45 C 384/2022

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Koubovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované a žalovaného 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalované a žalovaného o zaplacení 14 301,60 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do nároku žalobkyně na zaplacení částky 1 000 Kč zastavuje.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 13 301,60 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 13 776,54 Kč od 13. 5. 2022 do 24. 4. 2023 a úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12 776,54 Kč od 25. 4. 2023 do zaplacení a na nákladech řízení částku 1 900 Kč, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 1 500 Kč, splatných k rukám žalobkyně, vždy do každého 15. dne v měsíci, pod ztrátou výhody splátek, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovaným povinnost zaplatit jí 14 301,6 Kč s příslušenstvím z titulu nevráceného úvěru s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela dne 16. 12. 2009 se žalovanou [číslo] Smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] na jejímž základě jí poskytla překlenovací úvěr ve výši 100 000 Kč, který byl v plné výši vyčerpán dne 22. 12. 2009 Smlouvou o přistoupení k dluhu ze dne 16. 12. 2009 se žalovaný [číslo] zavázal splnit za žalovanou [číslo] závazek ze shora uvedené smlouvy o úvěru. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaných z údajů poskytnutých žalovanými a uvedených v žádosti o úvěr a z potvrzení o výši příjmu ze závislé činnosti vystaveného dne 19. 11. 2009 zaměstnavatelem žalované č. 1 ([anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], [IČO]), kde je uvedeno, že průměrný čistý měsíční příjem žalované [číslo] činí 11 106 Kč a se žalovanou [číslo] není vedeno jednání o ukončení pracovního poměru ani není ve zkušební době, a z potvrzení o výši příjmu ze závislé činnosti vystaveným dne 19. 11. 2008 zaměstnavatelem žalovaného [číslo] ([právnická osoba] s.r.o., [IČO]), kde je uvedeno, že žalovaný [číslo] je zaměstnán na dobu neurčitou a jeho průměrný čistý měsíční příjem činí 18 804 Kč. Žalobkyně rovněž prověřila zaměstnavatele žalovaných, nahlédla do Bankovního registru klientských informací, Nebankovního registru klientských informací, Registru fyzických osob Sdružení SOLUS a Databáze neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR. Žalobkyně rovněž zkoumala, zda vůči žalovaným nejsou vedena exekuční a insolvenční řízení. Žalovaná č. 1 se zavázala splácet překlenovací úvěr na úvěrový účet č. [bankovní účet] pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 500 Kč. Dále byla povinna hradit žalobkyni poplatky za poskytované služby dle Sazebníku úhrad za poskytované služby. Žalovaná č. 1 ke dni 31. 1. 2015 splnila podmínky k přidělení cílové částky a začala splácet pravidelnými měsíčními splátkami úvěr ze stavebního spoření ve výši 700 Kč. Žalovaní neuhradili řádně a včas splátky úvěru v měsíci září 2021, listopad 2021, prosinec 2021, únor 2022 a březen 2022, a to ani po opalovaných výzvách k úhradě dlužných částek. Žalobkyně proto využila svého oprávnění a vyzvala samostatnými dopisy ze dne 12. 4. 2022 oba žalované ke splacení celého dluhu. Splatnost úvěru nastala dne 12. 5. 2022, po tomto datu nebylo na dluh uhrazeno ničeho. Ke dni zesplatnění činila celková pohledávka žalobkyně za žalovanými částku ve výši 14 301,60 Kč sestávající z jistiny ve výši 13 776,54 Kč, úhrad dle Sazebníku úhrad v celkové výši 363 Kč (pol. 3.6 za výzvu ke splacení dluhu 150 Kč, pol. 3.2 2x 90 za 4.Q. 2021 a 1.Q. 2022 a alikvotní částka 12 Kč za 2.Q. 2022 za správu úvěru, pol. 3.3 za výpis z účtu 21 Kč), smluvního úroku z jistiny ve výši 122,21 Kč a smluvního úroku z dlužných splátek ve výši 39,85 Kč. Dluh nebyl uhrazen ani přes předžalobní upomínky.

2. Žalovaná č. 1 ve věci uvedla, že o dlužné částce ví, bude se jí snažit uhradit co nejdříve, požádala o umožnění hrazení dlužné částky formou měsíčních splátek ve výši 1 500 Kč, a to z důvodů tíživé finanční situace.

3. Žalovaný č. 2 se ve věci nijak nevyjádřil.

4. Podáním ze dne 9. 5. 2023 vzala žalobkyně žalobu co do částky 1 000 Kč zpět z důvodu jejího uhrazení dne 25. 4. 2023.

5. Dle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.

6. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud postupoval ve smyslu citovaného ustanovení a rozhodl tak, že řízení co do uvedené částky zastavil.

7. Dále bylo v řízení pokračováno ohledně částky 13 301,60 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 13 776,54 Kč od 13. 5. 2022 do 24. 4. 2023 a úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12 776,54 Kč od 25. 4. 2023 do zaplacení, a dále ohledně nákladů řízení.

8. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný č. 2 se, ač řádně a včas předvolán, bez omluvy nedostavil, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.

9. Z Žádosti o poskytnutí překlenovacího úvěru ze dne 23. 11. 2009 bylo zjištěno, že žalovaná [číslo] podala u žalobkyně žádost o poskytnutí překlenovacího úvěru ve výši 100 000 Kč na základě uzavřené smlouvy o stavebním spoření [číslo] s cílovou částkou 100 000 Kč a měsíčním vkladem 200 Kč, ze dne 19. 11. 2009. V žádosti uvedla, že bydlí v obecním nájemním bytě, je vdaná, má tři děti, je vyučena, pracuje jako technický/administrativní pracovník s oborem činnosti služby s průměrným měsíčním příjmem 11 106 Kč, průměrný měsíční příjem manžela činí 18 804 Kč. Žádala o úvěr bez zajištění z důvodu modernizace/údržby bytu.

10. Ze Smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ze dne 16. 12. 2009 bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná [číslo] uzavřely dne 16. 12. 2009 smlouvu registrační [číslo] kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované č. 1 překlenovací úvěr do doby přidělení cílové částky sjednané ve smlouvě o stavební spoření, a to ve výši 100 000 Kč, a úvěr ze stavebního spoření, jehož výše se vypočítá ke dni přidělení cílové částky jako rozdíl mezi konečným stavem úvěrového účtu a uspořenou částkou s připsanými zálohami státní podpory, a žalovaná č. 1 se zavázala vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úroky a veškeré úhrady a náklady s touto smlouvou související, a to formou splátek ve výši 500 Kč měsíčně od doby poskytnutí překlenovacího úvěru do doby poskytnutí úvěru, dále formou splátek ve výši 700 Kč měsíčně od doby splacení překlenovacího úvěru, a dále ukládat na účet stavebního spoření peněžní prostředky ve výši 200 Kč měsíčně. Účelem úvěru byla modernizace bytu [číslo] v budově [adresa], ulice [ulice], [obec]. Úroková sazba překlenovacího úvěru činila 5,9 % ročně (při vzniku práva na splacení celého dluhu o 5 % ročně vyšší), úroková sazba pro úvěr 3,5 % ročně (při vzniku práva na splacení celého dluhu o 3 % ročně vyšší). Úvěr byl zajištěn zástavním právem k pohledávce zřízeným zástavním smlouvou k pohledávce uzavřenou mezi smluvními stranami. Žalobkyně dále předložila Podmínky pro poskytování úvěrů ze stavebního spoření [právnická osoba]

11. Z Dohody o přistoupení k závazku ze dne 16. 12. 2009 bylo zjištěno, že žalovaný [číslo] přistoupil k závazku dohodou uzavřenou s žalobkyní, kdy se jako přistupitel zavázal splnit za žalovanou č. 1 veškeré peněžité závazky ze smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření, registrační [číslo].

12. Z Potvrzení o výši příjmu ze dne 19. 11. 2009 ([celé jméno žalované]) bylo zjištěno, že [právnická osoba] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [IČO], jako zaměstnavatel žalované [číslo] potvrdila, že žalovaná [číslo] je u ní zaměstnána od 1. 10. 2005 jako asistentka s průměrným čistým měsíčním příjmem ve výši 11 106 Kč, a dále že s žalovanou č. 1 není vedeno jednání o ukončení pracovního poměru, ani není ve zkušební době.

13. Z Potvrzení o výši příjmu ze dne 19. 11. 2009 ([celé jméno žalovaného]) bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba], [IČO], jako zaměstnavatel žalovaného č. 2, potvrdila, že žalovaný č. 2 je u ní zaměstnán od 3. 11. 2003 jako operátor s průměrným čistým měsíčním příjmem ve výši 18 804 Kč, a dále že s žalovaným [číslo] není vedeno jednání o ukončení pracovního poměru, ani není ve zkušební době.

14. Z Oznámení o výši splátky úvěru ze dne 2. 2. 2015 bylo zjištěno, že žalovaná č. 1 byla informována o předepsání výše splátky 700 Kč na základě smlouvy o úvěru registrační [číslo] s první splátkou 25. 2. 2015.

15. Ze Sazebníku úhrad za poskytované služby [číslo] ze dne 1. 4. 2022 bylo zjištěno, že tento sazebník v odst. 3.6 obsahuje poplatek za výzvu ke splacení dluhu ve výši 150 Kč, v odst. 3.2 čtvrtletní poplatek za správu úvěru ve výši 93 Kč, v odst. 3.3 poplatek za výpis z účtu zaslaný poštou 22 Kč.

16. Z Výzvy ke splacení dluhu ze dne 12. 4. 2022 včetně dodejky ze dne 29. 4. 2022 ([celé jméno žalované]) bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou č. 1 ke splacení celého dluhu ve výši 14 301,60 Kč ze Smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ze dne 16. 12. 2009, registrační [číslo] nejpozději do 12. 5. 2022, neboť ani přes předchozí výzvy nedošlo k uhrazení dlužných splátek úvěru.

17. Z Výzvy ke splacení dluhu ze dne 12. 4. 2022 včetně dodejky ze dne 29. 4. 2022 ([celé jméno žalovaného]) bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného č. 2, který přistoupil k závazku, ke splacení celého dluhu ve výši 14 301,60 Kč ze Smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ze dne 16. 12. 2009, registrační [číslo] nejpozději do 12. 5. 2022, neboť ani přes předchozí výzvy nedošlo k uhrazení dlužných splátek úvěru.

18. Z Úrokové stupnice ze dne 17. 5. 2022 bylo zjištěno, že dlužný úrok z jistiny činil ke dni 11. 4. 2022 celkem 122,21 Kč.

19. Z Obratů na kontě [číslo] ze dne 23. 5. 2022 byly zjištěny platby žalovaných na úvěr ze smlouvy, kdy ke dni 23. 5. 2022 činil dluh na úvěrovém kontu celkem 14 301,60 Kč.

20. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: žalovaná č. 1 požádala o poskytnutí překlenovacího úvěru ve výši 100 000 Kč na základě uzavřené smlouvy o stavebním spoření [číslo]. Žalobkyně a žalovaná č. 1 uzavřely dne 16. 12. 2009 smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované č. 1 překlenovací úvěr ve výši 100 000 Kč a úvěr ze stavebního spoření a žalovaná č. 1 se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úroky a veškeré úhrady a náklady s touto smlouvou související, a to splátkami ve výši 500 Kč měsíčně od doby poskytnutí překlenovacího úvěru do doby poskytnutí úvěru a splátkami ve výši 700 Kč měsíčně od doby splacení překlenovacího úvěru a poskytnutí úvěru. Účelem úvěru byla modernizace bytu žalovaných. Úroková sazba překlenovacího úvěru činila 5,9 % ročně (při vzniku práva na splacení celého dluhu o 5 % ročně vyšší), úroková sazba pro úvěr 3,5 % ročně (při vzniku práva na splacení celého dluhu o 3 % ročně vyšší). Žalovaný č. 2 přistoupil k závazku ze smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou č. 1 a zavázal se splnit za žalovanou č. 1 veškeré peněžité závazky z této smlouvy. Žalovaná č. 1 měla v době uzavření smlouvy průměrný čistý měsíční příjem 11 106 Kč, žalovaný č. 2 průměrný čistý měsíční příjem 18 804 Kč. Žalobkyně oznámila žalované č. 1 předepsání splátky ve výši 700 Kč, s první splátkou dne 25. 2. 2015 Sazebník úhrad za poskytované služby obsahuje poplatek za výzvu ke splacení dluhu ve výši 150 Kč, čtvrtletní poplatek za správu úvěru ve výši 93 Kč a poplatek za výpis z účtu zaslaný poštou 22 Kč. Žalovaná č. 1 a žalovaný č. 2 byli vyzváni k zaplacení celého dluhu ve výši 14 301,60 Kč z důvodu neuhrazení dlužných splátek úvěru. Dlužný úrok z jistiny činil ke dni 11. 4. 2022 celkem 122,21 Kč. Ke dni 23. 5. 2022 činil dluh na úvěrovém kontu celkem 14 301,60 Kč.

21. Dle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

22. Dle § 261 odst. 3, písm. d) zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ obchodní zákoník“) touto částí zákona se řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru (§ 497).

23. Dle § 497 obchodního zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

24. Dle § 369 odst. 1 obchodního zákoníku je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlené určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

25. Dle § 502 odst. 1 obchodního zákoníku od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné.

26. Dle § 563 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.

27. Dle § 517 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

28. Dle § 533 občanského zákoníku kdo bez souhlasu dlužníka dohodne písemně s věřitelem, že splní za dlužníka jeho peněžitý závazek, stává se dlužníkem vedle původního dlužníka a oba dlužníci jsou zavázáni společně a nerozdílně. Ustanovení § 531 odst. 4 zde platí obdobně.

29. Dle § 1 zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění účinném od 3. 7. 2006 do 30. 6. 2010 (dále jen„ zákon o stavebním spoření“) je stavební spoření účelové spoření spočívající: a) v přijímání vkladů od účastníků stavebního spoření, b) v poskytování úvěrů účastníkům stavebního spoření, c) v poskytování příspěvku fyzickým osobám účastníkům stavebního spoření.

30. Dle § 5 zákona o stavebním spoření osoba, která uzavře se stavební spořitelnou písemnou smlouvu podle občanského zákoníku o stavebním spoření (dále jen "smlouva"), se stává účastníkem. Účastník se ve smlouvě zejména zaváže ukládat u stavební spořitelny vklady ve smluvené výši. Smlouva účastníka, pokud je jím fyzická osoba, musí obsahovat jeho prohlášení, zda v rámci této smlouvy žádá o přiznání státní podpory. Toto prohlášení může účastník v průběhu kalendářního roku jedenkrát změnit. Součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky stavebního spoření (dále jen "všeobecné obchodní podmínky") (odstavec 1). Účastník má právo na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření na financování bytových potřeb (dále jen "úvěr ze stavebního spoření") po splnění podmínek tohoto zákona a podmínek stanovených stavební spořitelnou ve všeobecných obchodních podmínkách, zejména po splnění předpokladů zajištění jeho návratnosti (odstavec 2). Úvěr ze stavebního spoření může být stavební spořitelnou poskytnut a účastníkem použit pouze na financování bytových potřeb. Financováním bytových potřeb účastníka se rozumí i financování bytových potřeb osob blízkých. Za osobu blízkou se pro účely tohoto zákona považuje příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel (odstavec 3). Délka čekací doby na poskytnutí peněžních prostředků z úvěru ze stavebního spoření nesmí být kratší než 24 měsíců od počátku doby spoření a závisí na podmínkách stanovených stavební spořitelnou ve všeobecných obchodních podmínkách (odstavec 4). Stavební spořitelna může poskytnout účastníkovi úvěr do výše cílové částky, který slouží k úhradě nákladů na řešení bytových potřeb i v případě, kdy účastník nemá ještě nárok na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření (odstavec 5). Smlouva musí obsahovat úrokovou sazbu z vkladů a úrokovou sazbu z úvěru ze stavebního spoření. Rozdíl mezi úrokovou sazbou z vkladů a úrokovou sazbou z úvěru ze stavebního spoření může činit nejvýše 3 procentní body (odstavec 6). Úrokovou sazbu z vkladů uvedenou ve smlouvě může stavební spořitelna jednostranně změnit v případě, že účastník po splnění podmínek stanovených stavební spořitelnou pro poskytnutí úvěru ze stavebního spoření ve všeobecných obchodních podmínkách nabídku na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření nepřijme a ode dne uzavření smlouvy uplyne nejméně 6 let. Oprávnění k této změně a způsob stanovení změněné úrokové sazby z vkladů musí být uvedeny ve smlouvě (odstavec 7). Účastník je povinen po celou dobu trvání smlouvy písemně oznamovat stavební spořitelně všechny skutečnosti, které mají vliv na plnění podmínek stanovených tímto zákonem a všeobecnými obchodními podmínkami. Účastník je zejména povinen doložit stavební spořitelně použití úvěru ve smyslu odstavců 3 a 5 na bytové potřeby (odstavec 8). Cílová částka se rovná součtu vkladů, státní podpory, úvěru ze stavebního spoření a úroků z vkladů a státní podpory, po odečtení daně z příjmů z těchto úroků. Uspořená částka se rovná součtu vkladů, úroků z vkladů a úroků z připsaných záloh státní podpory, sníženému o daň z příjmů z těchto úroků a o úhrady účtované stavební spořitelnou. Uspořenou částku nelze v době spoření převést na jinou osobu (odstavec 9). Doba spoření začíná dnem uzavření smlouvy a končí dnem uzavření smlouvy o úvěru ze stavebního spoření, nejdříve však uplynutím čekací doby podle odstavce 4, nebo vyplacením zůstatku účtu stavebního spoření účastníka, nejpozději však dnem ukončení smlouvy, nebo zánikem právnické osoby jako účastníka (odstavec 10). Smlouva musí obsahovat do ukončení doby spoření, nejdéle po dobu 6 let ode dne jejího uzavření, výši úplaty nebo způsob stanovení výše úplaty za vedení účtu stavebního spoření, zřízeného a vedeného k přijímání vkladu účastníka, a za služby nezbytně související s vedením tohoto účtu, přičemž způsob stanovení výše úplaty nesmí být závislý jen na vůli stavební spořitelny. Nezbytně souvisejícími službami s vedením účtu podle věty první jsou takové služby, jejichž poskytování ukládá stavební spořitelně obecně závazný právní předpis, nebo takové služby, jejichž poskytnutí nemůže účastník, který řádně plní závazky ze smlouvy, odmítnout bez toho, aby to pro něj mělo nepříznivý následek znamenající ztrátu nároku na státní podporu (odstavec 11).

31. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně s žalovanou č. 1 uzavřela písemnou smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření (dle § 497 obchodního zákoníku, v souladu s § 5 zákona o stavebním spoření), na jejímž základě žalovaná č. 1 čerpala od předchůdkyně žalobkyně částku v celkové výši 100 000 Kč. Žalovaná č. 1 se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úroky a veškeré úhrady a náklady s touto smlouvou související, a to splátkami ve výši 500 Kč měsíčně od doby poskytnutí překlenovacího úvěru do doby poskytnutí úvěru a splátkami ve výši 700 Kč měsíčně od doby splacení překlenovacího úvěru a poskytnutí úvěru. Dohodou uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným č. 2 došlo k přistoupení žalovaného č. 2 k závazku žalované č. 1 ze smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření, čímž se žalovaný č. 2 stal dlužníkem vedle žalované č. 1; oba žalovaní se stali zavázáni k úhradě závazků z této smlouvy společně a nerozdílně (dle § 533 občanského zákoníku). Žalovaní neuhradili řádně a včas splátky úvěru (ve výši 700 Kč měsíčně) v měsíci září 2021, listopad 2021, prosinec 2021, únor 2022 a březen 2022, a to ani po opalovaných výzvách, proto žalobkyně využila svého oprávnění a vyzvala dne 12. 4. 2022 oba žalované ke splacení celého dluhu. Žalovaní jsou vedle dlužné jistiny úvěru ve výši 12 776,54 Kč povinni uhradit žalobkyni poplatky v celkové výši 363 Kč plynoucí z odst. 3.2, odst. 3.3 a odst. 3.6 Sazebníku úhrad (poplatek za výzvu ke splacení dluhu, čtvrtletní poplatky za správu úvěru, poplatek za výpis z účtu), a dále smluvní úrok z jistiny ve výši 122,21 Kč a smluvní úroku z dlužných splátek ve výši 39,85 Kč (dle § 502 obchodního zákoníku). Žalovaní jsou s úhradou dluhu od 13. 5. 2022 v prodlení a žalobkyni tak rovněž náleží úroky z prodlení (§ 517 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku), a to v zákonné výši vzhledem k datu prodlení.

32. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně doložila, že splnila podmínky stanovené § 142a o. s. ř. Soud žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 900 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč představující 300 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

33. Soud uložil žalovaným povinnost zaplatit dlužnou částku společně a nerozdílně v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. ve splátkách s ohledem na návrh žalované [číslo] její finanční situaci. V souzené věci dluží žalovaní žalobkyni částku 13 301,60 Kč představující nevrácený úvěr, poplatky a smluvní úrok. Žalovaná č. 1 při jednání soudu uvedla, že není schopna dluh uhradit celý najednou, neboť je v současné době v nepříznivé finanční situaci. Výši splátek soud na jedné straně stanovil s ohledem na reálné možnosti žalované č. 1 předmětný dluh splácet, na straně druhé soud přihlédl k výši dlužné částky a jejího příslušenství. Soud má za to, že povolení splátek k plnění uložené povinnosti nebude představovat neúměrné zvýhodnění žalovaných na úkor žalobkyně a žalobkyni výrazně nezatíží. Pro ochranu žalobkyně pak soud ve výroku tohoto rozsudku rovněž vyslovil podmínku ztráty výhody splátek, jež znamená, že pokud se žalovaní opozdí se splácením svého dluhu (byť i jediné splátky), stane se tím splatnou celá zbývající částka.