7 C 147/2025

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Nikolou Reifovou v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně, se sídlem Adresa žalobkyně, právně zastoupené Jméno Zástupce, advokátkou se sídlem adresa, proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného, trvale bytem Adresa žalovaného, o zaplacení 13 771 Kč s příslušenstvím, Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 500 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,50 % ročně od 8. 11. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žaloba, již se žalobkyně domáhala zaplacení částky 4 271 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 771 Kč od 3. 5. 2024 do 7. 11. 2025, a dále zákonného úroku z prodlení z částky 4 271 Kč za dobu od 8. 11. 2025 do zaplacení zamítá. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 337,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 13 771 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost právnická osoba. (IČO IČO), s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 9 500 Kč, peněžitá částka byla žalovanému poskytnuta bankovním převodem na účet žalovaného č. č. účtu, a to po ověření správnosti kontaktu údajů uvedených žalovaným. Původní věřitel (společnost právnická osoba.) identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu var. symbol. Žalovaný však poskytnuté peněžní prostředky do uvedeného data splatnosti (datum) nevrátil. Žalobkyně po žalovaném požaduje nesplacenou jistinu úvěru v částce 9 500 Kč, dále poplatky za poskytnutí úvěru ve výši 3 989,90 Kč a úrok stanovený dle čl. II.2.b smlouvy ve výši 281,10 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5. 6. 2025 postoupena na společnost právnická osoba. (IČO IČO) následně byla pohledávka postoupena žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5. 6. 2025. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 25. 6. 2025. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (doručení do datové schránky prostřednictvím veřejné datové sítě) bez omluvy nedostavil, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5. 6. 2025 vyplývá, že mezi žalobkyní jako postupníkem a společností Emmas credit a.s. jako postupitelem byla postoupena pohledávka za žalovaným. Z podacího lístku ze dne 25. 6. 2025 vyplývá, že žalovanému byla ze strany právního zástupce žalobkyně zasílána písemnost. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2025 vyplývá, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni. Dále z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 25. 6. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Žalobkyně dále předložila smlouvu o spotřebitelském úvěru, v níž jsou jakožto účastníci smlouvy uvedeni společnost právnická osoba (IČO IČO) jakožto věřitel a žalovaný jakožto úvěrovaný (klient), kdy tato smlouva není podepsána žalovaným. Ze sdělení právnická osoba. ze dne 3. 11. 2025 vyplývá, že bankovní účet č. č. účtu je veden na jméno žalovaného. Dne 2. 4. 2024 byla na shora uvedený účet připsána částka 9 500 Kč. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Právní předchůdce žalobkyně (společnost právnická osoba.) převedl dne datum na účet vedeném na jméno žalovaného částku 9 500 Kč. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Soud vzal za prokázané, že předchůdce žalobkyně zaslal žalovanému na jeho bankovní účet dne datum částku 9 500 Kč. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi právním předchůdcem žalobkyně (společností právnická osoba) a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se společnost zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit do 2. 5. 2024. Žalobkyně k prokázání těchto svých tvrzení označila a předložila soudu smlouvu o úvěru číslo číslo ze dne datum. Žalobkyně však řádně těmito předloženými listinnými důkazy neprokázala, že by mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím komunikace na dálku (§ 2395 a násl. občanského zákoníku a § 1824 a násl. občanského zákoníku), právě o takovém obsahu, který tvrdí v žalobě, když z nich neplyne vůle žalovaného smlouvu uzavřít. Předložená smlouva o úvěru není opatřena podpisem žalovaného. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzeného uzavření předmětné smlouvy, když se svou neúčastí při jednání soudu vzdala možnosti být vyzvána k doplnění důkazů (§ 118a odst. 3 o.s.ř.). Soud shledal plnění právního předchůdce žalobkyně na účet žalovaného plněním bez právního důvodu, kterým se žalovaný bezdůvodně obohatil a je povinen obohacení vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Ze strany žalovaného nebylo nijak tvrzeno a tím méně prokázáno, že by provedl jakoukoli úhradu žalobkyni či jejímu právnímu předchůdci. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Žalobkyně neprokázala, kdy vyzvala žalovaného k plnění, neboť z podacího lístku nelze dovodit, že by se výzva k plnění dostala do sféry dispozice žalovaného. Kvalifikovanou výzvou k plnění je tak v projednávaném případě až žaloba, která se dostala do sféry dispozice žalovaného dne 6. 11. 2025, následující den, tj. 7. 11. 2025, tak byl žalovaný povinen bezdůvodné obohacení vydat a jelikož tak neučinil, dostal se dne 8. 11. 2025 do prodlení (§ 1968 občanského zákoníku). Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek (§ 1879 občanského zákoníku). Vzhledem k výše uvedenému shledal soud žalobu důvodnou co do zaplacení 9 500 Kč a úroků z prodlení z této částky jdoucích od 8. 11. 2025 do zaplacení a žalobě v této části výrokem I. rozsudku vyhověl. Povinnost k zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 1970 občanského zákoníku a jejich výše pak z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co do poplatku za poskytnutí úvěru a úroku ve výši 4 271 Kč včetně úroku z prodlení a dále zbytku žalobou uplatněného úroku z prodlení nezbylo soudu než žalobu ve výroku II. tohoto rozsudku zamítnout. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. dle většinového úspěchu žalobkyně, jež zároveň doložila, že splnila podmínky stanovené § 142a o.s.ř., v daném případě nákladů za uhrazený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a nákladů na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení. Pro úplnost soud ohledně této kvalifikace uvádí, že žalobkyně podala u zdejšího soudu žaloby prakticky totožného znění pod sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka či spisová značka. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhl č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „tarif“) náleží odměna ve výši 400 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 1 500 Kč (3 x 400 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobkyně dále tvoří DPH, jehož je advokát zastupující v této věci dle ověření soudem plátcem, v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 315 Kč. Celkem tedy náklady řízení na straně žalobkyně při součtu výše uvedených částek činí 2 815 Kč (1 000 + 1 500 + 315). Žalobkyně byla úspěšná ohledně zaplacení 9 500 Kč s úroky z prodlení, jak jsou výše specifikovány, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím celkem 9 598,77 Kč, žalovaný byl úspěšný ohledně zaplacení 4 271 Kč včetně příslušenství, tj. celkem 7 438,88 Kč. Z celkového předmětu řízení ve výši 17 037,65 Kč tak představuje úspěch žalobkyně 56 %, úspěch žalovaného 44 %. Při odečtení úspěchu od neúspěchu vychází, že žalobkyně má právo na úhradu 12 % svých nákladů, z částky 2 815 Kč tedy ve výši 337,80 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.