45 C 289/2022

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Koubovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 12 775 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 000 Kč od 28. 9. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně zaplacení částky 2 275 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 275 Kč od 18. 9. 2020 do 27. 9. 2021, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 275 Kč od 28. 9. 2021 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a částky 3 500 Kč zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne11. 3. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 12775 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne 18. 8. 2020 smlouvu o zápůjčce, a to prostřednictvím webové stránky žalobkyně [webová adresa]), kdy smlouva byla podepsána elektronicky, a to PINem zaslaným na telefonní číslo žalovaného. Totožnost žalovaného byla ověřena z kopie občanského průkazu a pomocí ověřovací korunové bezhotovostní platby z účtu žalovaného. Na základě této smlouvy žalovaný obdržel na svůj bankovní účet č. [bankovní účet] od žalobkyně dne 18. 8. 2020 částku 7 000 Kč, kterou se zavázal vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 275 Kč do dne 17. 9. 2020. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani částečně. Žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného vyžádáním informací od žalovaného a nahlédnutí do relevantních databází. Žalobkyně zaznamenala poskytnuté údaje a dokumenty do zákaznické karty. Žalobkyně dále požaduje zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 9 275 Kč a dále dle smlouvy rovněž účelně vynaložené náklady na uplatnění pohledávky v souvislosti s prodlením ve výši 2 500 Kč a smluvní pokutu ve výši 3 500 Kč. Žalobkyně zaslala před podáním žaloby žalovanému výzvu k úhradě dluhu. Podání ze dne 8. 11. 2022 žalobkyně k výzvě soudu popsala postup při uzavírání smlouvy a doplnila konkrétní postup při prověřování úvěruschopnosti žalovaného, kdy žalobkyně porovnávala příjmy a výdaje žalovaného a nahlédla do Centrální evidence exekucí, kde ke dni podání žádosti o úvěr neměl žalovaný žádný záznam. Žalobkyně od žalovaného zjistila, že je zaměstnán u společnosti [právnická osoba], na plný úvazek, na dobu určitou do jednoho roku, jako technik, s měsíčním příjmem 17 683 Kč, jehož výši ověřila z výplatních pásek za měsíce červen a červenec roku 2020 žalovaný dále uvedl, že je rozvedený, nemá nezletilé děti, bydlí v podnájmu a jeho měsíční výdaje činí 2 Kč při výpočtu disponibilního zůstatku vycházela žalobkyně ze skutečných příjmů a v případě výdajů z částky nezabavitelného minima ve výši 7 772 Kč, kdy žalovanému měla zůstat k dispozici částka 9 911 Kč.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se, ač řádně a včas předvolána (fikcí na adresu trvalého pobytu shora) bez omluvy nedostavil, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení.

4. Ze Smlouvy o zápůjčce ze dne 18. 8. 2020 bylo zjištěno, že tato měla být uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným, kdy se žalobkyně měla zavázat poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč a žalovaný se měl zavázat vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 275 Kč nejpozději do 17. 9. 2020 Smlouva obsahuje identifikační údaje žalovaného. Smlouva není opatřena podpisem žalovaného, namísto podpisu je uvedeno jméno a příjmení žalovaného, datum 17. 8. 2020, čas 17:29:44 a PIN kód: [číslo]. Žalobkyně dále předložila listinu Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], s. r. o. účinné od 21. 11. 2018, kdy tato listina není rovněž žalovaným podepsána, namísto podpisu je uvedeno namísto podpisu je uvedeno jméno a příjmení žalovaného, datum 17. 8. 2020, čas 17:29:44 a PIN kód: [číslo].

5. Z Potvrzení o platbě ze dne 16. 2. 2022 vystaveného společností [právnická osoba] bylo zjištěno, že žalobkyně dne 18. 8. 2020 odeslala ze svého účtu na účet č. [bankovní účet], pod variabilním symbolem [číslo], platbu ve výši 7 000 Kč.

6. Z Informace o platbě ze dne 17. 8. 2020 bylo zjištěno, že z účtu č. [bankovní účet] s názvem účtu [celé jméno žalovaného] byla na účet žalobkyně odeslána dne 17. 8. 2020 částka ve výši 1 Kč pod variabilním symbolem [číslo], s poznámkou [celé jméno žalovaného].

7. Z Upomínky ze dne 24. 9. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně vyhotovila upomínku adresovanou žalovanému obsahující výzvu k úhradě pohledávky.

8. Z Upomínky ze dne 1. 10. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně vyhotovila upomínku adresovanou žalovanému obsahující výzvu k úhradě pohledávky.

9. Z Opakované výzvy k úhradě ze dne 8. 10. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně vyhotovila výzvu k úhradě pohledávky adresovanou žalovanému.

10. Z Opakované výzvy k úhradě ze dne 17. 10. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně vyhotovila výzvu k úhradě pohledávky adresovanou žalovanému.

11. Z Opakované výzvy k úhradě ze dne 1. 11. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně vyhotovila výzvu k úhradě pohledávky adresovanou žalovanému obsahující výzvu k úhradě pohledávky.

12. Z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 20. 9. 2021 včetně podacího lístku ze dne 20. 9. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby.

13. Ze sjetiny z Centrální evidence exekucí bylo zjištěno, že žalovaný neměl v době podání žádosti o zápůjčku exekuci.

14. Z Kopie občanského průkazu žalovaného bylo zjištěno, že žalobkyně disponuje kopii dokladu totožnosti žalovaného.

15. Z Výplatní pásky za červen 2020 bylo zjištěno, že žalovaný měl v měsíci červen 2020 příjem ve výši 17 366 Kč.

16. Z Výplatní pásky za červenec 2020 bylo zjištěno, že žalovaný měl v měsíci červenec 2020 příjem ve výši 18 000 Kč.

17. Ze sdělení [právnická osoba] bank a.s. ze dne 10. 2. 2023 bylo zjištěno, že majitelem účtu č. [bankovní účet] je žalovaný, přičemž dne 18. 8. 2020 byla na tento účet připsána částka 7 000 Kč odeslaná žalobkyní.

18. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Smlouva o zápůjčce nebyla žalovaným podepsána. Žalobkyně disponuje osobními údaji žalovaného. Žalobkyně zaslala dne 18. 8. 2020 na bankovní účet žalovaného částku 7 000 Kč. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce zaslala před podáním žaloby žalovanému výzvu k úhradě dluhu.

19. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 věta první občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

20. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

23. Dle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu, kdy nesplnění písemné formy má za následek neuzavření smlouvy.

24. Dle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace, lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5. Dle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis.

25. Dle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014 (dále jen„ eIDAS) se„ podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

26. Dle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

27. Dle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

28. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 občanského zákoníku je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaný připojil svůj podpis. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

29. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručnímu, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpis vytvořený kvalifikovaným prostředkem). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis, jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. 297/2016 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.

30. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného řízení vyplynulo, že žalobkyně převedla na účet žalovaného 7 000 Kč, ovšem po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že nebyl prokázán žádný právní titul k takovému úkonu. Z žádného provedeného důkazu nevyplývá, že by žalovaný provedl jakýkoliv relevantní úkon směřující k uzavření smlouvy o zápůjčce s žalobkyní tvrzeným obsahem. Bylo pouze prokázáno, že žalobkyně disponuje identifikačními údaji žalovaného a nepodepsaným vyhotovením smlouvy. Žalobkyně tedy předloženými listinnými důkazy neprokázala, že by mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce prostřednictvím komunikace na dálku (§ 2390 a násl. občanského zákoníku a § 1824 a násl. občanského zákoníku), právě o takovém obsahu, který tvrdí v žalobě, když z nich neplyne vůle žalovaného smlouvu uzavřít. Za žalovaného byla elektronická smlouva podepsána kódem. Samotná smlouva v elektronické podobě neobsahuje žádné záznamy o tom, že by k ní byly připojeny podpisy (tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě), tj. žádné záznamy o tom, že by elektronická smlouva obsahovala kvalifikovaný či uznávaný elektronický podpis a ani údaje o připojení jakýchkoliv dalších dat ke smlouvě, jež by mohly být považovány za podpis. Kód měl být žalovaným připojen na smlouvu, ze smlouvy předložené žalobkyní však nevyplývá, kdy a jak k ní byl výše uvedený kód připojen, a že poté, kdy k ní byl tento kód připojen, je možné zjistit jakoukoliv dodatečnou změnu smlouvy. Dále nebylo prokázáno, že by kód byl připojen právě žalovaným, že by právě žalovaný byl tou, kdo jej na smlouvu připojil. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzeného uzavření předmětné smlouvy.

31. Soud tedy shledal plnění žalobkyně na účet žalovaného plněním bez právního důvodu, kterým se žalovaný bezdůvodně obohatil a je povinen obohacení vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Ze strany žalovaného nebylo nijak tvrzeno a tím méně prokázáno, že by provedl jakoukoli úhradu žalobkyni. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu nejdříve výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 20. 9. 2021, k jejímuž doručení došlo v souladu s § 573 občanského zákoníku třetí pracovní den po jejím odeslání. Žalobkyně stanovila žalovanému k uhrazení dluhu lhůtu do 27. 9. 2021. Jelikož pak žalovaný v uvedené lhůtě ničeho nezaplatil, je od 28. 9. 2021 v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku).

32. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud žalobu důvodnou co do zaplacení 7 000 Kč a zákonného úroku z prodlení z této částky jdoucích od 28. 9. 2021 do zaplacení a žalobě v této části vyhověl. Povinnost k zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 1970 občanského zákoníku a jejich výše pak z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co do poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 275 Kč včetně zákonného úroku z prodlení z této částky, zbývajícího žalobou uplatněného zákonného úroku z prodlení z částky 7 000 Kč, nákladů na uplatnění pohledávky v souvislosti s prodlením ve výši 2 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 500 Kč nezbylo soudu než žalobu zamítnout.

33. Dle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. dle většinového úspěchu žalovaného. Jelikož však žalovaný žádné náklady řízení neuplatnil a žádné na jeho straně z provedeného řízení ani nevyplývají, rozhodl soud o nákladech řízení, jak je shora uvedeno.

34. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.