56 C 11/2024

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Kvízovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 61 223,22 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 330 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do, částky 39 893,22 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 520,42 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 802,97 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % z částky 17 000 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení, úroku ve výši 26,16 % ročně z částky 17 0000 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 110,92 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 168,66 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75% z částky 5 049,94 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení, úroku ve výši 24,36 % ročně z částky 5 049,94 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 109,08 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 243,05 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % z částky 5041,57 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení, úroku ve výši 24,12 % ročně z částky 5 041,57 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu dne 3. 9. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku celkem ve výši 61 223,23 Kč s příslušenstvím a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným došlo dne 24. 5. 2022 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky v hotovosti, a to v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se tak zavázal krom poskytnutých finančních prostředků uhradit poplatek ve výši 24 946 Kč skládající se z úroku ve výši 19 282 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 500 Kč a poplatku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 4 164 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a poplatků se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 21 měsíčních splátkách po 2 141 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena na 24. 2. 2024. Sjednané splátky žalovaný nehradil řádně a včas. Žalovaný na úvěr uhradil částku 3 170 Kč. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené se žalobkyní dne 29. 4. 2024. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno doporučeným dopisem. Žalobkyně požaduje zaplacení celkové dlužné částky ve výši 40 470,10 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 17 000 Kč a poplatků ve výši 23 470,10 Kč.Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo dále dne 22. 2. 2022 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky v hotovosti, a to v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se tak zavázal krom poskytnutých finančních prostředků uhradit poplatek ve výši 9 828 Kč skládající se z úroku ve výši 4 581 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 500 Kč a poplatku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 1 797 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a poplatků se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 65 týdenních splátkách po 259 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena na 23. 5. 2023. Sjednané splátky žalovaný nehradil řádně a včas. Žalovaný na úvěr uhradil částku 5 000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené se žalobkyní dne 29. 4. 2024. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno doporučeným dopisem. Žalobkyně požaduje zaplacení celkové dlužné částky ve výši 10 772,64 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 5 049,94 Kč a poplatků ve výši 5 722,70 Kč.Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo dále dne 27. 1. 2022 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky v hotovosti, a to v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se tak zavázal krom poskytnutých finančních prostředků uhradit poplatek ve výši 8 790 Kč skládající se z úroku ve výši 5 236 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 500 Kč a poplatku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 2 054 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a poplatků se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 65 týdenních splátkách po 259 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena na 27. 4. 2023. Sjednané splátky žalovaný nehradil řádně a včas. Žalovaný na úvěr uhradil částku 6 500 Kč. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené se žalobkyní dne 29. 4. 2024. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno doporučeným dopisem. Žalobkyně požaduje zaplacení celkové dlužné částky ve výši 9 980,48 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 5 041,57 Kč a poplatků ve výši 4 938,91 Kč. Žalovaný byl rovněž upomenut k úhradě s výstrahou soudního vymáhání, avšak marně. V rámci doplnění žaloby ze dne 4. 11. 2024 žalobkyně uvedla jakým způsobem předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně uvedla, že předchůdkyně žalobkyně jakožto poskytovatel úvěru splnila svoji zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet, a to na základě informací získaných od žalovaného před uzavřením smluv. Žalovaný byl dotázán na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného ze dne 24. 5. 2022, ze dne 22. 2. 2022 a ze dne 27. 1. 2022. Následně po vyhodnocení informací byla teprve s žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Žalovaný svým podpisem na zákaznické kartě potvrdil úplnost, přesnost a pravdivost veškerých údajů uvedených na obou stranách této karty. Právní předchůdkyně žalobkyně ani žalobkyně nedisponují kopiemi předložených dokladů, kdy žadatelé o půjčku dokumenty zástupci věřitele pouze předkládají při sjednávání a uzavírání smlouvy. Žalobkyně odkazovala na rozsudek Krajského soudu v , adresa, , č.j. , spisová značka, ze dne 31. 7. 2020, kdy soud konstatuje, že listiny, z nichž poskytovatel zápůjčky vycházel, měl tyto jakožto věřitel k dispozici ke dni sepsání smlouvy o zápůjčce, přičemž jejich poskytnutí potvrdil i sám žalovaný svým podpisem na zákaznické kartě. Takže není důvod pochybovat o předložení těchto listin tehdejšímu věřiteli.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Provedeným dokazování byly soudem zjištěny následující skutečnosti: Z listiny označené jako zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 24. 5. 2022 bylo zjištěno, že tato obsahuje údaje o poměrech žalovaného, tj. že tento bydlí v nájmu, má středoškolské vzdělání, je svobodný, finanční prostředky z úvěru hodlá použít na neočekávané výdaje, má jednu vyživovací povinnost, vlastní automobil, pracuje na plný úvazek jako elektroúdržba u společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, ., jeho pravidelný čistý měsíční příjem činí 38 829 Kč, odhadované měsíční výdaje žadatele 3 500 Kč. Příjem žalovaného měl být ověřen, pracovní smlouvou 2/2018, výplatními páskami 3,4/2022. Žalovaný požadoval úvěr ve výši 10 000 Kč.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 24. 5. 2022 bylo zjištěno, že ji mezi sebou uzavřeli předchůdkyně žalobkyně a žalovaný, kdy v této se předchůdkyně žalobkyně zavázala, že žalovanému poskytne finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, a žalovaný se zavázal, že je bude poskytnuté finanční prostředky společně s poplatkem ve výši 24 946 Kč (celkem 44 946 Kč) splácet v pravidelných 21 měsíčních splátkách (splátka první až předposlední ve výši 2 141 Kč, poslední splátka ve výši 2 126 Kč). Převzetí finančních prostředků v hotovosti potvrdil žalovaný podpisem smlouvy. Nedílnou součástí Smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru.

6. Z listiny nazvané tabulka umoření ze dne 6. 5. 2024 bylo zjištěno, že se jedná o interní dokument předchůdkyně žalobkyně ke smlouvě č. , hodnota, , ze kterého vyplývá že žalovaný na úvěr uhradil celkem částku 3 170 Kč. Zůstatek jistiny činil ke dni 20. 11. 2022 činil 17 000 Kč.

7. Z listiny označené jako zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 22. 2. 2022 bylo zjištěno, že tato obsahuje údaje o poměrech žalovaného, tj. že tento bydlí v nájmu, má středoškolské vzdělání, je svobodný, finanční prostředky z úvěru hodlá použít na neočekávané výdaje, má jednu vyživovací povinnost, vlastní automobil, pracuje na plný úvazek jako údržba u společnosti , právnická osoba, , jeho pravidelný čistý měsíční příjem činí 45 240 Kč, odhadované měsíční výdaje žadatele 7 000 Kč. Příjem žalovaného měl být ověřen, pracovní smlouvou 2/2018, výplatními páskami 12/2021,1/2022. Žalovaný požadoval úvěr ve výši 15 000 Kč.

8. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 22. 2. 2022 bylo zjištěno, že ji mezi sebou uzavřeli předchůdkyně žalobkyně a žalovaný, kdy v této se předchůdkyně žalobkyně zavázala, že žalovanému poskytne finanční prostředky ve výši 7 000 Kč, a žalovaný se zavázal, že je bude poskytnuté finanční prostředky společně s poplatkem ve výši 7 878 Kč a pojištěním ve výši 1 950 Kč (celkem 16 828 Kč) splácet v pravidelných 65 týdenních splátkách (splátka první až předposlední ve výši 259 Kč, poslední splátka ve výši 252 Kč). Převzetí finančních prostředků v hotovosti potvrdil žalovaný podpisem smlouvy. Nedílnou součástí Smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru.

9. Z listiny označené jako zařazení zákazníka do pojistného programu ze dne 22. 1. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný podpisem tohoto formuláře přistoupil ke skupinové pojistné smlouvě ze dne 8. 2. 2019 uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a společností , Anonymizováno, ., kdy žalovaný se zavázal měsíčně hradit pojistné ve výši 30 Kč týdně.

10. Z listiny nazvané tabulka umoření ze dne 6. 5. 2024 bylo zjištěno, že se jedná o interní dokument předchůdkyně žalobkyně ke smlouvě č. , hodnota, , ze kterého vyplývá že žalovaný na úvěr uhradil celkem částku 5 000 Kč. Zůstatek jistiny činil ke dni 18. 6. 2022 činil 5 049,94 Kč.

11. Z listiny označené jako zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 27. 1. 2022 bylo zjištěno, že tato obsahuje údaje o poměrech žalovaného, tj. že tento bydlí v nájmu, má středoškolské vzdělání, je svobodný, finanční prostředky z úvěru hodlá použít na neočekávané výdaje, má jednu vyživovací povinnost, vlastní automobil, pracuje na plný úvazek jako údržba u společnosti , právnická osoba, , jeho pravidelný čistý měsíční příjem činí 56 596 Kč, odhadované měsíční výdaje žadatele 7 000 Kč. Příjem žalovaného měl být ověřen, pracovní smlouvou 2/2018, výplatními páskami 11,12/2021. Žalovaný požadoval úvěr ve výši 5 000 Kč.

12. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 27. 1. 2022 bylo zjištěno, že ji mezi sebou uzavřeli předchůdkyně žalobkyně a žalovaný, kdy v této se předchůdkyně žalobkyně zavázala, že žalovanému poskytne finanční prostředky ve výši 8 000 Kč, a žalovaný se zavázal, že je bude poskytnuté finanční prostředky společně s poplatkem ve výši 8 790 Kč (celkem 16 790 Kč) splácet v pravidelných 65 týdenních splátkách (splátka první až předposlední ve výši 259 Kč, poslední splátka ve výši 214 Kč). Převzetí finančních prostředků v hotovosti potvrdil žalovaný podpisem smlouvy. Nedílnou součástí Smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru.

13. Z listiny nazvané tabulka umoření ze dne 6. 5. 2024 bylo zjištěno, že se jedná o interní dokument předchůdkyně žalobkyně ke smlouvě č. , hodnota, , ze kterého vyplývá že žalovaný na úvěr uhradil celkem částku 6 500 Kč. Zůstatek jistiny činil ke dni 18. 6. 2022 činil 5 041,57 Kč.

14. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024 a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávky za žalovaným z výše uvedené smlouvy byly postoupena z předchůdce žalobkyně na žalobkyni.

15. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 4. 2024 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně žalovanému oznámila postoupení pohledávek za její osobou, a to ze smlouvy o , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , včetně příslušenství těchto pohledávek, na žalobkyni. Z podacího lístku ze dne 30. 5. 2024 bylo zjištěno, že oznámení bylo žalovanému odesláno.

16. Z předžalobní upomínky ze dne 29. 7. 2024 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 72 865,13 Kč, a to nejpozději do 13. 8. 2024. Z podacího lístku ze dne 29. 7. 2024 bylo zjištěno, že upomínka byla žalovanému odeslána.

17. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav: Předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 27. 1. 2022, dne 22. 2. 2022 a dne 24. 5. 2022 postupně tři smlouvy o spotřebitelském úvěru, ve kterých se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky nejprve ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal, že je bude splácet v pravidelných 65 týdenních splátkách (splátka první až předposlední ve výši 259 Kč, poslední splátka ve výši 214 Kč). Následně byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 7 000 Kč a žalovaný se zavázal, že je bude splácet v pravidelných 65 týdenních splátkách (splátka první až předposlední ve výši 259 Kč, poslední splátka ve výši 252 Kč). Nakonec byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal, že je bude splácet v pravidelných 21 měsíčních splátkách (splátka první až předposlední ve výši 2 141 Kč, poslední splátka ve výši 2 126 Kč). Žalovanému byly výše uvedené finanční prostředky předchůdkyní žalobkyně poskytnuty v hotovosti, což žalovaný potvrdil podpisem Smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně tvrdila, že se v rámci prověřování úvěruschopnosti žalovaného se tohoto dotazovala na jeho rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Poskytnuté informace pak měly být zaznamenány do zákaznické karty žalovaného. Sjednané splátky žalovaný nehradil řádně a včas. Žalovaný na úvěr (smlouva ze dne 27. 1. 2022) uhradil dle tvrzení žalobkyně částku 6 500 Kč, dále na úvěr (smlouva ze dne 22. 2. 2022) uhradil 5 000 Kč a na úvěr (smlouva ze dne 24. 5. 2022) uhradil 3 170 Kč. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávky za žalovaným, včetně jejich příslušenství na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024, což bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným dne 29. 4. 2024. Žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky předžalobní upomínku prostřednictvím svého právního zástupce, na kterou žalovaný nereagoval, dlužnou částku nezaplatil.

18. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

19. Dle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

20. Dle § 2394 o.z. bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce.

21. Dle § 1958 odst. 1, 2 o.z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

22. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

23. Dle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

24. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

25. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

26. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

27. Dle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle odst. 2 písm. b) téhož ustanovení, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst.

1. Podle odst. 4 téhož ustanovení, poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta. Povinnost uchovávat tyto dokumenty a záznamy podle jiných právních předpisů tím není dotčena28. Porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je sankcionováno neplatností, kterou lze v kontextu závěrů nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, považovat za neplatnost absolutní. Ústavní soud dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Soud je tedy přesvědčen, že závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že i bez námitky vznesené dlužníkem (spotřebitelem) je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyvodit z tohoto patřičné konsekvence ve smyslu shledání neplatnosti uzavřené smlouvy.

29. Soud po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného řízení vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřeli smlouvy o zápůjčce (dle § 2390 o.z.) shora specifikované, na jejichž základě žalovaný obdržel finanční prostředky v celkové ve výši 35 000 Kč. Jelikož však soud shledal tuto smlouvu neplatnou, dále se nezabýval jejími ujednáními.

30. Je zřejmé, a tvrdila to konečně i žalobkyně, že na právní vztah, od nějž žalobkyně odvíjí svůj žalobní nárok, dopadá zákon o spotřebitelském úvěru (§ 2 tohoto zákona), neboť se v daném případě jedná o úvěr (zápůjčku) poskytnutý spotřebiteli. Žalobkyně pak argumentovala tím, že se schopností žalovaného splácet úvěr podrobně a zodpovědně zabývala předchůdkyně žalobkyně v souladu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Tomuto závěru však soud nepřisvědčil. Žalobkyně sice tvrdila, že při sjednávání zápůjčky předchůdkyně žalobkyně ověřovala informace poskytnuté žalovaným, a to především přeloženou pracovní smlouvou a výplatními páskami, ale žádný z těchto dokumentů žalobkyní soudu předložen nebyl. I kdyby tyto dokumenty žalobkyně předložila, prokazovaly by zkoumání toliko příjmové stránky. Pokud jde o stránku výdajovou tak u této předchůdkyně žalobkyně vycházela jen z tvrzení žalovaného, kdy jeho měsíční výdaje měly být nejprve ve výši 7 000 Kč a poté 3 500 Kč, kdy tento měl bydlet v nájmu a měl jednu vyživovací povinnost. Výše měsíčních výdajů v částce 7 000 Kč je částkou poměrně nízkou a následně měsíční výdaje ve výši 3 500 Kč se jeví jako nereálné při zohlednění výdajů na bydlení a na uspokojování ostatních potřeb žalovaného. Ohledně výdajové stránky nebyly doloženy a ani tvrzeny žádné další výdaje, kdy je zcela zřejmé, že žalovaný další výdaje mít musel. Předchůdkyně žalobkyně vůbec nezjišťovala výši vyživovací povinnosti a ani další výdaje, které dozajista žalovaný vynakládal s uspokojováním nejen jeho bytových potřeb (kolik je hrazeno na nájem, kolik na energie) a jeho ostatních potřeb (kulturních, společenských, sportovních aj.) Dále je třeba uvést, že předchůdkyně žalobkyně nemohla řádně zkoumat úvěruschopnost žalovaného, kdy při první a druhé zápůjčce vycházela z výdajů ve výši 7 000 Kč a při třetí zápůjčce z výdajů ve výši 3 500 Kč, kdy je zcela logické, že částka výdajů se v důsledku dvou předchozích zápůjček musela navyšovat a nikoliv snižovat. Lze tedy uzavřít, že předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného do určité míry zkoumala, avšak nikoliv s odbornou péčí a poznatky takto získané řádně nevyhodnotila. Porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je dle § 86 odst. 1 v kombinaci s § 87 odst. 1 ZSÚ sankcionováno neplatností, kterou lze v kontextu závěrů nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, považovat za neplatnost absolutní. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26.2.2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Soud je tedy přesvědčen, že závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že i bez námitky vznesené dlužníkem (spotřebitelem) je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyvodit z tohoto patřičné konsekvence ve smyslu shledání neplatnosti uzavřené smlouvy (ať již dle § 87 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele, tak dle § 580 odst. 1 o.z.).

31. K argumentaci rozhodnutím Krajského soudu v , adresa, , č. j. , spisová značka, , ze dne 31. 7. 2020, kterou žalobkyně uvedla, soud zdůrazňuje, že uvedené závěry se vztahují k § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. V tomto případě však soud nemůže ignorovat ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., který již, na rozdíl od zákona č. 145/2010 Sb., po poskytovateli úvěru vyžaduje uchování dokumentů při ověřování úvěruschopnosti. Nepostačuje tedy, pokud žalobkyně uvádí, že v době uzavření smluv měla tyto dokumenty právní předchůdkyně k dispozici, ale v době rozhodování sporu soudem tyto nedoložila.

32. Žalovaný je za daného stavu povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru (jistina ve výši 8 000 Kč, ve výši 7 000 Kč a ve výši 20 000 Kč) poníženou o již učiněné splátky (dle tvrzení žalobkyně bylo na zápůjčky uhrazeno 6 500 Kč, 5 000 Kč a 3 170 Kč) v době přiměřené jeho možnostem, v daném případě je tedy povinen vrátit částku v celkové výši 21 330 Kč ( 8 000 – 6 500, 7 000 – 5 000, 20 000 – 3 170), když ve zbytku žalovaného nároku spočívajícího v nárocích pramenících ze samotné neplatné smlouvy soud žalobu zamítl. Pro úplnost soud dodává, že se v daném případě nejedná o bezdůvodné obohacení na straně žalovaného dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť úprava obsažená v zákoně o úvěru ve vztahu k obecné úpravě obsažené v občanskému zákoníku úpravou speciální. Žalobce tak touto optikou nemá ani nárok na úroky z prodlení (§ 1968, § 1970 o.z.), když dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne 20. 4. 2022 splatnost zbývající jistiny úvěru zatím nenastala a tedy nemohl ani vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení, když specifický nárok poskytovatele úvěru dle § 87 zákona o SP spočívající v nesplacené jistině úvěru má novou dobu splatnosti, buď mezi účastníky dohodnutou nebo soudem určenou, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaný jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobce může požadovat zaplacení úroku z prodlení. Jelikož však možnostem žalovaného neodpovídají žádné splátky a ani nedeklaroval očekávání jakýchkoliv příjmů v budoucnosti, uložil mu soud dluh uhradit ve standardní lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

33. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byl převážně úspěšným účastníkem žalovaný a náleželo by mu tudíž právo na poměrnou náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o.s.ř.). Žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, proto soud právo na jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků.

34. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.