45 C 428/2022

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Koubovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: jméno FO , narozený datum bytem adresa o zaplacení 54 880 Kč s Anonymizováno

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 500 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč, splatných k rukám žalobkyně, vždy do každého 25. dne v měsíci, pod ztrátou výhody splátek, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do zaplacení částky 12 360 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 541,67 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 252,5 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 15 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, úroku 24,6 % ročně z částky 15 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, částky 17 020 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 850 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 9 921,45 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a úroku 25,77 % ročně z částky 20 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 2.11.2022 se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 54 880 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne 20.12.2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet, a to dle informací o rodinných, majetkových a pracovních poměrech poskytnutých žalovaným, zaznamenaných v kartě zákazníka a ověřených z předložených dokladů. Žalovaný v kartě zákazníka z 13.12.2018 uvedl, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr jako mistr u zaměstnavatele , právnická osoba, s čistým příjmem ve výši 42 705 Kč, přičemž příjem byl ověřen z pracovní smlouvy. Měsíční výdaje žalovaného sestávaly z výdajů na bydlení ve výši 4 500 Kč, ověřených z nájemní/podnájemní smlouvy, a osobních výdajů ve výši 4 000 Kč. Použitelný příjem žalovaného tak činil 34 265 Kč. Žalovaný uvedl, že žije v nájmu, nemá vyživovací povinnost k další osobě, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. Předchůdkyně žalobkyně z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřila, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Nashromážděné a ověřené údaje byly odeslány do obchodního informačního systému obsahujícího skóringový model zahrnující kritéria vycházející ze statistických dat, který schopnost splácet požadovanou částku vyhodnotil, přičemž bylo zjištěno, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet. Na základě smlouvy bylo předchůdkyní žalobkyně poskytnuto žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy 20 000 Kč, které se zavázal uhradit ve splátkách spolu s částkou 4 000 Kč představující kapitalizované úroky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, částkou 4 000 Kč představující odměnu za administrativní činnost a částkou 8 000 Kč představující poplatek za hotovostní inkaso splátek. Žalovaný si dále zvolil doplňkovou službu životního pojištění, kdy se zavázal zaplatit poplatek 480 Kč, a asistenční službu, kdy se zavázal zaplatit poplatek 540 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 60týdenních splátkách po 617 Kč, s poslední splátkou splatnou dne 14.2.2020. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Vzhledem k tomu, že dlužná jistila nebyla ze strany žalovaného ke dni 14.2.2020 řádně v plné výši uhrazena, úročí se od následujícího dne úrokem ve výši 25,77 % ročně. Žalovaný na pohledávku uhradil pouze částku v celkové výši 8 150 Kč. Předchůdkyně žalobkyně dále s žalovaným uzavřela dne 14.3.2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet, a to dle informací o rodinných, majetkových a pracovních poměrech poskytnutých žalovaným, zaznamenaných v kartě zákazníka a ověřených z předložených dokladů. Žalovaný v kartě zákazníka z 14.3.2019 uvedl, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr jako mistr u zaměstnavatele , právnická osoba, s čistým příjmem ve výši 38 023 Kč, přičemž příjem byl ověřen z výplatní pásky a pracovní smlouvy. Měsíční výdaje žalovaného sestávaly z výdajů na bydlení ve výši 8 500 Kč, ověřených z nájemní/podnájemní smlouvy, a osobních výdajů ve výši 4 000 Kč. Splátky úvěrů a zápůjček činily 2 777 Kč. Použitelný příjem žalovaného tak činil 22 746 Kč. Žalovaný uvedl, že žije v nájmu, nemá vyživovací povinnost k další osobě, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. Předchůdkyně žalobkyně z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřila, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Nashromážděné a ověřené údaje byly odeslány do obchodního informačního systému obsahujícího skóringový model zahrnující kritéria vycházející ze statistických dat, který schopnost splácet požadovanou částku vyhodnotil, přičemž bylo zjištěno, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet. Na základě smlouvy bylo předchůdkyní žalobkyně poskytnuto žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy 15 000 Kč, které se zavázal uhradit ve splátkách spolu s částkou 3 000 Kč představující kapitalizované úroky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, částkou 3 000 Kč představující odměnu za administrativní činnost a částkou 6 000 Kč představující poplatek za hotovostní inkaso splátek. Žalovaný si dále zvolil doplňkovou službu životního pojištění, kdy se zavázal zaplatit poplatek 360 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 60týdenních splátkách po 456 Kč, s poslední splátkou splatnou dne 7.5.2020. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Vzhledem k tomu, že dlužná jistila nebyla ze strany žalovaného ke dni 7.5.2020 řádně v plné výši uhrazena, úročí se od následujícího dne úrokem ve výši 24,60 % ročně. Žalovaný na pohledávku uhradil pouze částku v celkové výši 1 350 Kč. Pohledávky za žalovaným z předmětných smluv byly postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7.1.2022. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno a byl rovněž před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání.

2. Vzhledem k tomu, že usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , bylo rozhodnuto o zjištění úpadku žalovaného, bylo předmětné řízení dne 12.1.2023 ze zákona přerušeno (§ 140a zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení). Usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. KSUL , spisová značka, , bylo rozhodnuto o zrušení oddlužení z důvodu nedodržování podmínek oddlužení. V rámci insolvenčního řízení nedošlo ani k částečnému uspokojení předmětných pohledávek.

3. Žalovaný se ve věci vyjádřil pouze ke své současné finanční situaci, přičemž uvedl, že jeho situace je špatná, je veden na úřadu práce, v roce 2024 si vyřídil řidičský průkaz, umí český jazyk, tak doufal, že se mu podaří najít nějaké zaměstnání, zatím tomu tak není. Stará se o dvě nezletilé děti ve věku 11 a 17 let, oba synové chodí do školy. Žalovaný uvedl, že by byl schopen uhradit dlužnou částku v měsíčních splátkách po 500 Kč. K výzvě soudu pak doplnil tvrzení k výši jeho současných měsíčních příjmů a výdajů, kdy za své měsíční příjmy označil: příspěvek na živobytí ve výši 13 615 Kč, doplatek na bydlení ve výši 5 218 Kč, příspěvek na bydlení ve výši 9 200 Kč a přídavek na děti ve výši 2 050 Kč; za své měsíční výdaje označil: nájem ve výši 14 300 Kč, elektřinu ve výši 1 410 Kč, internet ve výši 450 Kč, potraviny ve výši 8 000 Kč – 10 000 Kč a oblečení, hygienu ve výši 6 000 Kč.

4. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti č. , hodnota, ze dne 19.12.2018 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal předchůdkyni žalobkyně uhradit celkem 37 020 Kč, a to v 60týdenních hotovostních splátkách ve výši 617 Kč. Žalovaný svým podpisem stvrdil, že finanční prostředky ve výši 20 000 Kč při uzavření smlouvy v hotovosti převzal. Smlouva je za obě smluvní strany podepsána.

5. Z Karty zákazníka – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 13.12.2018 bylo zjištěno, že žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že je ženatý, žije s manželkou, nemá vyživovací povinnost k nezaopatřeným dětem, je od 1.6.2018 zaměstnán na hlavní pracovní poměr u společnosti , právnická osoba, jako mistr s čistým měsíčním příjmem 42 765 Kč, přičemž zaměstnání nebylo ověřeno. Jeho měsíční výdaje měly činil celkem 8 000 Kč a sestávaly z výdajů na bydlení ve výši 4 500 Kč a osobních výdajů ve výši 4 000 Kč. Žalovaný uvedl, že nemá žádné úvěry ani zápůjčky. Uváděné údaje měly být ověřeny z pracovní smlouvy, nájemní/podnájemní smlouvy. Žádost je podepsána.

6. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti č. , hodnota, ze dne 14.3.2019 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal předchůdkyni žalobkyně uhradit celkem 27 360 Kč, a to v 60týdenních hotovostních splátkách ve výši 456 Kč. Žalovaný svým podpisem stvrdil, že finanční prostředky ve výši 15 000 Kč při uzavření smlouvy v hotovosti převzal. Smlouva je za obě smluvní strany podepsána.

7. Z Karty zákazníka – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 14.3.2019 bylo zjištěno, že žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že je ženatý, žije s manželkou, nemá vyživovací povinnost k nezaopatřeným dětem, je od 1.6.2018 zaměstnán na hlavní pracovní poměr u společnosti , právnická osoba, jako mistr s čistým měsíčním příjmem 38 023 Kč, přičemž zaměstnání nebylo ověřeno. Jeho měsíční výdaje měly činil celkem 15 277 Kč a sestávaly z výdajů na bydlení ve výši 8 500 Kč, osobních výdajů ve výši 4 000 Kč a splátek úvěrů ve výši 2 777 Kč. Žalovaný uvedl, že má další úvěr u předchůdkyně žalobkyně ve výši 20 000 Kč. Uváděné údaje měly být ověřeny z výplatních pásek, pracovní smlouvy, nájemní/podnájemní smlouvy. Žádost je podepsána.

8. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7.1.2022 a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávky za žalovaným z předmětných smluv byly postoupeny na žalobkyni.

9. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3.2.2022 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení předmětných pohledávek na žalobkyni, současně jej informovala o výši dluhu.

10. Z Informace o zpracování osobních údajů ze dne 3.2.2022 bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému informace o zpracování osobních údajů v souvislosti s postoupenými pohledávkami.

11. Z Podacího lístku ze dne 4.2.2022 bylo zjištěno, že žalobkyně odeslala dne 4.2.2022 žalovanému zásilku.

12. Z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 14.4.2022 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužných částek plynoucích z předmětných smluv před podáním žaloby s výstrahou soudního vymáhání.

13. Z Podacího lístku ze dne 19.4.2022 bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce odeslala dne 19.4.2022 žalovanému zásilku.

14. Z Dodatku č. , hodnota, ze dne 17.12.2025 k nájemní smlouvě ze dne 20.6.2023 bylo zjištěno, že se žalovaný jako nájemce v této smlouvě zavázal hradit nájemné za užívání bytu ve výši 14 300 Kč měsíčně. Smlouva byla uzavřena na zkušební dobu od 1.1.2026 do 31.3.2026, kdy za podmínky splnění všech povinností nájemcem vyplývajících ze smlouvy je počítáno s automatickým prodloužením smlouvy.

15. Z Rozhodnutí Úřadu práce ČR ze dne 18.6.2025 bylo zjištěno, že , jméno FO, , narozené , datum, , byla přiznána dávka – doplatek na bydlení, která byla od 1.6.2025 snížena z 5 255 Kč na 5 097 Kč měsíčně, přičemž spolu s příjemcem dávky byly posuzovány další 3 osoby, a to žalovaný a dále jejich dva synové (ročník 2009 a 2014).

16. Z Oznámení Úřadu práce ČR ze dne 2.3.2026 bylo zjištěno, že , jméno FO, , narozené , datum, , byla přiznána dávka – příspěvek na živobytí, která byla od 1.3.2026 zvýšena z 12 275 Kč na 13 615 Kč měsíčně, přičemž spolu s příjemcem dávky byly posuzovány další 3 osoby, a to žalovaný a dále jejich dva synové (ročník 2009 a 2014).

17. Ze Záloh na elektřinu ze dne 22.3.2026 bylo zjištěno, že se žalovaný zavázal hradil zálohu na elektřinu v měsíční výši 1 410 Kč.

18. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaný uzavřel dne 19.12.2018 s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byla žalovanému v hotovosti poskytnuta částka 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal předchůdkyni žalobkyně vrátit celkem 37 020 Kč, a to v 60 týdenních hotovostních splátkách ve výši 617 Kč. Předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalovaného splácet úvěr tak, že vycházela z údajů zaznamenaných v žádosti o úvěr, uváděné skutečnosti nijak neověřovala. Na tento úvěr žalovaný vrátil celkem 8 150 Kč. Žalovaný uzavřel dne 14.3.2019 s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byla žalovanému v hotovosti poskytnuta částka 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal předchůdkyni žalobkyně vrátit celkem 27 360 Kč, a to v 60týdenních hotovostních splátkách ve výši 456 Kč. Předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalovaného splácet úvěr tak, že vycházela z údajů zaznamenaných v žádosti o úvěr, uváděné skutečnosti nijak neověřovala. Na tento úvěr žalovaný vrátil celkem 1 350 Kč. Pohledávky za žalovaným z předmětných smluv o spotřebitelském úvěru byly postoupeny žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce zaslala žalovanému předžalobní upomínku s výzvou k zaplacení dlužných částek.

19. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

23. Dle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

24. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

25. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

26. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

27. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti úvěrujícího při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, pak soudu nezbude než shledat smlouvu absolutně neplatnou.

28. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti.

29. Z provedeného dokazování vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně měla s žalovaným uzavřít dne 19.12.2018 smlouvu o úvěru dle § 2395 občanského zákoníku, na jejímž základě žalovaný obdržel od předchůdkyně žalobkyně částku ve výši 20 000 Kč. Soud se zabýval otázkou, zda předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet. Vzhledem k negativnímu zjištění v tomto směru, shledal soud smlouvu o spotřebitelském úvěru neplatnou. Předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalovaného splácet úvěr tak, že vycházela z údajů poskytnutých žalovaným, formálně tak sice zjišťovala příjmy a výdaje žalovaného, kdy tyto údaje byly uvedeny v žádosti o spotřebitelský úvěr, ale tvrzené skutečnosti již nijak neověřovala. Ve vztahu k prověřování úvěruschopnosti žalovaného nepředložila žalobkyně soudu žádný relevantní důkaz, pouze zákaznickou kartu obsahující tvrzené údaje. Žalobkyně neprokázala ani tvrzenou lustraci v insolvenčním rejstříku. Předchůdkyně žalobkyně učinila nedostatečná zjištění, proto ani nemohla učinit odpovídající kvalifikovaný závěr o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Lze tedy uzavřít, že se předchůdkyně žalobkyně jako profesionál v daném případě zodpovědně a s náležitou péčí nezabývala schopností žalovaného v postavení spotřebitele poskytnutý úvěr splácet. Vzájemný vztah účastníků řízení tak byl vypořádán dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení. Z neplatné smlouvy přitom nemohou žalobkyni náležet žádné další případně sjednané nároky jako např. úroky, poplatky, pokuty apod., když ke vzniku smluvního vztahu mezi účastníky nedošlo.

30. Pokud pak bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému 20 000 Kč a žalovaný vrátil 8 150 Kč, je třeba na rozdíl v těchto částkách ve výši 11 850 Kč pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť mu bylo plněno na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu a je tedy povinen takové obohacení žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Ve zbylém rozsahu nárok pro neplatnost smlouvy o úvěru důvodný není.

31. Z provedeného dokazování dále vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně měla s žalovanou uzavřít dne 14.3.2019 smlouvu o úvěru dle § 2395 občanského zákoníku, na jejímž základě žalovaný obdržel od předchůdkyně žalobkyně částku ve výši 15 000 Kč. Soud se zabýval otázkou, zda předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet. Vzhledem k negativnímu zjištění v tomto směru, shledal soud smlouvu o spotřebitelském úvěru neplatnou. Předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalovaného splácet úvěr tak, že vycházela z údajů poskytnutých žalovaným, formálně tak sice zjišťovala příjmy a výdaje žalovaného, kdy tyto údaje byly uvedeny v žádosti o spotřebitelský úvěr, ale tvrzené skutečnosti již nijak neověřovala. Ve vztahu k prověřování úvěruschopnosti žalovaného nepředložila žalobkyně soudu žádný relevantní důkaz, pouze zákaznickou kartu obsahující tvrzené údaje. Žalobkyně neprokázala ani tvrzenou lustraci v insolvenčním rejstříku. Předchůdkyně žalobkyně učinila nedostatečná zjištění, proto ani nemohla učinit odpovídající kvalifikovaný závěr o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Lze tedy uzavřít, že se předchůdkyně žalobkyně jako profesionál v daném případě zodpovědně a s náležitou péčí nezabývala schopností žalovaného v postavení spotřebitele poskytnutý úvěr splácet. Vzájemný vztah účastníků řízení tak byl vypořádán dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení. Z neplatné smlouvy přitom nemohou žalobkyni náležet žádné další případně sjednané nároky jako např. úroky, poplatky, pokuty apod., když ke vzniku smluvního vztahu mezi účastníky nedošlo.

32. Pokud pak bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému 15 000 Kč a žalovaný vrátil 1 350 Kč, je třeba na rozdíl v těchto částkách ve výši 13 650 Kč pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť mu bylo plněno na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu a je tedy povinen takové obohacení žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Ve zbylém rozsahu nárok pro neplatnost smlouvy o úvěru důvodný není.

33. Pokud jde o požadované příslušenství, představované zákonným úrokem z prodlení, nemohlo toto být žalobkyni přiznáno, neboť podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022 platí, že splatnost zbývající části jistiny zatím nenastala, a tedy nemohl ani vzniknout nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení, neboť § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně má dle tohoto rozhodnutí nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaný jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobkyně může požadovat zaplacení úroku z prodlení.

34. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána dle § 1879 občanského zákoníku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7.1.2022.

35. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud žalobu důvodnou co do zaplacení 25 500 Kč a žalobě v této části vyhověl. Co do zbývajícího žalobou uplatněného nároku nezbylo soudu než žalobu zamítnout.

36. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř., když měl žalovaný v řízení většinový úspěch, avšak žádné náklady řízení neuplatnil.

37. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit dlužnou částku ve splátkách s ohledem na sdělení žalovaného, že není v jeho možnostech poskytnutou jistinu vrátit hned v plné výši. Uvedl, že v současné době nezaměstnaný, má vyživovací povinnost ke dvěma nezletilým dětem (ve věku 11 a 17 let). Žalovaný uvedl měsíční příjmy rodiny sestávajíc z dávek ve výši 30 083 Kč a měsíční výdaje rodiny v celkové výši 31 160 Kč, přičemž své tvrzení rovněž prokázal shora uvedenými důkazy. Z uvedeného plyne, že příjmy rodiny pokrývají její výdaje, žádné další finanční prostředky nezbývají. Přes uvedené má soud za to, že by žalovaný měl svůj dluh z bezdůvodného obohacení žalobkyni vrátit, avšak v delší době, než je obvyklé. Jako přiměřenou soud shledal výši měsíční splátky 500 Kč, a to s ohledem na reálné možnosti žalovaného předmětný dluh splácet. Soud také přihlédl k výši dlužné částky a skutečnosti, že povolení splátek k plnění uložené povinnosti ve výši 500 Kč nebude představovat neúměrné zvýhodnění žalovaného na úkor žalobkyně, především žalobkyni nijak výrazně nezatíží. Pro ochranu žalobkyně pak soud ve výroku tohoto rozsudku rovněž vyslovil podmínku ztráty výhody splátek, jež znamená, že pokud se žalovaný opozdí se splácením svého dluhu, stane se tím splatnou celá zbývající částka. Pokud se finanční situace žalovaného zlepší, nic nebrání tomu, aby svůj dluh vůči žalobkyni uhradil dříve, než je stanoveno tímto rozsudkem.