56 C 18/2024

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Kvízovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 49 619 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 40 019 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 787,87 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 933,95 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% z částky 12 737,58 Kč od 30.4.2024 do zaplacení, úroku ve výši 29,67% ročně z částky 12 732,58 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 346,82 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 673,91 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% z částky 13 315,29 Kč od 30.4.2024 do zaplacení, úroku ve výši 26,16% ročně z částky 13 315,29 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu dne 3. 9. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku celkem ve výši 49 619 Kč s příslušenstvím a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou došlo dne 11. 5. 2022 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky v hotovosti, a to v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se tak zavázala krom poskytnutých finančních prostředků uhradit poplatek ve výši 21 075 Kč skládající se z úroku ve výši 13 339 Kč, poplatku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a nákladů za službu komfortní a flexibilní splácení ve výši 3 896 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a poplatků se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 78 týdenních splátkách po 489 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena na 8. 11. 2023. Sjednané splátky žalovaná nehradila řádně a včas. Žalovaná na úvěr uhradila částku 13 132 Kč. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené se žalobkyní dne 29. 4. 2024. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno doporučeným dopisem. Žalobkyně požaduje zaplacení celkové dlužné částky ve výši 24 489 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 13 315,29 Kč, poplatků ve výši 11 173,91 Kč a příslušenství.Dále právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaná uzavřela dne 3. 8. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky v hotovosti, a to v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se tak zavázala krom poskytnutých finančních prostředků uhradit poplatek ve výši 20 608 Kč skládající se z úroku ve výši 12 555 Kč, poplatku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a nákladů za službu komfortní a flexibilní splácení ve výši 3 667 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a poplatků se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 78 týdenních splátkách po 470 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena na 31. 1. 2024. Sjednané splátky žalovaná nehradila řádně a včas. Žalovaná na úvěr uhradila částku 10 268 Kč. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené se žalobkyní dne 29. 4. 2024. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno doporučeným dopisem. Žalobkyně požaduje zaplacení celkové dlužné částky ve výši 25 129,80 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 12 732,58 Kč, poplatků ve výši 12 397,22 Kč a příslušenství.V rámci doplnění žaloby ze dne 24. 11. 2024 žalobkyně uvedla, že předchůdkyně žalobkyně jakožto poskytovatel úvěru splnila svoji zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalované úvěr splácet, a to na základě informací získaných od žalované před uzavřením smlouvy. Žalovaná byla dotázána na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované ze dne 11. 5. 2022 (pro úvěrovou smlouvu ze dne 11. 5. 2022) a ze dne 3. 8. 2022 (pro úvěrovou smlouvu ze dne 3. 8. 2022). Následně po vyhodnocení informací byla teprve s žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce. S ohledem na informace, které žalovaná uvedla, zj. že má příjem ze státní podpory, její měsíční příjem činí 49 301 Kč resp. 38 100 Kč, žije v nájmu, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti, dále s ohledem na výši příjmů a výši požadované zápůjčky dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k názoru, že žalovaná je schopna úvěr splácet. Žalovaná svým podpisem na zákaznické kartě potvrdila úplnost, přesnost a pravdivost veškerých údajů uvedených na obou stranách této karty. Právní předchůdkyně žalobkyně ani žalobkyně nedisponují kopiemi předložených dokladů, kdy žadatelé o půjčku dokumenty zástupci věřitele pouze předkládají při sjednávání a uzavírání smlouvy. Žalobkyně odkazovala na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích, č.j. , spisová značka, ze dne 31. 7. 2020, kdy soud konstatuje, že listiny, z nichž poskytovatel zápůjčky vycházel, měl tyto jakožto věřitel k dispozici ke dni sepsání smlouvy o zápůjčce, přičemž jejich poskytnutí potvrdila i sám žalovaná svým podpisem na zákaznické kartě. Takže není důvod pochybovat o předložení těchto listin tehdejšímu věřiteli.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Provedeným dokazování byly soudem zjištěny následující skutečnosti: Z listiny označené jako zákaznická karta ze dne 11. 5. 2022 bylo zjištěno, že tato obsahuje údaje o poměrech žalované, tj. že je svobodná, bydlí v nájmu, má základní vzdělání, je nezaměstnaná, finanční prostředky z úvěru hodlá použít na neočekávané výdaje, má jednu vyživovací povinnost, nevlastní automobil, její pravidelný čistý měsíční příjem činí 7 600 Kč, čisté příjmy domácnosti 30 500 Kč (celkem 38 100 Kč), odhadované měsíční výdaje žadatele 1 000 Kč, interní splátky 1 294 Kč. Příjem žalované měl být ověřen potvrzením o příjmu 11. 5. 2022, výpisy z banky 3,4/2022.

5. Ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne 11. 5. 2022 bylo zjištěno, že ji mezi sebou uzavřeli předchůdkyně žalobkyně a žalovaná, kdy v této se předchůdkyně žalobkyně zavázala, že žalované poskytne finanční prostředky ve výši 17 000 Kč, a žalovaná se zavázala, že bude poskytnuté finanční prostředky společně s poplatkem ve výši 18 735 a pojištění ve výši 2 340 Kč (celkem 38 075 Kč) splácet v pravidelných 78 týdenních splátkách (splátka první až předposlední ve výši 489 Kč, poslední splátka ve výši 422 Kč). Převzetí finančních prostředků v hotovosti potvrdila žalovaná podpisem smlouvy. Nedílnou součástí Smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru.

6. Z listiny nazvané tabulka umoření ze dne 6. 5. 2024 bylo zjištěno, že se jedná o interní dokument předchůdkyně žalobkyně ke smlouvě č. , hodnota, , ze kterého vyplývá že žalovaná na úvěr uhradila celkem částku 13 132 Kč. Zůstatek jistiny činil ke dni 24. 2. 2023 částku 13 315,29 Kč.

7. Z listiny označené jako zákaznická karta ze dne 3. 8. 2022 bylo zjištěno, že tato obsahuje údaje o poměrech žalované, tj. že je svobodná, bydlí v nájmu, má základní vzdělání, je nezaměstnaná, finanční prostředky z úvěru hodlá použít na neočekávané výdaje, má jednu vyživovací povinnost, nevlastní automobil, její pravidelný čistý měsíční příjem činí 19 801 Kč, čisté příjmy domácnosti 20 500 Kč (celkem 49 301 Kč), odhadované měsíční výdaje žadatele 1 500 Kč, interní splátky 144 Kč. Příjem žalované měl být ověřen výměrem důchodu, podpory 3/2022, výpisy z banky 5/2022, 7/2022.

8. Ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne 3. 8. 2022 bylo zjištěno, že ji mezi sebou uzavřely předchůdkyně žalobkyně a žalovaná, kdy v této se předchůdkyně žalobkyně zavázala, že žalované poskytne finanční prostředky ve výši 16 000 Kč, a žalovaná se zavázala, že bude poskytnuté finanční prostředky společně s poplatkem ve výši 17 722 Kč a pojištěním 2 886 Kč (celkem 36 608 Kč) splácet v pravidelných 78 týdenních splátkách (splátka první až předposlední ve výši 470 Kč, poslední splátka ve výši 418 Kč). Převzetí finančních prostředků v hotovosti potvrdila žalovaná podpisem smlouvy. Nedílnou součástí Smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru.

9. Z listiny nazvané tabulka umoření ze dne 6. 5. 2024 bylo zjištěno, že se jedná o interní dokument předchůdkyně žalobkyně ke smlouvě č. , hodnota, , ze kterého vyplývá že žalovaná na úvěr uhradila celkem částku 10 268 Kč. Zůstatek jistiny činil ke dni 21. 5. 2023 částku 12 732,58 Kč.

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024 a seznamu postoupených pohledávek (příloha č., hodnota, pod č. , hodnota, , č. , hodnota, ) bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou z výše uvedených smluv byla postoupena z předchůdce žalobkyně na žalobkyni.

11. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 4. 2024 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně žalované oznámila postoupení pohledávky za její osobou, a to ze smlouvy č. , hodnota, , č. , hodnota, včetně příslušenství pohledávky, na žalobkyni. Z podacího lístku ze dne 30. 5. 2024 bylo zjištěno, že oznámení bylo žalované odesláno.

12. Z předžalobní upomínky ze dne 29. 7. 2024 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně žalovanou vyzval k úhradě dlužné částky ve výši 59 184,63 Kč, a to nejpozději do 13. 8. 2024. Z podacího lístku ze dne 29. 7. 2024 bylo zjištěno, že upomínka byla žalované odeslána.

13. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav: Předchůdkyně žalobkyně s žalovanou dne 11. 5. 2022 uzavřela smlouvu o zápůjčce, ve které se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 17 000 Kč a žalovaná se zavázala, že je bude splácet v pravidelných 78 týdenních splátkách (splátka první až předposlední ve výši 489 Kč, poslední splátka ve výši 422 Kč). Žalované byly finanční prostředky předchůdkyní žalobkyně poskytnuty v hotovosti, což žalovaná potvrdila podpisem Smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně tvrdila, že se v rámci prověřování úvěruschopnosti žalované se této dotazovala na její rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Poskytnuté informace pak měly být zaznamenány do zákaznické karty žalované. Sjednané splátky žalovaná nehradila řádně a včas. Žalovaná na výše uvedený úvěr uhradila dle tvrzení žalobkyně částku 13 132 Kč.Předchůdkyně žalobkyně dále s žalovanou dne 3. 8. 2022 uzavřela smlouvu o zápůjčce, ve které se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 16 000 Kč a žalovaná se zavázala, že je bude splácet v pravidelných 78 týdenních splátkách (splátka první až předposlední ve výši 470 Kč, poslední splátka ve výši 418 Kč). Žalované byly finanční prostředky předchůdkyní žalobkyně poskytnuty v hotovosti, což žalovaná potvrdila podpisem Smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně tvrdila, že se v rámci prověřování úvěruschopnosti žalované se této dotazovala na její rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Poskytnuté informace pak měly být zaznamenány do zákaznické karty žalované. Sjednané splátky žalovaná nehradila řádně a včas. Žalovaná na výše uvedený úvěr uhradila dle tvrzení žalobkyně částku 10 268 Kč. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou, včetně jejího příslušenství, na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024, což bylo žalované oznámeno dopisem odeslaným dne 29. 4. 2024. Žalobkyně žalovanou vyzvala k uhrazení dlužné částky předžalobní upomínku prostřednictvím svého právního zástupce, na kterou žalovaná nereagovala, dlužnou částku nezaplatila.

14. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

15. Dle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

16. Dle § 2394 o.z. bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce.

17. Dle § 1958 odst. 1, 2 o.z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

18. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

19. Dle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

20. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

21. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

22. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Dle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle odst. 2 písm. b) téhož ustanovení, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst.

1. Podle odst. 4 téhož ustanovení, poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta. Povinnost uchovávat tyto dokumenty a záznamy podle jiných právních předpisů tím není dotčena24. Porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je sankcionováno neplatností, kterou lze v kontextu závěrů nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, považovat za neplatnost absolutní. Ústavní soud dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Soud je tedy přesvědčen, že závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že i bez námitky vznesené dlužníkem (spotřebitelem) je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyvodit z tohoto patřičné konsekvence ve smyslu shledání neplatnosti uzavřené smlouvy.

25. Soud po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen z části a z jiných než žalobkyní uváděných důvodů. Z provedeného řízení vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně s žalovanou uzavřely smlouvy o zápůjčce (dle § 2390 o.z.) shora specifikované, na jejichž základě žalovaná obdržela finanční prostředky v celkové ve výši 17 000 Kč a ve výši 16 000 Kč. Jelikož však soud shledal obě smlouvy neplatné, dále se soud nezabýval jejími ujednáními.

26. Je zřejmé, a tvrdila to konečně i žalobkyně, že na právní vztah, od nějž žalobkyně odvíjí svůj žalobní nárok, dopadá zákon o spotřebitelském úvěru (§ 2 tohoto zákona), neboť se v daném případě jedná o úvěr (zápůjčku) poskytnutý spotřebiteli. Žalobkyně pak argumentovala tím, že se schopností žalované splácet úvěr podrobně a zodpovědně zabývala předchůdkyně žalobkyně v souladu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Tomuto závěru však soud nepřisvědčil. Žalobkyně sice tvrdila, že při sjednávání zápůjčky předchůdkyně žalobkyně ověřovala informace poskytnuté žalovanou, a to především přeloženou potvrzením o příjmu, výpisy z bankovního účtu, ale žádný z těchto dokumentů žalobkyní soudu předložen nebyl. I kdyby tyto dokumenty žalobkyně předložila, prokazovaly by zkoumání toliko příjmové stránky. Pokud jde o stránku výdajovou tak u této předchůdkyně žalobkyně vycházela jen z tvrzení žalované, kdy její měsíční výdaje měly být nejprve ve výši 1 500 Kč + splátky 144 Kč a poté 1 000 Kč + splátky 1 294 Kč, kdy žalovaná měla bydlet v nájmu a měla jednu vyživovací povinnost. Výše měsíčních výdajů v částce 1 644 Kč je částkou tak nízkou a následně měsíční výdaje ve výši 2 294 Kč se jeví jako naprosto nereálné při zohlednění výdajů na bydlení a na uspokojování ostatních potřeb žalované. Ohledně výdajové stránky nebyly doloženy a ani tvrzeny žádné další výdaje, kdy je zcela zřejmé, že žalovaná další výdaje mít musela. Předchůdkyně žalobkyně vůbec nezjišťovala výši vyživovací povinnosti a ani další výdaje, které dozajista žalovaná vynakládala s uspokojováním nejen jejich bytových potřeb (kolik je hrazeno na nájem, kolik na energie) a jejich ostatních potřeb (kulturních, společenských, sportovních aj.). Nelze v tomto případě zohledňovat příjem domácnosti uvedený v žádostech, neboť osoba žijící v domácnosti s žalovanou není osobou spoludlužníka v uvedených zápůjčkách. Lze tedy uzavřít, že předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalované do určité míry zkoumala, avšak nikoliv s odbornou péčí a poznatky takto získané řádně nevyhodnotila. Porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je dle § 86 odst. 1 v kombinaci s § 87 odst. 1 ZSÚ sankcionováno neplatností, kterou lze v kontextu závěrů nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, považovat za neplatnost absolutní. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26.2.2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Soud je tedy přesvědčen, že závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že i bez námitky vznesené dlužníkem (spotřebitelem) je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyvodit z tohoto patřičné konsekvence ve smyslu shledání neplatnosti uzavřené smlouvy (ať již dle § 87 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele, tak dle § 580 odst. 1 o.z.).

27. K argumentaci rozhodnutím Krajského soudu v Českých Budějovicích, č. j. , spisová značka, , ze dne 31. 7. 2020, kterou žalobkyně uvedla, soud zdůrazňuje, že uvedené závěry se vztahují k § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. V tomto případě však soud nemůže ignorovat ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., který již, na rozdíl od zákona č. 145/2010 Sb., po poskytovateli úvěru vyžaduje uchování dokumentů při ověřování úvěruschopnosti. Nepostačuje tedy, pokud žalobkyně uvádí, že v době uzavření smluv měla tyto dokumenty právní předchůdkyně k dispozici, ale v době rozhodování sporu soudem tyto nedoložila.

28. Žalovaná je za daného stavu povinna vrátit poskytnutou jistinu úvěru (jistina ve výši 17 000 Kč a ve výši 16 000 Kč) poníženou o již učiněné splátky (dle tvrzení žalobkyně bylo na zápůjčky uhrazeno 13 132 Kč a 10 268 Kč) v době přiměřené jejím možnostem, v daném případě je tedy povinen vrátit částku v celkové výši 9 600 Kč (17 000 – 13 132, 16 000 – 10 268), když ve zbytku žalovaného nároku spočívajícího v nárocích pramenících ze samotné neplatné smlouvy soud žalobu zamítl. Pro úplnost soud dodává, že se v daném případě nejedná o bezdůvodné obohacení na straně žalované dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť úprava obsažená v zákoně o úvěru ve vztahu k obecné úpravě obsažené v občanskému zákoníku úpravou speciální. Žalobkyně tak touto optikou nemá ani nárok na úroky z prodlení (§ 1968, § 1970 o.z.), když dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022 splatnost zbývající jistiny úvěru zatím nenastala a tedy nemohl ani vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení, když specifický nárok poskytovatele úvěru dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru spočívající v nesplacené jistině úvěru má novou dobu splatnosti, buď mezi účastníky dohodnutou nebo soudem určenou, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaná jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobce může požadovat zaplacení úroku z prodlení. Jelikož však možnostem žalované neodpovídají žádné splátky a ani nedeklarovala očekávání jakýchkoliv příjmů v budoucnosti, uložil jí soud dluh uhradit ve standardní lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

29. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byla převážně úspěšným účastníkem žalovaná a náleželo by jí tudíž právo na poměrnou náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o.s.ř.). Žalované však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, proto soud právo na jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků.

30. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.