7 C 25/2022

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Nikolou Reifovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce za níž jedná anonymizováno 7 slov sídlem adresa anonymizována dvě slova obec sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 406 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 406 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 406 Kč od 2. 10. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit [anonymizováno 7 slov] na náhradě nákladů řízení částku ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Chomutově soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení se stal nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení na základě tvrzení žalobce, že žalovaný uzavřel dne 27. 10. 2016 s žalobcem pachtovní smlouvu [číslo] na pronájem pozemku č. [číslo] o výměře 1633 m2 (trvalý travní porost), nacházející se v [katastrální uzemí], v obci [obec], zapsán na listu vlastnictví [číslo] Smlouva byla uzavřena od 1. 11. 2016 na dobu neurčitou. Žalovaný se zavázala platit žalobci roční pachtovné v dohodnuté výši 500 Kč ročně pozadu, a to vždy k 1. 10. běžného roku. Dne 27. 7. 2020 byla mezi stranami uzavřena dohoda o ukončení pachtovní smlouvy [číslo], a to k datu 31. 7. 2020. Žalovaný však nezaplatil pachtovné z uvedeného pozemku splatné ke dni 1. 10. 2020 Celkem mu tak vznikl dluh ve výši 406 Kč. Žalovaný byl o úhradu tohoto dluhu písemně upomínán, naposledy upomínkou ze dne 23. 11. 2021.

2. Žalovaný byl usnesením ze dne 21. 4. 2022, č. j. 7 C 25/2022-18, vyzván, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy písemně vyjádřil k připojené žalobě a aby ve vyjádření uvedl, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, případně v jakém rozsahu, dále aby vylíčil rozhodné skutečnosti ve věci a aby označil důkazy k prokázání tvrzených skutečností. Dále byl žalovaný usnesením vyzván, aby se ve lhůtě 10 dnů vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl zároveň v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., upozorněn, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Stejná výzva byla zaslána také žalobci. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil ani k žalobě, ani k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tak soud jeho souhlas předpokládal. Žalobce zaslal soudu dne 25. 4. 2022 sdělení, v němž uvedl, že souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání.

3. Ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, soud proto postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a věc rozhodl bez nařízení jednání.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění: Pachtovní smlouvou [číslo] ze dne 27. 10. 2016, má soud za prokázané, že žalobce a žalovaný uzavřeli pachtovní smlouvu, na jejímž základě žalobce jako vlastník pozemku přenechal žalovanému za úplatu předmětný pozemek č. parc. [číslo], aby jej dočasně užíval. Výše ročního pachtovného byla stanovena částkou 500 Kč se splatností k 1. 10. zpětně. Dne 27. 7. 2020 byla mezi stranami uzavřena dohoda o ukončení pachtovní smlouvy, kdy pachtovní vztah byl ukončen k datu 31. 7. 2020. Finanční vypořádání však žalovaný neakceptoval. Upomínkou ze dne 23. 11. 2021 vzal soud za prokázané, že žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky.

5. Dle § 663 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ SOZ“) nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky.

6. Dle § 671 odst. 1 SOZ nájemce je povinen platit nájemné podle smlouvy, jinak nájemné obvyklé v době uzavření smlouvy s přihlédnutím k hodnotě pronajaté věci a způsobu jejího užívání.

7. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“) dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

8. Dle § 1970 NOZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud žalobu důvodnou, neboť předchůdce žalobce jako pronajímatel přenechal žalovanému jako nájemci shora uvedenou část předmětného pozemku (§ 663 NOZ) a žalovaný se zavázal platit nájemné ve výši sjednané ve smlouvě (§ 671 NOZ). Žalovaný nesplnil svůj závazek platit nájemné a je s úhradou v prodlení. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, tedy ani netvrdil, tím méně prokázal, že by žalobci požadované částky uhradil. Proto soud žalobě zcela vyhověl a uložil žalovanému rovněž povinnost zaplatit žalobci úroky z prodlení z žalované částky dle ustanovení § 1970 NOZ, a ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

10. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

11. Podle § 2 odst. 3, věta prvá, zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. V daném případě činila výše soudního poplatku dle položky 1, písm. a) sazebníku soudních poplatků 1 000 Kč.