7 C 115/2021

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Nikolou Reifovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 8 213 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 4 500 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od 14. 12. 2021 až do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně zaplacení částky 1 463 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9,75% ročně od 29. 4. 2019 do zaplacení, úroku z prodlení z částky 4 500 Kč ve výši 9,75% ročně od 29. 4. 2019 do 13. 12. 2021, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a ohledně zaplacení částky 2 250 Kč zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí 8 213 Kč s příslušenstvím a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky v částce 2 500 Kč. V odůvodnění uvedla, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 29. 3. 2019 smlouvu o zápůjčce za použití prostředků komunikace na dálku, a to konkrétně prostřednictvím internetových stránek [webová adresa] a SMS zpráv. Před samotným uzavřením smlouvy žalovaný vyplnil dle pokynů uvedených na internetovém portálu žádost o poskytnutí zápůjčky, kterou odeslal žalobkyni, kdy nutným předpokladem pro odeslání bylo seznámení se s obchodními podmínkami a obsahem návrhu smlouvy, kdy s nimi odesláním výslovně souhlasil. Na základě smlouvy o zápůjčce poskytla žalobkyně žalovanému dne 29. 3. 2019 zápůjčku ve výši 4 500 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku vrátit spolu s poplatkem za její poskytnutí ve výši 1 463 Kč, a to nejpozději do 28. 4. 2019. Žalovaný však žalobkyni neuhradil ničeho, na základě čehož vznikl žalobkyni rovněž nárok na zaplacení účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného, a to ve výši 2 500 Kč. Žalobkyně dále požaduje po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 250 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil ani přes zaslání předžalobní výzvy.

2. Žalobkyně se z jednání soudu nařízeného na den 7. 1. 2022 omluvila, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán, k jednání nedostavil, soud proto s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.

3. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 29. 3. 2019 vyplývá, že smlouva není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného. Z obsahu textu této listiny bylo soudem zjištěno, že žalobkyně a žalovaný měli uzavřít smlouvu, na jejímž základě se měla žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 4 500 Kč a žalovaný se měl zavázat vrátit poskytnuté peníze, včetně poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 463 Kč, nejpozději do 29. 3. 2019. Dále jsou ve smlouvě uvedeny identifikační údaje žalovaného, a to mimo jiné bankovní účet žalovaného číslo [bankovní účet].

4. Ze Všeobecných obchodních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně plyne úprava vztahů mezi věřitelem a klienty v souvislosti s uzavřením smlouvy. Tyto podmínky nejsou opatřeny vlastnoručním podpisem žalovaného.

5. Z listiny obsahující záznam o platbě převodem vyplývá, že dne 29. 3. 2019 byla žalobkyní poukázána pod variabilním symbolem [číslo] žalovanému částka 4 500 Kč.

6. Žalobkyně rovněž předložila předžalobní výzvu ze dne 14. 10. 2020, z níž je v kombinaci s rovněž doloženým podacím lístkem zřejmé, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby.

7. Z upomínek ze dne 5. 5. 2019, 12. 5. 2019, 19. 5. 2019, 28. 5. 2019 a 12. 6. 2019 vyplývá, že žalobkyně vyhotovila upomínky znějící na jméno žalovaného obsahující výzvy k úhradě pohledávky, jež byly adresovány na jméno žalovaného.

8. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne 26. 10. 2021 vyplývá, že majitelem účtu [anonymizováno] [bankovní účet] je žalovaný, přičemž dne 29. 3. 2019 byla připsána na shora uvedený účet částka 4 500 Kč poslaná z účtu žalobkyně.

9. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalobkyně zaslala dne 29. 3. 2019 na bankovní účet žalovaného částku 4 500 Kč.

10. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

11. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

12. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

14. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

16. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Pro smlouvu o zápůjčce není zákonem předepsaná zvláštní forma, může být uzavřena ústně, písemně nebo konkludentně. Smlouva o zápůjčce má při tom reálnou (nikoliv jen konkludentní) povahu. Vznik zápůjčky tedy předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu zápůjčky vydlužiteli. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 29. 3. 2019 uzavřena smlouva, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžité prostředky ve výši 4 500 Kč a žalovaný se měl zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit nejpozději do 28. 4. 2019. Žalobkyně k prokázání těchto svých tvrzení označila a předložila soudu písemnou smlouvu o zápůjčce ze dne 29. 3. 2019 a Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Žalobkyně však řádně těmito předloženými listinnými důkazy neprokázala, že by mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce prostřednictvím komunikace na dálku (§ 2390 a násl. obč. zák. a § 1824 a násl. obč. zák.), právě o takovém obsahu, který tvrdí v žalobě, když z žádného z nich neplyne vůle žalovaného smlouvu uzavřít. Předložené listiny, a to písemná smlouva ze dne 29. 3. 2019 a Všeobecné obchodní podmínky, nejsou opatřeny podpisem žalovaného. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzeného uzavření předmětné smlouvy o zápůjčce. Žalobkyně tvrdila, že žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 4 500 Kč. Ze shora uvedené listiny obsahující záznam o platbě převodem a ze sdělení [právnická osoba] je prokázáno, že účet, na který byly peníze poukázány, je účtem žalovaného, a že na tento účet žalobkyně zaslala částku ve výši 4 500 Kč. Proto soud uzavřel, že v daném případě bylo prokázáno, že žalobkyně peněžní prostředky ve výši 4 500 Kč vyplatila žalovanému, a žalovaný se tudíž na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, bylo mu tedy plněno bez právního důvodu a je povinen takové obohacení žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Jelikož tedy absentuje právní titul, nemohla být sjednána doba plnění a žalovaný byl povinen obohacení vydat bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Jelikož tak řádně a včas neučinil, je s úhradou v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobkyně má rovněž nárok na úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Kvalifikovanou výzvou k plnění je v projednávaném případě až žaloba, která se dostala do sféry dispozice žalovaného dne 10. 12. 2021, následující pracovní den, tj. 13. 12. 2021, tak byl žalovaný povinen bezdůvodné obohacení vydat, a jelikož tak neučinil, dostal se dne 14. 12. 2021 do prodlení (§ 1968 občanského zákoníku). Soud proto žalobě s ohledem na výše uvedené vyhověl, a to co do částky 4 500 Kč spolu s úroky z prodlení, jak jsou shora specifikovány a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.

17. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když měl žalovaný v řízení většinový úspěch, avšak žádné náklady řízení neuplatnil a žádné na jeho straně ani z proběhlého řízení nevyplývají.