56 C 209/2025

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Kvízovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o zaplacení Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Kč s příslušenstvím (úvěr)

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, od , datum, do , datum, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, od , datum, do , datum, , zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, úroku ve výši 12,75 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí žalovanou částku spolu s úrokem a úrokem z prodlení tam blíže specifikovaným. Uvedla, že žalobkyně uzavřela se žalovanou Smlouvu o úvěru č. , hodnota, dne , datum, , kde se zavázala poskytnout jí finanční prostředky ve výši , částka, . Smlouva o úvěru byla uzavřena elektronickým způsobem prostřednictvím unikátního profilu internetového bankovnictví žalované. V souladu s obchodními podmínkami byla identita žalované ověřena zadáním autorizačního kódu, zaslaného žalované prostřednictvím SMS zprávy na smluvené telefonní číslo. Zadání autorizačního kódu pak zároveň nahrazuje písemný podpis žalované. Žalovaná se ve Smlouvě zavázala hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek ve výši , částka, , vždy nejpozději do 7. dne v měsíci. Žalovaná nedodržela svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostala se s hrazením splátek do prodlení. Žalovaná byla také kontrolována v interních a externích databázích (bankovních, nebankovních registrech, insolvenčním rejstříku atd.). Jelikož žalovaná nereagovala na výzvy žalobkyně k zaplacení již splatných splátek úvěru, využil žalobce svého práva a prohlásil dne , datum, celý úvěr za okamžitě splatný. Žalovaná proto s ohledem na výše uvedené dluží žalobci částku , částka, na jistině dluhu, poplatky v celkové výši , částka, , částku , částka, na dlužném smluvním úroku ve výši 12,75 % p.a. počítaného z jistiny úvěru od , datum, do , datum, , částku ve výši , částka, na zákonném úroku z prodlení z řádně a včas nesplacených částek ode dne , datum, , kdy se žalovaná dostala do prodlení, do , datum, a dále smluvní úrok 12,75 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení 12,75 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. V podání došlém soudu dne , datum, žalobkyně podrobně popsala a konkretizovala proces zkoumání úvěruschopnosti žalované, kdy žalovaná uvedla příjem ve výši , částka, . Pracovník banky příjem zkontroloval na základě doloženého potvrzení o příjmu vystaveného zaměstnavatelem. Konkrétně došlo k nahlédnutí do insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, k ověření jeho pravidelných příjmů podle výpisů z bankovního účtu žalované. Zároveň bylo zohledněno CB Skóre žalované. Žalovaná uvedla výdaje ve výši , částka, . Žalobkyně stanovila životní výdaje klientky na základě dat sdělených klientkou na , částka, . Zároveň stanovila maximální hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu. Žalovaná na žádosti uvedla splátky ve výši , částka, . Žalobkyně dotazem do CCB a vlastních systémů zjistila, že žalovaná měla v době úvěrové žádosti úvěr pro fyzické osoby - hotovostní - PH v ČS se splátkou , částka, (poskytnutý , datum, , kterým byl ukončen úvěr v čs poskytnutý , datum, , byl v rámci úvěrové žádosti zkonsolidován). Splátka nového úvěru činila , částka, . Nové splátkové zatížení tedy činilo , částka, . Žalovaná na základě smlouvy o úvěru ze dne , datum, čerpala úvěr dne , datum, ve výši , částka, na účet č. , č. účtu, a dne , datum, ve výši , částka, na účet , č. účtu, . Žalovaná celkem uhradila částku , částka, .

4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

5. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění: Z listiny nazvané žádost o poskytnutí úvěrového produktu, soud zjistil, že touto dne , datum, žalovaná žádala žalobkyni o úvěr ve výši , částka, , konsolidace, kdy žalovaná uvedla, že bydlí u rodičů, je svobodná, nejvyšší dosažené vzdělání střední s maturitou, je zaměstnána s příjmem , částka, (doloženo potvrzením o příjmu), výdaje na bydlení ve výši , částka, , počet členů domácnosti , Anonymizováno, .

6. Z listiny označené jako posouzení úvěruschopnosti klienta ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně si ověřovala příjem žalované ve výši , částka, na základě potvrzení o příjmu vystaveného zaměstnavatelem. Žalobkyně si ověřovala, že žalovaná není vedena v době úvěrové žádosti v insolvenčním rejstříku. S ohledem na skutečnost, že žalovaná v žádosti uvedla nulové výdaje, žalobkyně při stanovení výdajů vycházela z částky , částka, za využití ekonomického modelu. Žalovaná v žádosti uvedla nulové splátky, kdy společnost zjistila, že žalovaná má úvěr u žalobkyně se splátkou , částka, . Splátka nového úvěru měla činit , částka, spolu s konsolidovaným úvěrem. Nové splátkové zatížení činilo , částka, . Žalované tak mělo měsíčně zbývat , částka, .

7. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že tuto dne , datum, uzavřeli žalobkyně a žalovaná s tím, že se zde žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, tak, že , částka, bude použito na konsolidaci předchozích závazků a zbývajících finanční prostředky pak může žalovaná použít dle svého uvážení. Úvěr byl sjednán na dobu určitou do , datum, . Žalovaná měla úvěr uhradit ve 118 pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, se splatností vždy k 7. dni v měsíci. Poslední splátka měla být ve výši , částka, dne , datum, . Dále byla sjednána úroková sazba ve výši , Anonymizováno, ,20 % (při řádném splácení, jinak 12,99 %) a RPSN ve výši 14,01 %.

8. Z listiny označené podklady pre súdne konanie soud zjistil, že se jedná o interní dokument společnosti týkající se žalované a uvedeného čísla úvěru s tím, že je z něj patrno, jak společnost o úvěru účtovala, je zde uvedeno první čerpání dne , datum, ve výši , částka, a ve výši , částka, s poznámkou čerpání úvěru, dále je zde evidována pohledávka , částka, .

9. Z výpisu z úvěrového účtu za období od , datum, do , datum, bylo zjištěno, že žalovaná je majitelem úvěrového účtu č. , č. účtu, . Dále je z výpisu patrné čerpání žalované dne , datum, ve výši , částka, a ve výši , částka, a dále mimořádná splátka jistiny dne , datum, ve výši , částka, .

10. Z výpisu z účtu za období od , Anonymizováno, bylo zjištěno, že žalovaná je majitelem účtu č. , č. účtu, a že počáteční zůstatek na účtu činí – , částka, a konečný zůstatek – , částka, .

11. Z výpisu z účtu za období od , Anonymizováno, bylo zjištěno, že žalovaná je majitelem účtu č. , č. účtu, a že počáteční zůstatek na účtu činí – , částka, a konečný zůstatek – , částka, .

12. Z výpisu z účtu za období od , Anonymizováno, bylo zjištěno, že žalovaná je majitelem účtu č. , č. účtu, a že počáteční zůstatek na účtu činí – , částka, a konečný zůstatek – , částka, .

13. Z výpisu z účtu za období od , Anonymizováno, bylo zjištěno, že žalovaná je majitelem účtu č. , č. účtu, a že počáteční zůstatek na účtu činí – , částka, a konečný zůstatek – , částka, .

14. Z výpisu z účtu za období od , Anonymizováno, zjištěno, že počáteční zůstatek na účtu žalované činí – , částka, a konečný zůstatek – , částka, .

15. Z výpisu z účtu za období od , Anonymizováno, , Anonymizováno, zjištěno, že počáteční zůstatek na účtu žalované činí - , částka, a konečný zůstatek – , částka, .

16. Z výpisu z účtu za období od , Anonymizováno, bylo zjištěno, že počáteční i konečný zůstatek na účtu žalované byl vždy v mínusové položce. Z výpisů z účtu nelze ověřit příjem žalované.

17. Z výpisu z účtu za období od , Anonymizováno, bylo zjištěno, že žalovaná čerpala dne , datum, úvěr ve výši , částka, , Anonymizováno18. Z výpisu z účtu za období od , Anonymizováno, bylo zjištěno, že žalovaná čerpala dne , datum, úvěr ve výši , částka, .

19. Z výpisu z účtu za období od , Anonymizováno, bylo zjištěno, že počáteční i konečný zůstatek na účtu žalované byl buď , částka, nebo v mínusové položce. Z výpisů z účtu nelze ověřit příjem žalované.

20. Z listiny nazvané , Anonymizováno, soud zjistil, že se jedná o pracovní potvrzení žalované o výši příjmu za posledních , Anonymizováno, měsíců , Anonymizováno, . Hrubá mzda žalované tedy činí , částka, za hodinu a průměrný čistý měsíční příjem je , částka, .

21. Z listiny nazvané transakce na úvěru od , datum, do , datum, bylo zjištěno, že se jedná o interní dokument žalobkyně, kde žalovaná je vedena jako majitel úvěrového účtu č. , č. účtu, . Dále jsou z výpisu patrné pohyby na účtu22. Z dopisu ze dne , datum, nazvaného poslední výzva k úhradě dlužné částky bylo zjištěno, že tímto žalobkyně vyzývala žalovanou k uhrazení částky , částka, jakožto dluhu. V případě, že nebude dluh žalovanou uhrazen nejpozději do , datum, , bude žalobkyně požadovat okamžité splacení celého úvěru ve výši , částka, .

23. Z dopisu ze dne , datum, nazvaného rozhodnutí o okamžité splatnosti celého dluhu bylo zjištěno, že tímto žalobkyně žalované oznamovala zesplatnění zbývající části úvěru ke dni , datum, v celkové částce , částka, .

24. Z dopisu ze dne , datum, nazvaného výzva k úhradě dluhu soud zjistil, že jím zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě celkem , částka, do 5 dnů ode dne odeslání výzvy, jinak se vystavuje riziku podání žaloby. Z přiloženého podacího archu soud zjistil, že tento dopis byl žalované odeslán , datum, .

25. Ze všeobecných obchodních podmínek, sazebníku, výpisu poplatků za , Anonymizováno, , smlouvy o účtu, rámcové smlouvy o finančních službách, podpisových vzorů, protokol o zřízení uživatele, žádosti ke kartám, smlouvy o bankovní identitě a ze seznamů operací a detailů zadaných operací soud pro níže vyložený závěr žádná skutková zjištění nečinil.

26. Po zhodnocení shora uvedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastníků a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalovaná načerpala dne , datum, částku ve výši , částka, (konsolidace předchozích závazků) a ve výši , částka, . Žalovaná svůj závazek splácet úvěr v pravidelných peněžních splátkách ve výši , částka, se splatností vždy k 7. dni v měsíci neplnila. Žalovaná zaplatila ve splátkách pouze , částka, a z toho důvodu žalobkyně, po předchozích výzvách, dopisem ze dne , datum, úvěr zesplatnila. Úvěr se tak stal splatný ke dni , datum, . Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k uhrazení dluhu.

27. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále již jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

28. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

29. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

30. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

31. K výkladu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne , datum, ve věci C-679/18 (OPR-, právnická osoba, . v. GK), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je tak nutné vykládat tak, že v případě porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost poskytovatelem úvěru nastupuje sankce v podobě absolutní neplatnosti.

32. Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne , datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LSP. Ústavní soud tak dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy je dlužník v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.

33. V projednávané věci uzavírala žalobkyně s žalovanou úvěrovou smlouvu jakožto poskytovatel úvěru v rámci své podnikatelské činnosti, měla tedy postavení věřitele ve smyslu § 3 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaná ji uzavírala jako fyzická osoba, která přitom nejednala v rámci své podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu povolání, a tedy jako spotřebitel. Nejedná se o úvěr, který by naplňoval znaky vymezené v § 4 zákona o spotřebitelském úvěru a byl tak vyloučen z působnosti zákona o spotřebitelském úvěru. Předmětný úvěr je proto třeba posuzovat jako úvěr spotřebitelský.

34. Soud se proto zabýval otázkou platnosti smlouvy ve smyslu výše uvedených § 86, 87 zákona o spotřebitelském úvěru, ve které se ukládá věřiteli povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele a poskytnout mu úvěr jen tehdy, pokud po takovém posouzení bude zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Zákon o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí (na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů). Posouzení úvěruschopnosti nespočívá jen v prostém formalistickém zjištění příjmů a poměrů dlužníka, ale i v odpovědném posouzení jeho schopnosti případný dluh splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splacení úvěru. Věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

35. Žalovaná byla také kontrolována v interních a externích databázích (bankovních, nebankovních registrech, insolvenčním rejstříku atd.). Žalovaná žalobkyni potvrdila, že je zaměstnána u společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a to od , datum, , pracovní poměr je sjednán na dobu neurčitou s průměrným měsíčním příjmem , částka, . V době uzavírání smlouvy byla žalovaná zatížena úvěrem ve výši , částka, (splátkou , částka, ), který byl zkonsolidován. Nové splátkové zatížení mělo činit , částka, . Výdaje žalované byly žalobkyní stanoveny na částku , částka, (s ohledem na bydlení, rodinný stav, počet osob v domácnosti) s přihlédnutím k ekonomickému modelu dle dat ČSÚ. Žalobkyně tak při zohlednění průměrného měsíčního příjmu žalované ve výši , částka, po odečtení výdajů ve výši , částka, a nového splátkového zatížení, měla za to, že zbývající částka disponibilních zdrojů ve výši , částka, je dostačující. Žalobkyně předložila soudu výpisy z účtu žalované za celý rok , Anonymizováno, . Z výpisu z účtu však nešel ověřit ani příjem žalované, ani výdajová stránka. Žalovaná byla téměř každý měsíc po dobu 2 let v mínusové částce. Žalovaná sice doložila příjem od zaměstnavatele, ale nedoložila žádný výpis z účtu banky, kam měl být plat žalované zasílán, žalovaná tedy pracovala v , Anonymizováno, , musela mít tedy výdaje na cestu, na bydlení, na život v zahraničí a žalobkyně žádným způsobem výdaje žalované neověřovala. V případě, kdy žalovaná žije a pracuje v , Anonymizováno, je částka , částka, , kterou žalobkyně stanovila dle ekonomického modelu zcela jistě nedostačující. Žalobkyně tak po formální stránce učinila určitá zkoumání (šetření v uvedených registrech a zkoumání z výpisů z bankovního účtu žalované), tato však v souladu se zákonnými pravidly nevyhodnotila. Je zřejmé, že nepostačuje opatřit si relevantní informace od spotřebitele či z jiných zdrojů, ale pro naplnění smyslu zákona je nutné z těchto učinit kvalifikovaný závěr. Posouzení úvěruschopnosti dlužníka nespočívá v prostém formalistickém zjištění příjmů a poměrů dlužníka, ale v i odpovědném posouzení jeho schopnosti případný dluh splácet. Žalobkyně sice doložila výpisy z účtu žalované, z nich ale nebylo možné blíže hodnotit platební bilanci žalované, žalobkyně proto tyto řádně nevyhodnotila. Žalobkyně ohledně výdajové stránky počítala s průměrnými výdaji domácnosti dle dat ČSÚ. Primárně však měla vycházet z informací získaných od žalované, předně z jejích bankovních výpisů, kdy tyto samy o sobě poskytují informace o výdajích žalované. Tato nemohla mít disponibilní částku , částka, , když z doložených výpisů z účtu je žalovaná stále na částce , částka, až v mínusových položkách. Žalobkyně si tedy pro posouzení schopnosti žalované splácet úvěr měla mimo jiné od žalované vyžádat výpis z účtu vedeného v cizině, zjistit kde bydlí, kolik hradí nájem, atd. Statistická data je pak možné použít jako zdroj sekundární a podpůrný, pokud primární informace od žalované postačují. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně vedla pro žalovanou bankovní účet měla předně vycházet z informací ve výpisech uvedených. Při bližším zkoumání výpisů z účtu žalované, za období bezprostředně předcházející poskytnutí úvěru, je zřejmé, že žalovaná do tohoto období vstupovala s většinou mínusovými zůstatky na účtu a na konci období měla jen nepatrný plusový zůstatek nebo stále zůstatek mínusový. Žalobkyně tak sice učinila zkoumání úvěruschopnosti žalované (výpisy z účtu), avšak závěry takto zjištěné s odbornou péčí nevyhodnotila. Ze strany žalobkyně tak došlo k porušení principu zodpovědného úvěrování a posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy jsou úvěry poskytovány nikoli s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet (srovnej rozsudek Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ).

36. Podle ustanovení § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Ve spojení s § 588 o.z. je zde pak prostor pro to, aby smlouvy nebo jejich oddělitelné části, které se dobrým mravům příčí, byly neplatné absolutně, a to prohlášením soudu i bez návrhu druhé strany. Každý by měl odpovědně zvážit jakou smlouvu, v jaké situaci a s jakým obsahem podepisuje, avšak v režimu spotřebitelských smluv je tento legální požadavek zeslaben tím, že zákonodárce chrání spotřebitele jako stranu slabší. Ústavní soud pak ve své judikatuře (srovnej nález sp. zn. I. ÚS 199/11 a sp. zn. III. 4048/12) dovodil, že je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům – tedy zejména nebankovním společnostem poskytujícím úvěry spotřebitelům – které evidentně poškozují práva svých klientů. Soud proto dospěl k závěru, že žalobce jako poskytovatel úvěru nedostál odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst.1 o.z., neplatná a k této neplatnosti přihlédl i bez návrhu (§ 588 o.z.).

37. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalované na její bankovní účet poukázala částku ve výši , částka, . Žalovaná pak na úvěr uhradila , částka, .

38. S odkazem na § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je pak žalovaná za daného stavu povinna vrátit poskytnuté finanční prostředky poníženou o již učiněné splátky v době přiměřené jejím možnostem, v daném případě je tedy povinna vrátit částku , částka, (, Anonymizováno, , když ve zbytku žalovaného nároku spočívajícího v nárocích pramenících ze samotné neplatné smlouvy soud žalobu zamítl. Pro úplnost soud dodává, že se v daném případě nejedná o bezdůvodné obohacení na straně žalovaného dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť úprava obsažená v zákoně o úvěru ve vztahu k obecné úpravě obsažené v občanskému zákoníku úpravou speciální. Žalobkyně tak touto optikou nemá ani nárok na úroky z prodlení (§ 1968, § 1970 občanského zákoníku), když dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, splatnost zbývající jistiny úvěru zatím nenastala a tedy nemohl ani vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení, když specifický nárok poskytovatele úvěru dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru spočívající v nesplacené jistině úvěru má novou dobu splatnosti, buď mezi účastníky dohodnutou nebo soudem určenou, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaný jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobkyně může požadovat zaplacení úroku z prodlení. Jelikož však možnostem žalované neodpovídají žádné splátky a ani nedeklarovala očekávání jakýchkoliv příjmů v budoucnosti, uložil jí soud dluh uhradit ve standardní lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

39. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 79,28 % z jejich celkové výše (, Anonymizováno, %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Tyto náklady řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit advokátu žalobkyně.

40. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.