7 C 174/2022

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Nikolou Reifovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně se sídlem adresa , číslo anonymizováno , země , právně zastoupeného advokátkou anonymizováno jméno příjmení anonymizováno , se sídlem adresa , proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného , o zaplacení 3 000 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 3 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky za dobu od 24. 8. 2016 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí 3 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 24. 8. 2016 do zaplacení. V odůvodnění uvedla, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], se sídlem: [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země], jako věřitelem dne 24. 4. 2016 smlouvu o zápůjčce. Na základě smlouvy byla právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta žalovanému finanční částka ve výši žalované jistiny, kterou se zavázal uhradit spolu s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky do 23. 8. 2016. Žalovaný zápůjčku ke shora uvedenému dni ani částečně nesplatil. Ke dni podání žaloby zbývá uhradit zapůjčenou jistinu ve zmíněné výši, poplatek za poskytnutí zápůjčky žalobkyně nepožaduje. Pohledávka z předmětné smlouvy byla výše uvedenou společností postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno, byl rovněž před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání, avšak marně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adresu trvalého pobytu shora) bez omluvy nedostavil, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení.

4. Z výpisu z běžného účtu [právnická osoba] ze dne 25. 4. 2016 bylo zjištěno, že dne 25. 4. 2016 byla na účet č. [bankovní účet], na jméno [jméno] [celé jméno žalovaného], [variabilní symbol], převedena částka ve výši 3 000 Kč. Z výpisu z běžného účtu [právnická osoba] ze dne 6. 6. 2016 bylo zjištěno, že dne 6. 6. 2016 byla na účet č. [bankovní účet], na jméno [jméno] [celé jméno žalovaného], [variabilní symbol], převedena částka ve výši 762 Kč. Z výpisu z běžného účtu [právnická osoba] ze dne 29. 6. 2016 bylo zjištěno, že dne 29. 6. 2016 byla na účet č. [bankovní účet], na jméno [jméno] [celé jméno žalovaného], [variabilní symbol], převedena částka ve výši 688,49 Kč. Dále žalobkyně předložila [příjmení] [příjmení] - Standardní podmínky úvěrové smlouvy uzavřené prostřednictvím internetu pro klienty v České republice s absentujícím podpisem žalovaného, Standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru rovněž s absentujícím podpisem žalovaného. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a shora uvedenou společností má soud za prokázané, že došlo k postoupení pohledávky za žalovaným žalobkyni. Žalobkyně rovněž doložila dvě listiny adresované žalovanému, a sice předžalobní upomínku ze dne 5. 6. 2020 a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 9. 2018. Dle přiložených poštovních podacích archů byly žalovanému odeslány.

5. Dle § 2390 obč. zák. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

6. Podle § 2392 odst. 1 obč. zák. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

7. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 obč. zák., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

9. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

11. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 24. 4. 2016 uzavřena smlouva, na jejímž základě žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžité prostředky ve výši 3 000 Kč a žalovaný se měl zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni nejpozději do 23. 8. 2016. Žalobkyně k prokázání těchto svých tvrzení označila a předložila soudu výpisy z účtů ze dne 25. 4. 2016, 6. 6. 2016 a 29. 6. 2016 znějící na jméno majitele účtu - [jméno] [celé jméno žalovaného] a dále Standardní podmínky úvěrové smlouvy uzavřené prostřednictvím internetu pro klienty v České republice a Standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru, obě listiny nepodepsané žalovaným. Žalobkyně však řádně těmito předloženými listinnými důkazy neprokázala, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce prostřednictvím komunikace na dálku (§ 2390 a násl. obč. zák. a § 1824 a násl. obč. zák.), právě o takovém obsahu, který tvrdí v žalobě, když z žádného z nich neplyne, že by právní předchůdkyně uzavřela smlouvu se žalovaným. Proto soud uzavřel, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní ohledně tvrzeného uzavření předmětné smlouvy o zápůjčce.

12. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila listinu – výpisy z běžného účtu, v nichž je vyznačena bankovní transakce ve výši 3 000 Kč ze dne 25. 4. 2016, která měla být provedena na účet č. [bankovní účet], dále transakce ze dne 6. 6. 2016 ve výši 762 Kč, která měla být provedena na účet č. [bankovní účet] a jako poslední transakce ze dne 29. 6. 2016 v částce 688,49 Kč, která měla být provedena na účet č. [bankovní účet]. U shora uvedeného čísla účtu je však jako identifikátor uvedeno jméno [jméno] [celé jméno žalovaného]. Ke ztotožnění žalovaného a čísla účtu, na který měly být peníze poukázány, tak žalobkyně neoznačila a nepředložila žádný relevantní důkaz. Proto soud uzavřel, že v daném případě nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč vyplatila žalovanému, a tudíž se žalovaný na úkor žalobkyně nemohl bezdůvodně obohatit. Pro úplnost soud dodává, že žalobkyně svou nepřítomností u soudního jednání dne 12. 8. 2022 nevyužila svého procesní práva, jež jí skýtá § 118a odst. 3 o.s.ř., tj. nevyužila svého práva být soudem vyzvána k označení ještě jiných důkazů na podporu svých tvrzení ohledně existence smlouvy o zápůjčce a poskytnutí peněžních prostředků žalovanému (srov. s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.4.2008 sp. zn. 28Cdo 1537/2008). Proto nezbylo než konstatovat, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní.

13. S ohledem na vše výše uvedené soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu, jak co do jistiny ve výši 3 000 Kč včetně úroků z prodlení z částky 3 000 Kč za dobu od 24. 8. 2016 do zaplacení, zamítl (výrok I. rozsudku).

14. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě by ve věci úspěšnému žalovanému podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náležela plná náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že z obsahu spisu neplyne, že by žalovanému vznikly jakékoliv náklady řízení, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II. rozsudku).