Okresní soud v Chomutově · Rozsudek

45 C 4/2025

č. j. 45 C 4/2025-61

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-07-16 · ECLI:CZ:OSCV:2025:45.C.4.2025.1

Citované zákony (14)

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Koubovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 51 216 Kč s příslušenstvím Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 51 216 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 51 216 Kč od 14. 11. 2021 do zaplacení a na nákladech řízení částku 20 861,52 Kč, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 3 000 Kč splatných k rukám žalobkyně, vždy do každého 25. dne v měsíci, pod ztrátou výhody splátek, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 29.10.2024 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 51 216 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne 3.1.2019 se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. , hodnota, do odběrného místa na adrese , adresa, (dále také jen „odběrné místo“). Fakturou číslo , hodnota, s datem splatnosti 13.11.2021 byly žalovanému vyúčtovány sdružené služby dodávky elektřiny za období od , právnická osoba, .2021 do 13.10.2021, a to v částce 51 216 Kč. Žalovaný na předmětný dluh ničeho neuhradil. Dne 6.9.2022 uzavřela předchůdkyně žalobkyně se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla výše uvedená pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný ničeho na předmětný dluh neuhradil ani po předžalobní výzvě.

2. Žalovaný s nárokem žalobkyně v celém rozsahu nesouhlasil. Požadavek na zaplacení žalované částky považoval za neoprávněný a případné vyhovění žalobě za nespravedlivé. Žaloba byla podána na něj jako fyzickou osobu, starobního důchodce, který však dodávanou elektřinu vůbec nečerpal, neboť bez nároku na odměnu pronajímal své nemovitosti společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále také jen „Společnost“), která poskytovala služby sociálně slabým a hendikepovaným osobám. Tito lidé čerpali sociální dávky, z jejichž výše pak byla sestavena celková rozvaha ubytovacího zařízení. Mezi žalovaným a Společností byla v roce 2016 uzavřena smlouva o nájmu prostor k podnikání, kde se Společnost zavázala hradit veškeré energie. Žalovaný již nemůže po Společnosti požadovat úhradu energií, neboť v roce 2022 bylo zahájeno řízení o zrušení společnosti a v roce 2024 Společnost zanikla. Předchůdkyně žalobkyně ze dne na den v zimních měsících přestala dodávat energii, čímž došlo k omezení provozu sociálního zařízení. Žalovaný ubytovnu neuzavřel, ale nechal zde lidi i nadále bydlet, nemohl je v ten samý den vyhodit z ubytovny, jednalo se o rodiny, včetně dětí a nemluvňat. Žalovaný dále uvedl, že smlouvy se uzavírají proto, aby byly plněny, což předchůdkyně žalobkyně nedodržela a svým hrubým jednáním a nezodpovědným krokem způsobila, že byl žalovaný nucen přijmout dodavatele třetí instance a zároveň byl nucen zaplatit veškeré dodávky energie v cenách, které byly neúměrně vysoké, přičemž se jednalo o období 3 měsíců, kdy byl žalovaný nucen zaplatit celkem částku ve výši 250 000 Kč. Podle ceníku předchůdkyně žalobkyně byla cena za měnovou jednotu 899 Kč, při přechodu k třetí instanci byla cena 4 000 Kč v nízkém tarifu a 8 000 Kč ve vysokém tarifu. Splatnost faktury dodavatele třetí instance byla v únoru a jelikož žalovaný na toto vyúčtování nedoplatil částku ve výši 50 000 Kč, dostal se do exekuce. Nedodržením smluvního vztahu mezi ním a předchůdkyní žalobkyně byla zcela narušena platební bilance charitativně sociálního projektu, výše sociálních příspěvků na toto porušení smluvního vztahu nepamatovala a byla pro osoby čerpající energii upravena až s tříměsíčním zpožděním, čímž došlo k zadlužení a úpadku Společnosti. Žalovanému nedává smysl, aby předchůdkyně žalobkyně nemusela dodržet smlouvu o dodávce elektřiny, ale po něm je nyní požadováno, aby byla uhrazena celá částka za poskytnuté energie. Dále uvedl, že konečné vyúčtování elektřiny č. , hodnota, bylo ze strany žalovaného reklamováno a současně s touto reklamací byl dán návrh na smírné vyřešení situace, kdy žalovaný navrhoval zaplacení poloviny požadované částky. Dále upozornil, že se předchůdkyně žalobkyně s výzvou k úhradě dluhu ozvala až v době 14 dní před uplynutím promlčecí doby. Žalovaný tvrdil, že osoby skryté za žalobkyní (Písaříkovi) způsobily žalovanému škodu v řádu statisíců korun, když závazky hradil z celoživotních úspor určených k jeho dožití. Žalovaný v dané souvislosti vyčerpal všechny osobní úspory, celkem zaplatil asi 1 500 000 Kč, na kontě mu nyní zbývá 20 000 Kč. Přišel o peníze, které mohl investovat do svého zdraví, když se dostal do zdravotních problémů, se kterými se potýká. Uvedl, že by pro něj bylo velkou zátěží, kdyby musel předmětnou částku splácet ze starobního důchodu. Jiné úspory již nemá.

3. Žalobkyně ke skutečnostem uváděným žalovaným uvedla, že smlouva o dodávkách elektrické energie byla uzavřena mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako fyzickou osobou, spotřebovaná energie byla následně vyúčtována fakturou a žalobkyně tedy požaduje její uhrazení. Tvrzení žalovaného, že on není ten, kdo elektřinu spotřeboval, není dle žalobkyně relevantní, neboť předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu mezi sebou, je to jejich smluvní vztah, a žalobkyně nemůže nikoho jiného žalovat. Pokud žalovaný uzavřel smlouvu se Společností o úhradě energií, tak tato smlouva zavazuje jen smluvní strany, nikoliv žalobkyni. Žalovaný měl dostatek času vyrovnat se Společností před jejím zánikem v roce 2024. Dále uvedl, že není pravdou, že se žalobkyně ozvala žalovanému až s předžalobní upomínkou, neboť hned po skončení žalovaného období byla žalovanému poslána faktura, v roce 2022 pak žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky opět s fakturami a až poté zaslala předžalobní upomínku.

4. Ze Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. , hodnota, ze dne 3.1.2019 bylo zjištěno, že předmětem smlouvy byl závazek předchůdkyně žalobkyně dodávat žalovanému elektřinu a související služby na odběrném místě na adrese , adresa, a závazek žalovaného odebírat elektřinu a související služby a platit řádně a včas předchůdkyni žalobkyně cenu za dodávku elektřiny a distribuční služby. Smlouva byla uzavřená na dobu neurčitou. Smlouva je obě smluvní strany podepsána.

5. Z Konečného vyúčtování elektřiny č. , hodnota, ze dne 28.10.2021 bylo zjištěno, že tento daňový doklad vystavila předchůdkyně žalobkyně žalovanému za odběr elektřiny v období od , právnická osoba, .2021 do 13.10.2021 na odběrném místě při spotřebě 79,056 MWh, s nedoplatkem ve výši 51 216 Kč, se splatností dne 13.11.2021, přičemž od celkové ceny za dodávku elektřiny ve výši 168 476,12 Kč byly odečteny přijaté platby ve výši 117 260 Kč.

6. Z Reklamace vyúčtování ze dne 15.11.2021 bylo zjištěno, že žalovaný předchůdkyni žalobkyně odeslal dne 15.11.2021 e-mail, ve kterém reklamoval konečné vyúčtování č. , hodnota, s odůvodněním, že smlouva byla podepsána na 2 roky a ve smlouvě byla určena cena za MWh. Žalovaný počítal s vystavením konečného vyúčtování v období 2-3/2021, kdy v tomto období by měl připravené finanční prostředky na případný nedoplatek, nebo by požádal o splátkový kalendář. Kvůli předčasnému ukončení smlouvy ze strany předchůdkyně žalobkyně však žalovaný musí zaplatit nedoplatek ve výši 50 000 Kč již nyní a novému dodavateli třetí instance pak musí zaplatit zálohy, které nově měsíčně činí 85 000 Kč, místo předchozích 20 000 Kč. V tomto měsíci se tedy jedná o nárůst ve výši 115 000 Kč a tuto částku není schopný zaplatit. Uvedl, že situace nastala z důvodu porušení smlouvy ze strany předchůdkyně žalobkyně a požádal o ponížení vystavené konečné faktury.

7. Z E-mailu ze dne 19.11.2021 bylo zjištěno, že v reakci na zaslanou reklamaci předchůdkyně žalobkyně požádala žalovaného o úhradu dlužné částky ve výši 51 216 Kč, neboť se jednalo o cenu za prokazatelně dodanou elektřinu do odběrného místa v období od , právnická osoba, .2021 do 13.10.2021. Zároveň žalovaného upozornila na možnost podání žádosti o schválení splátkového kalendáře.

8. Z E-mailu ze dne 22.11.2021 bylo zjištěno, že se jedná o reakci žalovaného na předchozí e-mail od předchůdkyně žalobkyně ze dne 19.11.2021, kdy žalovaný popsal, do jaké situace se dostal z důvodů na straně předchůdkyně žalobkyně, a navrhl smírné řešení spočívající v uhrazení 50-60 % nedoplatku z faktury, kdy ze zbývající částky by pokryl neplánované výdaje způsobené předchůdkyní žalobkyně.

9. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6.9.2022, včetně Přílohy č. , hodnota, Smlouvy o postoupení pohledávek (strana 486 z 623) bylo zjištěno, že předmětná pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni.

10. Z Oznámení o postoupení pohledávek včetně poštovního podací archu ze dne 28. 11.2022 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně oznámily žalovanému, že předmětná pohledávka za žalovaným ve výši 51 416 Kč (včetně poplatku za upomínku ve výši 200 Kč) byla ke dni 6.9.2022 postoupena žalobkyni. Žalovanému byly sděleny platební údaje k úhradě pohledávky.

11. Z Výzvy k úhradě dluhu – předžalobní upomínky ze dne 11.10.2024 bylo zjištěno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě předmětného dluhu ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. , hodnota, v celkové výši 71 105,80 Kč (včetně kapitalizovaných úroků z prodlení a nákladů na právní zastoupení).

12. Z Nesouhlasu a odporu k vymáhané částce ze dne 21. 10.2024 bylo zjištěno, že žalovaný přípisem adresovaným právnímu zástupci žalobkyně vyslovil svůj nesouhlas s vymáhanou částkou, neboť objekty bezúplatně pronajal na charitativní činnost paní , tituly před jménem, , jméno FO, za účelem ubytování klientely sociálně slabých a bezdomovců, pobírajících dávky v hmotné nouzi a doplatky na bydlení. Z tohoto důvodu byla předchůdkyně žalobkyně vybrána jako dodavatel a na základě jejích cen byly s klienty sepsány smlouvy. Dále uvedl, že Společnost měla závazek platit předchůdkyni žalobkyně cenu za dodané služby, nikoliv žalovaný jakožto starobní důchodce odkázaný pouze na starobní důchod. Z důvodu, že předchůdkyně žalobkyně porušila smlouvu o dodávce energií a dávky klientům byly upraveny až o tři měsíce později, předchůdkyně žalobkyně přivedla Společnost k bankrotu, Společnosti vznikla škoda ve statisícových částkách, rodinu žalovaného tak uvrhla do ekonomických problémů, kdy musela být prodána část majetku, aby byla sanována vzniklá škoda.

13. K e-mailové komunikaci o návrhu mimosoudního narovnání ze strany předchůdkyně žalobkyně z roku 2025 žalovaný uvedl, že tato komunikace byla soudu zaslána pouze na vědomí, nikoli jako důkaz.

14. Soud pro nadbytečnost neprovedl důkazy navržené žalovaným, a to Smlouvou o nájmu vyčleněných prostor k užívání ze dne 18.1.2016, e-mailem o ukončení dodávkové smlouvy ze dne 4.11.2021, ceníkem silové elektřiny pro produktovou řadu plus platným od 1.1.2018, vyúčtováním za elektřinu – daňovým dokladem č. , hodnota, za období 14.10.2021-6.1.2022 a usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne 19.3.2024, č.j. , spisová značka, .

15. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 3.1.2019 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě byla žalovanému do odběrného místa dodávána elektřina a související služby. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalovaný nezaplatil cenu za dodanou elektřinu a související služby za období od 12.2.2021 do 13.10.2021 ve výši 51 216 Kč vyúčtovanou fakturou č. , hodnota, s datem splatnosti 13.11.2021. Žalovaný vyúčtování reklamoval dne 15.11.2021 z důvodu neočekávaného výrazného zvýšení měsíčních nákladů (o 115 000 Kč) na dodávku elektřiny způsobené ukončením dodávky elektřiny od předchůdkyně žalobkyně a nutností hradit zálohy novému dodavateli, kdy situace nastala z důvodu porušení smlouvy ze strany předchůdkyně žalobkyně, a požádal o ponížení vystavené konečné faktury. Předchůdkyně žalobkyně v reakci na reklamaci navrhovala možnost splácení dlužné částky, žalovaný navrhoval zaplacení 50-60 % z ceny. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6.9.2022 uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla uvedená pohledávka za žalovaným s účinností ke dni 6.9.2022 postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby.

16. Podle § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“), smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.

17. Podle § 20 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 540/2005 Sb., o kvalitě dodávek elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergetice (dále jen „vyhláška č. 540/2005 Sb.“), standardem lhůty pro vyřízení reklamace vyúčtování dodávky elektřiny je zaslání písemného vyřízení reklamace zákazníka na vyúčtování dodávky elektřiny nebo na nevrácení zaplacených přeplatků, a to do 15 kalendářních dnů ode dne doručení reklamace.

18. Podle § 1958 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.

19. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

20. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

22. Podle § 1986 občanského zákoníku byla-li pohledávka postupně převedena na několik osob, může dlužník použít k započtení jen pohledávku, kterou měl v době převodu vůči prvnímu věřiteli, a pohledávku, kterou má vůči poslednímu věřiteli.

23. Podle § 1987 odst. 1 občanského zákoníku k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem.

24. Podle § 1987 odst. 2 občanského zákoníku pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

25. Nejvyšší soud České republiky ve svém rozsudku ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020 dovodil, že nejistou nebo neurčitou ve smyslu § 1987 odst. 2 občanského zákoníku je zpravidla pohledávka, která je co do základu a (nebo) výše sporná (nejistá) a jejíž uplatnění vůči dlužníku formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši pohledávky užité k započtení. Likvidita pohledávky užité k započtení je hmotněprávním předpokladem započtení; není-li taková pohledávka „jistá a určitá“, odporuje započtení § 1987 odst. 2 občanského zákoníku a je zpravidla (relativně) neplatné. Dovolá-li se věřitel pohledávky, proti které je započítáváno, vůči dlužníku relativní neplatnosti jeho právního jednání (jednostranného započtení), účinky započtení nenastanou (pohledávka, proti které je započítáváno, nezanikne).

26. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu § 50 odst. 2 energetického zákona. Předchůdkyně žalobkyně své závazky ze smlouvy do dne 13.10.2021 (kdy došlo k ukončení její činnosti) řádně plnila. Žalovaný neuhradil žalobkyni sjednanou cenu za odebranou elektřinu a související služby v období od 12.2.2021 do 13.10.2021 ve výši 51 216 Kč, k čemuž byl povinen, a to jak dle uzavřené smlouvy, tak dle zákona, přičemž splatnost dluhu nastala v den předcházející dni, od něhož žalobkyně požaduje úroky z prodlení. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dluhu, proto je rovněž povinen dle § 1970 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni úroky z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovaným dle § 1879 občanského zákoníku postoupena, dlužnou částku 51 216 Kč včetně zákonného úroku z prodlení od 14.11.2021 do zaplacení.

27. Pro úplnost soud uvádí, že skutečnosti tvrzené žalovaným nebylo možné posoudit jako námitku započtení, případně vzájemný návrh, které by mohly být projednány v předmětném řízení, a proto soud žalovaného nevyzýval k doplnění tvrzení a označení důkazů. Je třeba uvést, že uplatnění kompenzačního jednání v rámci soudního řízení má své limity, kdy nelze započítat na žalovanou pohledávku pohledávky nejisté a neurčité. V daném případě je sporné, zda pohledávka vznikla, kdo je jejím věřitelem i dlužníkem, jaká je její výše. Ve věci by tak byl veden dlouhý spor o existenci a výši pohledávky žalovaného, neboť prokázání pohledávky žalovaného by si vyžádalo rozsáhlé a složité dokazování, což by vedlo k neúměrnému prodloužení předmětného řízení (srov. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9.9.2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020).

28. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 861,52 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 049 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 51 216 Kč sestávající z částky 3 180 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 590 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 3 180 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 3 180 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. (jednání konané dne 28. 5. 2025) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a jedné paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Dle § 14 odst. 3 tarifu náleží advokátu rovněž náhrada ve výši 150 Kč za každou započatou půlhodinu, kterou promeškal v souvislosti s cestou k jednání soudu a zpět. V daném případě se jednalo o cestu z , obec, do , obec, a zpět, za níž advokát nárokoval adekvátní náhradu v rozsahu dvanácti půlhodin, tedy v celkové výši 1 800 Kč. Co se týče náhrady cestovného, advokátu náleží náhrada za cestu z , obec, do , obec, a zpět o celkové vzdálenosti 600 km, k čemuž předložil technický průkaz použitého vozidla, z nějž vyplynulo, že vozidlo má průměrnou spotřebu 4,9 l benzinu na 100 km. Dle § 1 písm. b) vyhlášky č. 475/2024 Sb., činí náhrada za 1 km 5,80 Kč, dle § 4 písm. a) činí průměrná cena za 1 litr benzinu automobilového 95 oktanů 35,80 Kč. Za vykonanou cestu tedy advokátu náleží celkem 4 532,52 Kč. Náhrada nákladů řízení na straně žalobkyně tedy činí celkem 20 861,52 Kč (2 049 + 3 x 3 180 + 1 590 + 3 x 300 + 450 + 4 532,52 + 1 800).

29. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit dlužnou částku ve splátkách s ohledem na sdělení žalovaného, že není v jeho možnostech poskytnutou jistinu vrátit hned v plné výši. Žalovaný uvedl, že v současné době je jeho jediným příjmem starobní důchod, žádné úspory již nemá, a dále zmínil své zdravotní problémy. Samotná žalobkyně se stanovením delší pariční lhůty souhlasila, navrhovala lhůtu do jednoho roku. Soud jakožto přiměřenou shledal výši měsíční splátky 3 000 Kč, kdy by mělo dojít k úhradě dlužné částky přibližně do tří let. Uvedené postupné hrazení dlužné částky nebude představovat neúměrné zvýhodnění žalovaného na úkor žalobkyně a samotnou žalobkyni nijak výrazně nezatíží. Pro ochranu žalobkyně pak soud ve výroku tohoto rozsudku rovněž vyslovil podmínku ztráty výhody splátek, jež znamená, že pokud se žalovaný opozdí se splácením svého dluhu, stane se tím splatnou celá zbývající částka. Pro úplnost je třeba uvést, že úroky z prodlení z dlužné částky budou narůstat až do úplného uhrazení požadované jistiny, žalobkyně se tak bude moci hojit na delší době splácení z vyšší uhrazené částky z důvodu přibývajících úroků, žalovaný naopak v případě dřívější úhrady přiznané částky tomuto nárůstu dluhu zabrání. Pokud se finanční situace žalovaného změní, tak nic nebrání tomu, aby svůj dluh vůči žalobkyni uhradil dříve, než je stanoveno tímto rozsudkem. Účastníkům řízení rovněž ani po vydání tohoto rozsudku nic nebrání v tom, aby byla na základě vzájemné dohody přiznaná dlužná částka uhrazena jiným způsobem.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.