7 C 260/2020

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Nikolou Reifovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně se sídlem adresa , právně zastoupené titul . jméno jméno , advokátem se sídlem adresa , proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované , o zaplacení 3 990 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 28. 1. 2020 do zaplacení, to vše v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách ve výši 500 Kč, splatných do každého 25. dne v měsíci předem k rukám žalobkyně, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se ohledně zaplacení 990 Kč s příslušenstvím a dále úroku z prodlení z částky 3 000 Kč za dobu od 19. 3. 2019 do 27. 1. 2020 zamítá.

III. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 595,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 3 990 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost [právnická osoba], se žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru, a to dne [datum]. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 3 000 Kč se splatností do 18. 3. 2019. Žalovaná o úvěr zažádala prostřednictvím internetových stránek [webová adresa]), peněžitá částka byla žalované poskytnuta bankovním převodem na účet žalované č. [bankovní účet], a to po prověření platební schopnosti žalované. Původní věřitel (společnost [právnická osoba]) identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu, který byl určen jako rodné číslo žalované. Žalovaná však poskytnuté peněžní prostředky do uvedeného data splatnosti nevrátila. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a původním věřitelem (společností [právnická osoba]) postoupena na shora uvedenou společnost a následně byla pohledávka smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni. Žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 22. 1. 2020.

2. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila. Žalovaná zaslala soudu dne 21. 5. 2021 vyjádření, v němž uvedla, že se z jednání soudu omlouvá, zároveň poukázala na skutečnost, že je na rodičovské dovolené a je schopna měsíčně splácet žalobkyni 500 Kč.

3. Z potvrzení o provedené platbě (the pay) vyplynulo, že společnost [právnická osoba] zaslala dne [datum] na bankovní účet č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo] částku 3 000 Kč. Žalobkyně dále předložila příkaz k úhradě, z něhož vyplývá, že dne [datum] byla žalované vyplacena z bankovního účtu č. [bankovní účet] částka 3 000 Kč, kdy jakožto den splatnosti úvěru bylo uvedeno datum 18. 3. 2019. Žalobkyně rovněž předložila smlouvu o úvěru ze dne [datum], přičemž tato smlouva není žalovanou podepsána. Dále žalobkyně předložila standardní informace o spotřebitelském úvěru rovněž s absentujícím podpisem žalované. Z informačního formuláře o půjčce vyplývá, že žalobkyně disponuje osobními údaji o žalované. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že dne [datum] byla mezi žalobkyní jako postupníkem a společností [právnická osoba] jako postupitelem postoupena pohledávka za žalovanou žalobkyni. Žalobkyně dále předložila předžalobní výzvu ze dne 22. 1. 2020, z níž je zřejmé, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu před podáním žaloby a téhož dne jí oznámila postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Dále byl ze strany žalobkyně předložen podací lístek, z něhož je patrno, že dne 22. 1. 2020 byla žalované zaslána písemnost ze strany právního zástupce žalobkyně.

4. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Právní předchůdce žalobkyně (společnost [právnická osoba]) převedl dne [datum] na účet žalované částku 3 000 Kč. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni.

5. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Soud vzal za prokázané, že předchůdce žalobkyně zaslal žalované na její bankovní účet dne [datum] částku 3 000 Kč. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi právním předchůdcem žalobkyně (společností [právnická osoba]) a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se společnost zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit do 18. 3. 2019. Žalobkyně k prokázání těchto svých tvrzení označila a předložila soudu smlouvu o úvěru ze dne [datum]. Žalobkyně však řádně těmito předloženými listinnými důkazy neprokázala, že by mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím komunikace na dálku (§ 2395 a násl. občanského zákoníku a § 1824 a násl. občanského zákoníku), právě o takovém obsahu, který tvrdí v žalobě, když z nich neplyne vůle žalované smlouvu uzavřít. Předložená smlouva o úvěru není opatřena podpisem žalované. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzeného uzavření předmětné smlouvy, když se svou neúčastí při jednání soudu vzdala možnosti být vyzvána k doplnění důkazů (§ 118a odst. 3 o.s.ř.). Soud shledal plnění právního předchůdce žalobkyně na účet žalované plněním bez právního důvodu, kterým se žalovaná bezdůvodně obohatila a je povinna obohacení vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Ze strany žalované nebylo nijak tvrzeno a tím méně prokázáno, že by provedla jakoukoli úhradu žalobkyni či jejímu právnímu předchůdci. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Co se týče počátku běhu úroků z prodlení, nebylo v řízení prokázáno, kdy žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění, za takovou výzvu je tedy třeba považovat až předžalobní výzvu, která byla žalované odeslána dne 22. 1. 2020. Tuto je tak dle § 573 občanského zákoníku třeba považovat za doručenou třetí pracovní den po odeslání, tedy dne 27. 1. 2020. Jelikož pak žalovaná neplnila v tento den bez zbytečného odkladu, je od následujícího dne, tedy od 28. 1. 2020, v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku). Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek (§ 1879 občanského zákoníku).

9. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud žalobu důvodnou co do zaplacení 3 000 Kč a úroku z prodlení z této částky jdoucích od 28. 1. 2020 do zaplacení a žalobě v této části výrokem I. rozsudku vyhověl. Povinnost k zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 1970 občanského zákoníku a jejich výše pak z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co do poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 990 Kč včetně zákonného úroku z prodlení z této částky od 19. 3. 2019 do zaplacení a dále úroku z prodlení z částky 3 000 Kč za období od 19. 3. 2019 do 27. 1. 2020 nezbylo soudu než žalobu ve výroku II. tohoto rozsudku zamítnout.

10. Podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. Z citovaného ustanovení vyplývá, že základním pravidlem je plnění rozhodnutím uložené povinnosti do tří dnů, a každé prodloužení obecné lhůty je tak výjimkou z uvedeného pravidla. Při úvaze o určení lhůty ke splnění povinnosti dle § 160 odst. 1 o.s.ř. je nutno vycházet nejen z konkrétních okolností případu a osobních a majetkových poměrů účastníků, ale soud by měl rovněž přihlédnout k projevené snaze o splnění závazku či jeho části a posoudit, zda stanovení delší než zákonné lhůty k plnění nepředstavuje s ohledem na výši dlužné částky, délku prodlení dlužníka s placením a dobu, za kterou by tímto způsobem došlo k zaplacení dlužné částky, neúměrné zvýhodnění dlužníka na úkor věřitele. V souzené věci dluží žalovaná žalobkyni částku 3 000 Kč představující neuhrazené peněžní prostředky. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že aktuálně pobírá rodičovský příspěvek a je schopná měsíčně splácet 500 Kč. K tomu je třeba uvést, že v daném případě soud využil moderačního práva a povolil žalované úhradu dluhu ve splátkách, když vyhověl žádosti žalované o úhradu dluhu ve splátkách. Povolení splátek k plnění rozsudkem uložené povinnosti nebude představovat neúměrné zvýhodnění žalované (dlužníka) na úkor žalobkyně (věřitele) a výrazně nezatíží žalobkyni. Pro ochranu žalobkyně pak soud ve výroku tohoto rozsudku rovněž vyslovil podmínku ztráty výhody splátek, jež znamená, že pokud se žalovaná opozdí se splácením svého dluhu, stane se tím splatnou celá zbývající částka.

11. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně byla ve věci pouze částečně úspěšná a má dle § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na poměrnou náhradu nákladů řízení vůči žalované, když zároveň doložil splnění podmínky dané ust. § 142a o.s.ř., tedy zaslání předžalobní upomínky. V daném případě náklady spočívají v uhrazeném soudním poplatku ve výši 400 Kč a nákladů na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 1. advokátního tarifu náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 900 Kč (3 x 200 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobce dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 189 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobkyně při součtu výše uvedených částek činí 1 489 Kč (400 + 900 + 189). Žalobkyně byla úspěšná ohledně zaplacení 3 000 Kč s úroky z prodlení, jak jsou výše specifikovány, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na její straně celkem 3 400,27 Kč, žalovaná byla úspěšná ohledně zaplacení 990 Kč včetně příslušenství a úroků z prodlení specifikovaných ve výroku č. II tohoto rozsudku, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina včetně úroků z prodlení na její straně celkem 1 454,52 Kč. Z celkového předmětu řízení ve výši 4 854,79 Kč tak představuje úspěch žalobkyně 70 %, úspěch žalované 30 %. Při odečtení úspěchu od neúspěchu vychází, že žalobkyně má právo na úhradu 40 % svých nákladů, z částky 1 489 Kč tedy ve výši 595,60 Kč.