7 C 232/2024
č. j. 7 C 232/2024-45
V PLATNOSTIOkresní soud v Chomutově rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně. Žaloba ve výši 3 780 Kč byla zamítnuta, protože žalobkyně neprokázala výzvu k plnění před podáním žaloby. Rozsudek se opřel o § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení. Náhrada nákladů řízení ve výši 441 Kč byla přiznána dle § 142 odst. 2 a § 14b advokátního tarifu.
Plný text
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Nikolou Reifovou v právní věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0, se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0, právně zastoupené Anonymizováno. Jméno zainteresované osoby 0/0, advokátem Adresa zainteresované osoby 0/0, proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0, Adresa zainteresované osoby 1/0, o zaplacení 10 780 Kč s příslušenstvím, Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 12,75 % ročně od 1. 10. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žaloba se ohledně zaplacení částky 3 780 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 800 Kč od 21. 12. 2023 do 30. 9. 2024 a dále se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 800 Kč od 1. 10. 2024 do zaplacení zamítá. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 441 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 10 780 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, a to dne 17. 8. 2023. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 7 000 Kč, peněžitá částka byla žalovanému poskytnuta bankovním převodem na účet žalovaného č. č. účtu a to po ověření správnosti kontaktu údajů uvedených žalovaným Žalobkyně identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu var. symbol. Žalovaný však poskytnuté peněžní prostředky do uvedeného data splatnosti nevrátil. Žalobkyně po žalovaném požaduje nesplacenou jistinu úvěru v částce 7 000 Kč, dále smluvní úrok ve výši 40 % ročně z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 2 800 Kč nejpozději splatných dne 20. 12. 2023, a dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny za každý kalendářní den v období 21. 12. 2023 do 9. 5. 2024 v kapitalizované výši 980 Kč. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu, následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 9. 5. 2024. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adresu trvalého pobytu shora) bez omluvy nedostavil, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. Z podacího lístku ze dne 9. 5. 2024 vyplývá, že žalovanému byla ze strany právního zástupce žalobkyně zasílána písemnost. Žalobkyně dále předložila smlouvu o úvěru, kdy tato smlouva není vlastnoručně podepsána žalovaným. Ve smlouvě je uvedeno datum poskytnutí úvěru – dne 17. 8. 2023, celková výše úvěru 30 000 Kč (úvěrový limit), doba trvání úvěru – doba neurčitá, termín splatnosti 16. den v měsíci. Součástí smlouvy byly rovněž Všeobecné obchodní podmínky. Dále z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 9. 5. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Z potvrzení o provedené platbě vystavené společností právnická osoba. vyplývá, že dne 17. 8. 2023 byla na účet č. ú. č. účtu vedeném na žalovaného zaúčtována platba ve výši 7 000 Kč. Žalobkyně dále doložila kopii občanského průkazu žalovaného, rodného listu žalovaného, a dále tři výpisy z běžného účtu společnosti právnická osoba. za období 6/2023 až 8/2023 vedeného na jméno žalovaného, kdy z výpisu za měsíc 8/2023 je patrné, že konečný zůstatek na účtu žalovaného činil zápornou hodnotu - 220,80 Kč (počáteční zůstatek v červnu 2023 byl rovněž záporný, a to - 265,31 Kč). Z dopisu žalobkyně ze dne 17. 12. 2023 adresované žalovanému vyplývá, že žalobkyně oznámila žalovanému, že dne 17. 12. 2023 došlo k zesplatnění úvěru, kdy dlužná částka činí 22 117 Kč. Z oznámení právnická osoba ze dne 3. 9. 2024 vyplývá, že účet č. č. účtu je veden na jméno žalovaného, kdy v srpnu 2023 byla na účet evidována platba 7 000 Kč z účtu vedeného na právnická osoba Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalobkyně převedla dne 17. 8. 2023 na účet žalovaného částku 7 000 Kč. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně zaslala žalovanému na jeho bankovní účet dne 17. 8. 2023 částku 7 000 Kč. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 17. 8. 2023 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se společnost zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit. Žalobkyně k prokázání těchto svých tvrzení označila a předložila soudu smlouvu o úvěru datovanou dne 17. 8. 2023. Žalobkyně však řádně těmito předloženými listinnými důkazy neprokázala, že by mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím komunikace na dálku (§ 2395 a násl. občanského zákoníku a § 1824 a násl. občanského zákoníku), právě o takovém obsahu, který tvrdí v žalobě, když z nich neplyne vůle žalovaného smlouvu uzavřít. Předložená smlouva o úvěru není opatřena podpisem žalovaného. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzeného uzavření předmětné smlouvy, když se svou neúčastí při jednání soudu vzdala možnosti být vyzvána k doplnění důkazů (§ 118a odst. 3 o.s.ř.). Soud shledal plnění žalobkyně na účet žalovaného plněním bez právního důvodu, kterým se žalovaný bezdůvodně obohatil a je povinen obohacení vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Žalobkyně neprokázala, kdy vyzvala žalovaného k plnění, neboť z podacího lístku nelze dovodit, že by se výzva k plnění dostala do sféry dispozice žalovaného. Kvalifikovanou výzvou k plnění je tak v projednávaném případě až žaloba, která se dostala do sféry dispozice žalovaného dne 27. 9. 2024, následující pracovní den, tj. 30. 9. 2024, tak byl žalovaný povinen bezdůvodné obohacení vydat a jelikož tak neučinil, dostal se dne 1. 10. 2024 do prodlení (§ 1968 občanského zákoníku). Povinnost k zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 1970 občanského zákoníku a jejich výše pak z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S odkazem na výše uvedené tedy soud žalobě vyhověl pouze v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku a v rozsahu nad tento rámec žalobu zamítl (výrok II. rozsudku). Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. dle většinového úspěchu žalobkyně, jež zároveň doložila, že splnila podmínky stanovené § 142a o.s.ř., v daném případě nákladů za uhrazený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a nákladů na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhl č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „tarif“) náleží odměna ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 1 200 Kč (3 x 300 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobkyně dále tvoří DPH, jehož je advokát zastupující v této věci dle ověření soudem plátcem, v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 252 Kč. Celkem tedy náklady řízení na straně žalobkyně při součtu výše uvedených částek činí 2 452 Kč (1 000 + 1 200 + 252). Žalobkyně byla úspěšná ohledně zaplacení 7 000 Kč s úroky z prodlení, jak jsou výše specifikovány, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím celkem 7 026,90 Kč, žalovaný byl úspěšný ohledně zaplacení 3 780 Kč s příslušenstvím, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na jeho straně celkem 4 938,57 Kč. Z celkového předmětu řízení ve výši 11 965,47 Kč tak představuje úspěch žalobkyně 59 %, úspěch žalovaného 41 %. Při odečtení úspěchu od neúspěchu vychází, že žalobkyně má právo na úhradu 18 % svých nákladů, z částky 2 452 Kč tedy ve výši 441 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.