7 C 203/2024

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Nikolou Reifovou v právní věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0, se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0, právně zastoupené Mgr. Jméno zainteresované osoby 0/0, advokátem Adresa zainteresované osoby 0/0, proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0, Adresa zainteresované osoby 1/0, o zaplacení 21 239,59 Kč s příslušenstvím, Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 12,75 % ročně od 17. 9. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žaloba se ohledně zaplacení 8 239,59 Kč s úrokem z prodlení z částky 21 239,59 Kč od 12. 2. 2022 do 16. 9. 2024 a dále s úrokem z prodlení z částky 8 239,59 Kč od 17. 9. 2024 do zaplacení zamítá. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 21 239,59 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost právnická osoba., IČO IČO, s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, a to dne 26. 2. 2021. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 13 000 Kč se splatností do 11. 2. 2022. Žalovaný o úvěr zažádal prostřednictvím internetových stránek (www.Anonymizováno.cz), peněžitá částka byla žalovanému poskytnuta bankovním převodem na účet žalovaného č. č. účtu, a to po prověření platební schopnosti žalovaného. Původní věřitel (společnost právnická osoba.) identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu var. symbol a číslem smlouvy o úvěru Anonymizováno. Žalovaný však poskytnuté peněžní prostředky do uvedeného data splatnosti nevrátil. Žalobkyně po žalovaném požaduje kromě nesplacené jistiny úvěru v částce 13 000 Kč i nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 8 239,59 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena na žalobkyni. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 22. 12. 2023. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky žalovaného) bez omluvy nedostavil, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. Z potvrzení o platbě společnosti právnická osoba. vyplynulo, že z účtu č. č. účtu byla dne 26. 2. 2021 odeslána platba ve výši 13 000 Kč, a to na bankovní účet č. č. účtu, variabilní symbol var. symbol. Žalobkyně dále předložila dílčí smlouvu o postoupení pohledávek, kdy dne datum byla mezi žalobkyní jako postupníkem a společností právnická osoba. jako postupitelem postoupena pohledávka za žalovaným žalobkyni. Žalobkyně dále předložila předžalobní výzvu ze dne 22. 12. 2023, z níž je zřejmé, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby a téhož dne mu oznámila postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Dále byl ze strany žalobkyně předložen podací lístek. Žalobkyně rovněž předložila smlouvu o úvěru číslo Anonymizováno ze dne 26. 2. 2021, kdy tato smlouva není podepsána žalovanou. Ze sdělení společnosti právnická osoba. ze dne 20. 8. 2024 vyplývá, že účet číslo č. účtu byl veden na žalovaného, přičemž dne 26. 2. 2021 byla evidována příchozí transakce ve výši 13 000 Kč, a to z účtu č. účtu. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Právní předchůdce žalobkyně (společnost právnická osoba.) převedl dne 26. 2. 2021 na účet žalovaného částku 13 000 Kč. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Soud vzal za prokázané, že předchůdce žalobkyně zaslal žalovanému na jeho bankovní účet dne 26. 2. 2021 částku 13 000 Kč. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi právním předchůdcem žalobkyně (společností právnická osoba.) a žalovaným byla dne 26. 2. 2021 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se společnost zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit do 11. 2. 2022. Žalobkyně k prokázání těchto svých tvrzení označila a předložila soudu smlouvu o úvěru číslo Anonymizováno ze dne 26. 2. 2021. Žalobkyně však řádně těmito předloženými listinnými důkazy neprokázala, že by mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím komunikace na dálku (§ 2395 a násl. občanského zákoníku a § 1824 a násl. občanského zákoníku), právě o takovém obsahu, který tvrdí v žalobě, když z nich neplyne vůle žalované smlouvu uzavřít. Předložená smlouva o úvěru není opatřena podpisem žalovaného. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzeného uzavření předmětné smlouvy, když se svou neúčastí při jednání soudu vzdala možnosti být vyzvána k doplnění důkazů (§ 118a odst. 3 o.s.ř.). Soud shledal plnění právního předchůdce žalobkyně na účet žalovaného plněním bez právního důvodu, kterým se žalovaný bezdůvodně obohatil a je povinen obohacení vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Ze strany žalovaného nebylo nijak tvrzeno a tím méně prokázáno, že by provedl jakoukoli úhradu žalobkyni či jejímu právnímu předchůdci. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Co se týče počátku běhu úroků z prodlení, nebylo v řízení prokázáno, kdy žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění. Žalovaný sice byl dle tvrzení žalobkyně k zaplacení dluhu vyzván předžalobní výzvou, avšak žalobkyně neprokázala, že tato výzva byla žalovanému doručena a že ten měl možnost se s ní seznámit. Žalovaný byl tak k vrácení bezdůvodného obohacení poprvé prokazatelně vyzván až žalobou, která mu byla doručena dne 13. 9. 2024. Bez zbytečného odkladu, tedy nejpozději následujícího pracovního dne, měl žalovaný bezdůvodné obohacení žalobkyni vrátit, a protože tak neučinil, ocitl se ode dne následujícího (17. 9. 2024) v prodlení. K prvnímu dni prodlení byla dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. sazba úroku z prodlení 12,75 % ročně (výrok I.). Vzhledem k výše uvedenému shledal soud žalobu důvodnou co do zaplacení 13 000 Kč a úroků z prodlení z této částky jdoucích od 17. 9. 2024 do zaplacení a žalobě v této části výrokem I. rozsudku vyhověl. Povinnost k zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 1970 občanského zákoníku a jejich výše pak z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co do poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 8 239,59 Kč včetně úroku z prodlení nezbylo soudu než žalobu ve výroku II. tohoto rozsudku zamítnout. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. dle částečného úspěchu žalovaného. Vzhledem k tomu, že z obsahu spisu neplyne, že by žalovanému vznikly jakékoliv náklady řízení, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III. tohoto rozsudku). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.