56 C 199/2025

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Kvízovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 52 589,31 Kč s příslušenstvím ( Anonymizováno )

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky ve výši , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaného úrok ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 15 %, úroku ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku celkem ve výši , částka, s příslušenstvím a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou došlo dne , datum, k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, . Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky v hotovosti, a to v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 21měsíčních splátkách po , částka, . Sjednané splátky žalovaná nehradila řádně a včas. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené se žalobkyní dne , datum, s účinností od , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno, byla rovněž upomenuta k úhradě s výstrahou soudního vymáhání, avšak marně.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud vyzval účastníky, aby tito sdělili, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně souhlasila s projednáním věci bez nařízení jednání již návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila, byť jí byla výzva společně s žalobou řádně doručena. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Žalobkyně na výzvu soudu ohledně zkoumání úvěruschopnosti reagovala vyjádřením ze dne , datum, , kdy uvedla, že má za to, že právní předchůdce žalobkyně naplnil zákonnou povinnost prověřování úvěruschopnosti žalované, a to především na základě vyhodnocení údajů a informací získaných od žalované před uzavřením smlouvy o zápůjčce. S ohledem na informace, které žalovaná uvedla, zj. že je zaměstnána na hlavní pracovní poměr ve společnosti , právnická osoba, .., její měsíční příjem činí , částka, , žije v nájmu, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti, dále s ohledem na výši příjmů a výši požadované zápůjčky dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k názoru, že žalovaná je schopna úvěr splácet. Žalovaná svým podpisem na zákaznické kartě potvrdila úplnost, přesnost a pravdivost veškerých údajů uvedených na obou stranách této karty. Právní předchůdkyně žalobkyně ani žalobkyně nedisponují kopiemi předložených dokladů, kdy žadatelé o půjčku dokumenty zástupci věřitele pouze předkládají při sjednávání a uzavírání smlouvy. Žalobkyně odkazovala na rozsudek , Anonymizováno, soudu v , adresa, , č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , kdy soud konstatuje, že listiny, z nichž poskytovatel zápůjčky vycházel, měl tyto jakožto věřitel k dispozici ke dni sepsání smlouvy o zápůjčce, přičemž jejich poskytnutí potvrdil i sám žalovaný svým podpisem na zákaznické kartě. Takže není důvod pochybovat o předložení těchto listin tehdejšímu věřiteli.

5. Provedeným dokazováním byly soudem zjištěny následující skutečnosti: Z listiny označené jako zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, bylo zjištěno, že tato obsahuje údaje o poměrech žalované, tj. že tato bydlí v nájmu, má , Anonymizováno, , Anonymizováno, , je , Anonymizováno, , finanční prostředky z úvěru hodlá použít na neočekávané výdaje, má , Anonymizováno, vyživovací povinnosti, nevlastní automobil, pracuje na plný úvazek jako , Anonymizováno, , Anonymizováno, u společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, . a. s.., její pravidelný čistý měsíční příjem činí , částka, , další čisté příjmy domácnosti , částka, , odhadované měsíční výdaje žadatele , částka, . Příjem žalované měl být ověřen, pracovní smlouvou, výplatními páskami a výpisy z bankovního účtu.

6. Z listiny nazvané smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, č. , hodnota, bylo zjištěno, že ji mezi sebou uzavřeli předchůdkyně žalobkyně a žalovaná, kdy v této se předchůdkyně žalobkyně zavázala, že žalované poskytne finanční prostředky ve výši , částka, , a žalovaná se zavázala, že bude poskytnuté finanční prostředky společně s poplatkem ve výši , částka, splácet v pravidelných 21měsíčních splátkách (splátka první až předposlední ve výši , částka, , poslední splátka ve výši , částka, ). Žalovaná si dále ve smlouvě sjednala rozšířenou službu doplňkového pojištění. Převzetí finančních prostředků v hotovosti potvrdila žalovaná podpisem smlouvy. Nedílnou součástí Smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru.

7. Z listiny nazvané tabulka umoření ze dne , datum, bylo zjištěno, že se jedná o interní dokument předchůdkyně žalobkyně, ze kterého vyplývá že žalovaná na úvěr uhradila , částka, . Zůstatek jistiny činil ke dni , datum, částku , částka, .

8. Z listina nazvané Zařazení zákazníka do pojistného programu soud zjistil, že žalovaná podpisem tohoto formuláře přistoupila ke skupinové pojistné smlouvě č. , hodnota, ze dne , datum, .

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že účinnost smlouvy nastala od , datum, a pohledávka za žalovanou z výše uvedené smlouvy byla postoupena z předchůdce žalobkyně na žalobkyni.

10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně žalované oznámila postoupení pohledávek za její osobou, a to ze smlouvy č. , hodnota, , včetně příslušenství této pohledávky, na žalobkyni. Z podacího lístku ze dne , datum, bylo zjištěno, že oznámení bylo žalované odesláno.

11. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně žalovanou vyzval k úhradě dlužné částky ve výši , částka, , a to nejpozději do , datum, . Z podacího lístku ze dne , datum, bylo zjištěno, že upomínka byla žalovanému odeslána.

12. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav: Předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela Smlouvu, ve které se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši , částka, a žalovaná se zavázala, že je bude splácet v pravidelných 21měsíčních splátkách (splátka první až předposlední ve výši , částka, , poslední splátka ve výši , částka, ). Žalované byly finanční prostředky předchůdkyní žalobkyně poskytnuty v hotovosti, což žalovaná potvrdila podpisem Smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně v rámci prověřování úvěruschopnosti žalované se dotazovala na její rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované, tato bydlí v nájmu, má základní vzdělání, má dvě vyživovací povinnosti, finanční prostředky z úvěru hodlá použít neočekávané výdaje, je svobodná, nevlastní automobil, pracuje na plný úvazek jako zástupce vedoucí u , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a. s.., její pravidelný čistý měsíční příjem činí , částka, , další čisté příjmy domácnosti , částka, , odhadované měsíční výdaje žadatele , částka, . Sjednané splátky žalovaná nehradila řádně a včas. Žalovaná na výše uvedený úvěr uhradila , částka, . Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou, včetně jejího příslušenství, na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek účinné od , datum, , což bylo žalované oznámeno dopisem odeslaným dne , datum, . Žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení dlužné částky předžalobní upomínku prostřednictvím svého právního zástupce, na kterou žalovaná nereagovala, dlužnou částku nezaplatila.

13. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Dle § 1958 odst. 1, 2 o.z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

17. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

18. Dle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

19. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

20. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

21. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Dle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle odst. 2 písm. b) téhož ustanovení, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst.

1. Podle odst. 4 téhož ustanovení, poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta. Povinnost uchovávat tyto dokumenty a záznamy podle jiných právních předpisů tím není dotčena23. Je zřejmé, a tvrdila to konečně i žalobkyně, že na právní vztah, od nějž žalobkyně odvíjí svůj žalobní nárok, dopadá zákon o spotřebitelském úvěru (§ 2 tohoto zákona), neboť se v daném případě jedná o úvěr (zápůjčku) poskytnutý spotřebiteli. Žalobkyně pak argumentovala tím, že se schopností žalované splácet úvěr podrobně a zodpovědně zabývala předchůdkyně žalobkyně v souladu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Tomuto závěru však soud nepřisvědčil. Žalobkyně sice tvrdila, že při sjednávání zápůjčky předchůdkyně žalobkyně ověřovala informace poskytnuté žalovanou, a to především předloženou pracovní smlouvou a výplatními páskami, žalobkyně však také tvrdí, že žalovaná měla čistý příjem , částka, měsíčně, nicméně z doložené zákaznické karty jasně vyplývá, že žalovaná uvedla čistý měsíční příjem, který pravděpodobně doložila výplatními páskami, což se však soud může pouze domnívat, ve výši pouhých , částka, . Zbývajících , částka, uvedla jako další čisté příjmy domácnosti, když není zřejmé jednak o čí příjmy by se mělo jednat, když žalovaná uvádí, že je svobodná a má , Anonymizováno, vyživovací povinnosti, a jednak, zda tyto příjmy vůbec domácnost má, když k tomuto žádné listiny žalovaná nedoložila a žalobkyně se tímto ani nezaobírala. Zároveň žádný z těchto dokumentů žalobkyní soudu předložen nebyl. Pokud jde o stránku výdajovou tak u této předchůdkyně žalobkyně vycházela jen z tvrzení žalované, kdy tato tvrdí měsíční výdaje ve výši , částka, , což je zcela absurdní, když tato by měla bydlet v nájmu a jako svobodná matka uvádí dvě vyživovací povinnosti. Je zcela nereálné, aby měla žalovaná měsíční výdaje ve výši , částka, . Ohledně výdajové stránky pak nebyly doloženy a ani tvrzeny žádné další výdaje, kdy je zcela zřejmé, že žalovaná další výdaje mít musela. Předchůdkyně žalobkyně vůbec nezjišťovala výši vyživovací povinnosti a ani další výdaje, které dozajista žalovaná vynakládala s uspokojováním nejen bytových potřeb (kolik je hrazeno na nájem, kolik na energie) a jejích ostatních potřeb (kulturních, společenských, sportovních aj.), ale také potřeb vyživovaných osob. Lze tedy uzavřít, že předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalované do určité míry zkoumala, avšak nikoliv s odbornou péčí a poznatky takto získané řádně nevyhodnotila.

24. Porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je dle § 86 odst. 1 v kombinaci s § 87 odst. 1 ZSÚ sankcionováno neplatností, kterou lze v kontextu závěrů nálezu Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, považovat za neplatnost absolutní. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne , datum, dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Soud je tedy přesvědčen, že závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že i bez námitky vznesené dlužníkem (spotřebitelem) je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyvodit z tohoto patřičné konsekvence ve smyslu shledání neplatnosti uzavřené smlouvy (ať již dle § 87 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele, tak dle § 580 odst. 1 o.z.).

25. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalobkyně ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované porušila svou povinnost, když nezkoumala s odbornou péčí úvěruschopnost žalované, a proto soud dospěl k závěru, že Smlouva, jež měla být smlouvou o úvěru dle § 2395 o.z., je absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 ZSU pro rozpor s § 86 odst. 1 ZSU. Žaluje-li tak žalobkyně na náhradu za to, co poskytla, ač nevznikla platná a účinná smlouva, soud bez dalšího posoudí, zda má žalobkyně právo na vrácení plnění podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 ZSU.

26. K argumentaci rozhodnutím Krajského soudu v , adresa, , č. j. , spisová značka, , ze dne , datum, , kterou žalobkyně uvedla v podání ze dne , datum, , soud zdůrazňuje, že uvedené závěry se vztahují k § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. V tomto případě však soud nemůže ignorovat ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., který již, na rozdíl od zákona č. 145/2010 Sb., po poskytovateli úvěru vyžaduje uchování dokumentů při ověřování úvěruschopnosti. Nepostačuje tedy, pokud žalobkyně uvádí, že v době uzavření smluv měla tyto dokumenty právní předchůdkyně k dispozici, ale v době rozhodování sporu soudem tyto nedoložila.

27. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že žalovanému předchůdkyně žalobkyně poskytla finanční prostředky ve výši , částka, . Soud má toto za prokázané, neboť celková částka měla být uhrazena v hotovosti při podpisu smlouvy o úvěru a žalovaná toto potvrdila svým podpisem. Na dané plnění je třeba pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalované, neboť jí bylo plněno na základě neplatných smluv, tedy bez právního důvodu a žalovaná je tedy povinna takové obohacení žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 o.z.). V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částku ve výši , částka, , žalovaná v dané souvislosti uhradila , částka, . Vzhledem k tomu, že uzavřená Smlouva je absolutně neplatná a jiný důvod poskytnutí peněz nebyl tvrzen, žalované vzniklo bezdůvodné obohacení (plnění bez právního důvodu) ve výši poskytnuté jistiny ve výši , částka, , které je povinna podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 ZSU vydat. Soud tak uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši , částka, , a ve zbylém rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.

28. Pokud jde o požadovaný zákonný úrok z prodlení, soud žalobu v tomto rozsahu rovněž zamítl, neboť byla podána předčasně, když v souladu s § 87 odst.1 ZSU nárok na zákonné úroky z prodlení vzniká žalobkyni teprve od okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ) v době podle § 87 odst.1 ZSU, tj. v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaná se k výzvě soudu k jejím majetkovým poměrům nevyjádřila a v řízení byla pasivní, proto soud jako přiměřenou lhůtu k plnění stanovil lhůtu tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst.1 o.s.ř.

29. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když měla žalovaná v řízení většinový úspěch, avšak žádné náklady řízení ji nevznikly.