45 C 371/2025

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Koubovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 32 597,50 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do zaplacení částky 2 597,5 Kč zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 6 451,79 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 30.8.2025 domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku ve výši 32 597,50 Kč z titulu nevráceného úvěru. V odůvodnění žaloby uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 20.1.2025 Smlouvu o spotřebitelském úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky , právnická osoba, ., Ceník a Podmínky pro používání , hodnota, karty. Smlouva byla uzavřena za použití prostředků komunikace na dálku. Před uzavřením smlouvy žalobkyně ověřila totožnost žalovaného prostřednictvím aplikace , Anonymizováno, (, Anonymizováno, ), která funguje na principu ověřování totožnosti prostřednictvím bankovní identity. Kartu , hodnota, žalobkyně odeslala žalovanému poštou na adresu zadanou přímo žalovaným, přičemž kartu nebylo možné použít k žádným platbám, dokud žalovaný v zabezpečené části klientského portálu nepotvrdil její převzetí a nepožádal o její aktivaci. Před uzavřením smlouvy žalobkyně přezkoumala schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet, přičemž vycházela ze scoringových a sociodemografických modelů a z výše příjmů a výdajů žalovaného. Žalobkyně si od žalovaného vyžádala potvrzení o příjmu, přičemž z výpisů z účtu za období od 2.12.2024 do 20.1.2025 byl ověřen příjem žalovaného ve výši 2 817,51 €. Výši výdajů ověřila zkoumáním platební morálky žalovaného prostřednictvím lustrace v Insolvenčním rejstříku, Centrální evidenci exekucí, Bankovním a Nebankovním registru klientských informací (NRKI/BRKI). Dotazem do NRKI/BRKI žalobkyně zjistila, že v tomto registru nejsou evidovány žádné aktuální závazky po splatnosti. Žalobkyně z uvedených zdrojů nezjistila žádné informace, které by naznačovaly, že by žalovaný neměl být v budoucnu schopen poskytnutý úvěr řádně splácet. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 30 000 Kč. K čerpání úvěru docházelo dvěma způsoby, a to platbami za zboží a služby na vybraných e-shopech formou , hodnota, platby a bezhotovostními platbami za zboží a služby a výběry hotovosti z bankomatů prostřednictvím , hodnota, karty. Na úvěrový účet žalovaného byly dále připisovaly veškeré poplatky. Žalovaný se zavázal vyčerpané finanční prostředky splatit vždy do 20. dne měsíce následujícího po měsíci, v němž došlo k jejich vyčerpání. Žalovaný své povinnosti neplnil řádně a včas. Jelikož žalovaný ani přes výzvy žalobkyně nedoplatek neuhradil, neuhrazená částka se dne 25.3.2025 stala splatnou a žalobkyně přistoupila k odstoupení od smlouvy, o čemž žalovaného informovala dopisem ze dne 6.6.2025. Dlužná částka ve výši 32 597,50 Kč se skládá z vyčerpaných finančních prostředků a neuhrazených poplatků za vedení účtu v souhrnné výši 30 997,50 Kč a poplatků za zaslané upomínky v celkové výši 1 600 Kč. Žalovaný na čerpané finanční prostředky neuhradil žádnou částku. Žalovaný předmětný dluh neuhradil ani po předžalobní upomínce.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy, ač řádně a včas předvolán, nedostavil. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.

4. Ze Smlouvy o úvěru ze dne 20.1.2025 bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 20.1.2025 smlouvu o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr s úvěrovým rámcem 30 000 Kč, s výší minimální měsíční splátky 100 % z vyčerpaného limitu. Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou. Žalovanému byla na základě smlouvy vystavena , hodnota, karta a zřízena Zákaznická zóna. Žalobkyně dále předložila dokumenty: Podmínky balíčku Maxi platné a účinné od 4.10.2024, Ceník platný a účinný od 4.10.2024 a Smlouva o balíčku Maxi.

5. Ze Zesplatnění dluhu a odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 29.5.2025 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyrozuměla o pozastavení všech služeb a zesplatnění dluhu z předmětné smlouvy z důvodu prodlení s plněním závazků. Současně žalobkyně žalovaného vyzvala k uhrazení dlužné částky ve výši 32 597,50 Kč do 8 kalendářních dnů ode dne odeslání výzvy. Dluh sestával z vyčerpané částky 30 997,50 Kč a poplatků za vystavené upomínky 1 600 Kč.

6. Z Podacího archu ze dne 6.6.2025 bylo zjištěno, že žalovanému byla dne 6.6.2025 odeslána zásilka.

7. Z Výpisu z úvěrového účtu/Interního dokumentu o čerpání revolvingového úvěru prostřednictvím karty ze dne 20.7.2025 bylo zjištěno, že žalovaný prostřednictvím platební karty čerpal na předmětný úvěr částku v celkové výši 30 000 Kč. Žalovanému byl dále vyúčtován poplatek ve výši 997,50 Kč.

8. Z Výpisu z registru klientských informací ze dne 20.1.2025 bylo zjištěno, že žalovaný v tomto období neměl žádné další závazky, dne 18.1.2025 podal žádost o revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 20 000 Kč.

9. Z Dat dodaných bankou bylo zjištěno, že žalobkyně evidovala osobní a kontaktní údaje žalovaného – číslo občanského průkazu a jeho platnost, datum a místo narození, adresu místa trvalého pobytu, které měly být získané z bankovní vizitky.

10. Z Dat dodaných klientem bylo zjištěno, že žalobkyně evidovala osobní a kontaktní údaje žalovaného – e-mail, telefonní číslo, číslo občanského průkazu a jeho platnost, adresu místa trvalého pobytu, které měly být získané od žalovaného.

11. Z Výpisu z účtu ze dne 20.1.2025 bylo zjištěno, že se jedná o výpis z účtu za období od 1.12.2024 do 20.1.2025 u instituce , právnická osoba, adresovaný žalovanému. Počáteční zůstatek na účtu činil 1,32 €, konečným zůstatkem 0 €, odchozí částkou v celkové výši 2 850,32 € a příchozí částkou v celkové výši 2 849 €. Výpis obsahuje tři příchozí platby od společnosti , právnická osoba, , a to dne 4.12.2024 ve výši 100 €, dne 13.12.2024 ve výši 1 520,11 € a dne 15.1.2025 ve výši 1 197,34 €.

12. Z Předžalobní výzvy ze dne 24.5.2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 32 597,50 Kč ze smlouvy o revolvingového spotřebitelského úvěru ze dne 20.1.2025.

13. Z Podacího archu ze dne 3.7.2025 bylo zjištěno, že žalovanému byla dne 3.7.2025 odeslána zásilka.

14. Z Výzvy k úhradě dluhu – předžalobní upomínky ze dne 29.7.2025 bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 32 597,50 Kč ze smlouvy o revolvingového spotřebitelského úvěru ze dne 20.1.2025, s výstrahou soudního vymáhání.

15. Z Potvrzení podání ze dne 31.7.2025 bylo zjištěno, že žalovanému byla dne 31.7.2025 odeslána zásilka.

16. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaný uzavřel dne 20.1.2025 s žalobkyní smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému revolvingový spotřebitelský úvěr s výší úvěrového rámce 30 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet ve formě měsíčních splátek. Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou. Žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalovaného splácet předmětný úvěr tak, že vycházela z výpisu z běžného účtu žalovaného za období od 1.12.2024 do 20.1.2025 a výpisu z registru klientských informací. Jelikož žalovaný nehradil splátky řádně a včas, prohlásila žalobkyně dne 29.5.2025 úvěr za splatný v celé výši 32 597,50 Kč a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Na základě této smlouvy žalovaný čerpal částku v celkové výši 30 000 Kč, na poskytnutý úvěr ničeho nevrátil. Žalobkyně zaslala dne 31.7.2025 žalovanému předžalobní upomínku s výzvou k zaplacení předmětného dluhu.

17. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Dle § 1958 odst. 1 občanského zákoníku je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

21. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

22. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

24. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti úvěrujícího při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, pak soudu nezbude než shledat smlouvu neplatnou.

25. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně měla s žalovaným uzavřít dne 20.1.2025 smlouvu o úvěru dle § 2395 občanského zákoníku, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr s úvěrovým rámcem 30 000 Kč. Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet. Vzhledem k negativnímu zjištění v tomto směru, shledal soud smlouvu o spotřebitelském úvěru neplatnou. Žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalovaného splácet předmětný úvěr tak, že vycházela z výpisu z běžného účtu žalovaného za období od 1.12.2024 do 20.1.2025 a výpisu z registru klientských informací. Z výpisu z účtu zjistila, že žalovanému v období dvou měsíců před poskytnutím úvěru byly společností , právnická osoba, zaslány platby, a to dne 4.12.2024 v částce 100 €, dne 13.12.2024 v částce 1 520,11 € a dne 15.1.2025 v částce 1 197,34 €, přičemž počáteční zůstatek na účtu činil 1,32 € a konečný zůstatek byl nulový. Z Výpisu z registru klientských informací ze dne 20.1.2025 pak žalobkyně zjistila, že žalovaný dne 18.1.2025 podal žádost o revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 20 000 Kč, jiné závazky neměl. Takovéto prověření úvěruschopnosti žalovaného je však neúplné, nedostatečné a o ničem nevypovídající. Z žalobkyní předložených listin nebylo možné zjistit, jaké byly poměry žalovaného v době poskytnutí úvěru, např. zda žil sám, měl vyživovací povinnost, jaké byly jeho nezbytné výdaje na bydlení apod., zda jeho příjmy převyšovaly jeho nezbytné výdaje, zda měl stálý příjem, z něhož by byl schopen dostát svých závazků z předmětné smlouvy, zda měl finanční rezervu ke krytí nového závazku z úvěru. Žalobkyně tak nezjistila všechny potřebné informace, následně takto neúplně zjištěné informace nemohla správně vyhodnotit a učinit z nich odpovídající kvalifikovaný závěr, když ze soudu předložených listin nelze učinit závěr, že by byl žalovaný schopen dostát svých závazků ze smlouvy o úvěru. Lze tedy uzavřít, že se žalobkyně jako profesionál v daném případě zodpovědně a s náležitou péčí nezabývala schopností žalovaného v postavení spotřebitele poskytnutý úvěr splácet. Vzájemný vztah účastníků řízení tak byl vypořádán dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení. Z neplatné smlouvy přitom nemohou žalobkyni náležet žádné další případně sjednané nároky jako např. úroky, poplatky, pokuty apod., když ke vzniku smluvního vztahu mezi účastníky nedošlo.

26. Pokud pak bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému 30 000 Kč a žalovaný ničeho žalobkyni nevrátil, je třeba na částku ve výši 30 000 Kč pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť mu bylo plněno na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu a je povinen takové obohacení žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku).

27. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud žalobu důvodnou co do zaplacení částky 30 000 Kč a žalobě v této části vyhověl. Co do zbývajícího žalobou uplatněného nároku nezbylo soudu než žalobu zamítnout.

28. Dle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení (např. u zdejšího soudu věci vedené pod spisovými značkami , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, ). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř., když měla žalobkyně v řízení většinový úspěch, a přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 451,79 Kč, přičemž tato částka představuje 84 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 92 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 8 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 304 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 32 597,50 Kč sestávající z částky 700 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 700 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 2 420 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 270 Kč ve výši 1 106,70 Kč. Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit právnímu zástupci žalobkyně.

29. Dle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, netvrdil, tím méně prokázal, jaké jsou jeho možnosti poskytnutou jistinu vrátit. Svojí neúčastí u jednání soudu se vzdal možného poučení.