58 C 30/2026

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlou Bártovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČ: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupené advokátkou Jméno advokátky , se sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , nar. Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 32 060 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 20 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 8 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 28 000 Kč od 30.3.2025 do zaplacení a co do částky 4 060 Kč zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 400,30 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.Odůvodnění1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 29.1.2026 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 28 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12% ročně z částky 28 000 Kč od 30.3.2025 do zaplacení a dále částku 4 060 Kč. Svůj návrh odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla prostřednictvím webové stránky www., Anonymizováno, .cz dne 24.9.2024 uzavřena smlouva o úvěru č., hodnota, , na základě které žalobkyně žalovanému poskytla úvěr a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 40% p.m., přičemž přirostlý úrok měl hradit ve splátkách každý měsíc, nejpozději k 24.dni v měsíci, a jistinu mohl uhradit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Žalovaný na úvěr ničeho neuhradil, a to ani přes opakované výzvy, a proto žalobkyně ke dni 29.3.2025 celý úvěr zesplatnila. Před uzavřením smlouvy, žalobkyně zkoumala příjmovou stránku žalovaného, a to výpisy z účtu, výplatními listy a též žalovaného lustrovala ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Žalovaná částka tak představuje dlužnou jistinu ve výši 20 000 Kč, dále smluvní úrok z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 8 000 Kč a dále smluvní pokutu ve výši 4 060 Kč ve výši 0,1% p.d. z částky, se kterou byl žalovaný v prodlení od 30.3.2025 do 19.10.2025 dle odst. 4.2. písm. c) smlouvy.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. K nařízenému jednání se žalovaný nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán, a žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila, proto soud věc projednal v jejich nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o.s.ř.

4. Ze zprávy , právnická osoba, . soud zjistil, že na číslo účtu , č. účtu, , jehož majitelem je žalovaný, byla dne 24.9.2024 připsána částka 20 000 Kč.

5. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že dne 24.9.2024 byla odeslána ze strany žalobkyně částka 20 000 Kč na účet č. , č. účtu, ( účet žalovaného ).

6. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 19.10.2025 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě dluhu.

7. Z kopie občanského průkazu a řidičského průkazu soud zjistil, že žalovaný před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyni poskytl kopii občanského a řidičského průkazu.

8. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že mezi žalobkyni a žalovaným byla uzavřena dne 24.9.2024 smlouva o úvěru na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr do výše 20 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit úroky ve výši 40% p.m. Úvěr byl sjednán jako nezajištěný, bezhotovostní úvěr s pravidelných splácením úroků a s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru (revolvingový úvěr). Žalovaný měl úvěr splácet tak, že každý měsíc , a to vždy nejpozději k 24.dni v měsíci uhradí úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru může žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy, která byla uzavřena na dobu neurčito. RPSN byla 5526,67 %. Dle ustanovení čl. 4.2. písm.c) v případě prodlení úvěrovaného s plnění, tj. s vrácením poskytnutého úvěru nebo placením sjednaného smluvního úroku, je úvěrovaný povinen zaplatit úvěrujícímu také smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky, ohledně již je úvěrovaný v prodlení. Dle čl. 6.

2. úvěrující je povinen, v případě prodlení úvěrovaného s úhradou částky dle této smlouvy, vyzvat úvěrovaného k úhradě dlužné částky a poskytnout mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. Úvěrující a úvěrovaný se dohodli, že v případě prodlení úvěrovaného po dobu dva kalendářní měsíce nebo delší , se bez dalšího stává splatný celý dluh.

9. Ze zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně ke dni 26.3.2025 celý úvěr zesplatnila s tím, že celková dlužná částka ke dni 26.3.2025 činí 46 593 Kč.

10. Z potvrzení o doručení zásilky soud zjistil, že dne 21.10.2025 byla podána zásilka zástupcem žalobkyně pro adresáta , Jméno žalovaného, .

11. Z výpisu z účtu žalovaného za období od května 2024 do září 2024 soud zjistil, že žalovaný měl mzdu kolem 35 000 Kč měsíčně, avšak současně s touto mzdou si během 2 měsíců vzal úvěr dne 21.8.2024 ve výši 40 000 Kč od Creamfinance, a.s., dne 26.8.2024 od Flexifinance ve výši 17 000 Kč, 20.9.2024 od Creamfinance, a.s. ve výši 20 000 Kč. Dále náklady na bydlení činily 6 000 Kč (v září 6 600 Kč), 1000 Kč elektřinu a 400 Kč za plyn, 449 Kč internet Pravidelně splácel 6 000 Kč měsíčně – s označením , Anonymizováno, (v květnu 6 000 Kč, červnu 6 500 Kč , červenci 6 125 Kč, srpnu 6 215 Kč, v září 4 000 Kč), dále splácel Raiffeisenbank různé částky od 2 000 Kč až po 4 000 Kč.

12. Z žádosti o úvěr č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaný vyplnil dotazník, v němž uvedl, že je zaměstnán u , právnická osoba, s měsíčním příjmem 34 034 Kč a výdaji 18 000 Kč, bydlí v pronajatém domě, dále že nemá exekuce a není v insolvenci.

13. Soud neprovedl důkaz smlouvou o postoupení pohledávek a přílohou č., hodnota, ke smlouvě o kontokorentním úvěru a ke smlouvě o zřízení práva k pohledávkám, ze dne 13.3.2023 uzavřených mezi , právnická osoba, . jako věřitel a , Jméno žalobkyně, ., jako dlužníkem, neboť žalobkyni nebylo tvrzeno, že by pohledávka přešla ze žalobkyně, jakožto poskytovatele úvěru, na jiný subjekt.

14. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav :Žalobkyně na základě smlouvy ze dne 24.9.2024 poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, které měl žalovaný vrátit spolu s úrokem ve výši 40% p.m., což neučinil a nezaplatil ani jedinou splátku.

15. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

17. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

19. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Podle §78 odst. 1 o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinnosti stanovených tímto zákonem. Dle odst.2 b) poskytovatel při plnění povinnosti podle odst. 1 uchovává zejména dokumenty a jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst.

1. Dle odst. 4 věty prvé poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odst. 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základe tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele úvěru zamítnuta.

22. Po právním posouzení shora popsaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti. Jelikož se jednalo o úvěr, je třeba posoudit uzavřený právní vztah dle zákona o spotřebitelském úvěru z.č. 257/2016 Sb. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně se před uzavřením smlouvy zabývala schopností žalovaného úvěr splácet, avšak zcela nedostatečně, když vyházela z bankovních výpisů, aniž by je nějak vyhodnocovala a údaje z nich ověřovala. Byť žalovaný měl relativně vysoký příjem 34 000 Kč měsíčně, měl také vysoké výdaje, které mu nepostačovaly k pokrytí jeho potřeb, tak že si během dvou měsíců mimo úvěr žalobkyně vzal úvěr ve výši 40 000 Kč, 17 000 Kč a 20 000 Kč. Žalobkyně nijak tyto příjmy a výdaje nevyhodnotila. Ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je tedy nutné vykládat tak, že v případě porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost poskytovatelem úvěru nastupuje sankce v podobě absolutní neplatnosti. Soud tak uzavřel, že žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, a proto smlouvu o úvěru posoudil jako absolutně neplatnou. Nad to soud uvádí, že i kdyby žalobkyně řádně úvěruschopnost žalovaného zkoumala, pak by byla smlouva neplatná i pro rozpor s dobrými mravy dle § 588 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., neboť ujednaní o roční procentní sazby nákladů představující 5 526,67% je sazbou, která několikanásobně převyšuje obvyklé sazby poskytovaných bankami.

23. V případě neplatnosti smlouvy je pak nezbytné postupovat podle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském zákonu, neboť žalovaný je povinen vydat, oč se obohatil z neplatného právního úkonu. V daném případě žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 20 000 Kč, soud tedy žalobkyni přiznal tuto částku a co do zbytku žalované částky žalobu jako neoprávněnou zamítl. Pokud šlo o žalované příslušenství, pak soud žalobkyni příslušenství nepřiznal, neboť ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru odst. 1, věty třetí je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož se jedná o speciální ustanovení k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, má žalobkyně nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaný jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobkyně může požadovat zaplacení úroku z prodlení (viz. Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 33 Cdo 3675/2021). Jelikož se žalovaný s žalobkyni nijak nedohodl, ani se nedostavil k nařízenému jednání, tak aby mohl soud posoudit její možnost splatit dluh, ani o tomto právu poučit, stanovil soud k plnění obvyklou lhůtu dle § 160 odst.1 o.s.ř.

24. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 400,30 Kč, přičemž tato částka představuje 10 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 55 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 45 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 603 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 32 060 Kč sestávající z částky 700 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 700 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t..