7 C 1/2025

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Nikolou Reifovou v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně , se sídlem Adresa žalobkyně , zastoupená advokátem Jméno advokáta , se sídlem Adresa advokáta , proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného , bytem Adresa žalovaného , o zaplacení 22 783,04 Kč s příslušenstvím, Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni 21 583,04 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 276,61 Kč od 12. 12. 2023 do zaplacení, dále s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 365,65 Kč od 19. 4. 2023 do zaplacení, a dále s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 940,78 Kč od 6. 12. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.Žaloba se ohledně zaplacení částky 1200 Kč zamítá.II. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 364 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému, povinnost zaplatit jí 22 783,04 Kč s příslušenstvím představující neuhrazené dodávky elektřiny a plynu. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 3. 10. 2022 Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny a dne 3. 10. 2022 Smlouvu o sdružených službách dodávky plynu. Na základě shora uvedených smluv dodávala žalobkyně žalovanému energie a související služby na odběrném místě , adresa, (dále jen „odběrné místo“). Následně došlo k vyúčtování dodaných služeb spočívající v dodání energií dle smluv za fakturační období od 20. 12. 2022 do 23. 11. 2023 ve výši 2 369,11 Kč (daňový doklad , hodnota, – vyúčtování za sdružené dodávky elektřiny, se splatností ke dni 11. 12. 2023). Dne 25. 11. 2023 došlo ze strany žalobkyně k odpojení elektřiny v odběrném místě, za což si žalobkyně vyúčtovala poplatek ve výši 907,50 Kč (daňový doklad č. , hodnota, ). Žalobkyně odeslala žalovanému tři upomínky k uhrazení dlužných částek za sdružené služby dodávky elektřiny. Za poplatky za upomínky žalobkyně žalovanému vyúčtovala celkem 720 Kč. Za dodávku plynu v období od 4. 11. 2022 do 31. 3. 2023 měl žalovaný zaplatit žalobkyni 13 365,65 Kč (na základě faktury , hodnota, se splatností ke dni 18. 4. 2023). Dále za dodávku plynu v období od 1. 4. 2023 do 15. 11. 2023 měl žalovaný zaplatit žalobkyni 4 940,78 Kč (na základě faktury , hodnota, se splatností ke dni 5. 12. 2023). Žalobkyně odeslala žalovanému dvě upomínky k uhrazení dlužných částek za sdružené služby dodávky plynu. Za poplatky za upomínky žalobkyně žalovanému vyúčtovala celkem 480 Kč. Žalovaný ničeho na předmětný dluh neuhradil i přes zaslání předžalobní výzvy žalobkyní.Žalobkyně se z jednání soudu omluvila. Žalovaný se k jednání soudu, ač řádně a včas předvolán, bez omluvy nedostavil. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.Soud provedl důkaz Smlouvou o sdružených službách dodávky plynu č. , hodnota, ze dne 3. 10. 2022 uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným. Předmětem smlouvy byl závazek žalobkyně dodávat žalovanému plyn a související služby na odběrném místě, a žalovaný se zavázal platit žalobkyni cenu za dodávky plynu. Žalobkyně rovněž doložila Všeobecné obchodní podmínky dodávky plynu účinné od 4. 3. 2022.Soud provedl důkaz Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí , název, č. , hodnota, ze dne 3. 10. 2022 uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným. Předmětem smlouvy byl závazek žalobkyně dodávat žalovanému elektřinu a související služby na odběrném místě, a žalovaný se zavázal platit žalobkyni cenu za dodávky elektřiny. Žalobkyně rovněž doložila Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny účinné od 4. 3. 2022.Z konečného vyúčtování za elektřinu – daňový doklad č. , hodnota, splatné dne 11. 12. 2023 vyplynulo, že předmětnou fakturu vystavila žalobkyně žalovanému za fakturační období od 20. 12. 2022 do 23. 11. 2023 při spotřebě celkem 0,632 MWh, a to v částce 2 369,11 Kč. Dále z vyúčtování – daňový doklad č. , hodnota, splatné dne 11. 12. 2023 bylo soudem zjištěno, že předmětnou fakturu vystavila žalobkyně žalovanému jakožto poplatek za samostatné odpojení ve výši 907,50 Kč. Z řádného vyúčtování za plyn – daňový doklad č. , hodnota, splatné dne 18. 4. 2023 vyplývá, že fakturu vystavila žalobkyně žalovanému za fakturační období od 4. 11. 2022 do 31. 3. 2023 při spotřebě 4,25207 MWh v částce 13 365,65 Kč. Z konečného vyúčtování za plyn – daňový doklad č. , hodnota, splatné dne 5. 12. 2023 bylo soudem zjištěno, že předmětnou fakturu vystavila žalobkyně žalovanému za fakturační období od 1. 4. 2023 do 15. 11. 2023 při spotřebě 1,05089 MWh v částce 4 940,78 Kč.Z výzvy k zaplacení dluhu ze dne 2. 8. 2024 (odeslané dle podacího archu téhož dne) bylo soudem zjištěno, že právní zástupce žalobkyně žalovaného vyzval k zaplacení dlužných částek s tím, že se jinak obrátí na soud.Z upomínky ze dne 30. 6. 2023 vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky za elektřinu ve výši 1 700 Kč. Dále z upomínky ze dne 23. 8. 2023 vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky za elektřinu ve výši 4 860 Kč. Z upomínky – odstoupení od smlouvy ze dne 24. 10. 2023 vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky za elektřinu ve výši 9 835 Kč. Jako důvod odstoupení od smlouvy uvedla opakované neplněné platebních povinností ze strany žalovaného.Z upomínky ze dne 22. 6. 2023 vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky za plyn ve výši 3 455 Kč. Dále z upomínky ze dne 14. 8. 2023 vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky za plyn ve výši 10 125 Kč.Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu a plyn do shora uvedeného odběrného místa, a to na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a Smlouvy o sdružených službách dodávky plynu. Žalovaný však za dodanou energii neuhradil kupní cenu ve výši odpovídající předmětným fakturám, poplatek za samostatné odpojení a poplatek za upomínky. Žalovaný byl zároveň písemně vyzván k úhradě dluhu, na výzvu žalobkyně však nereagoval.Podle § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.Podle § 72 odst. 2 věty prvé energetického zákona, smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Zahájením dodávky plynu podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo na obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávky plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem.Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je z části důvodná. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny a smlouva o sdružených službách dodávky plynu do odběrného místa (§ 50 a § 72 energetického zákona). Žalovaný se ve věci nevyjádřil, nezpochybnil pravost ani správnost listin předložených žalobkyní a sám žádná tvrzení ani žádné důkazy nepředložil. Soud tedy má za prokázané, že žalovaný za odběr elektřiny nezaplatil za fakturační období od 20. 12. 2022 do 23. 11. 2023 částku ve výši 2 369,11 Kč a poplatek za samostatné odpojení ve výši 907,50 Kč. Dále žalovaný za odběr plynu nezaplatil za fakturační období od 4. 11. 2022 do 31. 3. 2023 částku ve výši 13 365,65 Kč a za fakturační období od 1. 4. 2023 do 15. 11. 2023 částku ve výši 4 940,78 Kč. Ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur se žalovaný dostal do prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobkyni tedy vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou faktur náleží rovněž úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném v době prodlení. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.Soud však neshledal žalobu důvodnou v části požadující zaplacení poplatků za upomínání v celkové výši 1 200 Kč. Obecně platí, že si smluvní strany mohou dohodnout obsah práv a povinností, kterými se budou navzájem řídit. Sjednaná práva a povinnosti jsou obvykle obsažena přímo ve smlouvě, nicméně tím není vyloučena aplikace všeobecných či jiných obchodních podmínek, na něž smlouva může odkazovat. Uplatnění obchodních podmínek však není neomezené a právní úprava stanovuje základní limity. Mezi účastníky byla uzavřena spotřebitelská smlouva, pro kterou platí, že nesmí, a to pod hrozbou absolutní neplatnosti, obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Podle ustanovení § 1813 občanského zákoníku se má za to, že jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem nepřiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. Dle § 6 odst. 1 občanského zákoníku, je každý povinen jednat v právním styku poctivě. V praxi se zásada poctivosti projevuje mj. tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Např. smluvní ujednání musejí mít dostatečnou velikost písma, nesmějí být ve výrazně menší velikosti než okolní text, nesmějí být umístěna v oddílech, které vzbuzují dojem nepodstatného charakteru. Zásada poctivosti dopadá i na aplikaci všeobecných obchodních podmínek. I ve spotřebitelských smlouvách je možno všeobecné obchodní podmínky uplatnit, avšak taková aplikace má nejen uvedená formální omezení, nýbrž i omezení obsahová. Obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají sloužit hlavně k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmí sloužit k tomu, aby do nich v nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě dodavatel skryl ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě, a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu nebo jiné obdobně znevýhodňující ustanovení zásadně nemůže být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis), (srov. nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. 3512/11). S ohledem na výše uvedené tedy soud žalobu co do částky 1 200 Kč zamítl (výrok II. rozsudku), neboť dospěl k závěru, že uvedením ustanovení o smluvní pokutě za odeslané upomínky v částce 5 x 240 Kč ve všeobecných obchodních podmínkách žalobkyně porušila zásadu rovnosti a poctivosti v oblasti spotřebitelských smluv a ujednání o smluvních pokutách jsou tedy pro rozpor s dobrými mravy neplatná (§ 547 a § 580 občanského zákoníku).Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy měla žalobkyně pouze nepatrný neúspěch a zároveň doložila, že splnila podmínky stanovené § 142a o.s.ř., nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 364 Kč. Náklady řízení na straně žalobkyně pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 912 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhl č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „tarif“) náleží odměna ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 1 200 Kč (3 x 300 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobkyně dále tvoří DPH, jehož je advokát zastupující v této věci dle ověření soudem plátcem, v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 252 Kč. Celkem tedy náklady řízení na straně žalobkyně při součtu výše uvedených částek činí 2 364 Kč (912 + 1 200 + 252).