58 C 12/2026

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlou Bártovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČ: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupené advokátkou Jméno advokátky , se sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , nar. Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 17 540 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 10 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 4 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 14 000 Kč od 30.10.2024 do zaplacení a co do částky 3 540 Kč zamítá.

III. Žádný z účastků nemá právo na náhradu nákladů řízení.Odůvodnění1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 7.1.2026 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 14 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 14 000 Kč od 30.10.2024 do zaplacení a částku 3540 Kč. Svůj návrh odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla prostřednictvím webové stránky www., Anonymizováno, .cz dne 26.6.2024 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které žalobkyně žalovanému poskytla úvěr a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 40% p.m., přičemž přirostlý úrok měl hradit ve splátkách každý měsíc, nejpozději k 26.dni v měsíci, a jistinu mohl uhradit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Žalovaný na úvěr ničeho neuhradil, a to ani přes opakované výzvy. Před uzavřením smlouvy, žalobkyně zkoumala příjmovou stránku žalovaného, a to výpisy z účtu, výplatními listy a též žalovaného lustrovala ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Žalovaná částka tak představuje dlužnou jistinu ve výši 10 000 Kč, dále smluvní úrok z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 4 000 Kč a dále smluvní pokutu ve výši 3 540 Kč ve výši 0,1% p.d. z částky, se kterou byla žalovaná v prodlení do 19.10.2025 dle odst. 4.2. písm. c) smlouvy.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. K nařízenému jednání se žalovaný nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán, a žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila, proto soud věc projednal v jejich nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o.s.ř.

4. Ze zprávy , právnická osoba, . soud zjistil, že na číslo účtu , č. účtu, , jehož elektronickým disponentem byl žalovaný, byla dne 26.6.2024 připsaná s poznámkou , Anonymizováno, , Anonymizováno, čerpání ze dne 26.6.2024 připsána částka 10 000 Kč. Disponent – disponent na pobočce byla dále uvedena , adresa, , r.č. , RČ, .

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že mezi žalobkyní jako postupitelem a společností , právnická osoba, . jako postupníkem a , právnická osoba, . jako společností byla uzavřena smlouva, jejímž předmětem je dohoda smluvních stran o postupování portfolií pohledávek postupitele a úprava vzájemných práv a povinností smluvních stran při realizaci postoupení pohledávek.

6. Z Přílohy č. , hodnota, ke Smlouvě o kontokorentním úvěru a ke smlouvě o zřízení zástavního práva k pohledávkám, ze dne 14.12.2023 uzavřených mezi společností , právnická osoba, . jako věřitelem a žalobkyní jako dlužníkem soud zjistil, že žalobkyně dne 20.2.2025 požádala věřitele o poskytnutí finančních prostředků ve určité výši dle seznamu pohledávek. – v celkové výši 9 785 780,46 Kč.

7. Z Přílohy č. , hodnota, ke Smlouvě o kontokorentním úvěru a ke smlouvě o zřízení zástavního práva k pohledávkám, ze dne 14.12.2023 uzavřených mezi společností , právnická osoba, . jako věřitelem a žalobkyní jako dlužníkem soud zjistil, že žalobkyně dne 3.4.2025 požádala věřitele o poskytnutí finančních prostředků ve určité výši dle seznamu pohledávek. – v celkové výši 9 109 044,64 Kč, přičemž mezi pohledávkami byla i pohledávka za žalovaným z neuhrazeného úvěru.

8. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že dne 26.6.2024 byla odeslána ze strany žalobkyně částka 10 000 Kč na účet č. , č. účtu, ( účet žalovaného ).

9. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 19.10.2025 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzvala žalovanou před podáním žaloby k úhradě dluhu.

10. Z výpisu z účtu žalovaného za dobu od března do června 2024 soud zjistil, že žalovanému na účet v každém měsíci přišel na účet invalidní důchod 3.stupně ve výši 17 352 Kč a dále mu přicházel na příspěvek na péči ve výši 12 800 Kč a příspěvek na bydlení a na děti ve výši 12 511 Kč, dále 900 Kč na mobilitu. Ačkoliv mu přicházely tyto částky na účet, tak obratem – ještě téhož dne byly přeposílány na jiný účet, takže na účtu nezůstávaly peníze a z údajů je patrné, zejména pak z příspěvku na děti r. 06, r 10, r 16, že účet byl používán jako platební místo i jinou osobou.

11. Z kopie občanského průkazu soud zjistil, že žalovaný před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyni poskytl kopii občanského průkazu.

12. Z rodného listu soud zjistil, že žalovaný před uzavřením smlouvy o úvěru poskytl žalobkyni kopii rodného listu, kde je uvedena jako matka , adresa, , nar. 17.12.1985.

13. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že mezi žalobkyni a žalovaným byla uzavřena dne 26.6.2024 smlouva o úvěru na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr do výše 20 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit úroky ve výši 40% p.m. Úvěr byl sjednán jako nezajištěný, bezhotovostní úvěr s pravidelných splácením úroků a s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru (revolvingový úvěr). Žalovaný měl úvěr splácet tak, že každý měsíc , a to vždy nejpozději k 26.dni v měsíci uhradí úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru může žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy, která byla uzavřena na dobu neurčito. RPSN byla 5513,36%. Dle ustanovení čl. 4.2. písm.c) v případě prodlení úvěrovaného s plnění, tj. s vrácením poskytnutého úvěru nebo placením sjednaného smluvního úroku, je úvěrovaný povinen zaplatit úvěrujícímu také smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky, ohledně již je úvěrovaný v prodlení.

14. Ze zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně ke dni 26.10.2024 celý úvěr zesplatnila s tím, že celková dlužná částka ke dni 26.10.2024 činí 30 388 Kč.

15. Z potvrzení o doručení zásilky soud zjistil, že dne 21.10.2025 byla podána zásilka zástupcem žalobkyně pro adresáta , Jméno žalovaného, .

16. Z žádosti o spotřebitelský úvěr č., hodnota, soud zjistil že žalovaný v žádosti uvedl, že je svobodný, žije s rodiči má základní vzdělání, počet členů domácnosti jsou 3 s příjmem, jedná se o invalidního důchodce s příjem 17 352 Kč a výdaji ve výši 4 860 Kč.

17. Z výpisů z běžného účtu žalovaného za měsíce květen, duben, březen 2024 soud zjistil, že kreditní obrat na účtu byl 43 584 Kč a debetní 43 584 Kč a zůstatek na účtu je 2,18 Kč. Z výpisu dále vyplývá, že z úřadu práce mu byly na účet zaslány přídavky na děti nar. 06, 10, 16 za duben 2024 ve výši 12 532 Kč a dále příspěvek na péči ve výši 12 800 Kč, příspěvek na mobilitu ve výši 900 Kč a dále invalidní důchod , Jméno žalovaného, ve výši 17 352 Kč, kromě splátky úvěru ve výši 967, 68 Kč a 2,18 Kč, veškeré finanční prostředky, které na účet přišly byly odeslány na jiný účet. Stejně tak tomu bylo i v dubnu, kdy opět zůstatek na účtu byl 2,18 Kč a stejný zůstatek byl i v březnu 2024.

18. Z všeobecných obchodních podmínek soud zjistil, že dle čl. 10.

1. Registrací Klient Společnosti prohlašuje a potvrzuje, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči třetí osobě, není si vědom, že by byl evidován v žádné z databází dlužníků nebo databází pro tvorbu úvěrové historie. Zejména pak v Insolvenčním rejstříku, v Centrální evidenci exekucí, či v Databázi neplatných dokladů MVČR a nejsou mu známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění jeho dluhů a povinností vůči Společnosti.

19. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav :Žalobkyně na základě smlouvy ze dne 26.6.2024 poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, které měl žalovaný vrátit spolu s úrokem ve výši 40% p.m., což neučinil a nezaplatil ani jedinou splátku.

20. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

21. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

22. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

24. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

25. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

26. Podle §78 odst. 1 o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinnosti stanovených tímto zákonem. Dle odst.2 b) poskytovatel při plnění povinnosti podle odst. 1 uchovává zejména dokumenty a jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst.

1. Dle odst. 4 věty prvé poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odst. 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základe tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele úvěru zamítnuta.

27. Po právním posouzení shora popsaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti. Jelikož se jednalo o úvěr, je třeba posoudit uzavřený právní vztah dle zákona o spotřebitelském úvěru z.č. 257/2016 Sb. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně se před uzavřením smlouvy zabývala schopností žalovaného úvěr splácet, avšak zcela nedostatečně, když vyházela z bankovních výpisů, aniž by je nějak vyhodnocovala a údaje z nich ověřovala. Byť se jednalo o účet žalovaného, tak při náležité pečlivosti by zjistila, že účet žalovaného je používán i jinou osobou, když na něj chodí příspěvky na děti nar. 2016, 2010 2006, tudíž výpis z účtu žalovaného není vypovídající, navíc když peněžní prostředky, které na účet chodí jsou obratem posílány jinam a na účtu tedy není dostatek financí, na účtu byl vždy zůstatek 2,18 Kč. Žalobkyně tak mohla max. vycházet z invalidního důchodu, který žalovanému přicházel na účet, ovšem bez prověření výdajů je tento údaj neobjektivní. Soud si je vědom, že možnosti poskytovatele úvěru jsou limitovány, avšak nelze připustit, aby poskytovatele zcela rezignovali na zjišťování a ověřování údajů a spoléhali se pouze na údaje uvedené klientem, přičemž ani negativní výsledek z veřejně dostupných databází nelze považovat za dostačující, pokud neprověří jeho výdaje za situace, kdy dle výpisu z účtu na účtu zůstává 2,18 Kč. Soud tak uzavřel, že žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, a proto smlouvu o úvěru posoudil jako absolutně neplatnou.

28. V případě neplatnosti smlouvy je pak nezbytné postupovat podle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském zákonu, neboť žalovaný je povinen vydat, oč se obohatil z neplatného právního úkonu. V daném případě žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 10 000 Kč, soud tedy žalobkyni přiznal tuto částku a co do zbytku žalované částky žalobu jako neoprávněnou zamítl. Pokud šlo o žalované příslušenství, pak soud žalobkyni příslušenství nepřiznal, neboť ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru odst. 1, věty třetí je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož se jedná o speciální ustanovení k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, má žalobkyně nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaný jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobkyně může požadovat zaplacení úroku z prodlení (viz. Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 33 Cdo 3675/2021). Jelikož se žalovaný s žalobkyni nijak nedohodl, ani se nedostavil k nařízenému jednání, tak aby mohl soud posoudit její možnost splatit dluh, ani o tomto právu poučit, stanovil soud k plnění obvyklou lhůtu dle § 160 odst.1 o.s.ř.

29. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěch žalobkyně vůči žalovanému byl 50% k 50% při zohlednění žalovaného příslušenství.