7 C 156/2025

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Nikolou Reifovou v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně , se sídlem Adresa žalobkyně , zastoupená advokátem Jméno advokáta , se sídlem Adresa advokáta , proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované , trvale bytem Adresa žalované , o zaplacení 10 251,37 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni 8 143,87 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 4 041,46 Kč od 3. 12. 2024 do zaplacení, dále s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 1 793,78 Kč od 28. 2. 2024 do zaplacení, a dále s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 308,63 Kč od 23. 10. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně zaplacení částky 2 107,50 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 907,50 Kč od 3. 12. 2024 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 569 Kč, a to dotří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované, povinnost zaplatit jí 10 251,37 Kč s příslušenstvím představující neuhrazené dodávky elektřiny a plynu. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne , datum, Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny a dne , datum, Smlouvu o sdružených službách dodávky plynu. Na základě shora uvedených smluv dodávala žalobkyně žalované energie a související služby na odběrném místě , adresa, . Následně došlo k vyúčtování dodaných služeb spočívající v dodání energií dle smluv za fakturační období od 2. 3. 2024 do 14. 11. 2024 ve výši 4 041,46 Kč (faktura , číslo, – vyúčtování za sdružené dodávky elektřiny, se splatností ke dni 2. 12. 2024). Dále pak žalobkyně žalované podle ceníku a všeobecných obchodních podmínek vyúčtovala částku za odpojení odběrného místa, a to ve výši 907,50 Kč. Žalobkyně odeslala žalované dvě upomínky k uhrazení dlužných částek za sdružené služby dodávky elektřiny. Za poplatky za upomínky žalobkyně žalované vyúčtovala celkem 480 Kč. Za dodávku plynu v období od 10. 2. 2023 do 8. 2. 2024 měla žalovaná zaplatit žalobkyni 1 793,78 Kč (na základě faktury , číslo, se splatností ke dni 27. 2. 2024). Dále za dodávku plynu v období od 9. 2. 2024 do 13. 9. 2024 měla žalovaná zaplatit žalobkyni 2 887,07 Kč (na základě faktury , číslo, se splatností ke dni 22. 10. 2024). Žalobkyně odeslala žalované tři upomínky k uhrazení dlužných částek za sdružené služby dodávky plynu. Za poplatky za upomínky žalobkyně žalované vyúčtovala celkem 720 Kč. Žalovaná ničeho na předmětný dluh neuhradila i přes zaslání předžalobní výzvy žalobkyní.

2. Žalovaná se k jednání soudu nedostavila. Dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalované byla žaloba a předvolání k jednání doručeno dne 13. 10. 2025 (fikcí na adresu trvalého pobytu shora). K jednání soudu se nedostavila a ani svou nepřítomnost neomluvila. Soud proto jednal v souladu s výše uvedeným § v její nepřítomnosti.

3. Soud provedl důkaz Smlouvou o sdružených službách dodávky plynu ze dne , datum, uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou. Předmětem smlouvy byl závazek žalobkyně dodávat žalované energie a související služby na odběrném místě na adrese , Adresa žalované, , a žalovaná se zavázala platit žalobkyni cenu za dodávky plynu.

4. Soud provedl důkaz Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne , datum, uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou. Předmětem smlouvy byl závazek žalobkyně dodávat žalované energie a související služby na odběrném místě na adrese , Adresa žalované, , a žalovaná se zavázala platit žalobkyni cenu za dodávky elektřiny.

5. Z faktury č. , hodnota, splatné dne 2. 12. 2024 vyplynulo, že předmětnou fakturu vystavila žalobkyně žalované za odběr elektřiny (konečné) za fakturační období od 2. 3. 2024 do 14. 11. 2024 při spotřebě celkem , hodnota, MWh, a to v částce 4 041,46 Kč. Dále z faktury č. , hodnota, splatné dne 27. 2. 2024 bylo soudem zjištěno, že předmětnou fakturu vystavila žalobkyně žalované za odběr plynu (řádné) za fakturační období od 10. 2. 2023 do 8. 2. 2024 při spotřebě 0,094 MWh ve výši 1 793,78 Kč. Z faktury č. , hodnota, splatné dne 22. 10. 2024 vyplývá, že fakturu vystavila žalobkyně žalované za odběr plynu (konečné) za fakturační období od 9. 2. 2024 do 13. 9. 2024 při spotřebě 0,44984 MWh v částce 2 887,07 Kč. Z vyúčtování č. , hodnota, splatného dne 2. 12. 2024 vyplývá, že žalované byl vyúčtován poplatek za samostatné odpojení elektřiny v odběrném místě ve výši 907,50 Kč.

6. Z výzvy k plnění ze dne 2. 7. 2025 (odeslané dle podacího archu téhož dne) bylo soudem zjištěno, že právní zástupce žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení dlužných částek s tím, že se jinak obrátí na soud.

7. Z upomínky ze dne 4. 4. 2024 vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 2 543,78 Kč (platba za plyn). Z upomínky – odstoupení od smlouvy ze dne 23. 8. 2024 vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky 5 573,78 Kč (platba za plyn). Dále z upomínky ze dne 28. 5. 2024 vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky 3 803,78 Kč (platba za plyn). Z upomínky ze dne 30. 7. 2024 vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky 4 972,43 Kč (platba za elektřinu). Z upomínky – odstoupení od smlouvy ze dne 22. 10. 2024 vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky 14 137,43 Kč (platba za elektřinu).

8. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalobkyně dodávala žalované elektřinu a plyn do shora uvedeného odběrného místa, a to na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a Smlouvy o sdružených službách dodávky plynu, žalovaná však za dodanou energii neuhradila kupní cenu ve výši odpovídající předmětným fakturám. Žalovaná byla zároveň písemně vyzvána k úhradě dluhu, na výzvy žalobkyně však nereagovala.

9. Podle § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.

10. Podle § 72 odst. 2 věty prvé energetického zákona, smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Zahájením dodávky plynu podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo na obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávky plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem.

11. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je z části důvodná. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny a smlouva o sdružených službách dodávky plynu do odběrného místa na adrese (§ 50 a § 72 energetického zákona). Žalovaná se ve věci nevyjádřila, nezpochybnila pravost ani správnost listin předložených žalobkyní a sama žádná tvrzení ani žádné důkazy nepředložila. Soud tedy má za prokázané, že žalovaná za odběr plynu nezaplatila za období od 10. 2. 2023 do 8. 2. 2024 částku ve výši 1 793,78 Kč a za období od 9. 2. 2024 do 13. 9. 2024 částku 2 887,07 Kč, a dále žalovaná za odběr elektřiny nezaplatila za období od 2. 3. 2024 do 14. 11. 2024 částku ve výši 4 041,46 Kč. Ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur (t.j. od 28. 2. 2024, 23. 10. 2024, a 3. 12. 2024) se žalovaná dostala do prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobkyni tedy vzhledem k prodlení žalované s úhradou pojistného náleží rovněž úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném v době prodlení. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

13. Soud však neshledal žalobu důvodnou v části požadující zaplacení poplatků za odeslání upomínek v celkové výši 1 200 Kč (5 x 240 Kč) a dále poplatku za odpojení ve výši 907,50 Kč. Obecně platí, že si smluvní strany mohou dohodnout obsah práv a povinností, kterými se budou navzájem řídit. Sjednaná práva a povinnosti jsou obvykle obsažena přímo ve smlouvě, nicméně tím není vyloučena aplikace všeobecných či jiných obchodních podmínek, na něž smlouva může odkazovat. Uplatnění obchodních podmínek však není neomezené a právní úprava stanovuje základní limity. Mezi účastníky byla uzavřena spotřebitelská smlouva, pro kterou platí, že nesmí, a to pod hrozbou absolutní neplatnosti, obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Podle ustanovení § 1813 občanského zákoníku se má za to, že jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem nepřiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. Dle § 6 odst. 1 občanského zákoníku, je každý povinen jednat v právním styku poctivě. V praxi se zásada poctivosti projevuje mj. tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Např. smluvní ujednání musejí mít dostatečnou velikost písma, nesmějí být ve výrazně menší velikosti než okolní text, nesmějí být umístěna v oddílech, které vzbuzují dojem nepodstatného charakteru. Zásada poctivosti dopadá i na aplikaci všeobecných obchodních podmínek. I ve spotřebitelských smlouvách je možno všeobecné obchodní podmínky uplatnit, avšak taková aplikace má nejen uvedená formální omezení, nýbrž i omezení obsahová. Obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají sloužit hlavně k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmí sloužit k tomu, aby do nich v nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě dodavatel skryl ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě, a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu nebo jiné obdobně znevýhodňující ustanovení zásadně nemůže být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis), (srov. nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. 3512/11). S ohledem na výše uvedené tedy soud žalobu co do částky 1 200 Kč zamítl (výrok II. rozsudku), neboť dospěl k závěru, že uvedením ustanovení o smluvní pokutě za odeslání upomínek ve výši 1 200 Kč celkem a za odpojení ve výši 907,50 Kč ve všeobecných obchodních podmínkách žalobkyně porušila zásadu rovnosti a poctivosti v oblasti spotřebitelských smluv a ujednání o smluvních pokutách jsou tedy pro rozpor s dobrými mravy neplatná (§ 547 a § 580 občanského zákoníku).

14. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. dle většinového úspěchu žalobkyně, jež zároveň doložila, že splnila podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobkyně pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhl č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „tarif“) náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 1 500 Kč (3 x 400 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobkyně dále tvoří DPH, jehož je advokát zastupující v této věci dle ověření soudem plátcem, v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 315 Kč. Celkem tedy náklady řízení na straně žalobkyně při součtu výše uvedených částek činí 2 615 Kč (800 + 1 500 + 315). Žalobkyně byla úspěšná ohledně zaplacení 8 143,87 Kč s úroky z prodlení, jak jsou výše specifikovány, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na její straně celkem 9 441,60 Kč, žalovaná byla úspěšná ohledně zaplacení 2 221,93 Kč (2 107,50 Kč včetně příslušenství). Z celkového předmětu řízení ve výši 11 663,53 Kč tak představuje úspěch žalobkyně 80 %, úspěch žalované 20 %. Při odečtení úspěchu od neúspěchu vychází, že žalobkyně má právo na úhradu 60 % svých nákladů, z částky 2 615 Kč tedy ve výši 1 569 Kč.