7 C 19/2025

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Nikolou Reifovou v právní věci žalobce: Jméno žalobce, IČO: IČO žalobce, se sídlem Adresa žalobce, zastoupen advokátem Mgr. Ing. Martinem Janotou sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, IČO: IČO žalovaného, se sídlem Adresa žalovaného, o zaplacení 140 000 Kč s příslušenstvím, rozsudkem pro uznání,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 140 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 140 000 Kč od 25. 1. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 32 591,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou u zdejšího soudu domáhal vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 140 000 Kč s odůvodněním, že v únoru 2021 žalovaný žalobci směnil osobní vozidlo Škoda Octavia 1,6 TDI 81 kW, sedan, RZ SPZ, rok výroby (datum první registrace) 2015, s nájezdem cca 223 000 km, které bylo žalovaným pořízeno prostřednictvím společnosti právnická osoba., IČO: IČO. Přestože v době převzetí předmětného vozidla nebyl žalovaný zapsán jako jeho vlastník v Registru vozidel, byl žalobce žalovaným ujištěn, že vozidlo bylo v plné výši doplaceno a že nic nebrání převodu vlastnického práva na žalobce. Doplacení splátek na vozidlo žalovaný žalobci prokázal pokladním dokladem vystaveným společností právnická osoba., dne 25.1.2021 na částku 140 000 Kč na jméno jméno FO s uvedeným účelem platby „ŠKODA OCTAVIA Anonymizováno doplacení vozidla, převod bude v únoru 2021 (VYPLACENO)“. Na základě tohoto ujištění žalobce od žalovaného vozidlo převzal, ke změně zápisu vlastníka v Registru vozidel však nikdy nedošlo. Za účelem změny vlastníka v Registru vozidel kontaktoval žalobce pana právnická osoba ze společnosti právnická osoba. Dne 6.4.2022, více než rok poté, co žalobce od žalovaného vozidlo převzal, pan jméno FO kontaktoval prostřednictvím zpráv žalobce, aby se dne 7.4.2022 dostavil do sídla společnosti právnická osoba. Dne 7.4.2022 se syn žalobce do sídla společnosti právnická osoba. dostavil. Namísto dořešení změny vlastníka v Registru vozidel však pan jméno FO vozidlo odebral a sdělil, že důvodem odebrání vozidla byly rozpory mezi ním a jeho obchodním partnerem jméno FO. I přes opakované výzvy žalobce, nebylo vozidlo ze strany žalovaného vráceno. Vzhledem k tomu, že se žalobce cítil jednáním žalovaného a pánů jméno FO a jméno FO podveden, obrátil se na orgány činné v trestním řízení. Usnesením ze dne 1. 8. 2024, č.j. KRPT-88470-60/TČ-2023-070772, příslušný policejní orgán věc podezření ze spáchání přečinu podvod odložil z důvodu, že žalobce o právním stavu vozidla věděl. Vzhledem k tomu, že vlastnictví k vozidlu nebylo na žalobce převedeno v Registru vozidel, došlo k tomu, že žalovaný porušil svůj smluvní závazek vůči žalobci a způsobil tak žalobci škodu odpovídající hodnotě předmětného vozidla. Žalobce dále uvedl, že vozidla stejné konfigurace s odpovídajícím nájezdem jsou na trhu ojetých vozidel nabízena ke dni podání žaloby za částku okolo 170 000 Kč – 180 000 Kč. Vzhledem k této skutečnosti žalobce považuje částku ve výši 140 000 Kč, jíž se touto žalobou domáhá, za adekvátní. Žalobce výzvou ze dne 26.9.2024, doručenou žalovanému dne 27.9.2024, žalovaného vyzval k vydání vozidla, eventuálně k úhradě peněžité náhrady v požadované výši 140 000 Kč. Žalovaný však na výzvu nereagoval a požadovanou částku ve stanovené lhůtě neuhradil. Žalobce dále dne 16.1.2025 odstoupil od směnné smlouvy a žalovaného opětovně vyzval k úhradě předmětné částky. Odstoupení od smlouvy bylo žalovanému doručeno dne 21.1.2025, avšak žalovaný na něj žádným způsobem nereagoval.

2. Usnesením č.j. 7 C 19/2025-45 ze dne 12.5.2025 soud vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení tohoto usnesení písemně vyjádřil ve věci samé k žalobě, která byla současně s touto výzvou zasílána s tím, že žalovaný je povinen uvést, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, popřípadě zda nárok uznává jen z části nebo co do základu. Uzná-li nárok, rozhodne soud na tomto základě o věci samé (o její části nebo o jejím základu) rozsudkem pro uznání (§ 153a odst.1 o.s.ř.). Jestliže nárok uplatněný v žalobě zcela neuznává, je povinen ve vyjádření vylíčit rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svoji obranu proti žalobě, a označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Žalovaný byl ve výzvě poučen, že jestliže se bez vážného důvodu ve věci samé včas písemně nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě nesdělí soudu, jaký vážný důvod mu v tom brání, bude soud mít za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává a soud ve věci samé rozhodne rozsudkem pro uznání (§ 153a odst. 3 o.s.ř.).

3. Podle § 114b odst. 1,2,4,5 o.s.ř. vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). K podání vyjádření podle odstavce 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu. Usnesení podle odstavce 1 musí být žalovanému doručeno do vlastních rukou. Náhradní doručení je vyloučeno; to neplatí, doručuje-li se prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Usnesení nesmí být žalovanému doručeno dříve než žaloba. Jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby. Podle § 153a odst. 3 o.s.ř. rozhodne soud rozsudek pro uznání také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 o.s.ř. a § 114c odst. 6). Žalovanému byla doručena výzva prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky podle § 114b odst. 4 o.s.ř., a to fikcí dne 11. 7. 2025. A protože se ve stanovené 30denní lhůtě ve věci samé nevyjádřil, ani nesdělil, co mu v tom brání, má se za to, že nárok žalobce uznal. Podle § 153a odst. 1 o.s.ř., uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání.

4. Soud přezkoumal, zda jsou splněny podmínky uvedené v § 153a o.s.ř., za nichž lze vydat rozsudek pro uznání. Přitom zjistil, že se jedná o řízení sporné ovládané zásadou dispoziční; řízení, jehož povaha, jak je výše odvozeno, připouští uzavření a schválení smíru (§ 99 odst. 1 o.s.ř.), nejedná se o věc uvedenou v § 118b o.s.ř. ani o věc uvedenou v § 120 odst. 2 o.s.ř. a uznaný nárok není ani v rozporu s hmotným právem.

5. Vzhledem k výše uvedené skutečnosti soud neprováděl další dokazování, vycházel ze skutečností tvrzených žalobcem v žalobě a ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl. Soud má tak za prokázané, že žalovanému vznikla povinnost uhradit žalobci škodu spočívající v porušení smluvního závazku ze strany žalovaného, jež odpovídá hodnotě předmětného vozidla Škoda Octavia 1,6 TDI 81 kW, tj. ve výši 140 000 Kč (§ 2894 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku). Jelikož žalovaný neplnil řádně a včas, je s úhradou v prodlení a žalobci tak rovněž náleží úroky z prodlení (§ 1968, § 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., vzhledem k datu prodlení.

6. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy měl žalobce ve věci plný úspěch a zároveň doložil, že splnil podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobce pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 7 000 Kč a náklady na právní zastoupení. Dle § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „tarif“) činí odměna advokáta za jeden úkon právní služby 6 700 Kč z tarifní hodnoty 140 000 Kč. Právní zástupce žalobce v předmětném řízení účelně vykonal tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva), tj. 3 x 6 700 Kč a rovněž mu náleží paušální náhrada výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 tarifu za jeden úkon právní služby učiněný do 31.12.2024 (právní zástupce žalobce učinil dva takové úkony) a dále pak ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 tarifu za jeden úkon právní služby učiněný od 1.1.2025 (právní zástupce žalobce učinil jeden takový úkon). Náklady řízení na straně žalobce dále tvoří DPH, jehož je advokát zastupující v této věci dle ověření soudem plátcem, v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě ze součtu shora uvedených částek, tedy celkem 4 473 Kč. Celkem tedy náklady řízení na straně žalobce při součtu výše uvedených částek činí 32 591,50 Kč (7 000+ 3 x 6 700 + 2 x 300 + 450 + 4 441,50).

7. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání proti rozsudku pro uznání lze odůvodnit jen tím, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního soudu vydal vyloučený soudce, nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen. Odvolacím důvodem dále mohou být jen skutečnosti, nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání. Nesplní-li povinný dobrovolně uloženou povinnost, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozsudku.