7 C 147/2024

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Nikolou Reifovou ve věci manželky: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0, Adresa zainteresované osoby 0/0, a manžela: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0, Adresa zainteresované osoby 1/0, o rozvod manželství,

I. Manželství Jméno zainteresované osoby 0/0, rozené Anonymizováno, a Jméno zainteresované osoby 1/0 uzavřené dne datum v Kadani, v kostele Povýšení Sv. Kříže, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Manželka se svým návrhem domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud rozvedl manželství účastníků. U manželky se jedná o manželství druhé, u manžela o manželství třetí. Manžel se při jednání soudu k tomuto návrhu připojil. Soud zjistil skutkový stav takto: Manželství bylo uzavřeno, jak je ve výroku I. shora uvedeno, účastníci řízení spolu nežijí jako manželé více než půl roku. Ke dni vyhlášení tohoto rozsudku se z manželství nenarodilo žádné dítě. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Soud dospěl k závěru, že zákonné podmínky rozvodu manželství stanovené v § 755 odst. 1 občanského zákoníku jsou v daném případě splněny, návrhu tedy vyhověl a manželství účastníků rozvedl, když zároveň shledal, že zde není žádná překážka rozvodu manželství, jíž předpokládá ust. § 755 odst. 2 občanského zákoníku. Z tvrzení manželů při ústním jednání soudu dne 16. 10. 2024 zcela jednoznačně vyplynulo, že manželství je hluboce a trvale rozvráceno, a že není předpoklad obnovení soužití. Jako hlavní příčina rozvratu manželství vyplynula skutečnost, že mezi manžely došlo postupem času k nesouladu v podstatných otázkách partnerského soužití, kdy se neshodli v názorech na život i na společné hospodaření, což následně vedlo k vzájemnému citovému ochlazení. Účastníci řízení spolu nežijí jako manželé více než půl roku a oba při jednání soudu jednoznačně vyloučili obnovení soužití. Za tohoto stavu je manželství pouze formálním svazkem a neplní svůj společenský účel. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 23 z.ř.s. tak, jak je uvedeno shora, když se oba účastníci výslovně vzdali práva náhrady nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť soud rozhodl na základě společného návrhu manželů (§ 395 z.ř.s.). Účastníci jsou povinni nechat si vyznačit změnu osobního stavu ve svých občanských průkazech ve lhůtě dle příslušných právních předpisů. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku oznámit matričnímu úřadu v místě svého trvalého pobytu, že přijímá zpět své dřívější příjmení.