7 C 129/2020

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl soudkyní JUDr Nikolou Reifovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem v obec, titul anonymizováno. jméno anonymizováno, zastoupené titul. jméno příjmení, advokátem, se sídlem v obec, ulice a číslo, proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného a žalované, o zaplacení 8 027 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 8 027 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 569 Kč od 1. 3. 2018 do 31. 8. 2019, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 225 Kč od 1. 9. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 894 Kč od 1. 3. 2018 do 30. 4. 2019, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 802 Kč od 1. 8. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 5 356 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne datum domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované 1) celé jméno žalované, narozené datum, a žalovanému 2) celé jméno žalovaného, narozenému datum, povinnost zaplatit mu částku uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí s tím, že žalovaní jakožto nájemci bytu číslo o velikosti 1+1 v anonymizováno podlaží domu adresa v ulici ulice v obec, na základě Smlouvy o nájmu bytu ze dne datum ve znění dodatků ze dne datum a ze dne datum, neplatili řádně a včas nájemné a služby a za měsíc leden 2018 dluží na nájemném celkem částku 1 225 Kč a na službách za leden – únor roku 2018 částku 6 802 Kč. Ač žalovaným nájemní poměr skončil dne datum, k tomuto datu byt nevyklidili a nepředali žalobci, pokračovali tak v užívání bytu bez právního důvodu až do konce února roku 2018. Celkový dluh žalovaných na nájenném a službách za rok 2018 představuje částku 8 027 Kč. Žalovaní byli o úhradu dluhu písemně upomenuti, avšak ničeho nezaplatili.

2. Usnesením Okresního soudu v Chomutově ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, bylo řízení ve vztahu k žalované 1) celé jméno žalované zastaveno, neboť shora jmenovaná ztratila způsobilost být účastníkem řízení tím, že dne datum zemřela, což představuje nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit. Totot usnesení nyblo prvání moci dne datum.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Žalobce se z jednání soudu nařízeného na den datum omluvil, žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil, soud proto s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. Soud provedl v řízení následující důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění:

5. Z Informací o pozemku ze dne 9. 4. 2020 soud zjistil, že žalobce je k tomuto datu evidován jako vlastník bytového domu adresa v obec, ulici ulice.

6. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne datum vyplývá, že žalobce přenechal žalovanému do užívání byt číslo v domě adresa v ul. ulice v obec, a to na dobu určitou od datum do datum. Účastníci si ve smlouvě sjednali, že nájemné a zálohy úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu se platí za stávající měsíc (článek 5 bod 3. smlouvy). Z dodatku číslo ze dne datum ke smlouvě o nájmu bytu uzavřené dne datum vyplývá, že žalobce obnovil nájemní smlouvu na shora uvedený byt na dobu určitou od datum do datum. Z dodatku číslo ze dne datum ke smlouvě o nájmu bytu uzavřené dne datum vyplývá, že žalobce obnovil nájemní smlouvu na shora uvedený byt na dobu určitou od datum do datum.

7. Ze zápisu o předání bytu novému uživateli ze dne 23. 5. 2016 soud zjistil, že celé jméno žalovaného celé jméno žalované přejali od žalobce předmětný byt.

8. Z evidenčního listu nájemníka plyne, že pro období od června 2016 činil předpis nájemného a záloh na úhradu za služby spojené s užíváním předmětného bytu částku 3 463 Kč měsíčně, z čehož nájemné činilo 1 569 Kč a zálohy na služby 1 894 Kč. Převzetí evidenčního listu celé jméno žalované stvrdila svým podpisem.

9. Z přehledu předpisů a plateb ze dne 15. 1. 2020 plyne, že celkový dluh žalovaného za období únor roku 2018 činil částku 1 225 Kč.

10. Z vyúčtování služeb ze dne 30. 4. 2019 soud zjistil, že žalovanému vznikl za období roku 2018 nedoplatek ve výši 6 802 Kč splatný 31. 7. 2019. Toto vyúčtování bylo žalovanému doručováno dne 23. 4. 2019 na adresu trvalého pobytu shora, a to dle přiložené dodejky.

11. Z upomínky ze dne 30. 10. 2019 plyne, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu na nájemném a službách. Tato upomínka byla žalovanému shora uvedeného data doručována, jak plyne z doručenky. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti:

12. Žalovanému a manželce celé jméno žalované byl žalobcem na základě nájemní smlouvy ze dne datum pronajat předmětný byt, a to od datum do datum. Následně byl nájemní poměr obnoven na dobu od datum do datum. Byt je ve vlastnictví žalobce. Předpis nájemného a služeb činil celkem částku 3 463 Kč měsíčně, z čehož nájemné činilo 1 569 Kč a zálohy na služby 1 894 Kč. Žalovaný neplatil nájemné a zálohy na služby a za období roku 2018 mu na nájemném vznikl dluh ve výši 1 225 Kč. Vyúčtováním služeb za rok 2018 byl vykázán nedoplatek ve výši 6 802 Kč, splatný dne 31. 7. 2019. I přes upomínku žalovaný ničeho neuhradil.

13. Dle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

14. Dle § 2251 odst. 1 občanského zákoníku, nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel, o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně.

15. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

16. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.

17. Soud dospěl po právním posouzení zjištěného skutkového stavu k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobcem a žalovaným byla platně uzavřena nájemní smlouva ve smyslu ustanovení § 2201 občanského zákoníku ke shora specifikovanému bytu. Žalovaný řádně neuhradil nedoplatek na nájemném a službách spojených s užíváním bytu a vznikl mu tak za rok 2018 dluh na nájemném a službách ve výši 8 027 Kč. Vyúčtováním služeb za rok 2018 byl vykázán nedoplatek ve výši 6 802 Kč, splatný 31. 7. 2019. Žalovaný nezaplatil předepsané nájemné za měsíc únor 2018, čímž mu vůči žalobci vznikl dluh v celkové 1 225 Kč. Neplacením nájemného a služeb žalovaný porušil svou povinnost nájemce, proto soud uložil žalovanému povinnost vzniklý dluh ve výši 8 027 Kč žalobci uhradit (tj. 1 225 Kč dlužné nájemné + 6 802 Kč dlužné vyúčtování služeb za rok 2018).

18. Soud má rovněž za prokázané, že žalovaný byl se splněním svého závazku (placení nájemného a služeb) v prodlení. Tím vzniklo žalobci právo požadovat vůči žalovanému úrok z prodlení (§ 517 obč. zák.). První den prodlení žalovaného s úhradou jednotlivých měsíčních plateb nájemného a záloh za služby připadl vždy na 1. den měsíce následujícího po měsíci, za který se nájemné platí. Žalobce požaduje úrok z prodlení od prvního dne prodlení s úhradou jednotlivých částek. Nedoplatek vyúčtování služeb za rok 2018 byl splatný k 31. 7. 2019, první den prodlení žalovaného tak připadl na den následující, tj. na 1. 8. 2019. Požadovaná výše úroku z prodlení je v souladu s nař. vl. č. 351/2013 Sb. Žalobce se tak domáhá žalované pohledávky i jejího příslušenství po právu, soud proto žalobě vyhověl.

19. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobce byl v řízení zcela úspěšný a proto mu soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal plnou náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení, v daném případě nákladů za uhrazený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a nákladů na právní zastoupení. Dle § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „tarif“) činí v daném řízení odměna advokáta za jeden úkon právní služby 1 500 Kč. Právní zástupce žalobce v daném řízení účelně vykonal dva úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, písemné podání ve věci samé – žaloba). Dle § 13 odst. 3 tarifu pak advokátu náleží paušální náhrada nákladů ve výši 300 Kč za každý úkon právní služby. Náklady řízení na straně žalobce dále tvoří DPH, jehož je advokát zastupující v této věci dle ověření soudem plátcem, v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 756 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobce při součtu výše uvedených částek činí 5 356 Kč (1 000 + 2 x 1 500+ 2 x 300 + 756). Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce vyplývá z § 149 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně uloženou povinnost, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozsudku.