45 C 339/2025

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Koubovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 185 936,11 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 121 560,71 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně zaplacení částky 64 275,40 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 30 010,10 Kč, úroku ve výši 12 % ročně z částky 183 406,11 Kč od 14.10.2025 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 745,19 Kč od 25.7.2025 do 13.10.2025 a úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 185 936,11 Kč od 14.10.2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 14.10.2025 domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku ve výši 185 936,11 Kč spolu s příslušenstvím z titulu nevráceného úvěru. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 29.10.2023 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, . Nedílnou součástí smlouvy byly Úvěrové podmínky. Žalovaný byl na základě smlouvy oprávněn čerpat revolvingový úvěr, a to vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Sjednaný úvěrový rámec bylo možné v průběhu trvání úvěrového vztahu změnit, původně byl poskytnut ve výši 20 000 Kč, postupně byl úvěrový rámec zvyšován až na 200 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3,18 % z výše sjednaného úvěrového rámce. V rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně zjišťovala kreditní skóre žalovaného, a to tak, že posuzovala jeho příjmovou a výdajovou stránku, jeho rodinný stav, věk, vzdělání, počet dětí, způsob bydlení. Žalobkyně prověřila externí registry a databáze (NRKI), dle metodiky posouzení úvěruschopnosti klienta bylo vypočítáno MLS klienta tj. limit nejvyšší měsíční splátky, do jejíž výše je možno maximálně zatížit klienta splátkou úvěru. Z výsledků pak žalobkyně učinila závěr, že zde nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet. Dle zprávy NRKI se žalovaný za dobu trvání závazků nedostal do prodlení se splácením svých závazků. Žalovaný následně žalobkyni hradil splátky předmětného úvěru od listopadu 2023 do dubna 2025 (po dobu jednoho a půl roku) a byl tak nepochybně schopen úvěr splácet. Žalobkyně provedla lustraci žalovaného v registrech SOLUS, NRKI a CEE, přičemž dotaz do registru SOLUS byl proveden s výsledkem nenalezen žádný závazek po splatnosti, dotaz do registru NRKI byl proveden s výsledkem klient v NRKI nalezen, pozitivní vyhodnocení, dotaz do registru CEE byl proveden s výsledkem v registru nenalezen. Při výpočtu MLS žalovaného byl započítán příjem 35 007 Kč a odečteno životní minimum žalovaného 4 470 Kč, životní minima na 2 vyživované děti 3 050 Kč, součet splátek existujících úvěrů v celkové částce 12 649 Kč, výše splátky po navýšení rámce 6 364 Kč. Zbývající MLS žalovaného činilo 8 374 Kč. Při výpočtu MLS domácnosti byl započítán příjem žalovaného 35 007 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 40 000 Kč, měsíční splátky úvěrů uvedené v žádosti 13 500 Kč, měsíční výdaje na bydlení uvedené v žádosti 11 000 Kč, životní minima všech členů domácnosti 14 610 Kč, výše splátky po navýšení rámce 6 364 Kč. Zbývající MLS domácnosti činilo 29 533 Kč. Úvěrový rámec byl v průběhu trvání úvěrového vztahu změně celkem 14krát, přičemž byl vždy zvýšen. Při každé změně úvěrového rámce v období od první změny dne 8.11.2023 (43 000 Kč) do poslední změny dne 9.5.2024 (200 000 Kč) provedla žalobkyně opětovný výpočet , jméno FO, . K ověření příjmové stránky si žalobkyně od žalovaného vyžádala výplatní pásky za měsíce listopad 2023 a prosinec 2023. Žalovaný uvedl, že jeho zaměstnavatelem je , právnická osoba, Žalovaný v souvislosti s předmětným úvěrem načerpal částku v celkové výši 205 757,71 Kč a uhradil částku v celkové výši 84 197 Kč. Žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobkyně proto dne 10.7.2025 přistoupila k zesplatnění úvěru. Žalovaný po zesplatnění úvěru již ničeho neuhradil. Pohledávka za žalovaným ve výši 185 936,11 Kč sestává z neuhrazené jistiny 183 406,11 Kč, neuhrazených nákladů na vymáhání ve výši 1 030 Kč a smluvních pokut účtovaných ve výši 1 500 Kč. Žalovaný předmětný dluh neuhradil ani po předžalobní upomínce.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Žalovaný se k jednání soudu, ač řádně a včas předvolán, k jednání soudu nedostavil. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.

4. Z Flexibilní půjčka – revolvingový úvěr č. , hodnota, ze dne 29.10.2023 bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 29.10.2023 smlouvu o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr s výši úvěrového rámce 20 000 Kč, s výší minimální měsíční splátky 3,182 % z úvěrového rámce, tj. ve výši 636 Kč, roční úrokovou sazbou 25,90 %, RPSN 29,2 % a celkovou splatnou částkou 22 806 Kč. Žalovaný uvedl, že je svobodný, má dvě vyživované děti bydlí u rodičů, je zaměstnán od října 2023 u společnosti , právnická osoba, s celkovým čistým měsíčním příjmem 37 500 Kč, příjmem ostatních členů domácnosti 40 000 Kč, výdaje na bydlení činí 10 000 Kč, ostatní výdaje 11 000 Kč, splátky všech úvěrů 12 500 Kč. Žalobkyně dále předložila dokument Vaše flexibilní půjčka – Úvěrové podmínky IUK123 platné od 1.6.2023.

5. Z Ověření bonity MLS pro smlouvu č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalobkyně uvedla, že pro předcházení zadlužení klienta zajišťuje kontrolu bonity žadatele, jejímž výsledkem je limit nejvyšší měsíční splátky („MLS“). Prostřednictvím výpočtu MLS tak žalobkyně ověřuje, zda měsíční příjmy a výdaje žadatelů skutečně umožňují splácet částku odpovídající splátce úvěru dle aktuálně posuzované žádosti. MLS je vypočítáván vždy jak na žadatele o úvěr, tak i na domácnost žadatele. Tyto dva výpočty se pak porovnávají a využije se ten MLS, který je nižší. Pro smlouvu č. , hodnota, byl proveden výpočet , jméno FO, klienta, který byl ve výši 16 595 Kč, když příjem žalovaného ze žádosti činil 37 500 Kč, životní minimum tvořilo částku ve výši 7 520 Kč, splátky jiným společnostem z NRKI ve výši 12 649 Kč, splátky žalobkyni byly nulové, výše splátky schváleného úvěru činila 636 Kč, a dále výpočet , jméno FO, domácnosti: 39 605 Kč, když příjem žalovaného činil 37 500 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 40 000 Kč, splátky jiným společnostem 12 649 Kč, měsíční výdaje na bydlení z žádosti 10 000 Kč, životní minimum členů domácnosti 14 610 Kč a výše splátky schváleného úvěru 636 Kč.

6. Z Karta klienta ze dne 13.10.2025 bylo zjištěno, že žalobkyně potvrdila, že před uzavřením smlouvy o úvěru ze dne 29.10.2023 provedla ověření bonity žalovaného, přičemž zjistila, že je žalovaný svobodný, má 2 děti, je zaměstnán s výší příjmu 37 500 Kč, příjem ostatních členů domácnosti je 40 000 Kč, měsíční výdaje domácnosti uvedené v žádosti činí 33 500 Kč. Žalobkyně dále zaznamenala, že žalovaného prověřila v externích registrech (JAP_PUJCKA, SOLUS, NRKI, MVCR, ISIR, CEE).

7. Z Úvěrové zprávy bylo zjištěno, že žalovaný měl uzavřeno 5 kontraktů, a to čtyři splátkové - osobní úvěr ve výši 134 090 Kč od 13.8.2023 do 24.3.2029 s měsíční splátkou 3 200 Kč a zůstatkem jistiny 133 652 Kč, osobní úvěr ve výši 401 079 Kč od 26.5.2022 do 24.2.2033 s měsíční splátkou 6 180 Kč a zůstatkem jistiny 385 961 Kč, osobní úvěr ve výši 107 688 Kč od 11.5.2023 do 24.5.2033 s měsíční splátkou 1 921 Kč a zůstatkem jistiny 105 620 Kč, osobní úvěr ve výši 63 763 Kč od 26.7.2023 do 24.7.2033 s měsíční splátkou 1 145 Kč a zůstatkem jistiny 63 346 Kč a jeden nesplátkový – kontokorentní úvěr s úvěrovým rámcem 10 000 Kč od 1.3.2023 s využitou částkou ve výši 9 859 Kč. Úvěrová zpráva není datována.

8. Z Výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 10.7.2025 včetně podacího archu ze dne 11.7.2025 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyrozuměla o zesplatnění celého předmětného úvěru ze smlouvy č. , hodnota, a vyzvala ho k zaplacení dlužné částky ve výši 204 009,50 Kč obratem, nejpozději do 14 dní od sepsání výzvy.

9. Z Výpisu čerpání, splátek a úhrad ke smlouvě č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalobkyně evidovala čerpání úvěru, předepsané a uhrazené splátky úvěru. Žalovaný načerpal částku v celkové výši 205 757,71 Kč, uhradil částku v celkové výši 84 197 Kč.

10. Z Předžalobní výzvy k plnění ze dne 6.8.2025 a podacího archu ze dne 7.8.2025 bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě předmětné pohledávky z úvěrové smlouvy č. , hodnota, ve výši 208 276,26 Kč a upozornila žalovaného na možnost soudní vymáhání.

11. Z Dodatku k úvěrové smlouvě ze dne 30.1.2024 bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dohodu o změně předmětné smlouvy, konkrétně výše úvěrového rámce, která byla změněna na částku 100 000 Kč. Minimální měsíční splátka byla zvýšena na 3 182 Kč.

12. Z Dodatku k úvěrové smlouvě ze dne 9.5.2024 bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dohodu o změně předmětné smlouvy, konkrétně výše úvěrového rámce, která byla změněna na částku 200 000 Kč. Minimální měsíční splátka byla zvýšena na 6 364 Kč.

13. Z Výplatního lístku za období prosinec 2023 bylo zjištěno, že žalovaný měl v tomto měsíci čistý příjem ve výši 35 721 Kč.

14. Z Výplatního lístku za období listopad 2023 bylo zjištěno, že žalovaný měl v tomto měsíci čistý příjem ve výši 38 343 Kč.

15. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaný uzavřel dne 29.10.2023 s žalobkyní smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, , žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr s výši úvěrového rámce 20 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet ve formě měsíčních splátek ve výši 3,182 % z úvěrového rámce. Žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalovaného splácet předmětný úvěr tak, že vycházela z údajů poskytnutých žalovaným, úvěrové zprávy, příjem a výdaje žalovaného před poskytnutím úvěru neověřovala. Výplatní lístky za měsíce listopad 2023 a prosinec 2023 byly předloženy až po uzavření smlouvy, žalovaný byl zaměstnán od října 2023. Žalovaný měl v době poskytnutí úvěru další závazky - osobní úvěr ve výši 134 090 Kč od 13.8.2023 do 24.3.2029 s měsíční splátkou 3 200 Kč a zůstatkem jistiny 133 652 Kč, osobní úvěr ve výši 401 079 Kč od 26.5.2022 do 24.2.2033 s měsíční splátkou 6 180 Kč a zůstatkem jistiny 385 961 Kč, osobní úvěr ve výši 107 688 Kč od 11.5.2023 do 24.5.2033 s měsíční splátkou 1 921 Kč a zůstatkem jistiny 105 620 Kč, osobní úvěr ve výši 63 763 Kč od 26.7.2023 do 24.7.2033 s měsíční splátkou 1 145 Kč a zůstatkem jistiny 63 346 Kč a kontokorentní úvěr s úvěrovým rámcem 10 000 Kč od 1.3.2023 s využitou částkou ve výši 9 859 Kč. Jelikož žalovaný nehradil splátky řádně a včas, prohlásila žalobkyně úvěr za splatný v celé výši ke dni 10.7.2025. Na základě této smlouvy žalovaný čerpal částku v celkové výši 205 757,71 Kč a vrátil celkem 84 197 Kč. Žalobkyně zaslala dne 6.8.2025 žalovanému předžalobní upomínku s výzvou k zaplacení předmětného dluhu.

16. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Dle § 1958 odst. 1 občanského zákoníku je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

20. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

21. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

23. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti úvěrujícího při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, pak soudu nezbude než shledat smlouvu neplatnou.

24. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně měla s žalovaným uzavřít dne 29.10.2023 smlouvu o úvěru dle § 2395 občanského zákoníku, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr s úvěrovým rámcem 20 000 Kč. Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet. Vzhledem k negativnímu zjištění v tomto směru, shledal soud smlouvu o spotřebitelském úvěru neplatnou. Žalobkyně formálně zjišťovala příjmy i výdaje žalovaného, tyto si však nijak neověřovala a vycházela pouze z tvrzení žalovaného. Žalobkyně nedoložila žádné důkazy prokazující příjmy žalovaného, existenci pracovního poměru ani skutečné měsíční výdaje žalovaného. Žalovaný sám při uzavírání smlouvy uvedl, že je svobodný, má dvě vyživované děti, bydlí u rodičů, je zaměstnán od října 2023 (stejný měsíc, kdy byla uzavřena předmětná smlouva o úvěru) s čistým měsíčním příjmem 37 500 Kč, příjmem ostatních členů domácnosti 40 000 Kč, výdaje na bydlení činí 10 000 Kč, ostatní výdaje 11 000 Kč, splátky všech úvěrů 12 500 Kč. Příjmy ostatních členů domácnosti rovněž nebyly ověřeny. Po odečtení žalovaným tvrzených výdajů a splátek od jeho příjmu (37 500 Kč – 10 000 Kč – 11 000 Kč – 12 500 Kč) mělo žalovanému zbývat měsíčně 4 000 Kč. Úvěrový rámec byl žalovanému postupně v krátké době za sebou navyšován, kdy konečná výše měsíční splátky úvěru činila 6 364 Kč. Ani na základě informací získaných od žalovaného tak nebylo možné dospět k závěru o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně nezjistila všechny potřebné informace, následně takto neúplně zjištěné informace nemohla správně vyhodnotit a učinit z nich odpovídající kvalifikovaný závěr, když z předložených listin nelze učinit závěr, že by byl žalovaný schopen dostát svých závazků ze smlouvy o úvěru. Lze tedy uzavřít, že se žalobkyně jako profesionál v daném případě zodpovědně a s náležitou péčí nezabývala schopností žalovaného v postavení spotřebitele poskytnutý úvěr splácet. Vzájemný vztah účastníků řízení tak byl vypořádán dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení. Z neplatné smlouvy přitom nemohou žalobkyni náležet žádné další případně sjednané nároky jako např. úroky, poplatky, pokuty apod., když ke vzniku smluvního vztahu mezi účastníky nedošlo.

25. Pokud pak bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému 205 757,71 Kč a žalovaný vrátil 84 197 Kč, je třeba na rozdíl v těchto částkách ve výši 121 560,71 Kč pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť mu bylo plněno na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu a je povinen takové obohacení žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku).

26. Pokud jde o požadované příslušenství, představované zákonným úrokem z prodlení, nemohlo toto být žalobkyni přiznáno, neboť podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022 platí, že splatnost zbývající části jistiny zatím nenastala, a tedy nemohl ani vzniknout nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení, neboť § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně má dle tohoto rozhodnutí nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaný jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobkyně může požadovat zaplacení úroku z prodlení.

27. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud žalobu důvodnou co do zaplacení částky 121 560,71 Kč a žalobě v této části vyhověl. Co do zbývajícího žalobou uplatněného nároku nezbylo soudu než žalobu zamítnout.

28. Dle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy měli oba účastníci řízení zhruba stejný podíl na úspěchu a neúspěchu v řízení (úspěch žalobkyně 51 %, úspěch žalovaného 49 %).

29. Dle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, netvrdil, tím méně prokázal, jaké jsou jeho možnosti poskytnutou jistinu vrátit. Svojí neúčastí u jednání soudu se vzdal možného poučení.