7 C 107/2021

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Nikolou Reifovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 8 201 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 201 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 15. 10. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 600 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)

2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je vlastníkem domu adresa v ulici ulice v obec, v němž se nachází byt číslo. Žalovaný měl k tomuto bytu právo nájmu na základě rozhodnutí o přidělení podnikového bytu ze dne 18. 7. 1990. Dne 13. 2. 2020 byla nájemní smlouvy aktualizována. Jelikož nájemce neplnil své povinnosti a hrubě porušoval nájemní smlouvu, nebyla nájemní smlouva prodloužena a byla vypovězena. Předmětný byt měl být předán vyklizený, což se však nestalo. Žalobkyni pak vznikly náklady za provedené práce právnická osoba s.r.o. spočívající ve vyklizení předmětného bytu, rozmontování nábytku, napytlování odpadu a jeho odvezení na skládku. Tyto náklady byly vyúčtovány žalobkyni fakturou č. anonymizováno ze dne 29. 9. 2020, a to v částce 8 201,38 Kč, žalobkyně přefakturovala tuto částku žalovanému. I přes upomínku žalobkyně žalovaný svůj dluh nezaplatil.

3. Žalobkyně se přípisem ze dne 21. 2. 2022 z jednání soudu omluvila. Žalovaný se, ač řádně a včas předvolán, k jednání soudu bez omluvy nedostavil. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: žalobkyně je vlastníkem domu adresa v ulici ulice v obec, v němž se nachází byt číslo (náhled do katastru nemovitostí, list vlastnictví, obec Chomutov, katastrální území Chomutov I.). Žalobkyně uzavřela dne 20. 12. 2018 příkazní smlouvu se právnická osoba s.r.o. o oprávnění provádět činnosti související se správou a provozem bytů a nebytových prostor v domech žalobkyně obsahující mimo jiné ujednání o přebírání bytů a nebytových prostor (článek III., bod 3.1.15 příkazní smlouvy ze dne 20. 12. 2018). Žalovaný měl ke shora uvedenému bytu právo nájmu (rozhodnutí o přidělení podnikového bytu ze dne 18. 7. 1990, č.j. byt číslo, smlouva o nájmu bytu ze dne 13. 2. 2020). Právo nájmu bytu skončilo a předmětný byt byl dne 8. 9. 2021 předán právnická osoba s.r.o. (zápis z převzetí bytu ze dne 8. 9. 2021). Žalovaný se zavázal ke dni skončení nájmu předmětný byt vyklidit a předat ve stavu v jakém jej převzal. Pro případ, že by takto žalovaný neučil, bylo sjednáno, že potřebné opravy a běžnou údržbu zajistí správce bytového fondu na náklady nájemce (článek VI. bod 1., článek VII. bod 2., písm. m) smlouvy o nájmu bytu ze dne 13. 2. 2020). Žalovaný tuto svoji smluvní povinnost nesplnil (fotodokumentace). Žalobkyni vznikly náklady za provedené práce právnická osoba s. r. o. ve výši 8 201, 38 Kč spočívající ve vyklizení předmětného bytu, rozmontování nábytku, napytlování odpadu a jeho odvezení na skládku (faktura č. anonymizováno ze dne 29. 9. 2020). Žalobkyně tuto částku uhradila (bankovní výpis ze dne 30. 9. 2020) a následně ji přefakturovala žalovanému (faktura číslo ze dne 30. 9. 2020). Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku (předžalobní výzva ze dne 25. 1. 2021).

5. Dle § 2235 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.

6. Dle § 2292 odst. 1 občanského zákoníku nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

7. Dle § 2293 občanského zákoníku nájemce odevzdá byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel (odstavec 1); nájemce odstraní v bytě změny, které provedl se souhlasem pronajímatele, pokud si strany ujednaly, že při skončení nájmu nájemce uvede byt do původního stavu (odstavec 2); nájemce odstraní v bytě změny, které provedl bez souhlasu pronajímatele, ledaže pronajímatel nájemci sdělí, že odstranění změn nežádá; nájemce přesto nemůže žádat vyrovnání, i kdyby se změnami hodnota bytu zvýšila. Pronajímatel může žádat náhradu ve výši snížení hodnoty bytu, které bylo způsobeno změnami provedenými nájemcem bez souhlasu pronajímatele (odstavec 3).

8. Dle § 2894 odst. 1 občanského zákoníku povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

9. Dle § 2913 odst. 1 občanského zákoníku poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

10. Dle § 2951 odst. 1 občanského zákoníku škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

11. Dle § 2952 občanského zákoníku hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

12. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: V posuzované věci se jedná o spor z titulu náhrady škody za provedené práce pro žalobkyni z důvodu porušení povinnosti žalovaného předmětný byt řádně vyklidit. Žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o nájmu bytu (§ 2235 a násl. občanského zákoníku). Žalovaný se zavázal ke dni skončení nájmu předmětný byt vyklidit a předat ve stavu v jakém jej převzal. Pro případ, že by takto žalovaný neučil, bylo sjednáno, že potřebné opravy a běžnou údržbu zajistí správce bytového fondu na náklady nájemce. Žalovaný tuto svoji smluvní povinnost nesplnil, a proto je povinen žalobkyni nahradit náklady za provedené práce (§ 2913 občanského zákoníku). Žalobkyně vystavila za poskytnutou službu daňový doklad na částku 8 201 Kč se splatností dne 14. 10. 2020. Vzhledem k tomu, že žalovaný poplatek neuhradil, když netvrdil, tím méně prokázal opak, dostal se ode dne následujícího po splatnosti faktury (t.j. od 15. 10. 2020) do prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobkyni tedy vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky náleží rovněž úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném v době prodlení.

14. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.