56 C 187/2025

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Kvízovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 40 447,45 Kč s příslušenstvím (úvěr)

I. Žaloba, jíž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, ., IČ: , IČO, (dříve , právnická osoba, , Anonymizováno, , a.s. dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“ nebo také „společnost“) se žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru - , Anonymizováno, půjčka na základě, které byl žalované poskytnut jednorázově neúčelový úvěr ve výši , částka, , přičemž žalovaná se zavázala poskytované prostředky vrátit ve formě pravidelných měsíčních splátek společně s poplatky a zaplatit úrok ve výši 12,75 % ročně. Jelikož se žalovaná opakovaně dostala do prodlení, prohlásila uvedená společnost ke dni , datum, celý zůstatek úvěru ve výši , částka, splatným. Žalobou uplatněný nárok pak byl postoupen žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem odeslaným dne , datum, . Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky a to dopisem ze dne , datum, .

2. Žalobkyně dne , datum, doplnila svou žalobu, když uvedla, že má za to, že její právní předchůdkyně naplnila zákonnou povinnost prověřování úvěruschopnosti žalované, a to především na základě vyhodnocení údajů a informací získaných od žalované v žádosti o úvěr ze dne , datum, . Žádost o úvěr byla dle tvrzení žalobkyně vyhodnocena individuálně v souladu se strategiemi předchůdkyně žalobkyně a principy obezřetného úvěrování. Předchůdkyně žalobkyně vyvinula i aktivní činnost k získání informací o finančních poměrech žalované, zj. pak ověřila získané informace nahlédnutím do interních a externích databází umožňující posouzení úvěruschopnosti žalované (BRKI, NRKI, ISIR, databáze , právnická osoba, a jiné). Předchůdkyně žalobkyně vycházela z deklarovaného příjmu žalované ze zaměstnaneckého poměru ve výši , částka, , kdy žalovaná v žádosti uvedla, že je zaměstnána u společnosti , právnická osoba, , že čistý příjem za posledních 6 měsíců činil , částka, , ze mzdy žalované nebyly prováděny žádné srážky, příjem domácnosti žalovaná uvedla ve výši , částka, , bydlí v nájmu, nemá vyživovací povinnost. Předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaná měla další závazek vůči žalobkyni ve výši , částka, měsíčně. Výdaje žalovaného předchůdkyně žalobkyně stanovila na základě historických dat ČSÚ (životního minima, normativních nákladů na bydlení). Žalovaná na úvěr uhradila částku , částka, .

3. Žalovaná se k věci nevyjádřila.

4. Žalovaná se k jednání soudu nedostavila. Dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalované byla žaloba a předvolání k jednání doručeno doručujícím orgánem – provozovatelem poštovních služeb dle ust. § 49 odst. 4 o.s.ř. na adresu místa trvalého pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu (§ 46b písm. a) o.s.ř.). K jednání soudu se nedostavila a ani svou nepřítomnost neomluvila. Soud proto jednal v souladu s výše uvedeným § v její nepřítomnosti.

5. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění: Ze žádosti o smlouvu o úvěru ze dne , datum, bylo zjištěno, že žadatelem byla žalovaná, který žádala o úvěr ve výši , částka, , jež bude v splácet v 96 pravidelných měsíčních splátkách, ty budou splatné vždy k 9. dni v měsíci. Ke svým poměrům žalovaná uvedla, že je svobodná, má základní vzdělání, bydlí v nájmu, je zaměstnána na dobu neurčitou jako dělník/řemeslník u společnosti , právnická osoba, s průměrným měsíčním příjmem za 3 měsíce , částka, , celkový příjem domácnosti , částka, , nemá žádné vyživovací povinnosti.

6. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že deklarovaný čistý měsíční příjem žalované činil , částka, , žalovaná měla mít interní splátky ve výši , částka, , žádné externí splátky, životní náklady ve výši , částka, , maximální měsíční splátka měla činit , částka, . Deklarovaný měsíční čistý příjem žalované byl uveden , částka, měsíčně, ten měl být ověřen z doloženého dokladu o příjmu, pracovní poměr na dobu neurčitou, čistý měsíční příjem domácnosti , částka, , žalovaná je svobodná, žije v nájmu a nemá vyživovací povinnost.

7. Z potvrzení o výši příjmů bylo zjištěno, že žalovaná je zaměstnána u společnosti , právnická osoba, , a pobírá čistý měsíční příjem , částka, . Jedná se o potvrzení vystavené zaměstnavatelem, kde zároveň potvrzuje, že žalovaná měla za posledních 6 měsíců čistý příjem ve výši , částka, .

8. Z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru byly zjištěny základní parametry spotřebitelského úvěru a nákladů spotřebitelského úvěru (celková výše spotřebitelského úvěru , částka, , úvěr je čerpán neúčelově, převodem peněžních prostředků v celkové výši úvěru, je sjednán na dobu určitou 96 měsíců, výše měsíční splátky , částka, , výše poslední měsíční splátky , částka, , celková částka, kterou je třeba zaplatit je , částka, , výpůjční úroková sazba 15,10 % p. a.,).

9. Ze Smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet (, Anonymizováno, půjčka) ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, , za sjednaný úrok 15,10 % ročně. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr uhradit ve formě pravidelných 96 anuitních měsíčních splátek po , částka, měsíčně se splatností k 9 dni v měsíci, počínaje dnem , datum, . Celková částka ke splacení , částka, .

10. Z Výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, bylo zjištěno, že dne , datum, byla na tento účet připsaná částka , částka, . Z Výpisů z účtu za období zjištěno že počáteční zůstatek činil , částka, a konečný zůstatek , částka, .

11. Z výpisu z úvěrového účtu ze dne , datum, soud zjistil, že dluh celkem činí , částka, .

12. Z platební historie žalované bylo zjištěno, že dne 5. .4 2018 byl čerpán úvěr ve výši , částka, .

13. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne , datum, bylo zjištěno, že tímto předchůdkyně žalobkyně vyčíslila (zesplatnila) žalovanému ke dni , datum, dluh ve výši , částka, , a to vzhledem k neplnění smluvních podmínek ze strany žalovaného.

14. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, ve spojení s Přílohou č. , hodnota, , potvrzením bylo zjištěno, že smlouvu uzavřela předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně, kdy předmětná pohledávka za žalovanou byla za úplatu postoupena na žalobkyni s účinností od , datum, .

15. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, bylo zjištěno, že tímto předchůdkyně žalobkyně oznamovala žalované, že pohledávka za její osobou ze smlouvy č. , hodnota, byla postoupena na žalobkyni. Oznámení bylo žalované odesláno dne , datum, .

16. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní zástupce žalobce vyzýval žalovanou k uhrazení dlužné částky ve výši , částka, a to do , datum, . Výzva byla žalované odeslána dne , datum, .

17. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne , datum, bylo zjištěno, že tímto předchůdkyně žalobkyně vyčíslila (zesplatnila) žalované ke dni , datum, dluh ve výši , částka, , a to vzhledem k neplnění smluvních podmínek ze strany žalované.

18. Ze sazebníku poplatků, všeobecných obchodních podmínek a všeobecných produktových podmínek soud žádná skutková zjištění pro níže uvedený právní názor nečinil.

19. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastníků a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná dne , datum, uzavřela s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru - , Anonymizováno, půjčka, kde se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované, jednorázově neúčelový úvěr ve výši , částka, a žalovaná se naproti tomu zavázala tyto peněžní prostředky vrátit v pravidelných měsíčních splátkách výši , částka, , výše poslední měsíční splátky , částka, a zaplatit úrok ve výši 15,10 % ročně. První čerpání úvěru proběhlo dne , datum, . Jelikož se žalovaná dostala do prodlení, prohlásila předchůdkyně žalobkyně celý zůstatek úvěru ke dni , datum, splatným. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, kdy o toto bylo žalované oznámeno. Žalovaná byla o uhrazení dluhu upomínána.

20. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

21. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

22. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

23. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. K výkladu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne , datum, ve věci C-679/18 (OPR-, právnická osoba, . v. GK), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je tak nutné vykládat tak, že v případě porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost poskytovatelem úvěru nastupuje sankce v podobě absolutní neplatnosti.

25. Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne , datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LSP. Ústavní soud tak dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy je dlužník v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.

26. Dle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

27. Dle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

28. Porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je sankcionováno neplatností, kterou lze v kontextu závěrů nálezu Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, považovat za neplatnost absolutní. Ústavní soud dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Soud je tedy přesvědčen, že závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že i bez námitky vznesené dlužníkem (spotřebitelem) je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyvodit z tohoto patřičné konsekvence ve smyslu shledání neplatnosti uzavřené smlouvy.

29. Soud po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Z provedeného řízení vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru (dle § 2395 o.z.) shora specifikovanou, na jejímž základě žalovaná obdržela finanční prostředky v celkové ve výši , částka, avšak uhradila částku ve výši , částka, , tedy více než kolik ji bylo poskytnuto. Jelikož však soud shledal tuto smlouvu neplatnou, dále se nezabýval jejími ujednáními.

30. Je zřejmé, a tvrdila to konečně i žalobkyně, že na právní vztah, od nějž žalobkyně odvíjí svůj žalobní nárok, dopadá zákon o spotřebitelském úvěru (§ 2 tohoto zákona), neboť se v daném případě jedná o úvěr poskytnutý spotřebiteli. Dle tvrzení žalobkyně byla úvěruschopnost žalované prověřena, a to na základě vyhodnocení údajů a informací získaných od žalované v žádosti o úvěr ze dne , datum, . Žádost o úvěr byla dle tvrzení žalobkyně vyhodnocena individuálně v souladu se strategiemi předchůdkyně žalobkyně a principy obezřetného úvěrování. Předchůdkyně žalobkyně vyvinula i aktivní činnost k získání informací o finančních poměrech žalované, zj. pak ověřila získané informace nahlédnutím do interních a externích databází umožňující posouzení úvěruschopnosti žalované (BRKI, NRKI, ISIR, databáze , právnická osoba, a jiné). Předchůdkyně žalobkyně vycházela z deklarovaného příjmu žalované ze zaměstnaneckého poměru ve výši , částka, , kdy žalovaná v žádosti uvedla, že je zaměstnána již min. 6 měsíců na dobu neurčitou jako dělník/řemeslník u společnosti , právnická osoba, , příjem domácnosti žalovaná uvedla , částka, , bydlí v nájmu, nemá vyživovací povinnosti. Předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaná měla další závazky. Výdaje žalované předchůdkyně žalobkyně stanovila na základě historických dat ČSÚ (životního minima, normativních nákladů na bydlení).

31. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně aktuálním potvrzením zaměstnavatele dlužníka o tom, že žalovaný je v době před uzavřením smlouvy zaměstnán a s jakým výdělkem. Žalobkyně doložila potvrzení zaměstnavatele žalované o průměrném měsíčním příjmu žalované za posledních 6 měsíců. Jedná se však o jedinou položku, jíž se předchůdkyně žalobkyně zabývala a zkoumala ji. Z ničeho nevyplývá, jakým způsobem byl ověřen tvrzený příjem domácnosti žalované. Zároveň je třeba řádně zjistit a ověřit způsob uspokojování bytových potřeb žalované, náklady na bydlení, ale i další náklady související s uspokojováním ostatních životních potřeb žalované. V daném případě žalobkyně nedoložila ničeho. Dále žalobkyně ani netvrdila, že by zjišťovala zcela konkrétní výdaje žalované na bydlení, energie, ostatní potřeby, ani že by tyto údaje zároveň ověřila. Neoznačila ani žádný důkaz na podporu tvrzení, že žalovaná bydlí v nájmu. Pokud předchůdkyně žalobkyně vycházela při posouzení úvěruschopnosti žalované ze statistických údajů možné k těmto přihlédnout, avšak toliko jako doplňujícímu údaji, nikoliv jako k údaji, se kterým je při výpočtu disponibilního zůstatku možno operovat. Žalobkyně doložila výpisy z účtu žalované, kdy z těchto je patrné čerpání žalované na jeho potřeby (potraviny, drogerie, další potřeby), kdy tedy primárně měla předchůdkyně žalobkyně vycházet z těchto údajů, aby mohla stanovit reálné výdaje žalované. Lustrace v různých interních a externích registrech je sama o sobě nedostačující. Lze tedy uzavřít, že předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalované do určité míry zkoumala (zjišťovala si informace od žalované), avšak nikoliv s odbornou péčí a poznatky takto získané řádně nevyhodnotila. Porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je dle § 86 odst. 1 v kombinaci s § 87 odst. 1 ZSÚ sankcionováno neplatností, kterou lze v kontextu závěrů nálezu Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, považovat za neplatnost absolutní. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne , datum, dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Soud je tedy přesvědčen, že závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že i bez námitky vznesené dlužníkem (spotřebitelem) je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyvodit z tohoto patřičné konsekvence ve smyslu shledání neplatnosti uzavřené smlouvy (ať již dle § 87 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele, tak dle § 580 odst. 1 o.z.).

32. Žalovaná je za daného stavu povinna vrátit načerpané finanční prostředky (částka ve výši , částka, ) poníženou o již učiněné splátky (dle tvrzení žalobkyně bylo uhrazeno , částka, ) v době přiměřené jejím možnostem. V daném případě však bylo v řízení zjištěno, že žalovaná již vydala více, než kolik načerpala. Soud proto z vyložených důvodů žalobu v celém rozsahu zamítl.

33. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byla úspěšným účastníkem žalovaná a náleželo by ji tudíž právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Žalované však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, proto soud právo na jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků.