58 C 15/2026

Rubrum

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlou Bártovou ve věci žalobce: Jméno žalobce A., IČ : Anonymizováno sídlem Adresa žalobce A zastoupeného Jméno žalobce B, Anonymizováno. advokátem se sídlem Adresa žalobce A proti žalované: Jméno žalované, nar. Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 164 000,83 Kč s příslušenstvím, I. Žalovaná je povinna žalobci zaplatit částku 164 000,83 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 25 009,09 Kč a úrokem ve výši 12% ročně z částky 160 316,83 Kč od 9.12.2025 do zaplacení a kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za dobu od 19.9.2025 do 8.12.2025 ve výši 4 179,12 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5% ročně z částky 164 000,83 Kč od 9.12.2025 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 68 219,93 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobci.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 8.12.2025 domáhal vydání rozhodnutím, jímž by soud žalované uložil povinnost zaplatit mu částku 164 000,83 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 25 009,09 Kč a úrokem ve výši 12% ročně z částky 160 316,83 Kč od 9.12.2025 do zaplacení, dále s kapitalizovaným úrokem z prodlení za dobu od 19.9.2025 do 8.12.2025 ve výši 4 179,12 Kč a úrokem z prodlení ve výši 11,5% ročně z částky 164 000,83 Kč od 9.12.2025 do zaplacení. Svůj návrh odůvodnil tím, že žalobce uzavřel s žalovanou dne 23.08.2022 úvěrovou smlouvu č. hodnota (dále jen „Smlouva“ či „ÚS“), na základě které žalobce žalované poskytl úvěr ve výši 200 000 Kč (dále jen „úvěr“). Žalovaná se zavázala úvěr řádně a včas splácet v 84 pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené ÚS, tedy ve výši 5759.00 Kč měsíčně. Na základě Smlouvy a úvěrových podmínek byla v jednotlivých splátkách zahrnuta příslušná část úvěru, případné pojištění, poplatky a úroky. Podpisem ÚS se staly její nedílnou součástí úvěrové podmínky (dále jen „ÚP“). K čerpání úvěru došlo dne 25.08.2022, tudíž s ohledem na výše uvedené je splatnost první splátky určena na 28.09.2022. Úvěr byl úročen sazbou uvedenou ve Smlouvě, a to od 25.08.2022, tedy ode dne, kdy byl úvěr žalovanému poskytnut. Roční úroková sazba byla sjednána na 28.2 % p.a. Žalovaná celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku 192 147 Kč. Jelikož žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využil žalobce svého oprávnění sjednaného v odst. 5.

2. ÚP, tedy možnost zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky, v případě, že se žalovaná dostane do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Žalobce tedy úvěr zesplatnil ke dni 04.09.2025. Jelikož žalovaná na výzvy žalobce nereagovala a po zesplatnění úvěru neuhradila žádnou splátku, eviduje žalobce ke dni sepsání žaloby vůči žalované pohledávku ve výši 164 000,83 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 160 316,83 Kč, poplatků za pojištění ve výši 1284 Kč (neuhrazené pojištění ve výši 321 Kč splatné v měsících červen až září 2025 ), nákladů na vymáhání ve výši 900 Kč (náhrada nákladů na vymáhání za zaměstnance, telekomunikační služby, provozní aparát a sytém správy pohledávek, kdy cena činila 100 Kč za každý měsíc vymáhání a 130 Kč byla-li zaslána výzva k úhradě a od 1.5.2022 300 Kč), smluvních pokut účtovaných ve výši 1500,00 Kč ( za prodlení s úhradou splátky). Žalobce uvedl, že před uzavřením smlouvy zkoumal úvěruschopnost žalované kontrolou v několika registrech nebo dostupných databázích, výpočtem tzv. MLS tedy částky, která klientovi po odečtení všech mandatorních výdajů zbývá a do její výše je tak možno maximálně zatížit klienta splátkou úvěru a důsledným zjišťováním kreditního skóre klienta.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, a proto soud věc projednal v nepřítomnosti žalované dle § 101 odst. 3 o.s.ř.

4. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 30.10.2025 soud zjistil, že žalovaná byla žalobcem vyzvána k úhradě dluhu ve výši 186 767,11 Kč před podáním žaloby.

5. Z úvěrové zprávy soud zjistil, že žalovaná měla tři existující úvěry s celkovou dlužnou částkou 139 238 Kč s měsíčními splátkami ve výši 9 446 Kč, přičemž jeden úvěr byl z dubna 2022 a další dva z června 2022, tedy pouze 2 měsíce před poskytnutí úvěru žalobkyní.

6. Z karty klienta soud zjistil, že žalobkyně při vyhodnocování úvěruschopnosti klienta vycházela z údajů, že žalovaná je zaměstnána s příjmem 33 000 Kč měsíčně, s měsíčními výdaji na domácnost 3 000 Kč, s 0 Kč příjmem ostatních členů domácnosti, svobodná a bez dětí. Všechny rejstříky typu SOLUS, NRKI, CEE, Japonská půjčka, ISIR vycházely v pořádku.

7. Ze smlouvy o hotovostním úvěru a revolvingovém úvěru č. hodnota soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 23.8.2022 uzavřena smlouva, ve které se žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 200 000 Kč a žalovaná se zavázala ho splatit v 84 měsíčních splátkách po 5 759 Kč s roční úrokovou sazbou 28,2 % počínaje po měsíci od data poskytnutí úvěru. Druhá a další splátka je pak splatná 15. dne v kalendářním měsíci. Spolu s úvěrem bylo sjednáno pojištění schopnosti splácet jméno FO pojištění Anonymizováno s měsíční úhradou ve výši 321 Kč. Výplata úvěru měla být na běžný účet žalované. Strany ve smlouvě dohodly, že v případě, že se žalovaná opozdí se zaplacením splátky, je žalobce oprávněn účtovat účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním, které jsou vypočteny na základě skutečně provedených úkonů. Ke dni uzavření smlouvy je výše nákladů vypočtena na 300 Kč za měsíc vymáhání. Smluvní pokutu ve výši 500 Kč. V případě, že výše dlužné splátky bude nižší než 500 Kč, může žalobce účtovat smluvní pokutu maximálně ve výši dlužné splátky. V případě, že žalobci bude klient dlužit 2 a více splátek nebo nezaplatí splátku déle jak tři měsíce, je žalobce oprávněn úvěr zesplatnit.

8. Z podacího archu soud zjistil, že dne 4.9.2025 byla žalované zaslána zásilka.

9. Z podacího archu soud zjistil, že dne 31.10.2025 byla žalované zaslána zásilka.

10. Z ověření bonity MLS – kontrola bonity klienta, jejímž výsledkem je částka, která klientovi po odečtení všech mandatorních výdajů zbývá a do její výše je tak možno maximálně zatížit klienta splátkou úvěru. U této smlouvy žalobce vycházel z příjmu 33 000 Kč, kdy započetl splátky jiným společnostem ve výši 9 446 Kč, životní minimum ve výši 4 620 Kč, oproti nákladům na bydlení uvedené v žádosti ve výši 3 000 Kč, započetl částku 6 929 Kč a splátku sjednávaného úvěru s tím, že i po odečtení splátky žalované zbývá 6 246 Kč.

11. Z výzvy ke splacení úvěru soud zjistil, že žalobce žalovanou dne 4.9.2025 vyzval k zaplacení dlužné částky ve výši 177 710,47 Kč.

12. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalovaná z předepsaných splátek a smluvních pokut, poplatků, úroku, úroku z prodlení, pojištění v celkové výši 385 336,04 Kč uhradila celkem 192 147 Kč. Již se 4. splátkou se dostala do prodlení, dále se 17. a 24. splátkou se dostala do prodlení, ačkoliv je následně uhradila, následně od 29. splátky nehradila pravidelně a dostala se do prodlení, kdy část splátek uhradila až po 4 měsících a 34. splátku ani žádnou další neuhradila. Dne 23.5.2025 18.6.2025,21.8.2025 (od splátky 33) ji byla účtována smluvní pokuta ve výši 500 Kč. Dne 23.5.2025,18.6.2025,21.8.2025 (od splátky 33), 24.2.2025 (u 30.splátky) jí byly účtovány náklady na vymáhání ve výši 300 Kč. Ke dni zesplatnění činil dlužný obchodní úrok ze splátek 11 299,45 Kč.

13. Z úvěrových podmínek společnosti Jméno žalobce A. Anonymizováno platné od 2.5.2022 soud zjistil, že dle čl. 5.

2. Pokud žalovaná nebude dodržovat podmínky splacení úvěru, požádá ji žalobce, ať úvěr jednorázově vrátí, a to v případě, žalovaná dluží 2 a více splátek, nebo nezaplatila splátku déle než tři měsíce a další. V případě těchto důvodu přirůstají k dosud nesplacené jistině nezaplacené úhrady za pojištění a nezaplacený úrok, na který mu vznikl nárok do doby zesplatnění.

14. Z výplatní pásky žalované za červen 2022 soud zjistil, že čistá mzda žalované činila 33 073 Kč 15. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalobce uzavřel dne 23.8.2022 s žalovanou smlouvu, na základě které poskytl žalované úvěr ve výši 200 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet v pravidelných 84 měsíčních splátkách po 5 759 Kč měsíčně včetně pojištění. Celkem na úvěr uhradila částku 192 147 Kč. Žalovaná se již na počátku smluvního vztahu dostala do prodlení s několika splátkami, přičemž od 33. splátky již úvěr nehradila ani částečnými splátkami. Žalobce následně ke dni 4.9.2025 celý úvěr zesplatnil. Žalobce před uzavřením smlouvy zkoumal úvěruschopnost žalované, kdy vycházel ohledně příjmu žalované z ověřeného sdělení žalované, stejně tak jako jí uvedené výdaje ověřil (ve vztahu k poskytnutým úvěrům od jiných společností), a u výdajů vycházel z normativních nákladů dle statistických údajů. Žalovaná tak dluží na jistině částku 160 316,83 Kč a na poplatcích za pojištění 1 284 Kč (představující neuhrazené pojistné ve výši 321 Kč splatné dne 15.6.2025,.15.7.2025,15.8.2025, 4.9.2025 ) dále 900 Kč na nákladech na vymáhání ( 300 Kč za měsíc vymáhání za prodlení se splátkami 34.,35.,36) a smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč (3 x 500 Kč za prodlení se splátkami 34,35,36).

16. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

18. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

21. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

22. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Podle §78 odst. 1 o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinnosti stanovených tímto zákonem. Dle odst.2 b) poskytovatel při plnění povinnosti podle odst. 1 uchovává zejména dokumenty a jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst.

1. Dle odst. 4 věty prvé poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odst. 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základe tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele úvěru zamítnuta.

24. Po právním posouzení shora popsaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobce před uzavřením smlouvy splnil svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z provedených důkazů, zejména z karty klienta, úvěrové zprávy, ověření bonity MLS a výplatní pásky žalované, soud zjistil, že žalobce před uzavřením smlouvy vycházel z ověřeného čistého měsíčního příjmu žalované ve výši 33 073 Kč. Současně prověřil její existující úvěrové závazky prostřednictvím dostupných registrů a zjistil, že žalovaná splácela další úvěry s měsíční splátkou v souhrnné výši 9 446 Kč. Při výpočtu disponibilního příjmu žalované žalobce dále zohlednil životní minimum žalované a náklady na bydlení, přičemž namísto žalovanou uváděných nákladů na domácnost ve výši 3 000 Kč započetl vyšší normativní náklady ve výši 6 929 Kč. Po odečtení všech zjištěných pravidelných výdajů a splátky posuzovaného úvěru žalované podle výpočtu žalobce nadále zbývala částka 6 246 Kč měsíčně. Žalobce si rovněž opatřil informace z úvěrových registrů, přičemž nebyly zjištěny žádné negativní záznamy svědčící o předchozím závažném porušování závazků žalovanou. Za tohoto stavu soud dospěl k závěru, že žalobce při posouzení úvěruschopnosti nepostupoval pouze formálně, ale vycházel z dostatečných, spolehlivých a ověřených údajů o příjmech, výdajích a stávajících závazcích žalované. Skutečnost, že žalovaná měla v době uzavření smlouvy další úvěrové závazky, sama o sobě neznamená její neúvěruschopnost. Z provedených důkazů naopak vyplývá, že po zohlednění těchto závazků i nově poskytovaného úvěru měla žalovaná podle tehdy dostupných údajů dostatečný disponibilní příjem k řádnému splácení úvěru., který řádně po dobu jednoho roku splácela. Soud proto uzavřel, že žalobce splnil povinnost stanovenou v § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a nejsou dány důvody pro závěr o neplatnosti smlouvy podle § 87 odst. 1 tohoto zákona. Na základě provedeného šetření úvěruschopnosti žalované pak dle § 2395 občanského zákoníku uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které jí poskytl úvěr ve výši 200 000 Kč. Žalovaná jej vyčerpala a řádně splácela (kromě pár výjimek, kdy se s platbou opozdila) a od 33.splátky přestala úvěr hradit. Žalobce proto v souladu se smlouvou pro nezaplacení dvou splátek žalovanou celý úvěr ke dni 4.9.2025 zesplatnil. Žalovaná je tak povinna žalobci vrátit poskytnutou jistinu ve výši 160 316,83 Kč stejně tak zaplatit dlužné pojistné do zesplatnění úvěru, k jehož hrazení se smluvně zavázala. Současně je též povinna uhradit smluvní pokutu a náklady na vymáhání, které si strany sjednaly pro případ prodlení, kdy žalovaná byla v prodlení s více jak třemi splátkami do zesplatnění celého úvěru (splátky 34. -36). Za prodlení se třemi splátkami jí žalobce v souladu s uzavřenou smlouvou účtoval smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý měsíc prodlení a 300 Kč za každý měsíc vymáhání. Smluvní pokuta i náklady na vymáhání, které je nutné též považovat za smluvní pokutu dle § 2048 občanského zákoníku, neboť se jedná o paušalizovanou částku za prodlení bez ohledu na počet úkonů, které žalobce při vymáhání učiní, si strany sjednaly ve smlouvě, kterou žalovaná vlastnoručně podepsala. Účtované sankce nelze považovat za nepřiměřené ani ve spotřebitelském vztahu. Žalobce žalované účtoval smluvní pokutu ve výši 500 Kč měsíčně a paušální náklady na vymáhání ve výši 300 Kč měsíčně, tedy celkem 800 Kč za měsíc prodlení. Ve vztahu k měsíční splátce ve výši 5 759 Kč a rozsahu porušení smluvních povinností žalovanou se nejedná o sankci zjevně nepřiměřenou. Současně byla její výše časově omezena pouze na období před zesplatněním úvěru. Ujednání o smluvní pokutě tak není v rozporu s § 1814 občanského zákoníku. Jelikož strany si smluvně sjednaly úrok, za který žalobce poskytne žalované finanční prostředky, a to ve výši 28,2 % ročně, má žalobce právo i na zaplacení úroku z úvěru z nezaplacené jistiny. Žalobce v souladu s § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru požadoval úrok z úvěru ve smluvní výši z dlužné jistiny a splátek ve smluvní výši až do 90. dne prodlení a od 91. dne ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, a který žalobce částečně kapitalizoval ke dni 8.12.2025, přičemž od 9.12.2025 požaduje úrok z jistiny pouze právě v omezené výši dle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, která tento limit nepřekračuje. Soud proto žalobci přiznal i právo na zaplacení úroku z úvěru dle žaloby. Žalovaná se nezaplacením smluvních pokut, nákladů na vymáhání, poplatku za pojištění, splátek úvěru a následně zesplatnění jistiny ve lhůtě splatnosti následujícím dnem dostala do prodlení, proto má žalobce právo dle § 1970 občanského zákoníku požadovat též úrok z prodlení. Žalobce požadoval úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých plateb, ve stanovené výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném v době, kdy se žalovaná dostala do prodlení a jenž žalobce částečně kapitalizoval k 8.12.2025, proto soud žalobě vyhověl i co do požadovaného úroku z prodlení. Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, než tam uvedené třídenní.

25. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 68 219,93 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 8 201 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 164 000,83 Kč sestávající z částky 7 700 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 7 700 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 7 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 7 700 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 16. 4. 2026, z částky 7 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 7 700 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 23. 7. 2026 včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a, cestovní náhrada v celkové výši 702,42 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 16. 4. 2026 náhrada 351,21 Kč za 44 ujetých km (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6 l/100 km a 5,90 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 23. 7. 2026 náhrada 351,21 Kč za 44 ujetých km (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6 l/100 km a 5,90 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 49 602,42 Kč ve výši 10 416,51 Kč. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.