58 C 93/2026

Rubrum

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlou Bártovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně. IČ : Anonymizováno sídlem Adresa žalobkyně zastoupené advokátem Mgr. Anonymizováno, se sídlem Anonymizováno Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného, nar. Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 13 600 Kč s příslušenstvím I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 10 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 3 600 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 2.9.2025 do zaplacení zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 182,30 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit do tří dnů Okresnímu soudu v Chomutově doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč na účet č. č. účtu vedený u České národní banky, variabilní symbol var. symbol.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 27.4.2026 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 13 600 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 2.9.2025 do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 2.8.2025 uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota, na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 10 000 Kč, který měl být splacen nejpozději do 1.9.2025. Žalovaný finanční prostředky vyčerpal, avšak ve stanovené lhůtě je nevrátil. Předmětem žaloby je částka 13 600 Kč, skládající se z nesplacené jistiny ve výši úvěru ve výši 10 000 Kč a ze smluvního úroku ve výši 1,00 % denně z jistiny za dobu čerpání úvěru dle čl. 2 smlouvy v kapitalizované výši 3 600 Kč nejpozději splatných dne 1.9.2025, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od dne následujícího po dni splatnosti úvěru. Žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.Anonymizováno.cz, na které si žalovaný vybral dle své vlastní volby dostupné parametry, jako jsou výše požadovaného úvěru v českých korunách a dobu splatnosti úvěru ve dnech. Po vyplnění registračního formuláře (uvedení informací o své osobě) a seznámení se s obsahem, podmínkami, právy a povinnostmi a sankčními ujednáními plynoucími z uzavření Smlouvy, žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní Smlouvy vůči žalobkyni. Žalovaný se dále zavázal poskytnout žalobkyni částku ve výši 1 Kč prostřednictvím bankovního převodu, jenž je označena jako ověřovací platba, kterou žalobkyně vyžaduje za účelem ověření totožnosti. K identifikaci veškerých vzájemných plateb mezi stranami byl dohodnut variabilní symbol odpovídající číslu Smlouvy. Po přijetí této platby byla Smlouva podepsána prostřednictvím unikátního SMS kódu, jenž žalobkyně zaslala žalovanému na jím uvedené telefonní číslo. SMS kód ve znění 4477 žalovaný následně vložil do příslušného formulářového pole na webových stránkách žalobkyně a odesláním potvrdil svoji vůli být Smlouvou vázán. I přes opakované výzvy žalovaný dlužnou částku neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. K nařízenému jednání se žalovaný nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán, a žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila, proto soud věc projednal v jejich nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o.s.ř.

4. Ze zprávy Anonymizováno, a.s. ze dne 20.5.2026 soud zjistil, že účet č č. účtu patří žalovanému a dne 2.8.2025 na něj byla připsána částka 10 000 Kč z čísla účtu č. účtu vedeného na Anonymizováno, a.s. VS var. symbol, s poznámkou Jméno žalobkyně.

5. Z potvrzení od podání doručované zásilky soud zjistil, že dne 17.4.2026 byla žalovanému zasílána právním zástupcem žalobkyně zásilka.

6. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby soud zjistil, že zástupce žalobkyně před podáním žaloby dne 15.4.2026 žalovaného vyzval k úhradě dluhu ve výši 11 604,95 Kč ze smlouvy o úvěru ze dne 2.8.2025.

7. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že žalobkyně dne 2.8.2025 pod VS : var. symbol zaslala žalovanému na účet č. účtu částku 10 000 Kč.

8. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota soud zjistil, že žalobkyně se touto smlouvou zavázala žalovanému poskytnout finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 1,2 % denně, tedy v celkové výši1 13 600 Kč ke dni 1.9.2025.

9. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalobkyně žalovanému poskytla údaje o úvěru s tím, že výše úvěru byla 10 000 Kč, čerpané bezhotovostní formou – převodem na účet. Doba trvání spotřebitelského úvěru měla být 30 dnů. Splátka měla činit 13 600 Kč a úroky 1,2% denně. Výše RPSN byla 4 114 %.

10. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav : Žalobkyně na základě smlouvy ze dne 2.8.2025 poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, které měl žalovaný vrátit spolu s úrokem ve výši 1,2% denně v celkové výši splátky 13 600 Kč do 1.9.2025, což neučinil. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru nezkoumala úvěruschopnost žalovaného.

11. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

13. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

15. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle §78 odst. 1 o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinnosti stanovených tímto zákonem. Dle odst.2 b) poskytovatel při plnění povinnosti podle odst. 1 uchovává zejména dokumenty a jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst.

1. Dle odst. 4 věty prvé poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odst. 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základe tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele úvěru zamítnuta.

18. Po právním posouzení shora popsaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti. Jelikož se jednalo o úvěr, je třeba posoudit uzavřený právní vztah dle zákona o spotřebitelském úvěru z.č. 257/2016 Sb. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně se nezabývala úvěruschopností žalovaného. Jednak tuto skutečnost ani v žalobě netvrdila, a ani se nedostavila k nařízenému jednání, tak aby ji soud o povinnosti tvrzení a důkazní mohl poučit. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně úvěruschopnost žalovaného nezkoumala, a proto je uzavřená smlouva neplatná.

19. V případě neplatnosti smlouvy je pak nezbytné postupovat podle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském zákonu, neboť žalovaný je povinen vydat, oč se obohatil z neplatného právního úkonu. V daném případě žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 10 000 Kč, soud tedy žalobkyni přiznal tuto částku a co do zbytku žalované částky žalobu jako neoprávněnou zamítl. Pokud šlo o žalované příslušenství, pak soud žalobkyni příslušenství nepřiznal, neboť ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru odst. 1, věty třetí je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož se jedná o speciální ustanovení k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, má žalobkyně nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaný jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobkyně může požadovat zaplacení úroku z prodlení (viz. Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 33 Cdo 3675/2021). Jelikož se žalovaný s žalobkyni nijak nedohodl, ani se nedostavil k nařízenému jednání, tak aby mohl soud posoudit jeho možnost splatit dluh, ani o tomto právu poučit, stanovil soud k plnění obvyklou lhůtu dle § 160 odst.1 o.s.ř.

20. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 182,30 Kč, přičemž tato částka představuje 42 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 71 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 29 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 600 Kč sestávající z částky 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 400 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.

21. Soudní poplatek za žalobu činí podle položky č. 1 bodu 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků 1 000 Kč. Poplatník na tomto poplatku dosud zaplatil pouze 800 Kč a zbývá tedy doplatit 200 Kč. Jelikož žalobkyni dle § 2 odst.1 pím.a) zákona č. 549/1991 Sb, o soudních poplatcích vznikla povinnost zaplatit soudní poplatek a žalobkyně ho neuhradila v plné výši, rozhodl soud o doplacení soudního poplatku ve výroku IV. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí o soudu.