7 C 20/2021

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Nikolou Reifovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně se sídlem adresa , obec , právně zastoupené titul . jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa , proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného , o zaplacení 37 500 Kč s příslušenstvím,

I. Řízení se podle § 96 odst. 2 o.s.ř. zastavuje pro částečné zpětvzetí žaloby v té části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 5 572 Kč a smluvní pokuty v částce 12 500 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 23. 6. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se zamítá v části požadující zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 25 000 Kč od 13. 12. 2019 do 22. 6. 2021, dále kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 992,47 Kč.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 26. 8. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 37 500 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost [právnická osoba], [IČO], s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] to dne [datum]. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč se splatností do 22. 6. 2018, kdy žalovaný o úvěr zažádal prostřednictvím internetových stránek [webová adresa]), kde po vyplnění registračních údajů ve formuláři žalovaný provedl tzv. verifikační platbu, která byla odeslána z bankovního účtu vedeného na jméno žalovaného. Následně žalovaný obdržel předsmluvní informace o půjčce. [právnická osoba] poté po posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr schválila a žalovanému tak byla poskytnuta částka 25 000 Kč na účet. Žalovaný však svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplatil řádně a včas, čímž mu vznikla povinnost zaplatit původnímu věřiteli smluvní pokutu v sazbě 0,1 % denně z dlužné jistiny pohledávky. Smluvní pokuta je požadována ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tj. 23. 6. 2018 do 5. 11. 2019. Žalobkyně po žalovaném požaduje smluvní pokutu v částce 12 500 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn přípisem ze dne 7. 1. 2020. Celková částka 37 500 Kč sestává z jistiny ve výši 25 000 Kč, smluvní pokuty v částce 12 500 Kč, dále žalobkyně požadovala náklady na upomínání v částce 150 Kč a nesplacený úrok v částce 5 422 Kč.

2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil.

3. Před zahájením jednání podáním ze dne 14. 6. 2021 navrhla žalobkyně částečné zpětvzetí žaloby, a to částky ve výši 5 572 Kč a smluvní pokuty v částce 12 500 Kč. Předmětem řízení nadále zůstává částka 25 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od 13. 12. 2019 do zaplacení a dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 992,47 Kč. Jelikož částečné zpětvzetí žalobkyně učinila dříve, než soud rozhodl ve věci samé, bylo řízení v rozsahu částečného zpětvzetí podle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. zastaveno (výrok I.).

4. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adresu trvalého pobytu shora), k jednání soudu nedostavil. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení.

5. Z předžalobní výzvy ze dne 24. 7. 2020 a připojeného podacího lístku je zřejmé, že právní zástupce žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzval k plnění dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s výstrahou jeho soudního vymáhání, přičemž tato výzva byla žalovanému před podáním žaloby odeslána dne 28. 7. 2020. Žalobkyně rovněž předložila výpis z běžného účtu ze dne 30. 10. 2015, z něhož vyplývá, že z účtu [bankovní účet] vedeného na jméno žalovaného byla přijata platba v částce 1 Kč. Z potvrzení o provedené platbě the Pay ze dne 17. 5. 2018 vyplývá, že shora uvedeného data byla na účet č. [bankovní účet] odeslána částka 16 500 Kč ([variabilní symbol]), dále z potvrzení o provedené platbě the Pay ze dne 23. 5. 2018 vyplývá, že shora uvedeného data byla na účet č. [bankovní účet] odeslána částka 3 600 Kč ([variabilní symbol]), z potvrzení o provedené platbě the Pay ze dne 14. 5. 2018 vyplývá, že shora uvedeného data byla na účet č. [bankovní účet] odeslána částka 4 900 Kč ([variabilní symbol]). Žalobkyně rovněž předložila smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum] (částka jistiny úvěru 4 900 Kč) a dále smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum] (částka jistiny úvěru 25 000 Kč), kdy tyto smlouvy nejsou žalovaným podepsány, rovněž tak Obchodní podmínky [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných jednorázově. Ze shora uvedených smluv vyplývá, že žalobkyně disponuje osobními údaji o žalovaném (rodné číslo, číslo OP, trvalý pobyt, e-mail, číslo mobilního telefonu). Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že dne [datum] byla mezi žalobkyní jako postupníkem a společností [právnická osoba] jako postupitelem postoupena pohledávka za žalovaným žalobkyni. Žalobkyně dále předložila oznámení o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2020, z něhož je zřejmé, že žalobkyně oznámila postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Shora uvedené oznámení bylo žalovanému zasláno dne 8. 1. 2020. Soudu byly dále předloženy upomínky ze dne 27. 6. 2018, 14. 7. 2018 a 25. 7. 2018, z nichž vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužných částek.

6. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně 25 000 Kč, žalobkyně disponuje identifikačními údaji žalovaného. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni.

7. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Soud vzal za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému na jeho bankovní účet dne 14. 5. 2018 částku 4 900 Kč, dne 23. 5. 2018 částku 3 600 Kč a dne 17. 5. 2018 částku 16 500 Kč. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba]) a žalovaným byla dne [datum] a [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se společnost zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit. Žalobkyně k prokázání těchto svých tvrzení označila a předložila soudu smlouvy o úvěru ze dne [datum] a [datum]. Žalobkyně však řádně těmito předloženými listinnými důkazy neprokázala, že by mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím komunikace na dálku (§ 2395 a násl. občanského zákoníku a § 1824 a násl. občanského zákoníku), právě o takovém obsahu, který tvrdí v žalobě, když z nich neplyne vůle žalovaného smlouvy uzavřít. Předložené smlouvy o úvěru nejsou opatřeny podpisem žalovaného. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzeného uzavření předmětných smluv, když se svou neúčastí při jednání soudu vzdala možnosti být vyzvána k doplnění důkazů (§ 118a odst. 3 o.s.ř.). Soud shledal plnění právní předchůdkyně žalobkyně na účet žalovaného plněním bez právního důvodu, kterým se žalovaný bezdůvodně obohatil a je povinen obohacení vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Ze strany žalovaného nebylo nijak tvrzeno a tím méně prokázáno, že by provedl jakoukoli úhradu žalobkyni či její právní předchůdkyni. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). V řízení nebylo prokázáno, kdy předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění, a proto soud u úroků z prodlení vycházel ze dne, kdy byla žalovanému doručena žaloba. Žaloba byla doručena dne 21. 6. 2021. Nárok se stal splatným 22. 6. 2021 a žalovaný se dostal do prodlení 23. 6. 2021. Soud proto přiznal žalobkyni úroky z prodlení od 23. 6. 2021 v souladu s ustanovením nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Shora uvedeným závěrům pak odpovídají výroky č. II. a III. tohoto rozsudku, kdy soud žalobě vyhověl pouze ohledně zaplacení 25 000 Kč s příslušenstvím a ve zbytku žalobního nároku žalobu zamítl.

11. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř.. Žalobkyně doložila, že splnila podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobkyně pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 1 500 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 2. advokátního tarifu náleží odměna ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 1 200 Kč (3 x 300 + 3 x 100). Dle § 137 odst. 3 o.s.ř. advokátu také náleží náhrada DPH v sazbě 21 % ze shora uvedené částky, tedy ve výši 252 Kč, když soud ověřil, že advokát je plátcem DPH. Náhrada nákladů řízení na straně žalobkyně tedy činí celkem 2 952 Kč (1 500 + 1 200 + 252). Žalobkyně byla úspěšná ohledně zaplacení 25 000 Kč s úroky z prodlení, jak jsou výše specifikovány, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na její straně celkem 25 124,31 Kč, žalovaný byl úspěšný ohledně zaplacení 5 572 Kč + 12 500 Kč s úroky shora specifikovanými ve výroku č. III. tohoto rozsudku, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na jeho straně celkem 24 886,38 Kč. Z celkového předmětu řízení ve výši 50 010,69 Kč tak představuje úspěch žalobkyně 50 %, úspěch žalovaného rovněž 50 %. Vzhledem ke shora uvedenému, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

12. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé i ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.