56 C 49/2026

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Kvízovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 14 955 Kč s příslušenstvím (pojistné)

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobci částka spolu s úrokem z prodlení z této částky za dobu od datum do datum ve výši částka, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně zaplacení částka a úroku z prodlení z této částky za dobu od datum do datum ve výši částka, zamítá

III. Žalovaná je povinna uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.

1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne datum domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit mu částka spolu s úroky z prodlení z této částky za dobu od datum do datum ve výši částka. V odůvodnění žaloby uvedl, že s žalovanou uzavřel dne datum jako pojistitel pojistnou smlouvu č. hodnota, jejímž předmětem bylo životní pojištění Anonymizováno Anonymizováno. Žalovaná sjednané pojistné ve výši částka měsíčně řádně nehradila a za období od datum do datum, kdy pojištění z tohoto důvodu zaniklo, žalobci dluží částku ve výši žalované jistiny. Dlužné pojistné za dobu trvání pojištění představuje částku částka.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud vyzval účastníky, aby tito sdělili, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně souhlasila s projednáním věci bez nařízení jednání již návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, byť mu byla výzva společně s žalobou řádně doručena. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Soud provedl následující důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění: Z pojistné smlouvy vyplynulo, že byla uzavřena mezi žalobcem a žalovanou dne datum, jak je výše specifikováno, včetně pojistných podmínek sjednaných jako její součást. Žalovaná se v této smlouvě uzavřené na dobu do 65 let jejího věku zavázala hradit pojistné ve výši částka měsíčně. Dle Přehledu poplatků sjednaného jako součást zmíněné smlouvy činí poplatek za zánik pojištění z důvodu jeho neplacení částka. Dále žalobce předložil předžalobní upomínku adresovanou žalované včetně výpisu z pošty svědčícím o jejím odeslání před podáním žaloby. Dále žalobce doložil několik písemností adresovaných jím žalované, a sice upomínku k zaplacení dlužného pojistného ze dne datum, datum, datum, oznámení o zániku předmětného pojištění ze dne datum a upomínku k zaplacení pojistného ze dne datum, kde žalovanou vyzývá k jeho úhradě s výstrahou zániku předmětného pojištění dne datum.

5. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalobce uzavřel s žalovanou pojistnou smlouvu, jak je shora uvedeno. Žalovaná pojistné řádně nehradila, ač se k tomu v pojistné smlouvě zavázala, a to v období výše specifikovaném.

6. Dle § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Dle § 2804 občanského zákoníku upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, avšak nikoli zcela. Mezi žalobcem jako pojistitelem a žalovanou jako pojistníkem byla uzavřena písemně výše specifikovaná pojistná smlouva. Jelikož žalovaná řádně nehradila pojistné, pojistná smlouva zanikla. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, netvrdila tedy a tím méně prokázala, že by provedla jakoukoliv úhradu pojistného žalobci či, že by pojištění zaniklo dříve, než žalobce tvrdí a prokazuje na základě doručení výzvy ze dne datum, jak je shora specifikována. Žalovaná je povinna uhradit pojistné za celou dobu pojištění (§ 2782 odst. 1 občanského zákoníku). Sjednané pojistné v daném případě činilo částka měsíčně. Za dané období od datum do datum čítající 5 měsíců tedy ve výši částka. Žaloba na dlužné pojistné ve výši částka je tedy jednoznačně důvodná. Je dále zřejmé, že ode dne, kdy žalobce požaduje úroky z prodlení, bylo veškeré předcházející pojistné splatné a žalobci tedy vzhledem k prodlení žalované s úhradou pojistného náleží rovněž úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

8. Co se týče poplatku ve výši částka, shledal soud žalobu nedůvodnou. Ač je daná povinnost nazývána jako poplatková, je třeba uzavřít, že není podstatné, jakým způsobem je povinnost spotřebitele k úhradě v textu smlouvy nazvána, ale jakému právnímu institutu svým obsahem takové ujednání odpovídá. V daném případě poplatek souvisí s porušením smluvní povinnosti spotřebitele, resp. nárok na jejich zaplacení dodavateli vzniká až následkem porušení povinnosti spotřebitele a odpovídá tedy svým obsahem ustanovení o smluvní pokutě. Na tomto závěru nemůže nic změnit, že daná smluvní ujednání pro vznik nároku počítají i s aktivitou dodavatele, neboť tuto aktivitu (zaslání upomínky, ukončení pojistné smlouvy atp.) nečiní dodavatel na základě vůle spotřebitele či v jeho zájmu, nejedná se o službu určenou zákazníkovi a její poskytnutí nebylo předmětem uzavřené smlouvy. V tomto ohledu je pak nutné poukázat na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne datum, kde Ústavní soud uzavřel, že „v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis).“ Jelikož v daném případě žalobce odvozuje svůj nárok ze spotřebitelské smlouvy a dále z titulu smluvní pokuty, jež si strany sjednaly pouze v obchodních podmínkách, na něž předmětná smlouva odkazuje, je zřejmé, že žalobě nelze ohledně zaplacení smluvní pokuty dle závěrů Ústavního soudu vyhovět.

9. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy měl žalobce ve věci pouze nepatrný neúspěch a zároveň doložil, že splnil podmínky stanovené § 142a o.s.ř., tedy zaslání předžalobní upomínky. Náklady řízení na straně žalobce pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši částka a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po datum, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částka a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Soud přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

10. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Nesplní-li povinný dobrovolně uloženou povinnost, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozsudku.