56 C 199/2025

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Kvízovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 52 589,31 Kč s příslušenstvím (Anonymizováno)

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky ve výši částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úrok ve výši částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 15 %, úroku ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne datum domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku celkem ve výši částka s příslušenstvím a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO: IČO (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou došlo dne datum k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši částka. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky v hotovosti, a to v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 21měsíčních splátkách po částka. Sjednané splátky žalovaná nehradila řádně a včas. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené se žalobkyní dne datum s účinností od datum. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno, byla rovněž upomenuta k úhradě s výstrahou soudního vymáhání, avšak marně.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud vyzval účastníky, aby tito sdělili, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně souhlasila s projednáním věci bez nařízení jednání již návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila, byť jí byla výzva společně s žalobou řádně doručena. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Žalobkyně na výzvu soudu ohledně zkoumání úvěruschopnosti reagovala vyjádřením ze dne datum, kdy uvedla, že má za to, že právní předchůdce žalobkyně naplnil zákonnou povinnost prověřování úvěruschopnosti žalované, a to především na základě vyhodnocení údajů a informací získaných od žalované před uzavřením smlouvy o zápůjčce. S ohledem na informace, které žalovaná uvedla, zj. že je zaměstnána na hlavní pracovní poměr ve společnosti právnická osoba.., její měsíční příjem činí částka, žije v nájmu, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti, dále s ohledem na výši příjmů a výši požadované zápůjčky dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k názoru, že žalovaná je schopna úvěr splácet. Žalovaná svým podpisem na zákaznické kartě potvrdila úplnost, přesnost a pravdivost veškerých údajů uvedených na obou stranách této karty. Právní předchůdkyně žalobkyně ani žalobkyně nedisponují kopiemi předložených dokladů, kdy žadatelé o půjčku dokumenty zástupci věřitele pouze předkládají při sjednávání a uzavírání smlouvy. Žalobkyně odkazovala na rozsudek Anonymizováno soudu v adresa, č.j. spisová značka ze dne datum, kdy soud konstatuje, že listiny, z nichž poskytovatel zápůjčky vycházel, měl tyto jakožto věřitel k dispozici ke dni sepsání smlouvy o zápůjčce, přičemž jejich poskytnutí potvrdil i sám žalovaný svým podpisem na zákaznické kartě. Takže není důvod pochybovat o předložení těchto listin tehdejšímu věřiteli.

5. Provedeným dokazováním byly soudem zjištěny následující skutečnosti: Z listiny označené jako zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne datum bylo zjištěno, že tato obsahuje údaje o poměrech žalované, tj. že tato bydlí v nájmu, má Anonymizováno Anonymizováno, je Anonymizováno, finanční prostředky z úvěru hodlá použít na neočekávané výdaje, má Anonymizováno vyživovací povinnosti, nevlastní automobil, pracuje na plný úvazek jako Anonymizováno Anonymizováno u společnosti Anonymizováno Anonymizováno. a. s.., její pravidelný čistý měsíční příjem činí částka, další čisté příjmy domácnosti částka, odhadované měsíční výdaje žadatele částka. Příjem žalované měl být ověřen, pracovní smlouvou, výplatními páskami a výpisy z bankovního účtu.

6. Z listiny nazvané smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne datum č. hodnota bylo zjištěno, že ji mezi sebou uzavřeli předchůdkyně žalobkyně a žalovaná, kdy v této se předchůdkyně žalobkyně zavázala, že žalované poskytne finanční prostředky ve výši částka, a žalovaná se zavázala, že bude poskytnuté finanční prostředky společně s poplatkem ve výši částka splácet v pravidelných 21měsíčních splátkách (splátka první až předposlední ve výši částka, poslední splátka ve výši částka). Žalovaná si dále ve smlouvě sjednala rozšířenou službu doplňkového pojištění. Převzetí finančních prostředků v hotovosti potvrdila žalovaná podpisem smlouvy. Nedílnou součástí Smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru.

7. Z listiny nazvané tabulka umoření ze dne datum bylo zjištěno, že se jedná o interní dokument předchůdkyně žalobkyně, ze kterého vyplývá že žalovaná na úvěr uhradila částka. Zůstatek jistiny činil ke dni datum částku částka.

8. Z listina nazvané Zařazení zákazníka do pojistného programu soud zjistil, že žalovaná podpisem tohoto formuláře přistoupila ke skupinové pojistné smlouvě č. hodnota ze dne datum.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že účinnost smlouvy nastala od datum a pohledávka za žalovanou z výše uvedené smlouvy byla postoupena z předchůdce žalobkyně na žalobkyni.

10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně žalované oznámila postoupení pohledávek za její osobou, a to ze smlouvy č. hodnota, včetně příslušenství této pohledávky, na žalobkyni. Z podacího lístku ze dne datum bylo zjištěno, že oznámení bylo žalované odesláno.

11. Z předžalobní upomínky ze dne datum bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně žalovanou vyzval k úhradě dlužné částky ve výši částka, a to nejpozději do datum. Z podacího lístku ze dne datum bylo zjištěno, že upomínka byla žalovanému odeslána.

12. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav: Předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela Smlouvu, ve které se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši částka a žalovaná se zavázala, že je bude splácet v pravidelných 21měsíčních splátkách (splátka první až předposlední ve výši částka, poslední splátka ve výši částka). Žalované byly finanční prostředky předchůdkyní žalobkyně poskytnuty v hotovosti, což žalovaná potvrdila podpisem Smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně v rámci prověřování úvěruschopnosti žalované se dotazovala na její rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované, tato bydlí v nájmu, má základní vzdělání, má dvě vyživovací povinnosti, finanční prostředky z úvěru hodlá použít neočekávané výdaje, je svobodná, nevlastní automobil, pracuje na plný úvazek jako zástupce vedoucí u Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno, a. s.., její pravidelný čistý měsíční příjem činí částka, další čisté příjmy domácnosti částka, odhadované měsíční výdaje žadatele částka. Sjednané splátky žalovaná nehradila řádně a včas. Žalovaná na výše uvedený úvěr uhradila částka. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou, včetně jejího příslušenství, na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek účinné od datum, což bylo žalované oznámeno dopisem odeslaným dne datum. Žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení dlužné částky předžalobní upomínku prostřednictvím svého právního zástupce, na kterou žalovaná nereagovala, dlužnou částku nezaplatila.

13. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Dle § 1958 odst. 1, 2 o.z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

17. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

18. Dle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

19. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

20. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

21. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Dle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle odst. 2 písm. b) téhož ustanovení, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst.

1. Podle odst. 4 téhož ustanovení, poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta. Povinnost uchovávat tyto dokumenty a záznamy podle jiných právních předpisů tím není dotčena 23. Je zřejmé, a tvrdila to konečně i žalobkyně, že na právní vztah, od nějž žalobkyně odvíjí svůj žalobní nárok, dopadá zákon o spotřebitelském úvěru (§ 2 tohoto zákona), neboť se v daném případě jedná o úvěr (zápůjčku) poskytnutý spotřebiteli. Žalobkyně pak argumentovala tím, že se schopností žalované splácet úvěr podrobně a zodpovědně zabývala předchůdkyně žalobkyně v souladu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Tomuto závěru však soud nepřisvědčil. Žalobkyně sice tvrdila, že při sjednávání zápůjčky předchůdkyně žalobkyně ověřovala informace poskytnuté žalovanou, a to především předloženou pracovní smlouvou a výplatními páskami, žalobkyně však také tvrdí, že žalovaná měla čistý příjem částka měsíčně, nicméně z doložené zákaznické karty jasně vyplývá, že žalovaná uvedla čistý měsíční příjem, který pravděpodobně doložila výplatními páskami, což se však soud může pouze domnívat, ve výši pouhých částka. Zbývajících částka uvedla jako další čisté příjmy domácnosti, když není zřejmé jednak o čí příjmy by se mělo jednat, když žalovaná uvádí, že je svobodná a má Anonymizováno vyživovací povinnosti, a jednak, zda tyto příjmy vůbec domácnost má, když k tomuto žádné listiny žalovaná nedoložila a žalobkyně se tímto ani nezaobírala. Zároveň žádný z těchto dokumentů žalobkyní soudu předložen nebyl. Pokud jde o stránku výdajovou tak u této předchůdkyně žalobkyně vycházela jen z tvrzení žalované, kdy tato tvrdí měsíční výdaje ve výši částka, což je zcela absurdní, když tato by měla bydlet v nájmu a jako svobodná matka uvádí dvě vyživovací povinnosti. Je zcela nereálné, aby měla žalovaná měsíční výdaje ve výši částka. Ohledně výdajové stránky pak nebyly doloženy a ani tvrzeny žádné další výdaje, kdy je zcela zřejmé, že žalovaná další výdaje mít musela. Předchůdkyně žalobkyně vůbec nezjišťovala výši vyživovací povinnosti a ani další výdaje, které dozajista žalovaná vynakládala s uspokojováním nejen bytových potřeb (kolik je hrazeno na nájem, kolik na energie) a jejích ostatních potřeb (kulturních, společenských, sportovních aj.), ale také potřeb vyživovaných osob. Lze tedy uzavřít, že předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalované do určité míry zkoumala, avšak nikoliv s odbornou péčí a poznatky takto získané řádně nevyhodnotila.

24. Porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je dle § 86 odst. 1 v kombinaci s § 87 odst. 1 ZSÚ sankcionováno neplatností, kterou lze v kontextu závěrů nálezu Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18, považovat za neplatnost absolutní. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne datum dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Soud je tedy přesvědčen, že závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že i bez námitky vznesené dlužníkem (spotřebitelem) je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyvodit z tohoto patřičné konsekvence ve smyslu shledání neplatnosti uzavřené smlouvy (ať již dle § 87 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele, tak dle § 580 odst. 1 o.z.).

25. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalobkyně ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované porušila svou povinnost, když nezkoumala s odbornou péčí úvěruschopnost žalované, a proto soud dospěl k závěru, že Smlouva, jež měla být smlouvou o úvěru dle § 2395 o.z., je absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 ZSU pro rozpor s § 86 odst. 1 ZSU. Žaluje-li tak žalobkyně na náhradu za to, co poskytla, ač nevznikla platná a účinná smlouva, soud bez dalšího posoudí, zda má žalobkyně právo na vrácení plnění podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 ZSU.

26. K argumentaci rozhodnutím Krajského soudu v adresa, č. j. spisová značka, ze dne datum, kterou žalobkyně uvedla v podání ze dne datum, soud zdůrazňuje, že uvedené závěry se vztahují k § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. V tomto případě však soud nemůže ignorovat ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., který již, na rozdíl od zákona č. 145/2010 Sb., po poskytovateli úvěru vyžaduje uchování dokumentů při ověřování úvěruschopnosti. Nepostačuje tedy, pokud žalobkyně uvádí, že v době uzavření smluv měla tyto dokumenty právní předchůdkyně k dispozici, ale v době rozhodování sporu soudem tyto nedoložila.

27. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že žalovanému předchůdkyně žalobkyně poskytla finanční prostředky ve výši částka. Soud má toto za prokázané, neboť celková částka měla být uhrazena v hotovosti při podpisu smlouvy o úvěru a žalovaná toto potvrdila svým podpisem. Na dané plnění je třeba pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalované, neboť jí bylo plněno na základě neplatných smluv, tedy bez právního důvodu a žalovaná je tedy povinna takové obohacení žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 o.z.). V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částku ve výši částka, žalovaná v dané souvislosti uhradila částka. Vzhledem k tomu, že uzavřená Smlouva je absolutně neplatná a jiný důvod poskytnutí peněz nebyl tvrzen, žalované vzniklo bezdůvodné obohacení (plnění bez právního důvodu) ve výši poskytnuté jistiny ve výši částka, které je povinna podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 ZSU vydat. Soud tak uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši částka, a ve zbylém rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.

28. Pokud jde o požadovaný zákonný úrok z prodlení, soud žalobu v tomto rozsahu rovněž zamítl, neboť byla podána předčasně, když v souladu s § 87 odst.1 ZSU nárok na zákonné úroky z prodlení vzniká žalobkyni teprve od okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum sp. zn. spisová značka) v době podle § 87 odst.1 ZSU, tj. v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaná se k výzvě soudu k jejím majetkovým poměrům nevyjádřila a v řízení byla pasivní, proto soud jako přiměřenou lhůtu k plnění stanovil lhůtu tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst.1 o.s.ř.

29. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když měla žalovaná v řízení většinový úspěch, avšak žádné náklady řízení ji nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.