45 C 361/2022

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Koubovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 30 750 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 25 000 Kč od 30. 11. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně zaplacení částky 5 750 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 30 750 Kč od 5. 6. 2021 do 29. 11. 2021 a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 750 Kč od 30. 11. 2021 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 943,24 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 31. 3. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 30 750 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela s žalovanou dne 5. 5. 2021 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč. Žalovaná o úvěr zažádala prostřednictvím internetových stránek [webová adresa], na kterých se žalovaná nejdříve zaregistrovala. Smlouva o úvěru byla uzavřena v elektronické podobě. Žalovaná si vybrala výši požadovaného úvěru a termín splatnosti. Následně se seznámila s poplatky za poskytnutí úvěru, úroky spojenými s požadovaným úvěrem, podmínkami, právy, závazky a sankčními ujednáními, plynoucími z uzavření smlouvy. Tímto žalovaná učinila návrh na uzavření konkrétní smlouvy vůči předchůdkyni žalobkyně. Žalovaná potvrdila, že návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru přečetla. Jako variabilní symbol, který identifikoval veškeré vzájemné platby mezi stranami bylo dohodnuto číslo smlouvy. Předchůdkyně žalobkyně úvěr žalované vyplatila dne 5. 5. 2021 převodem ze svého bankovního účtu na bankovní účet žalované č. [bankovní účet], který je totožný s účtem, z něhož byla převedena platba registračního poplatku ve výši 1 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit částku 30 750 Kč (jistina úvěru 25 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 5 750 Kč) spolu s příslušenstvím do dne 4. 6. 2021. Žalovaná však svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplnila řádně a včas. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021 postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani po zaslání předžalobní upomínky. Podáním ze dne 18. 1. 2023 žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že žalovaná byla lustrována předchůdkyní žalobkyně ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB, dále vycházela z dokladů poskytnutých žalovanou. Po prověření nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalované a žádosti o úvěr bylo vyhověno. Dále popsala postup poskytování úvěrů předchůdkyní žalobkyně prostřednictvím webové stránky [webová adresa], na kterých se osoba žádající úvěr zaregistruje zadáním požadovaných údajů do registračního webového formuláře. Registrací je zřízen uživatelský profil chráněný heslem, které zná pouze osoba provádějící registraci. V uživatelském profilu poté probíhá veškerá další komunikace. K ověření identifikace osoby je v uživatelském profilu vyžadováno provedení verifikační platby ve výši minimálně 0,01 Kč z bankovního účtu uživatele profilu na bankovní účet předchůdkyně žalobkyně. Provedení verifikační platby je nutnou podmínkou pro uzavření smlouvy o úvěru. Uzavření smlouvy probíhá elektronicky, za použití prostředků komunikace na dálku, na žádost osoby zadavatele údajů, po prověření splnění podmínek pro poskytnutí úvěru, výhradně v prostředí uživatelského profilu, za ověření identity verifikační platbou, po vygenerování návrhu smlouvy o úvěr a následným přijetím návrhu smlouvy osobou uživatele profilu. Okamžikem přijetí návrhu a uzavření smlouvy v případě prvního uzavírání smlouvy je okamžik provedení verifikační platby. V případě uzavíraní další následující smlouvy je okamžikem přijetí návrhu a okamžikem uzavření smlouvy, okamžik kliknutí uživatele profilu na tlačítko,,uzavřít smlouvu o úvěru“ v uživatelském profilu.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaná se, ač řádně a včas předvolána (fikcí na adresu trvalého pobytu shora) bez omluvy k jednání soudu nedostavila, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení.

4. Ze Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 5. 5. 2021 bylo zjištěno, že byla vyhotovena smlouva o úvěru, kdy se předchůdkyně žalobkyně měla zavázat poskytnout žalované úvěr ve výši 25 000 Kč, žalovaná se měla zavázat předchůdkyni žalobkyně vrátit celkem 30 750 Kč, a to do 4. 6. 2021. Zápůjční úroková sazba měla činit 279,83 % ročně, RPSN 1 141,2 %, délka splatnosti 30 dnů. Smlouva není žalovanou podepsána. Žalobkyně dále předložila Obchodní podmínky [právnická osoba] pro poskytování úvěru splatných jednorázově ([číslo] [rok] [číslo]).

5. Z Výpisu z účtu [číslo] ze dne 20. 4. 2021 bylo zjištěno, že na tento účet byla dne 20. 4. 2021 připsána platba 1 Kč zaslaná z účtu č. [bankovní účet] s názvem účtu [celé jméno žalované], pod variabilním symbolem [číslo].

6. Z Výpisu z účtu [číslo] ze dne 5. 5. 2021 bylo zjištěno, že z tohoto účtu byla dne 5. 5. 2021 poukázána platba 25 000 Kč na účet č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo], s popisem: půjčka od [webová adresa] c. [číslo].

7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek vč. příloh [číslo] ze dne 29. 3. 2021 a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni.

8. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 11. 2021 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky.

9. Z Plná moci ze dne 29. 3. 2021 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně zmocnila žalobkyni k vyrozumívání dlužníka postoupené pohledávky ze smlouvy o úvěru o postoupení pohledávky.

10. Z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 19. 11. 2021 včetně podacího lístku ze dne 19. 11. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby, a to ve lhůtě do tří dnů. 11. [právnická osoba] ze dne 3. 1. 2023 bylo zjištěno, že majitelkou osobní účtu č. [bankovní účet] byla v květnu 2021 žalovaná a dále, že dne 5. 5. 2021 byla na účet připsána částka 25 000 Kč z účtu [číslo] vedeného na předchůdkyni žalobkyně.

12. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Smlouva o úvěru ze dne 5. 5. 2021 nebyla žalovanou podepsaná. Předchůdkyně žalobkyně disponovala osobními údaji žalované. Předchůdkyně žalobkyně zaslala dne 5. 5. 2021 na bankovní účet žalované částku 25 000 Kč. Předchůdkyně žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalované. Předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou postoupila na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby.

13. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Dle § 1958 odst. 1 občanského zákoníku je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

17. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

18. Dle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace, lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5. Dle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis.

19. Dle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014 (dále jen„ eIDAS) se„ podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

20. Dle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

21. Dle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

22. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 občanského zákoníku je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaný připojil svůj podpis. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

23. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručnímu, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpis vytvořený kvalifikovaným prostředkem). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis, jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. 297/2016 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.

24. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

25. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

26. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

27. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného řízení vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně převedla na účet žalované částku 25 000 Kč, ovšem po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že nebyl prokázán žádný právní titul k takovému úkonu. Z žádného provedeného důkazu nevyplývá, že by žalovaná provedla jakýkoliv relevantní úkon směřující k uzavření smlouvy o úvěru s žalobkyní tvrzeným obsahem. Bylo pouze prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně disponovala identifikačními údaji žalované a nepodepsaným vyhotovením smlouvy. Žalobkyně tedy předloženými listinnými důkazy neprokázala, že by mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím komunikace na dálku (§ 2395 a násl. občanského zákoníku a § 1824 a násl. občanského zákoníku), právě o takovém obsahu, který tvrdí v žalobě, když z nich neplyne vůle žalované smlouvu uzavřít. Za žalovanou nebyla smlouva o úvěru nijak podepsána. Samotná smlouva v elektronické podobě neobsahuje žádné záznamy o tom, že by k ní byly připojeny podpisy (tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě), tj. žádné záznamy o tom, že by elektronická smlouva obsahovala kvalifikovaný či uznávaný elektronický podpis a ani údaje o připojení jakýchkoliv dalších dat ke smlouvě, jež by mohly být považovány za podpis. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzeného uzavření předmětné smlouvy. Vzhledem k neplatnosti smlouvy se neuplatní ani její ujednání o době, do kdy měly být poskytnuté prostředky žalovanou vráceny, úrocích, poplatcích a smluvních pokutách. Nadto soud uvádí, že předmětná smlouva o úvěru by byla neplatná i z toho důvodu, že předchůdkyně žalobkyně dostatečně neprověřila úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy, když žalobkyní nebyly soudu předloženy důkazy, z nichž by vyplývalo, že by předchůdkyně žalobkyně jakkoli posuzovala bonitu žalované úvěr splácet.

28. Soud tedy shledal plnění předchůdkyně žalobkyně na účet žalované ve výši 25 000 Kč plněním bez právního důvodu, kterým se žalovaná bezdůvodně obohatila a je povinna obohacení vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Z tvrzení žalobkyně a předložených důkazů nevyplývá, že by žalovaná provedla jakoukoli úhradu předchůdkyni žalobkyně ani žalobkyni. Ze strany žalované nebylo rovněž nijak tvrzeno a tím méně prokázáno, že by provedla jakoukoli úhradu předchůdkyni žalobkyně či žalobkyni. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu nejdříve výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 19. 11. 2021, k jejímuž doručení došlo v souladu s § 573 občanského zákoníku třetí pracovní den po jejím odeslání (19. 11. 2021), tj. dne 24. 11. 2021. Žalobkyně ve výzvě stanovila žalované lhůtu k plnění do 3 dnů, tj. do dne 29. 11. 2021. Jelikož pak žalovaná ve stanovené lhůtě neplnila, je od 30. 11. 2021 v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku). Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána dle § 1879 občanského zákoníku na základě smlouvy o postoupení pohledávek.

29. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud žalobu důvodnou co do zaplacení 25 000 Kč a zákonného úroku z prodlení z této částky od 30. 11. 2021 do zaplacení a žalobě v této části vyhověl. Povinnost k zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 1970 občanského zákoníku a jejich výše pak z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co do zbývajícího žalobou uplatněného nároku nezbylo soudu než žalobu zamítnout.

30. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. dle většinového úspěchu žalobkyně, když žalobkyně zároveň doložila, že splnila podmínky stanovené § 142a o. s. ř. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení (např. u zdejšího soudu věci vedené pod spisovými značkami 34 C 208/2022, 34 C 122/2022). Náklady na straně žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 230 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 750 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 500 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Žalobkyně byla úspěšná ohledně zaplacení částky 25 000 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 2 852,74 Kč, tj. celkem v částce 27 852,74 Kč. Žalovaná byla úspěšná ohledně zaplacení částky 5 750 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 873,99 Kč (1 237,16 + 636,83), tj. celkem v částce 7 623,99 Kč. Z celkového předmětu řízení ve výši 35 476,73 Kč tak představuje úspěch žalobkyně 78,51 % a úspěch žalované 21,49 %. Při odečtení úspěchu od neúspěchu vychází, že žalobkyně má právo na úhradu 57,02 % svých nákladů, z částky 3 408 Kč tedy ve výši 1 943,24 Kč Tyto náklady řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit právnímu zástupci žalobkyně.

31. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.