7 C 25/2022

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Nikolou Reifovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce za níž jedná anonymizováno 7 slov sídlem adresa anonymizována dvě slova obec sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 406 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 406 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 406 Kč od 2. 10. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit anonymizováno 7 slov na náhradě nákladů řízení částku ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Chomutově soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení se stal nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení na základě tvrzení žalobce, že žalovaný uzavřel dne 27. 10. 2016 s žalobcem pachtovní smlouvu číslo na pronájem pozemku č. číslo o výměře 1633 m2 (trvalý travní porost), nacházející se v katastrální uzemí, v obci obec, zapsán na listu vlastnictví číslo Smlouva byla uzavřena od 1. 11. 2016 na dobu neurčitou. Žalovaný se zavázala platit žalobci roční pachtovné v dohodnuté výši 500 Kč ročně pozadu, a to vždy k 1. 10. běžného roku. Dne 27. 7. 2020 byla mezi stranami uzavřena dohoda o ukončení pachtovní smlouvy číslo, a to k datu 31. 7. 2020. Žalovaný však nezaplatil pachtovné z uvedeného pozemku splatné ke dni 1. 10. 2020 Celkem mu tak vznikl dluh ve výši 406 Kč. Žalovaný byl o úhradu tohoto dluhu písemně upomínán, naposledy upomínkou ze dne 23. 11. 2021.

2. Žalovaný byl usnesením ze dne 21. 4. 2022, č. j. 7 C 25/2022-18, vyzván, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy písemně vyjádřil k připojené žalobě a aby ve vyjádření uvedl, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, případně v jakém rozsahu, dále aby vylíčil rozhodné skutečnosti ve věci a aby označil důkazy k prokázání tvrzených skutečností. Dále byl žalovaný usnesením vyzván, aby se ve lhůtě 10 dnů vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl zároveň v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., upozorněn, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Stejná výzva byla zaslána také žalobci. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil ani k žalobě, ani k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tak soud jeho souhlas předpokládal. Žalobce zaslal soudu dne 25. 4. 2022 sdělení, v němž uvedl, že souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání.

3. Ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, soud proto postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a věc rozhodl bez nařízení jednání.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění: Pachtovní smlouvou číslo ze dne 27. 10. 2016, má soud za prokázané, že žalobce a žalovaný uzavřeli pachtovní smlouvu, na jejímž základě žalobce jako vlastník pozemku přenechal žalovanému za úplatu předmětný pozemek č. parc. číslo, aby jej dočasně užíval. Výše ročního pachtovného byla stanovena částkou 500 Kč se splatností k 1. 10. zpětně. Dne 27. 7. 2020 byla mezi stranami uzavřena dohoda o ukončení pachtovní smlouvy, kdy pachtovní vztah byl ukončen k datu 31. 7. 2020. Finanční vypořádání však žalovaný neakceptoval. Upomínkou ze dne 23. 11. 2021 vzal soud za prokázané, že žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky.

5. Dle § 663 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ SOZ“) nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky.

6. Dle § 671 odst. 1 SOZ nájemce je povinen platit nájemné podle smlouvy, jinak nájemné obvyklé v době uzavření smlouvy s přihlédnutím k hodnotě pronajaté věci a způsobu jejího užívání.

7. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“) dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

8. Dle § 1970 NOZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud žalobu důvodnou, neboť předchůdce žalobce jako pronajímatel přenechal žalovanému jako nájemci shora uvedenou část předmětného pozemku (§ 663 NOZ) a žalovaný se zavázal platit nájemné ve výši sjednané ve smlouvě (§ 671 NOZ). Žalovaný nesplnil svůj závazek platit nájemné a je s úhradou v prodlení. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, tedy ani netvrdil, tím méně prokázal, že by žalobci požadované částky uhradil. Proto soud žalobě zcela vyhověl a uložil žalovanému rovněž povinnost zaplatit žalobci úroky z prodlení z žalované částky dle ustanovení § 1970 NOZ, a ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

10. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

11. Podle § 2 odst. 3, věta prvá, zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. V daném případě činila výše soudního poplatku dle položky 1, písm. a) sazebníku soudních poplatků 1 000 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.