58 C 63/2026

Rubrum

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlou Bártovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená Jméno Zástupce, advokátem se sídlem Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované, nar. Datum narození žalované, Anonymizováno Anonymizováno o zaplacení 20 162,44 Kč s příslušenstvím, I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 19 755 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 407,44 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 19 837,44 Kč a dále úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky 19 837,44 Kč od 12.9.2025 do zaplacení a kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 15,81 Kč a kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 2 338,51 Kč zamítá. III. Řízení se co do smluvního úroku ve výši 13,49 % ročně z částky 19 837,44 Kč od 12.9.2025 do zaplacení zastavuje. IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 286,36 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 20.3.2026 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalované uložil povinnost zaplatit jí částku 20 162,44 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 19 837,44 Kč od 12.9.2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 24,99 % ročně z částky 19 837,44 Kč od 12.9.2025 do zaplacení a dále kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 15,81 Kč a úrokem smluvním úrokem ve výši 2 338,51 Kč. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalobkyně s žalovanou uzavřely dne 05.12.2024 Smlouvu o nákupu na splátky č. Anonymizováno (dále jen „Smlouva“), jejíž nedílnou součástí se staly Podmínky smlouvy o nákupu na splátky a Ceník žalobce, které byly před podpisem smlouvy žalovanému poskytnuty spolu se Splátkovým kalendářem a Standardními informacemi o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalované, kdy porovnala příjmy a závazky klienta. Příjmy i finanční závazky žalovaná deklarovala v žádosti o úvěr. Závazky žalobkyně dále ověřovala Bankovním a Nebankovním registru klientských informací. Tímto způsobem žalobkyně ověřila, že příjmy žalované jsou ve výši postačující na krytí jeho výdajů a závazků. Celková kontrola posouzení úvěruschopnosti dopadla pozitivně. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut účelový úvěr na koupi zboží u prodejce právnická osoba. ve výši 20.491 Kč, přičemž totožnost žalované byla ověřena pomocí bankovní identity, tzn. že z portálu eshopu byla žalovaná přesměrována na portál vybrané banky pro ověření pomoví přihlašovacích údajů internetového bankovnictví. Žalobkyně s žalovanou sjednaly úrokovou sazbu úvěru ve výši 24,99 % ročně. Žalovaná byla povinna vyčerpaný úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách dle dohodnutého splátkového kalendáře, který však žalovaná nedodržela a dostala se do prodlení se splácením. Žalobkyně dopisem Opakovaná výzva k úhradě upomínala žalovanou k zaplacení dlužné částky a upozornila ji, že pokud nebude dluh uhrazen do 30 dnů, má žalobkyně právo přistoupit k odstoupení od smlouvy a zesplatnit celý úvěr. Vzhledem k tomu, že žalovaná ani po předchozí výzvě dlužnou částku neuhradila a dále úvěr nesplácela, odstoupila žalobkyně od smlouvy a zesplatnila úvěr k 11.09.2025. O této skutečnosti byla žalovaná informována dopisem Předžalobní výzva k okamžité úhradě dluhu. Žalovaná dlužnou částku neuhradila a ode dne následujícího po zesplatnění je v prodlení. Ke dni 11.09.2025 žalobkyně zkapitalizovala smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení, pohledávka činila k datu 11.09.2025 finanční částku ve výši 22.516,76 Kč, když tuto částku tvoří: Nesplacená jistina ve výši 19.837,44 Kč, Kapitalizovaný smluvní úrok do 11.09.2025 ve výši 2.338,51 Kč , Kapitalizovaný úrok z prodlení do 11.09.2025 ve výši 15,81 Kč , Dlužné poplatky ve výši 325,00 Kč (5 x 25 Kč poplatky za správu smlouvy za měsíce duben až srpen 2025 a 200 Kč poplatku za opakovanou výzvu dle bodu 3. části náklady v případě opožděných plateb). Ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od 12.09.2025, až do zaplacení, žalobkyně požaduje zaplacení smluvního úroku ve výši 24,99 % ročně z dlužné jistiny a zákonného úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to taktéž z dlužné jistiny. Žalobkyně tedy touto žalobou požaduje zaplacení částky ve výši 20 162,44 Kč spolu se smluvním úrokem z částky 19.837,44 Kč ve výši 24,99 % ročně od 12.09.2025 do zaplacení a dále se zákonným úrokem z prodlení z částky 19 837,44 Kč od 12.09.2025 do zaplacení a dále kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 2 338,51 Kč a dále kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 15,81 Kč. Žalovaný ani přes předžalobní výzvu dluh neuhradil.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaná se bez omluvy nedostavila, proto soud věc projednal v jejich nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o.s.ř.

4. Podáním ze dne 5.5.2026 vzala žalobkyně svůj návrh částečně zpět co do smluvního úroku ve výši 13,49% ročně z částky 19 837,44 Kč od 12.9.2025 do zaplacení. Soud proto postupoval podle § 96 odst. 2 o.s.ř. a řízení co do této částky zastavil ve výroku III.

5. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaná zaplatila žalobkyni na úvěr pouze částku 716 Kč.

6. Z výpisu z bankovního účtu č. č. účtu patřící Anonymizováno soud zjistil, že z jejího účtu bylo ve prospěch účtu právnická osoba. dne 6.12.2024 pod VS var. symbol odepsána částka 20 491 Kč.

7. Z opakované výzvy k úhradě soud zjistil, že žalobkyně dne 31.7.2025 vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky z úvěrové smlouvy č. Anonymizováno ve výši 2 806,76 Kč s tím, že pokud dluh neuhradí do 30 dnů od doručení výzvy, má banka právo odstoupit od všech smluv o poskytování služeb, které s žalovaným uzavřela a poté bude muset žalovaná uhradit najednou celou doposud neuhrazenou část jistiny včetně splatných úroků a smluvních sankcí. Dále byla žalovaná upozorněna, že vyhotovení tohoto upozornění na zpoždění splátek je dle ceníku zpoplatněno částkou 200 Kč splatnou k datu splatnosti nadcházející splátky.

8. Z podacího archu soud zjistil, že zástupce žalobkyně dne 11.3.2026 odeslal žalované zásilku.

9. Z výzvy k plnění ze dne 11.6.2026 soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ze smlouvy o nákupu na splátky č. hodnota ze dne 5.12.2024 s tím, že pro porušení smlouvy se stal dne 11.9.2025 celý dluh splatný. Žalovaná byla upozorněna, že nebude-li částka uhrazena, bude se žalobkyně svého práva domáhat prostřednictvím soudu.

10. Z výpisu z registru informací o klientovi soud zjistil, že žalovaná neprocházela systémem EURISC a že u ní není evidovaná žádná žádost o úvěr či že by jí byl úvěr poskytnut.

11. Z interního pravidla žalobkyně (DSTI – decision Lendify) soud zjistil, že žalovaná při žádosti o úvěr uvedla, že má příjem 40 000 Kč a výdaje 4 000 Kč a dle hodnocení automatizovaného scoringu žalobkyně vyšla dle žalobkyně jako úvěruschopná.

12. Ze smlouvy o nákupu na splátky č. Anonymizováno soud zjistil, že žalobkyně s žalovanou uzavřela dne 5.12.2024 smlouvu, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 20 491 Kč s tím, že úvěr bude vyplacen ve formě zaplacení ceny zboží přímo prodávajícímu. Žalovaná se zavázala úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 24,99 % ročně v pravidelných 48 měsíčních splátkách po 716 Kč. Současně se s žalobkyní dohodly na zaplacení měsíčního poplatku za správu smlouvy ve výši 25 Kč. RPSN činilo 31,14% ročně. Strany se dále dohodly, že součástí úvěrové smlouvy se stávají Podmínky smlouvy o nákupu na splátky, Všeobecné obchodní podmínky InBank, ceník podmínky digitálních médii a zásady zpracování klientských údajů.

13. Ze splátkového kalendáře soud zjistil, že žalovaná měla uhradit úvěr celkem ve 48 splátkách po 716 Kč počínaje 20.1.2025.

14. Ze standardních informací o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalobkyně žalované poskytla informace týkající se úvěru zejména výši úvěru, úroků a výši RPSN a splátek, stejně tak jako možnosti odstoupení od smlouvy a dalších údajů.

15. Z podmínek smlouvy o nákupu na splátky společnosti Inbank soud zjistil, že úvěr je poskytován na nákupu zboží a jde tedy o účelový vázaný úvěr. Dle čl. 5.

6. Pokud neuhradí žalovaná platby vyplývající ze Smlouvy o poskytování služeb ve lhůtě splatnosti, má banka právo požadovat náhradu nákladů na vymáhání dle Ceníku; tím není dotčeno právo předčasně ukončit Smlouvu o poskytování služeb, případně prohlásit v důsledku prodlení se splácením celý Úvěr za splatný. Žalovaná je pak povinna bance nahradit veškeré náklady vzniklé v souvislosti s provedením úkonů banky, vyvolaných neplněním nebo nesprávným plněním Smlouvy o poskytování služeb nebo Podmínek poskytování služeb. Dle Ceníku pro nákup na splátky za upozornění na zpoždění splátek činí cena 200 Kč.

16. Z předžalobní výzvě k okamžité úhradě dluhu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala dne 12.9.2025 žalovanou k okamžité úhradě+ dluhu ve výši 22 516,76 Kč s tím, že úvěr žalobkyně zesplatnila pro neplacení splátek.

17. Z detailu dotazu soud zjistil, že žalovaná neprochází bankovním a nebankovním registrem klientských informací.

18. Z výpisu z centrální evidence exekucí soud zjistil, že žalovaná neprocházela tímto registrem.

19. Ze zadaných dotazů soud zjistil, že žalovaná neprochází registry SOLUS, BRKI, CRE, ISIR ani Inbank.

20. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně podepsala dne 5.12.2024 s žalovanou smlouvu č. Anonymizováno, na základě které poskytla žalované finanční prostředky na nákup zboží ve výši 20 491 Kč, které se žalovaná zavázala splatit spolu s úrokem 24,99% ročně s pravidelných 48 měsíčních splátkách po 716 Kč počínaje 20.1.2025. Současně se žalovaná zavázala hradit poplatek za správu účtu ve výši 25 Kč měsíčně a též hradit náklady spojené s úvěrem. Resp. zpožděním splátek. Žalovaná finanční prostředky vyčerpala, když byly vyplaceny přímo prodejci, přičemž z předepsaných splátek uhradila pouze částku 716 Kč. Dopisem ze dne 12.9.2025 žalobkyně oznámila žalované, že celý úvěr zesplatnila a vyzvala jí k úhradě dluhu. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované, a to tím, že si vyžádala informace o jejích příjmech a výdajích od žalované, přičemž dále provedla lustraci žalované ve veřejně dostupných rejstřících (CRE, BRKI, SOLUS, Inbank, výpis exekucí), kterými žalovaná neprocházela.

21. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

22. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

23. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

25. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

26. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

27. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

28. Po právním posouzení shora popsaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Uzavřený právní vztah je nutné posoudit dle zákona o spotřebitelském úvěru z.č. 257/2016 Sb. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně se před uzavřením smlouvy zabývala schopností žalované úvěr splácet, avšak zcela nedostatečně, když vycházela jen z veřejně dostupných rejstříků a údajů uvedených žalovanou, aniž by je dále nějak ověřovala. Žalovaná uvedla, že má příjem 40 000 Kč a výdaje 4 000 Kč. Tuto skutečnost však žalobkyně nijak neověřovala, přičemž soud má za to, že ověření příjmu žalované je nejstěžejnější pro posouzení úvěruschopnosti žalované. Pokud by byla žalovaná bez příjmu, lze si pak těžko představit, že by byla schopna splácet úvěr. Z tohoto přijmu žalované pak vychází celé hodnocení klienta žalobkyní, který tak nemusí vůbec odpovídat skutečnému stavu. Soud si je vědom, že možnosti poskytovatele úvěru jsou limitovány, avšak nelze připustit, aby poskytovatele zcela rezignovali na zjišťování a ověřování údajů uváděných klienty Již Nejvyšší soud České republiky ve svém rozhodnutí ze dne 25.7.2018, 33 Cdo 2178/2018 uzavřel, že věřitel nedostojí své povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, pokud nepostupuje s odbornou péči při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Soud tak uzavřel, že žalobkyně nepostupovala s odbornou péči při posouzení úvěruschopnosti žalovaného, když vyšla pouze z údajů jím uvedených ve spojení z výpisy z veřejně dostupných rejstříků, a uzavřená smlouva je tedy ve smyslu § 87 odst.1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná a je nutné právní vztah posoudit podle § 2991 odst. 1 OZ. Žalobkyně žalované poskytla úvěr ve výši 20 491 Kč, na který žalovaná uhradila pouze jednu splátku ve výši 716 Kč a nadále dluží částku 19 775 Kč. Soud proto žalobě co do uvedené částky vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 19 755 Kč. Co do zbývající žalované částky a smluvního úroku pak soud žalobu s ohledem na neplatnost úvěrové smlouvy zamítl. Ve vztahu k požadovanému úroku z prodlení pak soud žalobu též zamítl, neboť dle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru odst. 1, věty třetí je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož se jedná o speciální ustanovení k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, má žalobkyně nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaný jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobkyně může požadovat zaplacení úroku z prodlení (viz. Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 33 Cdo 3675/2021). Jelikož se žalovaná se s žalobkyni nijak nedohodla, ani se nedostavila k nařízenému jednání, tak aby mohl soud posoudit její možnosti splatit dluh, ani o tomto právu poučit, žalovaná se nedostala do prodlení a soud proto žalobu co do požadovaného příslušenství zamítl, přičemž ve vztahu k přiznanému nároku stanovil soud k plnění obvyklou lhůtu dle § 160 odst.1 o.s.ř.

29. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 286,36 Kč, přičemž tato částka představuje 40 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 70 % a úspěchu žalované v rozsahu 30 % ve vztahu k zamítavému výroku a částečnému zastavení řízení zaviněným žalobkyní). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 009 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 162,44 Kč sestávající z částky 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 400 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 940 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (částečné zpětvzetí) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 890 Kč ve výši 816,90 Kč. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.