45 C 303/2025

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Koubovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: jméno FO , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 40 950 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně zaplacení částky 20 450 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 40 950 Kč od 16. 7. 2023 do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 30.7.2025 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 40 950 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 21.5.2022 uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému částku 25 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal žalobkyni vrátit spolu se souhrnným poplatkem za zpracování a doručení úvěru a hotovostní inkaso splátek ve výši 20 450 Kč v pravidelných týdenních splátkách po 758 Kč. Žalovaný na úvěr vrátil 4 500 Kč. Pro případ prodlení s plněním bylo smluvními stranami dohodnuto, že se zbylý dluh včetně příslušenství stane v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky splatným. Žalovaný splácel nepravidelně. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení až od doby předepsané splatností smlouvy, kdy nechala uplynout celou lhůtu k zaplacení úvěru a datum splatnosti určila na 15.7.2023, datum prodlení ke dni 16.7.2023. K posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr žalobkyně uvedla, že kontrolovala žalovaného v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra, v systému společnosti , právnická osoba, , nahlédla do insolvenčního rejstříku, zaměstnání kontrolovala telefonicky, prověřila platební historii žalovaného u žalobkyně, vyhodnotila aktuální finanční situaci žalovaného dle vyplněných podkladů žalovaným, předložených dokumentů a dle lokality žalovaného.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán, k jednání soudu nedostavil. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

4. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 21.5.2022 vč. smluvních podmínek bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr v celkové výši 25 000 Kč. Celkové náklady spotřebitelského úvěru činily 20 450 Kč, celková dlužná částka tedy činila 45 450 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit úvěr včetně celkových nákladů v 60 pravidelných týdenních splátkách ve výši 757,50 Kč. Částka 25 000 Kč byla žalovanému vyplacena v hotovosti při podpisu smlouvy. Smlouva obsahuje podpisy obou smluvních stran.

5. Z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 21.5.2022 bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému informace o věřiteli úvěru, základních vlastnostech úvěru a nákladech spojených s úvěrem.

6. Z Evidenční karty klienta ze dne 21.5.2022 bylo zjištěno, že žalovaný požádal o úvěr ve výši 25 000 Kč, uvedl, že bydlí v nájmu, je rozvedený, má vysokoškolské vzdělání, nevlastní nemovitosti ani automobil, je zaměstnán na plný úvazek u společnosti , právnická osoba, jako reprezentant firmy, jeho čistý měsíční příjem činí 101 592 Kč, výdaje uvedl na bydlení ve výši 4 872 Kč a životní minimum 4 750 Kč, nemá hypotéku ani úvěr s balónovou splátkou, disponibilní zůstatek měl činit 91 970 Kč. Zaměstnání nebylo ověřeno.

7. Z Informace o smlouvě č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaný žalobkyni vrátil na úvěr ze smlouvy , hodnota, částku v celkové výši 4 500 Kč.

8. Z Předžalobní výzvy a podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě dluhu ze smlouvy č. , hodnota, v celkové výši 40 950 Kč.

9. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: žalobkyně poskytla žalovanému dne 21.5.2022 při podpisu smlouvy o úvěru v hotovosti částku 25 000 Kč. Žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalovaného splácet úvěr tak, že vycházela z údajů zaznamenaných v evidenční kartě klienta, přičemž sdělené údaje nijak neověřovala. Žalovaný vrátil žalobkyni částku v celkové výši 4 500 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání.

10. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

14. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

17. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti úvěrujícího při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, pak soudu nezbude než shledat smlouvu absolutně neplatnou.

18. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně měla s žalovaným uzavřít dne 21.5.2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 občanského zákoníku, na jejímž základě žalovaný obdržel od žalobkyně v hotovosti částku ve výši 25 000 Kč. Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet. Vzhledem k negativnímu zjištění v tomto směru shledal soud smlouvu o spotřebitelském úvěru neplatnou. Žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalovaného splácet úvěr tak, že vycházela z údajů poskytnutých žalovaným, formálně tak sice zjišťovala příjmy a výdaje žalovaného, kdy tyto údaje byly uvedeny v žádosti o úvěr (evidenční kartě klienta), ale tvrzené skutečnosti již nijak neověřovala. Ve vztahu k prověřování úvěruschopnosti žalovaného nepředložila žalobkyně soudu žádný relevantní důkaz, pouze evidenční kartu obsahující tvrzené údaje. Žalobkyně neprokázala ani tvrzené lustrace v registrech/rejstřících. Žalobkyně učinila nedostatečná zjištění, proto ani nemohla učinit odpovídající kvalifikovaný závěr o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Lze tedy uzavřít, že se žalobkyně jako profesionál v daném případě zodpovědně a s náležitou péčí nezabývala schopností žalovaného v postavení spotřebitele poskytnutý úvěr splácet. Svojí neúčastí u jednání se žalobkyně vzdala možného poučení v smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. Vzájemný vztah účastníků řízení tak byl vypořádán dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení. Z neplatné smlouvy přitom nemohou žalobkyni náležet žádné další případně sjednané nároky jako např. úroky, poplatky, pokuty apod., když ke vzniku smluvního vztahu mezi účastníky nedošlo.

19. Pokud pak bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému 25 000 Kč a žalovaný vrátil pouze 4 500 Kč, je třeba na rozdíl v obou částkách ve výši 20 500 Kč pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť mu bylo plněno na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu, a je povinen takové obohacení žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Ve zbylém rozsahu nárok pro neplatnost smlouvy o úvěru důvodný není.

20. Pokud jde o požadované příslušenství, představované zákonným úrokem z prodlení, nemohlo toto být žalobkyni přiznáno, neboť podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022 platí, že splatnost zbývající části jistiny zatím nenastala, a tedy nemohl ani vzniknout nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení, neboť § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně má dle tohoto rozhodnutí nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaný jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobkyně může požadovat zaplacení úroku z prodlení.

21. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud žalobu důvodnou co do zaplacení částky 20 500 Kč a žalobě v této části vyhověl. Co do zbývajících žalobou uplatněných nároků nezbylo soudu než žalobu zamítnout.

22. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř., když měl žalovaný v řízení většinový úspěch, avšak žádné náklady řízení neuplatnil a žádné na jeho straně ani z proběhlého řízení nevyplývají.

23. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, netvrdil tím méně prokázal, jaké jsou jeho možnosti poskytnutou jistinu vrátit. Svojí neúčastí u jednání soudu se vzdal možného poučení.