7 C 178/2021

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Nikolou Reifovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , zastoupené advokátem titul . jméno příjmení , sídlem adresa , proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného , o zaplacení 1 309 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od 27. 6. 2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně zaplacení 309 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05% ročně od [datum] do zaplacení a dále ohledně úroku z prodlení z částky 1 000 Kč ve výši 8,05% ročně od 22. 11. 2013 do 26. 6. 2017 zamítá.

III. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 387,14 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 1 309 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost [právnická osoba] (dříve credit [právnická osoba]) se žalovaným uzavřela smlouvu o půjčce, a to dne 22. 10. 2013. Na základě smlouvy byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši 1 000 Kč se splatností do [datum]. Žalovaný o půjčku zažádal prostřednictvím internetových stránek [webová adresa]), peněžitá částka byla žalovanému poskytnuta bankovním převodem na účet žalovaného č. [bankovní účet], a to po prověření platební schopnosti žalovaného. Původní věřitel (společnost [právnická osoba]) identifikoval platbu půjčky uvedením variabilního symbolu, který byl určen jako rodné číslo žalovaného. Žalovaný však poskytnuté peněžní prostředky do uvedeného data splatnosti nevrátil. Součástí žalované částky je poplatek za poskytnutí půjčky ve výši 309 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní ze dne [datum] postoupena na žalobkyni. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 21. 6. 2017.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalovaný byl usnesením ze dne 3. 6. 2021, č. j. 7 C 178/2021-11, vyzván, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy písemně vyjádřil k připojené žalobě a aby ve vyjádření uvedl, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, případně v jakém rozsahu, dále aby vylíčil rozhodné skutečnosti ve věci a aby označil důkazy k prokázání tvrzených skutečností. Dále byl žalovaný usnesením vyzván, aby se ve stejné lhůtě vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl zároveň upozorněn, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Stejná výzva byla zaslána také žalobkyni. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil ani k žalobě, ani k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a soud tak jeho souhlas předpokládal. Žalobkyně se také nevyjádřila a soud tak její souhlas rovněž předpokládal.

4. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní, postupoval soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a věc rozhodl bez nařízení jednání.

5. Z výpisu z účtu za měsíc říjen 2013 vyplynulo, že žalovanému byla dle 22. 10. 2013 zaslána na bankovní účet č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo] částka 1 000 Kč. Žalobkyně rovněž předložila smlouvu o půjčce č. [anonymizováno] bez datace, přičemž tato smlouva není žalovaným podepsána. Dále žalobkyně předložila Všeobecné obchodní podmínky pro smlouvy o zápůjčce uzavřené se zapůjčitelem [právnická osoba], s.r.o. rovněž s absentujícím podpisem žalovaného. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že dne [datum] byla mezi žalobkyní jako postupníkem a společností [právnická osoba] jako postupitelem postoupena pohledávka za žalovaným žalobkyni. Žalobkyně dále předložila předžalobní výzvu ze dne 21. 6. 2017, z níž je zřejmé, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby a téhož dne jí oznámila postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Dále byl ze strany žalobkyně předložen podací lístek, z něhož je patrno, že dne 21. 6. 2017 byla žalovanému zaslána písemnost.

6. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Právní předchůdce žalobkyně (společnost [právnická osoba]) převedl dne 22. 10. 2013 na účet žalovaného částku 1 000 Kč. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni.

7. Dle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle § 658 odst. 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

8. Dle § 517 odst. 1 věta první občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dle odst. 2 téhož ustanovení, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

9. Dle § 451 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Dle odst. 2 téhož ustanovení, je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

10. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dlužník (dále jen „nový občanský zákoník“), který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Soud vzal za prokázané, že předchůdce žalobkyně zaslal žalovanému na jeho bankovní účet dne 22. 10. 2013 částku 1 000 Kč. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi právním předchůdcem žalobkyně (společností [právnická osoba]) a žalovaným byla dne 22. 10. 2013 uzavřena smlouva o půjčce, na jejímž základě se společnost zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit do 21. 11. 2013. Žalobkyně k prokázání těchto svých tvrzení označila a předložila soudu smlouvu o půjčce bez datace. Žalobkyně však předloženými listinnými důkazy neprokázala, že by mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o půjčce prostřednictvím komunikace na dálku (§ 657 a násl. občanského zákoníku a § 53 a násl. občanského zákoníku), právě o takovém obsahu, který tvrdí v žalobě, když z nich neplyne vůle žalovaného smlouvu uzavřít. Předložená smlouva o půjčce není opatřena podpisem žalovaného. Soud proto shledal plnění právního předchůdce žalobkyně na účet žalovaného plněním bez právního důvodu, kterým se žalovaný bezdůvodně obohatil a je povinen obohacení vydat (§ 451 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Ze strany žalovaného nebylo nijak tvrzeno a tím méně prokázáno, že by provedl jakoukoli úhradu žalobkyni či jejímu právnímu předchůdci. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 nového občanského zákoníku). Co se týče počátku běhu úroků z prodlení, nebylo v řízení prokázáno, kdy žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění, za takovou výzvu je tedy třeba považovat až předžalobní výzvu, která byla žalovanému odeslána dne 21. 6. 2017. Tuto je tak dle § 573 nového občanského zákoníku třeba považovat za doručenou třetí pracovní den po odeslání, tedy dne 26. 6. 2017. Jelikož pak žalovaný neplnil v tento den bez zbytečného odkladu, je od následujícího dne, tedy od 27. 6. 2017, v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku). Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek (§ 1879 nového občanského zákoníku).

12. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud žalobu důvodnou co do zaplacení 1 000 Kč a úroku z prodlení z této částky jdoucích od 27. 6. 2017 do zaplacení a žalobě v této části výrokem I. rozsudku vyhověl. Co do poplatku za poskytnutí půjčky ve výši 309 Kč včetně zákonného úroku z prodlení z této částky od 22. 11. 2013 do zaplacení a dále úroku z prodlení z částky 1 000 Kč za období od 22. 11. 2013 do 26. 6. 2017 nezbylo soudu než žalobu ve výroku II. tohoto rozsudku zamítnout.

13. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně byla ve věci pouze částečně úspěšná a má dle § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na poměrnou náhradu nákladů řízení vůči žalovanému, když zároveň doložila splnění podmínky dané ustanovením § 142a o. s. ř., tedy zaslání předžalobní upomínky. V daném případě náklady spočívají v uhrazeném soudním poplatku ve výši 400 Kč a nákladů na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 1. advokátního tarifu náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 900 Kč (3 x 200 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobce dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o. s. ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 189 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobkyně při součtu výše uvedených částek činí 1 489 Kč (400 + 900 + 189). Žalobkyně byla úspěšná ohledně zaplacení 1 000 Kč s úroky z prodlení, jak jsou výše specifikovány, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na její straně celkem 1 357,06 Kč, žalovaný byl úspěšný ohledně zaplacení 798,38 Kč včetně příslušenství a úroků z prodlení specifikovaných ve výroku č. II tohoto rozsudku, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina včetně úroků z prodlení na jeho straně celkem 798,38 Kč. Z celkového předmětu řízení ve výši 2 155,44 Kč tak představuje úspěch žalobkyně 63 %, úspěch žalovaného 37 %. Při odečtení úspěchu od neúspěchu vychází, že žalobkyně má právo na úhradu 26 % svých nákladů, z částky 1 489 Kč tedy ve výši 387,14 Kč.