45 C 43/2023

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Koubovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 188 515,88 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 151 952,81 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do zaplacení částky 36 563,07 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 512,02 Kč od 25. 2. 2019 do 20. 4. 2021, kapitalizovaného úroku ve výši 45 811,3 Kč od 21. 4. 2021 do 30. 11. 2022, úroku ve výši 4,9 % ročně z částky 188 515,88 Kč od 1. 12. 2022 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 188 515,88 Kč od 1. 12. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 6 416,34 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou doručenou soudu dne 10. 1. 2023 se předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., reg. č.: , tel. číslo, , se sídlem , adresa, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , vykonávající činnost na území ČR prostřednictvím , právnická osoba, ., organizační složky podniku, IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) na žalované domáhala zaplacení částky 188 515,88 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela se žalovanou dne 25. 2. 2019 smlouvu o hotovostním úvěru , Anonymizováno, , Anonymizováno, č. , Anonymizováno, , na jejímž základě poskytla žalované bezhotovostně úvěr ve výši 236 300 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit v 96měsíčních splátkách ve výši 3 571,05 Kč. Úroková sazba za poskytnutí úvěru činila 4,9 % ročně. Předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované tak, že vycházela z údajů poskytnutých žalovanou, které byly následně individuálně hodnoceny v souladu se strategiemi banky a principy obezřetného úvěrování. Žalovaná byla lustrována v interních i externích databázích (bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze Ministerstva vnitra ČR). Předchůdkyně žalobkyně porovnávala příjem žalované a její výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Nebylo zjištěno nic, co by poskytnutí úvěru bránilo. Žalovaná nesplácela poskytnutý úvěr řádně a včas, za měsíce únor, březen a duben 2021 neuhradila žádnou splátku. Předchůdkyně žalobkyně proto odstoupila od smlouvy, čímž se ke dni 20. 4. 2021 stal splatným celý dluh. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 188 315,88 Kč, poplatků ve výši 200 Kč, smluvních úroků z dlužné jistiny a poplatků ve výši 7,9 % ročně a zákonných úroků z prodlení z dlužné jistiny a poplatků. Předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, dlužná částka nebyla žalovanou uhrazena. Podáním ze dne 15. 6. 2023 předchůdkyně žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že žalovaná podala žádost o úvěr přes kontaktní centrum. Žalovaná v žádosti uvedla příjem ve výši 21 000 Kč, což ověřil pracovník předchůdkyně žalobkyně na základě příchozích transakcí na účet č. , č. účtu, vedený u předchůdkyně žalobkyně. Z výpisu z účtu v měsících předcházejících úvěrové žádosti bylo zjištěno, že průměrný měsíční příjem žalované činil 18 546,30 Kč. Žalovaná v žádosti neuvedla žádné výdaje, proto předchůdkyně žalobkyně stanovila životní výdaje žalované podle svého interního ekonomického modelu pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení na částku 9 560 Kč. Žalovaná v žádosti neuvedla jiné závazky, předchůdkyně žalobkyně dotazem do CCB/CBCB a vlastních systémů zjistila, že žalovaná měla v době úvěrové žádosti úvěry se splátkovým zatížením ve výši 4 963,70 Kč. Po zohlednění všech okolností předchůdkyně žalobkyně stanovila maximální zatížení pro novou splátku na částku ve výši 3 573,30 Kč. Splátka nového úvěru činila 3 571,10 Kč, nové splátkové zatížení činilo 8 534,80 Kč, žádosti tak bylo vyhověno.

2. Předchůdkyně žalobkyně podáním ze dne 11. 9. 2023 navrhla, aby do řízení namísto ní vstoupila žalobkyně, neboť na ni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 7. 2023 přešla předmětná pohledávka vůči žalované. Vzhledem k tomu, že po zahájení řízení došlo k převodu práva, o něž v řízení jde, předchůdkyně žalobkyně navrhla, aby žalobkyně jako nabyvatelka práva vstoupila do řízení na místo ní, současně doložila převod práva, jež je předmětem tohoto sporu Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 7. 2023 a žalobkyně vyslovila souhlas se svým vstupem do řízení, soud usnesení ze dne 11. 12. 2023, č.j. 45 C 43/2023-57, navrhovanou změnu účastníků na straně žalobkyně připustil. Toto usnesení nabylo právní moci dne 12. 1. 2024.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Žalovaná se k jednání soudu nedostavila. V den konání jednání se z jednání soudu telefonicky omluvila z důvodu práce, kdy za sebe nemá náhradu. Své tvrzení nijak nedoložila. Současně žalovaná požádala o odročení jednání. Žalované bylo předvolání k jednání, jež se mělo konat dne 15. 5. 2024 doručeno fikcí dne 5. 4. 2024, zásilka byla vhozena do domovní schránky dne 8. 4. 2024, tedy v dostatečném předstihu, aby si žalovaná mohla zajistit volno v zaměstnání, na které má ze zákona právo (srov. §200 a § 202 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce; kdy zaměstnanci od zaměstnavatele přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu), případně měla včas požádat soud o odročení jednání na jiný termín. Žalovaná však požádala o odročení jednání až v den konání jednání, tedy v době, kdy již ani nebylo možné informovat druhou stranu o odročení jednání. Soud proto po zvážení všech okolností s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), kdy žalovaná nepožádala včas o odročení jednání a důležitost důvodu odročení nijak nedoložila, věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované.

5. Ze Smlouvy o vedení účtu ze dne 25. 9. 2008 bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, ve které se předchůdkyně žalobkyně zavázala zřídit a vést pro žalovanou účet specifikovaný v potvrzení o zřízení účtu, jakož i další účty zřízené v budoucnu, na tyto účty přijímat vklady a platby a na pokyn žalované z nich uskutečňovat výplaty a platby. Součástí smlouvy byla rovněž smlouva o užívání platebních karet , Anonymizováno, .

6. Ze Smlouvy o hotovostním úvěru ,,, Anonymizováno, , Anonymizováno, “ č. , Anonymizováno, /2019 ze dne 25.2.2019 bylo zjištěno, že se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezhotovostně neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 236 300 Kč a žalovaná se zavázala úvěr vrátit a zaplatit úroky a další příslušenství úvěru, a to formou 96 pravidelných měsíčních anuitních splátek ve výši 3 571,05 Kč včetně pojištění. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit nejpozději do 17. 3. 2027. Roční úroková sazba byla stanovena v pevné výši 4,9 % ročně. Výše celkové částky, kterou měla žalovaná zaplatit, činila 343 473,96 Kč. Žalobkyně dále předložila listiny Podmínky pro poskytování hotovostních úvěr , Anonymizováno, platné a účinné od 25.5.2018, Sazebních bankovních poplatků , Anonymizováno, platný od 25. 2. 2019.

7. Z Výstupu z interní aplikace ze dne 25.2.2019 bylo zjištěno, že shora uvedená smlouva o hotovostním úvěru byla uzavřela prostřednictvím elektronické komunikace.

8. Z Transakční historie účtu č. , č. účtu, za období od 25.9.2008 – 25.9.2018 bylo zjištěno, že majitelkou účtu č. , č. účtu, , který byl zřízen dne 25. 9. 2008 je žalovaná. Dále byly zjištěny příchozí a odchozí platby, které byly s ohledem na den poskytnutí úvěru zjišťovány v období od června 2018 do září 2018, kdy bylo zjištěno, že žalovaná v tomto období každý měsíc pobírala rodičovský příspěvek ve výši 11 800 Kč měsíčně, současně jí byl vyplácen plat z účtu , právnická osoba, , adresa, (za květen 2018 – 3 039 Kč, červen 2018 – 3 039 Kč, červenec 2018 – 3 062 Kč, srpen 2018 – 3 159 Kč). Žalovaná z účtu hradila splátku úvěru ve výši 1 323,96 Kč měsíčně (20. 7. 2018, 20. 8. 2018, 20. 9. 2018). Koneční zůstatek na účtu ke dni 24. 9. 2018 činil -1 320,03 Kč.

9. Z Transakční historie účtu č. , č. účtu, za období od 26.9.2018 – 2.11.2022 bylo zjištěno, že majitelkou účtu č. , č. účtu, je žalovaná, počáteční zůstatek na účtu činil – 1 320,03 Kč. Dále byly zjištěny příchozí a odchozí platby, které byly s ohledem na den poskytnutí úvěru zjišťovány v období od září 2018 do února 2019, kdy bylo zjištěno, že žalovaná v tomto období každý měsíc pobírala rodičovský příspěvek ve výši 11 800 Kč měsíčně, současně jí byl vyplácen plat z účtu , právnická osoba, , adresa, (za září 2018 – 3 039 Kč, říjen 2018 – 3 039 Kč, listopad 2018 – 7 585 Kč, prosinec 2018 – 8 457 Kč, leden 2019 – 3 422 Kč). Žalovaná z účtu hradila splátku úvěru ve výši 1 323,96 Kč měsíčně (22. 10. 2018, 20. 11. 2018, 20. 12. 2018, 21. 1. 2019, 20. 2. 2019). Žalované byl dále dne 29. 10. 2018 poskytnut úvěr ve výši 109 300 Kč. Stejného dne byl z účtu splácen jiný závazek ve výši 61 319,33 Kč označený splátka kreditní karty, karta Mastercard World Credit, další odchozí platby na tento závazek jsou dne 13. 2. 2019 ve výši 3 000 Kč, dne 15. 2. 2019 ve výši 4 000 Kč, dne 20. 2. 2019 ve výši 3 000 Kč, dne 22. 2. 2019 ve výši 4 000 Kč. Žalovaná z účtu hradila splátku úvěru ve výši 1 724,35 Kč měsíčně dne 11. 12. 2018 a ve výši 1 539,71 Kč ve dnech 11. 1. 2019, 11. 2. 2019. Žalované byl dne 25. 2. 2019 na účet poskytnut předmětný úvěr ve výši 236 300 Kč.

10. Z Historie úvěru , Anonymizováno, bylo zjištěno, že dne 25. 9. 2019 žalovaná čerpala úvěr ve výši 236 300 Kč a celkem na úvěr vrátila 84 347,19 Kč.

11. Z Žádosti o poskytnutí hotovostního úvěru , Anonymizováno, , Anonymizováno, – předschválená nabídka bylo zjištěno, že žalovaná jako klientka žalobkyně požádala o poskytnutí úvěru ve výši 250 000 Kč. V žádosti uvedla, že je vdaná, má tři vyživovací povinnosti (k dětem), její čistý měsíční příjem činí 21 000 Kč, osobní měsíční náklady na bydlení činí 0 Kč.

12. Z Výpisu platných záznamů z rejstříku podnikatelů – obchodních společností ke dni 17.12.2020 byla zjištěna subjektivita předchůdkyně žalobkyně.

13. Z Výstupu z aplikace k úvěru č. , Anonymizováno, bylo zjištěno, že CBCB skóre činilo 445, skóre CIS vyhodnoceno s výsledkem B+, ostatní údaje jsou nulové, ve výstupu jsou uvedeny pravděpodobně další závazky žalované, výstup je částečně v polštině.

14. Z Poslední výzvy k uhrazení dlužné částky/odstoupení od smlouvy ze dne 20.4.2021 a Dodejky ze dne 20.4.2021 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně upozornila žalovanou na dlužnou pohledávku ve výši 7 814,81 Kč, vyzvala žalovanou k uhrazení této částky a poplatku 150 Kč za vyhotovení a zaslání upomínky do 7 dnů od doručení výzvy s tím, že žalovanou upozornila, že pokud nedojde k úhradě dluhu, je tato výzva zároveň odstoupením od smlouvy mPůjčce č. , Anonymizováno, . Dle přiložené dodejky byla výzva žalované odeslána dne 20. 4. 2021 a doručena dne 22. 4. 2021.

15. Z Oznámení o právním zastoupení, výzva k úhradě dluhu ze dne 20.12.2022 a Poštovního podacího archu ze dne 21.12.2022 bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně zaslal žalované před podáním žaloby výzvu s upozorněním, že je v prodlení se splácením dluhu z předmětného úvěru a na možnost podání žaloby k soudu v případě nezaplacení.

1. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaná uzavřela dne 25. 2. 2019 s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru. V souvislosti s touto smlouvou čerpala bezhotovostně 236 300 Kč, které se zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 4,9 % ročně v pravidelných 96měsíčních splátkách ve výši 3 571,05 Kč. Předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalované splácet úvěr tak, že vycházela z údajů poskytnutých žalovanou, z údajů zjištěných z běžného účtu žalované a z bankovních registrů. Jelikož žalovaná nehradila splátky předmětného úvěru řádně a včas, žalobkyně v souladu se smluvními ujednáními prohlásila úvěr za splatný ke dni 20. 4. 2021. Žalovaná předchůdkyni žalobkyně vrátila celkem 84 347,19 Kč. Předchůdkyně žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku s výzvou k zaplacení dlužné částky.

16. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

20. Dle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

21. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

22. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

24. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti úvěrujícího při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, pak soudu nezbude než shledat smlouvu absolutně neplatnou.

25. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti. Z provedeného dokazování vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně s žalovanou měla uzavřít dne 25. 2. 2019 smlouvu o úvěru dle § 2395 občanského zákoníku, na jejímž základě žalovaná obdržela od předchůdkyně žalobkyně bezhotovostně částku ve výši 236 300 Kč. Soud se zabýval otázkou, zda předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřila schopnost žalované splácet úvěr. Vzhledem k negativnímu zjištění v tomto směru, shledal soud smlouvu o spotřebitelském úvěru neplatnou. Předchůdkyně žalobkyně sice formálně zjišťovala příjmy a výdaje žalované, údaje o příjmech, výdajích a závazcích ověřovala ze shora uvedených výpisů z účtu, zjištěné informace však správně nevyhodnotila a neučinila z nich odpovídající kvalifikovaný závěr, nadto skutečné výdaje žalované (např. náklady na bydlení, energie apod.) neověřila, neboť ze samotných výpisů z účtu je nebylo možné zjistit. Žalovaná byla v době poskytnutí úvěru na rodičovské dovolené, měla 3 vyživovací povinnosti, její příjem se skládal z rodičovského příspěvku ve výši 11 800 Kč a platu v , právnická osoba, nejčasněji ne výši cca 3 000 Kč měsíčně. Žalovaná měla další závazky, které se jí postupně zvyšovaly. Před poskytnutím předmětného úvěru již hradila splátku úvěru ve výši 1 323,96 Kč měsíčně, splátku úvěru ve výši 1 724,35 Kč měsíčně, dne 29. 10. 2018 (krátce před poskytnutím předmětného úvěru) byl žalované poskytnut další úvěr ve výši 109 300 Kč, dále hradila další splátky v souvislosti s kreditní kartou Mastercard World Credit. Vzhledem k tomu, že žalovaná měla čistý měsíční příjem ve výši cca 14 800 Kč, zaopatřovala tři nezletilé děti, měla již větší množství dalších závazků (viz výše) a rovněž s ohledem na ceny bydlení, energií, vody, ošacení, potravin, léků apod. a dále s ohledem na výši nové měsíční splátky 3 571,05 Kč a celkovou výši částky, kterou měla žalovaná předchůdkyni žalobkyně vrátit (343 473,96 Kč), lze mít za to, že žalovaná v době poskytnutí úvěru nebyla schopna dostát svých závazků ze smlouvy o úvěru. Předchůdkyně žalobkyně nezjistila veškeré potřebné údaje k posouzení úvěruschopnosti žalované, a především zjištěné informace správně nevyhodnotila a neučinila z nich odpovídající kvalifikovaný závěr. Lze tedy uzavřít, že se předchůdkyně žalobkyně jako profesionál v daném případě zodpovědně a s náležitou péčí nezabývala schopností žalované v postavení spotřebitele poskytnutý úvěr splácet. Vzájemný vztah účastníků řízení tak byl vypořádán dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení.

26. Pokud pak bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované 236 300 Kč a žalovaná vrátila 84 347,19 Kč, je třeba na rozdíl v těchto částkách ve výši 151 952,81 Kč pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalované, neboť jí bylo plněno na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu a je tedy povinna takové obohacení žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Ve zbylém rozsahu nárok pro neplatnost smlouvy o úvěru důvodný není.

27. Pokud jde o požadované příslušenství, představované zákonným úrokem z prodlení, nemohlo toto být žalobkyni přiznáno, neboť podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022 platí, že splatnost zbývající části jistiny zatím nenastala, a tedy nemohl ani vzniknout nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení, neboť § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně má dle tohoto rozhodnutí nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaná jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobkyně může požadovat zaplacení úroku z prodlení.

28. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud žalobu důvodnou co do zaplacení 151 952,81 Kč a žalobě v této části vyhověl. Co do zbývajícího žalobou uplatněného nároku nezbylo soudu než žalobu zamítnout.

29. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení většinově úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 416,34 Kč, přičemž tato částka představuje 11,34 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 55,67 % a úspěchu žalované v rozsahu 44,33 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 9 426 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 188 515,88 Kč sestávající z částky 8 660 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 8 660 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 8 660 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (sepis žaloby) a z částky 8 660 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. (jednání konané dne 15. 5. 2024) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 15. 5. 2024 (z Benešova do Chomutova a zpět) náhrada 3 131,48 Kč za 294 ujetých km v částce 2 331,48 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,1 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 38 971,48 Kč ve výši 8 184,01 Kč. Za doplnění žaloby ze dne 15. 6. 2023 nebyla náhrada nákladů řízení přiznána, neboť skutečnosti uvedené v tomto podání měly být obsaženy již v žalobě. Náklady řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit zástupci žalobkyně.

30. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, netvrdila, tím méně prokázala, jaké jsou její možnosti poskytnutou jistinu vrátit. Svojí neúčastí u jednání soudu se vzdala možného poučení.