57 C 34/2026

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Vrzáčkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupené advokátem Mgr. Josefem Břeněm sídlem Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 12 000 Kč s příslušenstvím,

I. Řízení se, co do částky 2 000 Kč s ročním zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč ve výši 12 % od 12. 6. 2025 do 11. 12. 2025 a s ročním zákonným úrokem z prodlení ve zbývajícím rozsahu 0,5 % z částky 10 000 Kč od 12. 12. 2025 do zaplacení, zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s ročním zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč ve výši 11,50 % od 16. 12. 2025 do zaplacení, a to ve splátkách po 500 Kč měsíčně, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, se splatností ke každému 25. dne v měsíci, pod ztrátou výhody splátek.

III. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení ročního zákonného úroku z prodlení z částky 10 000 Kč ve výši 11,50 % od 12. 12. 2025 do 15. 12. 2025, zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 152 Kč, a to ve splátkách po 500 Kč měsíčně, se splatností ke každého 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž dojde k celkové úhradě jistiny s příslušenstvím vyčíslené ve výroku II tohoto rozsudku nebo k zesplatnění zbývající části nároku žalobkyně po ztrátě výhody splátek nezaplacením byť jediné splátky stanovené výrokem II rozsudku, a to k rukám právního zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, .

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 12. 2. 2026, doplněnou, resp. omezenou podáním ze dne 5.5.2026 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 12 000 Kč skládající se z jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč a smluvního úroku ve výši 1 % denně z jistiny s odůvodněním, že dne 22. 5. 2025 uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“) na částku 10 000 Kč. Tato částka byla téhož dne zaslána žalované na jí uvedený bankovní účet č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala takto poskytnuté prostředky splatit do 11. 6. 2025 a dále ve stejné lhůtě uhradit i sjednaný úrok ve výši 2 000 Kč. Žalovaná však své závazky ze Smlouvy neplnila a v dohodnuté lhůtě předmětné prostředky žalobkyni nevrátila. Žalobkyně dále po žalované požadovala zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 000 Kč od 12. 6. 2025 do zaplacení. I přes upomínku zástupce žalobkyně ze dne 9. 12. 2025 žalovaná svůj dluh nezaplatila. Po výzvě soudu k doložení zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně podáním ze dne 5. 5. 2026 překvalifikovala svůj uplatněný nárok na vydání bezdůvodného obohacení a žalobu vzala co do částky 2 000 Kč s ročním zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč ve výši 12 % od 12. 6. 2025 a s ročním zákonným úrokem z prodlení ve zbývajícím rozsahu 0,5 % z částky 10 000 Kč od 12. 12. 2025 zpět. Soud následně řízení v této časti žaloby dle § 96 odst. 1 zastavil.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že si je dluhu plně vědoma a souhlasí s ním. Současně požádala soud o možnost hradit dlužnou částku formou splátek ve výši 1 700 Kč měsíčně.

3. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:

4. Ze Smlouvy u úvěru ze dne 22. 5. 2025 bylo zjištěno, že mezi žalovanou a žalobkyní byla uzavřena smlouva o bezhotovostním bezúčelovém úvěru ve výši 10 000 Kč. Celková splatná částka byla určena ve výši 12 000 Kč s datem splatnosti 11. 6. 2025. Úroková sazba byla sjednána ve výši 1 % z celkové částky úvěru denně a RPSN bylo sjednáno ve výši 2 686 %. V rámci smlouvy byla dále sjednán poplatek za prodloužení doby splatnosti, poplatek za předčasné splacení a smluvní pokuta v případě prodlení. Žalobkyní byl také doložen Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru.

5. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 22. 5. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vyplatila ve prospěch účtu , č. účtu, částku ve výši 10 000 Kč.

6. Z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 5. 12. 2025 včetně Potvrzení po podání doporučené zásilky ze dne 9. 12. 2025 bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě jejího dluhu ze Smlouvy v celkové výši 11 474,89 Kč a náhradu právního zastoupení žalobkyně ve výši 3 760 Kč, a to do tří dnů od doručení výzvy. Výzva byla podána k poštovní přepravě dne 9. 12. 2025.

7. Z Podání ČSOB, a.s. ze dne 16. 3. 2026 bylo potvrzeno, že dne 22. 5. 2025 byla na účet žalované č. , č. účtu, připsána žalobou tvrzená částka.

8. Z Rozsudku Okresního soudu v Chomutově č.j. 14 Nc 59/2022-35 bylo zjištěno, že žalované byly do péče svěřeny tři nezletilé děti a jejich otci uloženo měsíční výživné v celkové výši 8 000 Kč.

9. Žalovaná doložila tabulku, ze které byly uvedeny její měsíční výdaje na bydlení ve výši 15 500 Kč.

10. Z Výplatní pásky za období 03/2026 bylo zjištěno, že žalovaná v tomto období pobírala čistou mzdu ve výši 19 314 Kč.

11. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav:

12. Dne 22. 5. 2025 byla mezi žalobkyní a žalovanou podepsána listina označená jako Smlouva, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se naopak zavázala poskytnuté prostředky vrátit žalobkyni do 11. 6. 2025 spolu s denní úrokovou sazbou ve výši 1 % a RPSN ve výši 2 686 %. Předmětné prostředky byly poskytnuty žalované na jí uvedený bankovní účet č. , č. účtu, dne 22. 5. 2025. Žalovaná nezaplatila k úhradě svého závazku ničeho. K výzvě soudu žalobkyně, pokud jde o tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalované, neuvedla ničeho. Zástupce žalobkyně žalovanou vyzval dne 5. 12. 2025 k úhradě jejího dluhu ze Smlouvy v celkové výši 11 474,89 Kč a náhradu právního zastoupení žalobkyně ve výši 3 760 Kč, a to do tří dnů od doručení výzvy a tuto zásilku podal k poštovní přepravě dne 9. 12. 2025.

13. Po právní stránce soud hodnotil věc následovně:

14. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) a dále pak zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“).

15. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú., poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Podle § 573 o. z., má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

19. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

20. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

23. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále o.s.ř.), uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.

25. Soud po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl k následujícím závěrům:

26. Soud se zabýval předně tím, zda žalobkyně před uzavřením Smlouvy přistoupila k posouzení úvěruschopnosti žalované. Za tímto účelem soud poučil žalobkyni ve fázi písemné přípravy o její povinnosti tvrdit a prokázat, jakým způsobem a jaké byly získány informace o schopnosti žalované úvěr splácet, a vyzval ji k doplnění náležitých tvrzení a označení důkazů k jejich prokázání (v podrobnostech viz usnesení č.l. 12). Žalobkyně na výzvu soudu reagovala změnou/zpětvzetím žaloby tak, že žádá pouze uhrazení jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení.

27. Řízení pak bylo co do částky 2 000 Kč s ročním zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč ve výši 12 % od 12. 6. 2025 a s ročním zákonným úrokem z prodlení ve zbývajícím rozsahu 0,5 % z částky 10 000 Kč od 12. 12. 2025 dle § 96 odst. 1 zastaveno.

28. Soud následně právní vztah mezi účastníky řízení posoudil jako vztah bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o. z., konkrétně jako plnění bez právního důvodu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018), kdy ochuzený (žalobkyně) přenechal obohacenému (žalované) bez právního důvodu částku 10 000 Kč. Bylo prokázáno přípisem ČSOB a.s., že finanční obnos byl připsán na účet, jehož majitelem byla žalovaná. Nebylo prokázáno, že by žalovaná na tuto dlužnou částku něčeho hradila. Žalobkyně má tudíž v souladu s § 2993 o. z. právo na vrácení toho, co plnila.

29. Žalovaná byla vyzvána zástupcem žalobkyně k vrácení dlužné částky do tří dnů od doručení výzvy, tj. do 15. 12. 2025. Dnem následujícím, tedy 16. 12. 2025, se žalovaná dostala do prodlení a žalobkyně je tak oprávněna požadovat zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky (§ 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení). Žaloba byla tedy v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení ročního zákonného úroku z prodlení z částky 10 000 Kč ve výši 11,50 % od 12. 12. 2025 do 15. 12. 2025, zamítnuta.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem tři tohoto rozsudku dle § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 152 Kč. Tato částka představuje 59,80 % z jejich celkové výše (rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem žalobkyně v řízení – 79,90 % úspěchu mínus 20,10 % neúspěchu činí 59,80 % výše náhrady nákladů řízení). Pro potřeby zjištění výše úspěchu i neúspěchu žalobkyně v řízení soud kapitalizoval příslušenství ode dne splatnosti do rozhodnutí ve věci. Neúspěch žalobkyně v rozsahu zpětvzatého nároku soud posoudil čistě z procesního hlediska, když žalobkyně brala částečně žalobu zpět nikoli pro chování žalované, ale bezdůvodně.

31. Náklady řízení tvoří v dané věci žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, odměna za právní zastoupení stanovená podle ust. § 14b odst. 1, odst. 4, ust. § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen AT) ve výši 2 780 Kč (400 Kč za jeden úkon právní služby x 3 – příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva a 1 580 Kč za částečné zpětvzetí žaloby), dále paušální náhrada hotových výdajů podle ust. § 14b odst. 6 písm. a), b), ust. § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT ve výši 300 Kč (3 režijní paušály ke každému úkonu právní služby po 100 Kč a 450 Kč za částečné zpětvzetí žaloby) a konečně náhrada za 21 % DPH z částky odměny advokáta a náhrady hotových výdajů ve výši 741,30 Kč. Náklady řízení tak činí v daném řízení celkem částku 5 271 Kč po zaokrouhlení.

32. Postup podle ust. § 14b AT zvolil soud proto, že žalobkyně zahajuje řízení u zdejšího soudu opakovaně žalobami na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech (k tomu srovnej např. návrhy v řízení vedeném po sp. zn. , spisová značka, , či , spisová značka, nebo , spisová značka, ).

33. Náklady řízení je žalovaná povinna uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.

34. Soud při rozhodování o způsobu plnění vycházel z § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož může stanovit nejen lhůtu k plnění, ale i určit, že peněžité plnění bude poskytnuto ve splátkách. V projednávané věci soud přihlédl zejména k majetkovým a osobním poměrům žalované a k výši uložené povinnosti, přičemž dospěl k závěru, že jednorázová úhrada by pro žalovanou představovala nepřiměřenou zátěž. Stanovení splátek v částce 500 Kč měsíčně proto odpovídá zásadě přiměřenosti a současně nijak nepřiměřeně nezasahuje do práv žalobkyně. K danému závěru soud dospěl po posouzení faktu, že žalovaná pracuje jako uklízečka u společnosti , právnická osoba, za minimální mzdu ve výši cca 19 000 Kč měsíčně. Je matkou samoživitelkou se třemi dětmi, kdy na výživném dostává od otce dětí výživné celkem ve výši 8 000 Kč měsíčně. Bydlí v nájemním bytě o velikosti 2+1 s náklady na bydlení ve výši 16 200 Kč měsíčně. Soud současně ve smyslu ustálené judikatury určil, že prodlením s úhradou kterékoliv splátky se stane splatným celý dosud neuhrazený zbytek dluhu.