56 C 219/2025

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Kvízovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 20 192 Kč s příslušenstvím (úvěr)

I. Žaloba se zastavuje co do částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se, co do částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne datum domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí celkem částka spolu s tam blíže specifikovaným úrokem z prodlení. Žalobkyně uvedla, že společnost právnická osoba (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovaným uzavřela dne datum prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (na internetových stránkách Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno) smlouvu o úvěru č. hodnota na základě, které poskytla žalovanému převodem na účet částku částka, který měl být splacen nejpozději dne datum. Žalovaný se zavázal uhradit úvěr v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný však své povinnosti neplnil řádně, kdy se dostal do prodlení se splácením splátek a dostal se tak do prodlení se splacením celého úvěru. Pokud jde o způsob uzavření úvěrové smlouvy tak žalovaný na stránkách právní předchůdkyně žalobkyně vyplnil požadované registrační údaje a vytvořil si svůj klientský profil, kdy poskytl kopii občanského průkazu. Následně zadal parametry požadovaného úvěru a provedl verifikační platbu a dokončil proces žádosti o úvěr. Původní věřitel vyplatil žalovanému převodem z bankovního účtu pod variabilním symbolem č. var. symbol částku částka. Žalovaná částka je představována nesplacenou jistinou úvěru ve výši částka, smluvním úrokem ve výši částka a zákonného úroku z prodlení. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla dne datum uzavřena smlouva o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy pak došlo k postoupení pohledávky za žalovaným, o čemž byl žalovaný vyrozuměn přípisem. Žalovaný svůj dluh neuhradil ani po zaslání předžalobní upomínky.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Přípisem ze dne datum žalobkyně soudu sdělila, že důkazy ohledně posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet žalobkyně nedisponuje. Žalobkyně dále vzala žalobu částečně zpět, a to co do částky částka včetně příslušenství. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby podle § 96 odst. 2 o.s.ř. zastavil.

4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

5. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění: Ze smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum bylo zjištěno, že společnost právnická osoba, disponuje osobními údaji žalovaného, které vyplnila v kolonce klient. Dále z obsahu smlouvy vyplývá, že žalovanému měl být poskytnut spotřebitelský, neúčelový, úvěr, doba úvěru v délce 12 měsíců, kdy maximální počet minimálních splátek byl stanoven na 11. a 12.splátka ve výši nesplaceného úvěru. Celková výše ke splacení po 30 dnech částka. Úvěr má být poskytnut na bankovní účet č. č. účtu, RPSN za celý úvěr 660 % a zápůjční úroková sazba činí 279,83 %. Smlouva není opatřena podpisem žalovaného.

6. Z Potvrzení o finančních transakcích k úvěrové smlouvě č. hodnota soud zjistil, že se jedná o interní dokument právní předchůdkyně žalobkyně, ze kterého vyplývá, že dne datum byl na účet žalovaného poskytnut úvěr ve výši částka a dne datum byla žalovaným uhrazena částka částka.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne datum bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně postoupila mimo jiné pohledávku za žalovaným na žalobkyni, ref. číslo žalovaného Anonymizováno.

8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum adresovaného žalovanému bylo zjištěno, že žalovanému bylo právní předchůdkyní žalobkyně oznámeno postoupení pohledávky za žalovaným č. smlouvy Anonymizováno ve výši částka na žalobkyni a byl vyzván k uhrazení této částky.

9. Z částečného výpisu právnická osoba. bylo zjištěno, že dne datum byla na bankovní účet č. č. účtu poukázána platba ve výši částka pod var. symbolem var. symbol.

10. Z výzvy ze dne datum bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně vyzývala žalovaného k uhrazení dlužné částky ve výši částka s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru.

11. Z výzvy ze dne datum nazvané jako Poslední možnost dohody bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně vyzývala žalovaného k uhrazení dlužné částky ve výši částka, a to ihned.

12. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby zástupce žalobkyně žalovanému dne datum bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně žalovaného vyzval, aby pohledávku v celkové výši částka uhradil v dodatečné lhůtě, jinak se žalobkyně s nárokem obrátí na soud. Dle podacího lístku právnická osoba. byla výzva odeslána dne datum.

13. Z obchodních podmínek Anonymizováno Anonymizováno s.r.o. pro poskytování úvěrů splatných jednorázově soud s ohledem na níže uvedený právní názor žádná skutková zjištění nečinil.

14. Ze sdělení právnická osoba., ze dne datum bylo zjištěno, že dne datum byla na bankovní účet žalovaného č. hodnota připsána částka částka, kdy žalovaný je majitelem bankovního účtu s dispozičním právem.

15. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Dne datum hodlala právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru, v níž se žalobkyně měla zavázat poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši částka se splatností úvěru do datum. Žalovaný měl částku úvěru načerpat bezhotovostním převodem na svůj bankovní účet dne datum. Žalovaný se zavázal uhradit poskytnuté finanční prostředky nejpozději do datum. Žalovaný na úvěr za doby trvání úvěrové smlouvy dle žalobkyně uhradil Anonymizováno Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovaný neuhradil úvěr ve lhůtě splatnosti, dostal se tak do prodlení a předchůdkyně žalobkyně jej vyzvala k uhrazení dluhu. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum. Zástupce žalobkyně žalovaného upomínal k uhrazení dluhu upomínkou ze dne datum.

16. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části a z jiných než žalobkyní uvedených důvodů. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžité prostředky v celkové výši částka a žalovaný se měl zavázat poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit. Předložená smlouva o úvěru ze dne datum není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného. Pokud v daném případě mělo dojít k uzavření úvěrové smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, je zřejmé, že žalobkyně ve skutečnosti nevěděla (vědět nemohla), kdo skutečně s ní „na dálku“ komunikoval, kdo údaje zadával (zda žalovaný sám, či osoba od žalovaného odlišná, která osobní údaje žalovaného „pouze“ použila) a kdo smlouvu o úvěru elektronicky podepsal.

17. U vlastnoručního podpisu (popř. elektronického podpisu vyššího ověření) lze vycházet z vyvratitelné domněnky podle § 565 věty druhé o.z. v tom smyslu, že tímto podpisem protistrana uznala jak pravost, tak i správnost (pravdivost) soukromé listiny. Není-li pravost podpisu zpochybněna, předpokládá se, že listina pochází od toho, kdo ji podepsal, a že text, který podepsal, odpovídá skutečnosti. U prostého elektronického podpisu však z této zákonné domněnky vycházet nelze a skutečnost, že úvěrovou smlouvu podepsal žalovaný, musí prokázat ten, kdo tuto skutečnost tvrdí, tedy v daném případě žalobkyně. Uvedenou skutečnost bylo možno prokázat např. prohlášením žalovaného, ten však v řízení zůstal nečinný. Nepřímé důkazy v podobě prokázání vlastnictví účtu, verifikační platby a vyplacení peněžních prostředků na tento účet, jakož i případné splácení úvěru sice mohou vést k závěru, že smlouvu pravděpodobně uzavřela žalovaný, ale jistotu (přesvědčení) z nich nabýt nelze. Vždy bude existovat možnost, že doklady žalovaného k uzavření smlouvy bez jeho vědomí použila třetí osoba (např. člen domácnosti), od níž se žalovaný (dlužník) po přijetí finančních prostředků dozvěděl o podmínkách úvěrové smlouvy (a tedy i o výši splátky). A jestliže lze usuzovat pouze na pravděpodobnost prokazované skutečnosti, nelze mít danou skutečnost za prokázanou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka ze dne datum). Protože presumpce pravosti a správnosti soukromé listiny v daném případě z právní úpravy nevyplývá, bylo na žalobkyni, aby v řízení prokázala, že smlouvu podepsal právě žalovaný. Žalobkyně však ničeho neprokázala. S ohledem na uvedené skutečnosti soud uzavřel, že v daném případě nebyla jednoznačně a nezaměnitelně určena osoba jednající se žalobkyní o uzavření úvěrové smlouvy ani nebyla splněna písemná forma vyžadována k zachování platnosti právního jednání, tedy nebyly splněny podmínky zakotvené v ustanovení § 561 odst. 1 věta první o.z., ani § 562 odst. 1 o.z.

18. Z ustanovení § 104 zák. o spotřebitelském úvěru vyplývá, že smlouva, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu. Písemnou formu je nutno odlišit od formy listinné, neboť písemná forma může být realizována i bez listinné podoby a bez trvalého nosiče dat, například elektronickými prostředky komunikace na dálku, které splňují požadavky občanského zákoníku na písemnou formu, tedy možnost zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila (§ 561 odst. 1 o.z. a § 562 odst. 1, 2 o.z.). V projednávané věci k uzavření smlouvy mělo dojít prostřednictvím komunikace na dálku, a to prostřednictvím registrace žalovaného a jedinečného autorizačního kódu (SMS kódu). Tato forma uzavírání smlouvy nesplňuje požadavek na jednoznačnou identifikaci osoby, která smlouvu sjednává, neboť se tak děje bez uznávaného elektronického podpisu, respektive jiného jednoznačného identifikátoru v rámci uceleného systému zabezpečených internetových stránek. V projednávaném případě tak smlouva, v níž měla být sjednána tvrzený úvěr, trpí nedostatkem písemné formy. A protože zákon spojuje tuto podmínku s platností právního jednání (§ 561 odst. 1 o.z.), je podle názoru soudu smlouva o úvěru neplatná.

19. Zároveň soud, pokud odhlédne od výše odůvodněné neplatnosti smlouvy pro nedostatek písemné formy, konstatuje, že žalobkyně v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 spotřebitelského zákona neposoudila řádně úvěruschopnost žalovaného úvěr splácet, resp. že žalobkyně neprokázala (ač k tomu byla soudem vyzvána), že by právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet.

20. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně (právní předchůdkyně žalobkyně) poskytla žalovanému úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně prověřila (prokázala) schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splatit.

21. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Ve spojení s § 588 o.z. je zde pak prostor pro to, aby smlouvy nebo jejich oddělitelné části, které se dobrým mravům příčí, byly neplatné absolutně, a to prohlášením soudu i bez návrhu druhé strany. Každý by měl odpovědně zvážit jakou smlouvu, v jaké situaci a s jakým obsahem podepisuje, avšak v režimu spotřebitelských smluv je tento legální požadavek zeslaben tím, že zákonodárce chrání spotřebitele jako stranu slabší. Ústavní soud pak ve své judikatuře (srovnej nález sp. zn. I. ÚS 199/11 a sp. zn. III. 4048/12) dovodil, že je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného úvěr splácet, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje ustanovení § 580 odst. 1 o.z., neplatná, přičemž k této neplatnosti právního jednání přihlédl i bez návrhu (§ 588 o.z.).

22. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byla na jeho bankovní účet poukázána dne datum částka ve výši částka a žalovaný na úvěr uhradil částka, kdy do této výše spolu s příslušenstvím vzala žalobkyně žalobu zpět. Soud tedy ve výroku I. Tohoto rozsudku rozhodl o zastavení řízení z důvodu zpětvzetí žaloby, co do částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

23. S odkazem na § 87 odst. 1 zákona o úvěru je pak žalovaný za daného stavu povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru (částka) poníženou o již učiněné splátky (částka) v době přiměřené jeho možnostem, v daném případě je tedy povinen vrátit částku částka, když ve zbytku žalovaného nároku spočívajícího v nárocích pramenících ze samotné neplatné smlouvy soud žalobu zamítl. Pro úplnost soud dodává, že se v daném případě nejedná o bezdůvodné obohacení na straně žalovaného dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť úprava obsažená v zákoně o úvěru ve vztahu k obecné úpravě obsažené v občanskému zákoníku úpravou speciální. Žalobce tak touto optikou nemá ani nárok na úroky z prodlení (§ 1968, § 1970 o.z.), když dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka ze dne datum splatnost zbývající jistiny úvěru zatím nenastala a tedy nemohl ani vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení, když specifický nárok poskytovatele úvěru dle § 87 zákona o SP spočívající v nesplacené jistině úvěru má novou dobu splatnosti, buď mezi účastníky dohodnutou nebo soudem určenou, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaný jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobce může požadovat zaplacení úroku z prodlení. Jelikož však možnostem žalovaného neodpovídají žádné splátky a ani nedeklaroval očekávání jakýchkoliv příjmů v budoucnosti, uložil mu soud dluh uhradit ve standardní lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje Anonymizováno,Anonymizováno % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu Anonymizováno,Anonymizováno % a úspěchu žalovaného v rozsahu Anonymizováno,Anonymizováno %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

25. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.