7 C 146/2025

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Nikolou Reifovou ve věci manželky: Jméno manželky, narozená dne Datum narození manželky, trvale bytem Adresa manželky, zastoupené Jméno Zástupce, advokátkou se sídlem adresa a manžela: Jméno manžela, narozený dne Datum narození manžela, trvale bytem Adresa manžela, o rozvod manželství,

I. Manželství Jméno manželky, rozené jméno FO, a Jméno manžela uzavřené dne datum v Anonymizováno, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Manželka se svým návrhem domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud rozvedl manželství účastníků. U obou manželů se jedná o manželství první. Manžel se při jednání soudu k tomuto návrhu připojil. Soud zjistil skutkový stav takto: Manželství bylo uzavřeno, jak je ve výroku I. shora uvedeno, účastníci řízení spolu nežijí jako manželé zhruba čtyři roky. Ke dni vyhlášení tohoto rozsudku byly z manželství dvě děti, a to nezletilá dcera jméno FO, narozená datum a nezletilá dcera jméno FO, narozená datum. Práva a povinnosti související s jejich výchovou a výživou byly upraveny rozsudkem Anonymizováno ze dne datum, č.j. spisová značka, který nabyl právní moci dne datum. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Soud dospěl k závěru, že zákonné podmínky rozvodu manželství stanovené v § 755 odst. 1 občanského zákoníku jsou v daném případě splněny, návrhu tedy vyhověl a manželství účastníků rozvedl, když zároveň shledal, že zde není žádná překážka rozvodu manželství, jíž předpokládá ust. § 755 odst. 2 občanského zákoníku. Z tvrzení manželů při ústním jednání soudu dne 26. 11. 2025 zcela jednoznačně vyplynulo, že manželství je hluboce a trvale rozvráceno, a že není předpoklad obnovení soužití. Jako hlavní příčina rozvratu manželství vyplynula skutečnost, že mezi manžely došlo postupem času k nesouladu v podstatných otázkách partnerského soužití, kdy se neshodli v názorech na život i na společné hospodaření, což následně vedlo k vzájemnému citovému ochlazení. Účastníci řízení spolu nežijí jako manželé zhruba čtyři roky a oba při jednání soudu jednoznačně vyloučili obnovení soužití. Za tohoto stavu je manželství pouze formálním svazkem a neplní svůj společenský účel. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 23 z.ř.s. tak, jak je uvedeno shora, když se oba účastníci výslovně vzdali práva náhrady nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť soud rozhodl na základě společného návrhu manželů (§ 395 z.ř.s.). Účastníci jsou povinni nechat si vyznačit změnu osobního stavu ve svých občanských průkazech ve lhůtě dle příslušných právních předpisů. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku oznámit matričnímu úřadu v místě svého trvalého pobytu, že přijímá zpět své dřívější příjmení.