45 C 60/2022

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Koubovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 159 137,10 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 112 213,06 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 112 213,06 Kč od 30. 6. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně zaplacení částky 46 924, 04 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 9 310,49 Kč od 2. 4. 2019 do 29. 3. 2021, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 694,56 Kč od 30. 3. 2021 do 23. 9. 2021, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 165 012,59 Kč od 24. 9. 2021 do 29. 6. 2022 a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 52 799,53 Kč od 30. 6. 2022 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 9 601,93 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 22. 11. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 159 137,10 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 2. 4. 2019 smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému téhož dne bezhotovostně úvěr ve výši 174 000 Kč, které se žalovaný zavázal uhradit v 96 měsíčních splátkách spolu s úrokem z úvěru v sazbě 13,70 % ročně a poplatky, kdy výše měsíční splátky činila 3 260,01 Kč. Žalovaný nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, žalovaný byl v prodlení se splátkou, z tohoto důvodu prohlásila žalobkyně dopisem ze dne 29. 3. 2021 úvěr za okamžitě splatný v celé výši. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 155 702,10 Kč, smluvního úroku z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši 9 310,49 Kč, smluvní poplatky ve výši 3 435 Kč a zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, kdy žalovaný svou povinnost nesplnil a dlužná částka nebyla dosud uhrazena.

2. Dne 25. 5. 2022 zaslala žalobkyně na výzvu soudu doplnění žaloby, v němž uvedla, že žalovaný v souvislosti se smlouvou uhradil částku v celkové výši 61 786,94 Kč. Žalobkyně dále konstatovala své přesvědčení, že při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr postupovala v souladu se zákonem a s takovou péčí, kterou zákon požaduje, což prokazují současně předkládané důkazy, a že tedy došlo k platnému uzavření smlouvy. Na svém stanovisku setrvala i při soudním jednání, kde navíc uvedla, že schopnost žalovaného splácet úvěr vyplývá také ze skutečnosti, že tento úvěr nějakou dobu splácel a že také splatil značnou částku. Dále uvedl, že při posuzování úvěruschopnosti žalobkyně vycházela z údajů poskytnutých žalovaným a z údajů vyplývajících z běžného účtu.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

4. Žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adrese trvalého pobytu shora), k jednání soudu nedostavil. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.

5. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – [anonymizováno] půjčka ze dne 2. 4. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 174 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr formou 96 pravidelných měsíčních splátek jistiny úvěru a úroků ve výši měsíční splátky 3 260,01 Kč (včetně 267 Kč za pojištění). Roční úroková sazba byla stanovena v pevné výši 13,70 %. Výše celkové částky, kterou měl žalovaný zaplatit, činila 291 211,98 Kč. Žalobkyně dále předložila Sazebník poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby – nepodnikatele platný od 1. 3. 2017, dokument Spotřebitelský splátkový úvěr – základní produktové podmínky účinné od 1. 8. 2017 a Všeobecné produktové podmínky účinné od 1. 10. 2017.

6. Z vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace pro [anonymizováno] půjčku včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru byly zjištěny bližší údaje ohledně předmětného úvěru (jako například výše úvěru, doba trvání, splátky, celková částka, kterou je třeba zaplatit, apod.), vysvětlení používaných pojmů.

7. Z výpisu z běžného účtu ze dne 3. 4. 2019 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na účtu byl - 3 512,99 Kč a konečný zůstatek 157 023,44 Kč, dne 8. 3. 2019 byla na účet připsána platba 19 564 Kč zaslaná společností [právnická osoba], dne 13. 3. 2019 žalovaný čerpal úvěr [číslo] ve výši 50 000 Kč, dne 18. 3. 2019 byl proveden trvalý příkaz plyn 200 Kč, dne 18. 3. 2019 byl proveden trvalý příkaz elektřina 490 Kč, dne 20. 3. 2019 byla uhrazena splátka úvěru [číslo] ve výši 5 228 Kč, dne 2. 4. 2019 žalovaný čerpal úvěr [číslo] ve výši 174 000 Kč. Z výpisu bylo dále zjištěno, že měl žalovaný [příjmení] s povoleným limitem 5 000 Kč a úrokovou sazbou 21,99%.

8. Z výpisu z běžného účtu ze dne 1. 3. 2019 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na účtu byl - 2 929,35 Kč a konečný zůstatek - 3 512,99 Kč, dne 8. 2. 2019 byla na účet připsána platba 20 094 Kč zaslaná společností [právnická osoba], dne 18. 2. 2019 byl proveden trvalý příkaz plyn 200 Kč, dne 18. 2. 2019 byl proveden trvalý příkaz elektřina 490 Kč, dne 20. 3. 2019 byla uhrazena splátka úvěru [číslo] ve výši 5 317 Kč.

9. Z výpisu z běžného účtu ze dne 1. 2. 2019 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na účtu byl - 1 625,59 Kč a konečný zůstatek - 2 929,35 Kč, dne 8. 1. 2019 byla na účet připsána platba 20 180 Kč zaslaná společností [právnická osoba], dne 18. 1. 2019 byl proveden trvalý příkaz plyn 200 Kč, dne 18. 1. 2019 byl proveden trvalý příkaz elektřina 490 Kč, dne 21. 1. 2019 žalovaný čerpal úvěr ve výši 100 000 Kč, dne 20. 1. 2019 byla uhrazena splátka úvěru [číslo] ve výši 3 574 Kč. Z výpisu bylo dále zjištěno, že měl žalovaný [příjmení] s povoleným limitem 5 000 Kč a úrokovou sazbou 21,99%.

10. Z výpisu z běžného účtu ze dne 3. 1. 2019 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na účtu byl - 4 474,30 Kč a konečný zůstatek - 1 625,59 Kč, dne 2. 1. 2019 žalovaný čerpal úvěr ve výši 2 800 Kč. Z výpisu bylo dále zjištěno, že měl žalovaný [příjmení] s povoleným limitem 5 000 Kč a úrokovou sazbou 21,99%.

11. Z výpisu z běžného účtu ze dne 31. 12. 2018 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na účtu byl - 4 504,30 Kč a konečný zůstatek - 4 474,30 Kč, dne 7. 12. 2018 byla na účet připsána platba 44 760 Kč zaslaná společností [právnická osoba], dne 18. 12. 2018 byl proveden trvalý příkaz plyn 200 Kč, dne 18. 12. 2018 byl proveden trvalý příkaz elektřina 490 Kč, dne 20. 12. 2018 byla uhrazena splátka úvěru [číslo] ve výši 3 485 Kč. Z výpisu bylo dále zjištěno, že měl žalovaný [příjmení] s povoleným limitem 5 000 Kč a úrokovou sazbou 21,99%.

12. Z výpisu z běžného účtu ze dne 3. 12. 2018 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na účtu byl - 4 535,15 Kč a konečný zůstatek - 4 504,30 Kč, dne 8. 11. 2018 byla na účet připsána platba 20 286 Kč zaslaná společností [právnická osoba], dne 9. 11. 2018 žalovaný čerpal úvěr ve výši 12 919 Kč, dne 19. 11. 2018 byl proveden trvalý příkaz plyn 200 Kč, dne 19. 11. 2018 byl proveden trvalý příkaz elektřina 490 Kč, dne 20. 11. 2018 byla uhrazena splátka úvěru [číslo] ve výši 3 574 Kč. Z výpisu bylo dále zjištěno, že měl žalovaný [příjmení] s povoleným limitem 5 000 Kč a úrokovou sazbou 21,99%.

13. Z výpisu z běžného účtu ze dne 2. 11. 2018 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na účtu byl - 4 559,99 Kč a konečný zůstatek - 4 535,15 Kč, dne 5. 10. 2018 byla na účet připsána platba 19 092 Kč zaslaná společností [právnická osoba], dne 22. 10. 2018 byl proveden trvalý příkaz plyn 200 Kč, dne 22. 10. 2018 byl proveden trvalý příkaz elektřina 490 Kč, dne 20. 10. 2018 byla uhrazena splátka úvěru [číslo] ve výši 3 485 Kč. Z výpisu bylo dále zjištěno, že měl žalovaný [příjmení] s povoleným limitem 5 000 Kč a úrokovou sazbou 21,99%.

14. Z výpisu z běžného účtu ze dne 3. 10. 2018 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na účtu byl - 5 487,56 Kč a konečný zůstatek - 4 559,99 Kč, dne 7. 9. 2018 byla na účet připsána platba 20 172 Kč zaslaná společností [právnická osoba], dne 7. 9. 2018 a 18. 9. 2018 byl proveden trvalý příkaz plyn 200 Kč, dne 7. 9. 2018 a dne 18. 9. 2018 byl proveden trvalý příkaz elektřina 490 Kč, dne 20. 9. 2018 byla uhrazena splátka úvěru [číslo] ve výši 801,75 Kč a dne 25. 9. 2018 byla uhrazena splátka úvěru [číslo] ve výši 2 686,55 Kč. Z výpisu bylo dále zjištěno, že měl žalovaný [příjmení] s povoleným limitem 5 000 Kč a úrokovou sazbou 21,99%.

15. Z vyjádření společnosti [právnická osoba] ze dne 25. 5. 2022 k procesu posouzení úvěruschopnosti vztahující se ke smlouvě [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyně uvedla, že v rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného kontrolovala informace v interních a externích databázích, bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku a databázi MV ČR. Od příjmu byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje, náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje, bylo počítáno s částkou životního minima a částkou normativních nákladů na bydlení. Žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného zjistila čistý příjem žalovaného ve výši 19 500 Kč, což si ověřila z běžného účtu. Žalovaný byl zaměstnán na dobu neurčitou, byl svobodný, bez vyživovací povinnosti, bydlel v pronajatém domě/bytě, jako čistý příjem domácnosti žalovaný uvedl částku 21 500 Kč. Žalovaný hradil interní měsíční splátky ve výši 7 223,86 Kč. Žalovaný žádal o úvěr ve výši 250 000 Kč, schválená výše úvěru činila 174 000 Kč. Z přehledu závazků vyhotoveného žalobkyní bylo zjištěno, že žalovaný měl závazky v celkové výši 7 223,86 Kč měsíčně.

16. Z výstupů z aplikace žalobkyně k [anonymizováno] půjčce bylo zjištěno, že žalobkyně evidovala údaje o žalovaném, tedy že je svobodný bydlí v pronajatém domě/bytě, má základní vzdělání, pracuje jako dělník/řemeslník u společnosti [právnická osoba] ([IČO]), kde je zaměstnán od 18. 12. 2017 na dobu neurčitou. Jeho čistý měsíční příjem ze zaměstnání činí 19 500 Kč, čistý příjem domácnosti pak 21 500 Kč. Dále žalobkyně evidovala údaje o žádosti žalovaného o úvěr a o způsobu jejího vyřízení.

17. Z platební historie smlouvy [číslo] bylo zjištěno, že dne 2. 4. 2019 žalovaný čerpal úvěr ve výši 174 000 Kč, celkem na úvěr zaplatil 61 786,94 Kč, poslední platba byla žalovaným zaplacena dne 9. 11. 2020.

18. Z měsíčních výpisů z úvěrového účtu za období od 3. 4. 2019 až 3. 9. 2021 byly zjištěny pohyby na účtu a historie plateb s tím, že z posledního výpisu ze dne 3. 9. 2021 vyplynulo, že celkový dluh na jistině úvěru činí 155 702,10 Kč, na smluvním úroku 9 310,49 Kč, na úroku z prodlení z jistiny 3 713,13 Kč, na úroku z prodlení z úroku 347,50 Kč a na poplatcích, pojištění a pokutách 3 435 Kč.

19. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 31. 3. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně prohlásila z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek úvěr č. [bankovní účet] za splatný ke dni 29. 3. 2021 a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky v celkové výši 168 667,35 Kč nejpozději do 14. 4. 2021 a upozornila žalovaného na navyšování úroku z prodlení v případě nezaplacení. Z podacího archu ze dne 1. 4. 2021 pak vyplývá, že žalovanému bylo oznámení odesláno.

20. Oznámení o právním zastoupení, výzvy k úhradě dluhu ze dne 30. 9. 2021 a poštovního podacího archu ze dne 1. 10. 2021 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně zaslal před pováním žaloby žalovanému výzvu s upozorněním, že je v prodlení se splácením dluhu z předmětného úvěru a na možnost podání žaloby k soudu v případě nezaplacení.

21. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaný uzavřel dne 2. 4. 2019 s žalobkyní smlouvu o úvěru. V souvislosti s touto smlouvou čerpal bezhotovostně 174 000 Kč, které se zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 13,70 % ročně a poplatky v pravidelných 96 měsíčních splátkách ve výši 3 260,01 Kč. Žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalovaného splácet úvěr tak, že vycházela z údajů poskytnutých žalovaným a z údajů zjištěných z běžného účtu. Žalovaný měl pravidelný čistý měsíční příjem ze zaměstnání ve výši pohybující se kolem 20 000 Kč. Zůstatky (počáteční i konečné) na běžném účtu žalovaného před poskytnutím úvěru vykazovaly pravidelně mínusové hodnoty s výjimkou měsíce, kdy byl předmětný úvěr poskytnut. Žalovaný v posuzované době čerpal další úvěry od žalobkyně i od jiných poskytovatelů úvěrů (dne 13. 3. 2019 čerpal částku 50 000 Kč, dne 21. 1. 2019 částku 100 000 Kč, dne 2. 1. 2019 částku 2 800 Kč, dne 9. 11. 2018 částku 12 919 Kč). Z účtu pravidelně odcházely platby splátek dalšího úvěru (ve výši zpravidla 3 485 Kč měsíčně). Jelikož žalovaný nehradil splátky předmětného úvěru řádně a včas, žalobkyně v souladu se smluvními ujednáními prohlásila úvěr za splatný ke dni 29. 3. 2021. Žalovaný žalobkyni vrátil 61 786,94 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku s výzvou k zaplacení dlužné částky.

22. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

23. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

25. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

26. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

27. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

28. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

29. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti úvěrujícího při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, pak soudu nezbyde, než shledat smlouvu neplatnou.

30. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně s žalovaným měla uzavřít dne 2. 4. 2019 smlouvu o úvěru dle § 2395 občanského zákoníku, na jejímž základě žalovaný obdržel od žalobkyně bezhotovostně částku ve výši 174 000 Kč. Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřila schopnost žalovaného splácet úvěr, vzhledem k negativnímu zjištění v tomto směru, shledal soud smlouvu o spotřebitelském úvěru neplatnou. Žalobkyně sice formálně zjišťovala příjmy a výdaje žalovaného, tvrzené skutečnosti si ověřovala na běžném účtu žalovaného, ale zjištěné informace již správně nevyhodnotila a neučinila z nich odpovídající kvalifikovaný závěr, když z předložených listin jednoznačně vyplývá, že žalovaný nebyl schopen dostát svých závazků ze smlouvy o úvěru.

31. Konkrétně tedy ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalovaného: žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 174 000 Kč s výší měsíční splátky 3 260,01 Kč (96 splátek). Žalovaný byl zaměstnaný u společnosti [právnická osoba] a jeho čistý měsíční příjem ze zaměstnání činil přibližně 20 000 Kč. Žalobkyně dále evidovala, že byl svobodný, bydlel v pronajatém domě/bytě a čistý příjem domácnosti měl činit 21 500 Kč (což ničím nedoložil). Žádné jiné příjmy nebyly žalovaným tvrzeny ani doloženy. Mimo měsíčních závazků žalovaného vůči žalobkyni v celkové výši 7 223,86 Kč, žalovaný žádné jiné výdaje neuvedl (žádné jiné žalobkyně neevidovala) a tyto výdaje žalobkyně ani nezjišťovala. Z výpisů běžného účtu je zřejmé, že se žalovaný pravidelně pohyboval v mínusových částkách, kdy jednoznačně neměl žádnou vytvořenou finanční rezervu na účtu, ani výpisy z běžného účtu nemohlo být prokázáno, že by byl žalovaný schopen řádně a pravidelně hradit žalobkyni měsíčně splátku ve výši 3 260,01 Kč. Nadto se v krátké době před poskytnutím úvěru zavázal k vrácení dalších úvěrů, a i přes jejich čerpání jeho účet stále vykazoval mínusové zůstatky. Z uvedeného plyne, že výdaje žalovaného převyšovaly jeho příjem. Lze tedy uzavřít, že se žalobkyně jako profesionál v daném případě zodpovědně a s náležitou péčí nezabývala schopností žalovaného v postavení spotřebitele poskytnutý úvěr splácet. Vzájemný vztah účastníků řízení tak byl vypořádán dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení.

32. Pokud pak bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému 174 000 Kč a žalovaný vrátil pouze 61 786,94 Kč, je třeba na rozdíl v obou částkách ve výši 112 213,06 Kč pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť mu bylo plněno na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu a je tedy povinen takové obohacení žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala, kdy žalovaného řádně vyzvala k zaplacení dluhu, považoval soud za kvalifikovanou výzvu k zaplacení až den, kdy byla žalovanému doručena žaloba soudem. K doručení žaloby došlo v souladu s § 573 občanského zákoníku třetí pracovní den po jejím odeslání, tj. dne 29. 6. 2022, s tím, že ve stejný den nastala i splatnost dluhu. Jelikož žalovaný v tento den neplnil bez zbytečného odkladu, dostal se od následujícího dne, tedy od 30. 6. 2022, do prodlení (§ 1968 občanského zákoníku).

33. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud žalobu důvodnou co do zaplacení 112 213,06 Kč a zákonného úroku z prodlení z této částky jdoucích od 30. 6. 2022 do zaplacení a žalobě v této části vyhověl. Povinnost k zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 1970 občanského zákoníku a jejich výše pak z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co do zbývajícího žalobou uplatněného nároku nezbylo soudu než žalobu zamítnout.

34. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. dle většinového úspěchu žalobkyně, jež zároveň doložila, že splnila podmínky stanovené § 142a o. s. ř. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 366 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 159 137,10 Kč sestávající z částky 7 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 750 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 7 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 7 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 27 450 Kč ve výši 5 764,50 Kč. Dle § 14 odst. 3 tarifu náleží advokátu rovněž náhrada ve výši 100 Kč za každou započatou půlhodinu, kterou promeškal v souvislosti s cestou k jednání soudu. V daném případě se jednalo o cestu z [obec] do [obec] a zpět, za níž advokát nárokoval adekvátní náhradu v rozsahu šesti půlhodin, tj. 600 Kč. Co se týče náhrady cestovného, advokátu náleží náhrada za cestu z [obec] do [obec] a zpět v adekvátní délce 192 km, k čemuž předložil technický průkaz použitého vozidla, z nějž vyplynulo, že vozidlo má průměrnou spotřebu 6,2 l nafty na 100 km. Dle § 1 písm. b) vyhl. č. 511/2021 Sb. činí náhrada za 1 km jízdy 4,70 Kč, dle § 4 písm. c) činí průměrná cena za 1 litr motorové nafty 47,10 Kč. Za vykonanou cestu tedy advokátu náleží 192 x 4,70 + 6,2 x 47,10 x 192/100, tedy celkem 1 463,08 Kč. Dle § 137 odst. 3 o. s. ř. advokátu také náleží náhrada DPH v sazbě 21 % z částky 2 063,08 Kč (600 Kč + 1 463,08 Kč) ve výši 433,25 Kč. Žalobkyně byla úspěšná ohledně zaplacení částky 112 213,06 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 2 709,25 Kč, tj. celkem v částce 114 922,31 Kč. Žalovaný byl úspěšný ohledně zaplacení částky 46 924,04 Kč, kapitalizovaného úroku z úvěru 9 310,49 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 15 995,59 Kč (4 694,56 + 10 405,97 + 895,06), tj. celkem v částce 72 230,12 Kč. Z celkového předmětu řízení ve výši 187 152,43 Kč tak představuje úspěch žalobkyně 61,41 % a úspěch žalovaného 38,59 %. Při odečtení úspěchu od neúspěchu vychází, že žalobkyně má právo na úhradu 22,82 % svých nákladů, z částky 42 076,83 Kč tedy ve výši 9 601,93 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit právnímu zástupci žalobkyně.

35. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.