7 C 18/2025

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Nikolou Reifovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 30 374 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se podle § 96 odst. 2 o.s.ř. zastavuje pro částečné zpětvzetí žaloby v té části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 16 050 Kč, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 18 982,85 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 14 % ročně z částky 16 050 Kč od 28. 9. 2023 do 31. 12. 2023, dále zákonného úroku z prodlení ve výši 13,75 % ročně z částky 16 050 Kč od 1. 1. 2024 do 30. 6. 2024, a dále zákonného úroku z prodlení z částky 16 050 Kč od 1. 7. 2024 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušeného kalendářního pololetí.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 7 700 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od 4. 3. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se, co do zaplacení 6 624 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 17 482,36 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 14 324 Kč od 28. 9. 2023 do 3. 3. 2025, a dále zákonného úroku z prodlení z částky 6 624 Kč od 4. 3. 2025 do zaplacení, zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 30 374 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 26. 3. 2009 žalovaný uzavřel se společností právnická osoba, IČO IČO (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“), smlouvu o půjčce č. hodnota. Na základě shora uvedené smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 9 000 Kč, jež se žalovaný zavázal splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 624 Kč v pravidelných 55týdenních splátkách po 288 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 15. 4. 2010. Žalovaný své povinnosti řádně a včas neplnil, poslední splátku uhradil dne 28. 4. 2009. Od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil žalovaný celkem částku ve výši 1 300 Kč. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, s účinností ke dni datum, postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl vyzván před podáním žaloby k úhradě dluhu, žalovaný však na výzvu žalobkyně nereagoval a již ničeho neuhradil. Žalobkyně dále uvedla, že dne 24. 9. 2008 žalovaný uzavřel předchůdkyně žalobkyně smlouvu o půjčce č. hodnota. Na základě shora uvedené smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, jež se žalovaný zavázal splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 13 920 Kč v pravidelných 53týdenních splátkách po 640 Kč. Žalovaný své povinnosti řádně a včas neplnil, poslední splátku uhradil dne 5. 5. 2009. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 53 týdnů od data podpisu, tj. 30. 9. 2009. K tomuto dni činila dlužná částka 9 463,44 Kč a souhrnný poplatek 6 586,56 Kč. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku ve výši 17 870 Kč. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, s účinností ke dni datum, postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl vyzván před podáním žaloby k úhradě dluhu, žalovaný však na výzvu žalobkyně nereagoval a již ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil.

3. Před zahájením jednání navrhla žalobkyně částečné zpětvzetí žaloby, a to co do částky 16 050 Kč, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 18 982,85 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 14 % ročně z částky 16 050 Kč od 28. 9. 2023 do 31. 12. 2023, dále zákonného úroku z prodlení ve výši 13,75 % ročně z částky 16 050 Kč od 1. 1. 2024 do 30. 6. 2024, a dále zákonného úroku z prodlení z částky 16 050 Kč od 1. 7. 2024 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušeného kalendářního pololetí. Předmětem řízení nadále zůstává částka 14 324 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 17 482,36 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 14 % ročně z částky 14 324 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Jelikož částečné zpětvzetí žalobkyně učinila dříve, než soud rozhodl ve věci samé, bylo řízení v rozsahu částečného zpětvzetí podle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. zastaveno (výrok I.).

4. Žalovaný se, ač řádně a včas předvolán, k jednání soudu nedostavil. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalobkyně při jednání soudu na žalobě setrvala, k výzvě soud připustila, že žalobkyně jinými než dosud doloženými důkazy, v otázce úvěruschopnosti žalovaného nedisponuje. Závěrem žalobkyně navrhla žalobě vyhovět.

5. Ze smlouvy o půjčce (vč. smluvních podmínek smlouvy o půjčce) ze dne 26. 3. 2009 vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému půjčku ve výši 9 000 Kč, přičemž žalovaný svým podpisem potvrdil, že při uzavření smlouvy převzal v hotovosti celou shora uvedenou částku půjčky. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 6 624 Kč, celkem tedy částku 15 624 Kč, a to v hotovosti v 54týdenních splátkách po 288 Kč, s tím, že poslední splátka bude ve výši 72 Kč.

6. Ze zákaznické karty ze dne 24. 9. 2008 bylo zjištěno, že žalovaný žádal o půjčku ve výši 20 000 Kč. Žalovaný uvedl, že bydlí v podnájmu, jako důvod půjčky uvedl potřebu vybavení domácnosti. Žalovaný dále uvedl, že je zaměstnán jako lakýrník/ malíř, jeho čistý měsíční příjem činil 15 000 Kč. Zároveň uvedl i jiné příjmy ve výši 13 500 Kč a další příjmy domácnosti ve výši 4 000 Kč. Odhadované měsíční výdaje činily 14 200 Kč. Žalovaný tuto listinu podepsal.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum (vč. Přílohy č. 1 – seznamu postoupených pohledávek) mezi společností právnická osoba a žalobkyní a potvrzení o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky, má soud za prokázané, že došlo k postoupení pohledávky za žalovaným žalobkyni.

8. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 29. 9. 2023 vyplývá, že společnost právnická osoba oznámila žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky ze shora uvedené smlouvy na žalobkyni.

9. Z Informace o zpracování osobních údajů ze dne 29. 9. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně informovala žalovaného o důvodu a způsobu zpracování osobních údajů.

10. Z podacího lístku vyplynulo, že žalobkyně dne 27. 10. 2023 žalovanému odeslala zásilku.

11. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 20. 8. 2024 vyplynulo, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného před podáním žaloby k úhradě závazku s výstrahou jeho soudního vymáhání. Dle přiloženého poštovního podacího archu byla tato žalovanému odeslána dne 20. 8. 2024.

12. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně dne 26. 3. 2009 smlouvu o půjčce, na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému hotovost ve výši 9 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit zpět ve splátkách spolu se sjednaným poplatkem v částce 6 624 Kč, a to v 54 pravidelných týdenních splátkách po 288 Kč, s tím, že poslední splátka byla ve výši 72 Kč. Žalovaný však neplnil podmínky smlouvy řádně a včas, když na svůj dluh uhradil pouze 1 300 Kč. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena žalobkyni. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, a to ani přes zaslání předžalobní výzvy.

13. Dle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

14. Dle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

15. Dle § 451 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

16. Dle § 451 odst. 2 občanského zákoníku je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

17. Podle § 563 občanského zákoníku, není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.

18. Dle § 517 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

19. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného řízení vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o půjčce (dle § 657 občanského zákoníku) shora specifikovanou, na jejímž základě žalovaný obdržel v hotovosti částku ve výši 9 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 6 624 Kč, a to v týdenních splátkách, kdy dluh jako celek byl splatný do 54 týdnů od uzavření smlouvy. Žalovaný uhradil pouze částku 1 300 Kč. Jelikož však soud shledal tuto smlouvu neplatnou, vzájemný vztah účastníků řízení vypořádal dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení.

20. Žalobkyně netvrdila a ani nedoložila, že by se právní předchůdkyně při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalovaného úvěr splácet.

21. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Soud je tedy přesvědčen, že závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že i bez námitky vznesené dlužníkem (spotřebitelem) je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyvodit z tohoto patřičné konsekvence ve smyslu shledání neplatnosti uzavřené smlouvy ve smyslu jejího rozporu s dobrými mravy. Ostatně ke shora uvedenému se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 (OPR-Finance s.r.o. v. GK), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplanost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Žalobkyně se svou neúčastí u jednání soudu vzdala možnosti být poučena ve smyslu možného doplnění tvrzení a důkazů ohledně shora uvedených okolností.

22. Pokud pak bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně uhradila žalovanému 9 000 Kč, je třeba na dané plnění pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť mu bylo plněno na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu a je tedy povinen takové obohacení žalobkyni vydat, ponížené o dosud provedené úhrady ve výši 1 300 Kč na výsledné 7 700 Kč (§ 451 občanského zákoníku). Již z povahy právního vztahu vydání bezdůvodného obohacení je zřejmé, že doba plnění nemohla být mezi stranami dohodnuta a žalovaný byl tedy povinen bezdůvodné obohacení vydat první den poté, co byl věřitelem vyzván (§ 563 občanského zákoníku). Kvalifikovanou výzvou k plnění je tak v projednávaném případě až žaloba, která se dostala do sféry dispozice žalovaného dne 28. 2. 2025, následující pracovní den, tj. 3. 3. 2025, tak byl žalovaný povinen bezdůvodné obohacení vydat a jelikož tak neučinil, dostal se dne 4. 3. 2025 do prodlení (§ 517 občanského zákoníku) a je tak povinen žalobkyni uhradit úroky z prodlení v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

23. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když měl žalovaný v řízení většinový úspěch, avšak žádné náklady řízení neuplatnil a žádné na jeho straně ani z proběhlého řízení nevyplývají. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.