba, . Její příjem činil 7 000 Kč, pobírala rodičovský příspěvek, ostatní uváděné příjmy byly alimenty ve výši 4 000 Kč a příjem přítele ve výši 21 000 Kč. Dále žalovaná uvedla, že při uzavírání smluv dokládala SIPO a alimenty, nic dalšího. Žalovaná požádala o možnost uhradit dlužnou částku ve splátkách, neboť není v jejích finančních možnostech uhradit ji jednorázově.

3. Ze Zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 7.11.2019 bylo zjištěno, že žalovaná žádala o úvěr ve výši 20 000 Kč, který by uhradila ve 30měsíčních splátkách, účelem úvěru bylo vybavení domácnosti. Žalovaná v žádosti uvedla, že je rozvedená, bydlí ve vlastním, má středoškolské vzdělání, má jednu vyživovací povinnost, není majitelem vozu, je na mateřské/rodičovské dovolené, její čistý měsíční příjem činí 7 000 Kč, což mělo být ověřeno z rozhodnutí o přiznání dávky, dále ostatní příjmy 4 000 Kč, další čisté příjmy domácnosti 21 000 Kč. Celkem příjmy měly činit 32 000 Kč. Mezi měsíčními výdaji žalovaná uvedla interní splátky PF ve výši 1 696 Kč a odhadované měsíční výdaje ve výši 3 000 Kč. V zákaznické kartě je dále zaznamenáno, že žalovaná nemá kreditní kartu ani zápůjčku u jiné společnosti, na její jméno není veden bankovní účet.

4. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, ze dne 7.11.2019 včetně Smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované spotřebitelský úvěr ve výši 17 000 Kč. Část úvěru ve výši 3 805 Kč byla použita na refinancování dřívější smlouvy o zápůjčce č. , tel. číslo, , část ve výši 13 145 Kč byla vyplacena žalované v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala žalobkyni vrátit v hotovosti celkem 34 649 Kč, a to v 24měsíčních splátkách po 1 444 Kč. Žalovaná svým podpisem stvrdila, že finanční prostředky při uzavření smlouvy v hotovosti převzala.

5. Z Tabulky umoření ke smlouvě č. , tel. číslo, ze dne 19.12.2022 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně evidovala platby žalované s tím, že dne 7. 11. 2019 byla žalované poskytnuta částka 17 000 Kč a žalovaná celkem postupnými platbami vrátila částku 17 803,37 Kč.

6. Ze Zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 29.8.2019 bylo zjištěno, že žalovaná žádala o úvěr ve výši 20 000 Kč, který by uhradila ve 24měsíčních splátkách, účelem úvěru bylo vybavení domácnosti. Žalovaná v žádosti uvedla, že je rozvedená, bydlí v nájmu, má učňovské vzdělání, má dvě vyživovací povinnosti, není majitelem vozu, je v domácnosti, její čistý měsíční příjem činí 7 000 Kč, což mělo být ověřeno z rozhodnutí o přiznání dávky, další čisté příjmy domácnosti činily 21 000 Kč. Celkem příjmy měly činit 28 000 Kč. Žalovaná dále uvedla odhadované měsíční výdaje ve výši 6 000 Kč. V zákaznické kartě je dále zaznamenáno, že žalovaná nemá kreditní kartu ani zápůjčku u jiné společnosti, na její jméno není veden bankovní účet.

7. Ze Smlouvy o zápůjčce – , adresa, v hotovosti č. , tel. číslo, ze dne 29.8.2019 včetně Smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč, který byl žalované vyplacen v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala žalobkyni vrátit v hotovosti celkem 39 496 Kč, a to v 24měsíčních splátkách po 1 646 Kč. Žalovaná svým podpisem stvrdila, že finanční prostředky při uzavření smlouvy v hotovosti převzala.

8. Z Tabulky umoření ke smlouvě č. , tel. číslo, ze dne 19.12.2022 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně evidovala platby žalované s tím, že dne 29. 8. 2019 byla žalované poskytnuta částka 20 000 Kč a žalovaná celkem postupnými platbami vrátila částku 17 176,42 Kč.

9. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14.12.2022, Seznamu postoupených pohledávek, str. 2, Seznamu postoupených pohledávek, str. 5 bylo zjištěno, že předmětné pohledávky předchůdkyně žalobkyně za žalovanou ze shora uvedených smluv byly postoupeny žalobkyni.

10. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16.12.2022 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně informovala žalovanou o postoupení pohledávek ze shora uvedených smluv žalobkyni a o výši dluhu.

11. Z Informace o zpracování osobních údajů ze dne 16.12.2022 bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované informace o zpracování osobních údajů v souvislosti s postoupenými pohledávkami.

12. Z Podacího lístku ze dne 13.1.2023 bylo zjištěno, že žalobkyně odeslala dne 13. 1. 2023 žalované zásilku.

13. Z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 1.6.2023 včetně podacího lístku ze dne 2.6.2023 bylo zjištěno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě dluhu v celkové výši 39 054,41 Kč nejpozději do 16. 6. 2023.

14. Z Výpisu z obchodního rejstříku spol. , právnická osoba, . ze dne 12.12.2022 byla zjištěna právní subjektivita žalobkyně ke dni pořízení výpisu.

15. Z Pracovní rekomandace ze dne 27. 9. 2023 bylo zjištěno, že praktický lékař , tituly před jménem, , jméno FO, vystavil žalované potvrzení, že pro ni není vhodné pracovní zařazení ve vynuceném pracovním tempu, bez individuálních přestávek, zvýšená psychická zátěž, ani práce s celkovou fyzickou zátěží v kategorii třetí a čtvrté.

16. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaná uzavřela dne 7. 11. 2019 s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru. V souvislosti s touto smlouvou předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 7. 11. 2019 částku ve výši 17 000 Kč, kdy část úvěru ve výši 3 805 Kč byla použita na refinancování dřívější smlouvy o zápůjčce č. , tel. číslo, , část ve výši 13 145 Kč byla vyplacena žalované v hotovosti při podpisu smlouvy. Předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalované spotřebitelský úvěr splácet způsobem, který zaznamenala dne 7. 11. 2019 v zákaznické kartě. Žalovaná vrátila předchůdkyni žalobkyně na předmětný dluh celkem 27 259,27 Kč (dle tvrzení žalobkyně). Žalovaná dále uzavřela dne 29. 8. 2019 s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru. V souvislosti s touto smlouvou předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 29. 8. 2019 částku ve výši 20 000 Kč, která byla žalované vyplacena v hotovosti při podpisu smlouvy. Předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalované spotřebitelský úvěr splácet způsobem, který zaznamenala dne 29. 8. 2019 v zákaznické kartě. Žalovaná vrátila předchůdkyni žalobkyně na předmětný dluh celkem 32 772,73 Kč (dle tvrzení žalobkyně). Uvedené pohledávky za žalovanou byly postoupeny žalobkyni. Žalované bylo postoupení pohledávek oznámeno. Žalobkyně vyzvala žalovanou před podáním žaloby k úhradě závazků s výstrahou jejich soudního vymáhání.

17. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 věta první občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

18. Dle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

22. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

23. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

24. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

25. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

26. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti úvěrujícího při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, pak soudu nezbude než shledat smlouvu neplatnou.

27. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Z provedeného dokazování vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně s žalovanou měla uzavřít dne 7. 11. 2019 smlouvu o úvěru dle § 2395 občanského zákoníku, na jejímž základě žalovaná obdržela od předchůdkyně žalobkyně částku ve výši 17 000 Kč. Soud se zabýval otázkou, zda předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřila schopnost žalované úvěr splácet. Vzhledem k negativnímu zjištění v tomto směru, shledal soud smlouvu o spotřebitelském úvěru neplatnou. Předchůdkyně žalobkyně sice formálně zjišťovala příjmy a výdaje žalované, neprokázala však, že by tyto údaje a případné další závazky žalované jakkoli ověřovala. Přičemž jen z údajů, které žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, tedy že je rozvedená, má vyživovací povinnost, čistý měsíční příjem 7 000 Kč (rodičovský příspěvek), ostatní příjmy 4 000 Kč (alimenty pro děti) a měsíční výdaje ve výši 4 696 Kč (splátka úvěru ve výši 1 696 Kč a odhadované měsíční výdaje ve výši 3 000 Kč), kdy ani výše měsíční výdajů se nejeví jako reálná s ohledem na osobní poměry žalované a ceny bydlení, energií, potravin apod., je zřejmé, že žalovaná neměla dostatek finančních prostředků ani na pravidelnou úhradu měsíčních splátek ve výši 1 444 Kč. Další čisté příjmy domácnosti ve výši 21 000 Kč předchůdkyně žalobkyně nijak neověřovala, dle tvrzení žalované se jednalo o příjem přítele žalované, který však neměl vůči žalované jakoukoliv závazky, tento příjem tak mohl kdykoli odpadnout. Z provedeného dokazování dále vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně s žalovanou měla uzavřít dne 29. 8. 2019 smlouvu o úvěru dle § 2395 občanského zákoníku, na jejímž základě žalovaná obdržela od předchůdkyně žalobkyně částku ve výši 20 000 Kč. Soud se zabýval otázkou, zda předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřila schopnost žalované úvěr splácet. Vzhledem k negativnímu zjištění v tomto směru, shledal soud smlouvu o spotřebitelském úvěru neplatnou. Předchůdkyně žalobkyně sice formálně zjišťovala příjmy a výdaje žalované, neprokázala však, že by tyto údaje a případné další závazky žalované jakkoli ověřovala. Přičemž jen z údajů, které žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, tedy že je rozvedená, má dvě vyživovací povinnosti, čistý měsíční příjem 7 000 Kč (rodičovský příspěvek) a odhadované měsíční výdaje ve výši 6 000 Kč, kdy se ani výše měsíční výdajů nejeví jako reálná s ohledem na osobní poměry žalované a ceny bydlení, energií, potravin apod., je zřejmé, že žalovaná neměla dostatek finančních prostředků ani na pravidelnou úhradu měsíčních splátek ve výši 1 646 Kč. Další čisté příjmy domácnosti ve výši 21 000 Kč předchůdkyně žalobkyně nijak neověřovala, dle tvrzení žalované se jednalo o příjem přítele žalované, který však neměl vůči žalované jakoukoliv závazky, tento příjem tak mohl kdykoli odpadnout. Ze soudu předložených listin tak nebylo možné učinit závěr, že by byla žalovaná v případě obou smluv schopna dostát svých závazků. Předchůdkyně žalobkyně nezjistila všechny potřebné skutečnosti k prověření bonity žalované a zjištěné skutečnosti správně nevyhodnotila. Lze tedy uzavřít, že se předchůdkyně žalobkyně jako profesionál v daných případech zodpovědně a s náležitou péčí nezabývala schopností žalované v postavení spotřebitele poskytnuté úvěry splácet. Vzájemné vztahy účastníků řízení tak byly vypořádány dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení.

28. Pokud pak bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně v souvislosti se smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 7. 11. 2019 poskytla žalované 17 000 Kč, je třeba na dané plnění pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalované, neboť jí bylo plněno na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu a je povinna takové obohacení žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Z tvrzení žalobkyně v žalobě ohledně úhrad jednotlivých splátek a provedeného dokazování však plyne, že žalovaná vrátila předchůdkyni žalobkyně celkem částku 27 259,27 Kč. Je tak zřejmé, že žalovaná již bezdůvodné obohacení zcela žalobkyni, resp. předchůdkyni žalobkyně vrátila ještě před podáním žaloby.

29. Pokud pak bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla v souvislosti se smlouvou o zápůjčce ze dne 29. 8. 2019 žalované 20 000 Kč, je třeba na dané plnění pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalované, neboť jí bylo plněno na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu a je povinna takové obohacení žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Z tvrzení žalobkyně v žalobě ohledně úhrad jednotlivých splátek a provedeného dokazování však plyne, že žalovaná vrátila předchůdkyni žalobkyně celkem částku 32 772,73 Kč. Je tak zřejmé, že žalovaná již bezdůvodné obohacení zcela žalobkyni, resp. předchůdkyni žalobkyně vrátila ještě před podáním žaloby.

30. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl.

31. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy měla žalovaná ve věci plný úspěch. Jelikož však žalovaná žádné náklady řízení neuplatnila, rozhodl soud, jak je výše uvedeno.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.