7 C 294/2024
č. j. 7 C 294/2024-35
V PLATNOSTIOkresní soud v Chomutově rozhodl, že žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně. Soud uznal, že žalovaný se bezdůvodně obohatil o částku 10 000 Kč z důvodu neplatné smlouvy o úvěru. Žalobkyně nemohla prokázat uzavření smlouby prostřednictvím komunikace na dálku, proto byla žaloba zamítnuta ve výši 4 000 Kč. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni náklady řízení ve výši 686,56 Kč.
Plný text
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Nikolou Reifovou v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně, se sídlem Adresa žalobkyně, právně zastoupené Jméno Zástupce, advokátem se sídlem adresa, proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného, trvale bytem Adresa žalovaného, o zaplacení 14 000 Kč s příslušenstvím, Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 12,75 % ročně od 5. 12. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žaloba se ohledně zaplacení částky 4 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 14 000 Kč od 13. 2. 2024 do 4. 12. 2024 a dále se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 000 Kč od 4. 12. 2024 do zaplacení zamítá. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 686,56 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 14 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru, a to dne 10. 10. 2023. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr v celkové výši 10 000 Kč (dne 10. 10. 2023 částka ve výši 5 000 Kč, dne 16. 10. 2023 částka ve výši 3 000 Kč a dne 25. 10. 2023 částka ve výši 2 000 Kč), a to bankovním převodem na účet žalovaného č. č. účtu, a to po ověření správnosti kontaktních údajů uvedených žalovaným. Žalobkyně identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu var. symbol. Žalovaný však poskytnuté peněžní prostředky do uvedeného data splatnosti nevrátil. Žalobkyně po žalovaném požaduje nesplacenou jistinu úvěru v částce 14 000 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 14 000 Kč od 13. 2. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 %. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu, následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 13. 9. 2024. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adresu trvalého pobytu shora) bez omluvy nedostavil, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 10. 10. 2023 vyplynulo, že tato není ze strany žalovaného vlastnoručně podepsána. Ve smlouvě je uvedeno datum poskytnutí úvěru – dne 10. 10. 2023, celková výše úvěru 20 000 Kč (úvěrový limit), doba trvání úvěru – doba neurčitá, termín splatnosti 9. den v měsíci. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 13. 9. 2024 vyplývá, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Z podacího lístku ze dne 13. 9. 2024 vyplývá, že žalovanému byla ze strany právního zástupce žalobkyně zasílána písemnost. Z výpisu z úvěrového účtu č. č. účtu vedeného u právnická osoba za období od 1. 10. 2023 do 31. 10. 2023 vyplynulo, že žalobkyně dne 10. 10. 2023 zaslala žalovanému částku ve výši 5 000 Kč. Z výpisu z úvěrového účtu č. č. účtu vedeného u právnická osoba za období 10/2023 vyplynulo, že žalobkyně dne 16. 10. 2023 zaslala žalovanému částku ve výši 3 000 Kč. Z výpisu z úvěrového účtu č. č. účtu vedeného u právnická osoba za období od 1. 10. 2023 do 31. 10. 2023 vyplynulo, že žalobkyně dne 25. 10. 2023 zaslala žalovanému částku ve výši 2 000 Kč. Z dopisu žalobkyně ze dne 9. 2. 2024 adresovaného žalovanému vyplývá, že žalobkyně oznámila žalovanému, že dne 9. 2. 2024 došlo k zesplatnění úvěru č. hodnota, kdy dlužná částka činí 29 748 Kč. Z oznámení právnická osoba. ze dne 11. 11. 2024 vyplývá, že na účet č. č. účtu byla dne 10. 10. 2023 připsána částka ve výši 5 000 Kč, dne 16. 10. 2023 připsána částka ve výši 3 000 Kč a dne 25. 10. 2023 připsána částka ve výši 2 000 Kč. Žalobkyně dále doložila kopii občanského průkazu žalovaného, evropský průkaz zdravotního pojištění žalovaného a kopii oznámení ČSSZ z května 2023 – výměra důchodu, z něhož vyplývá, že žalovanému náleží starobní důchod ve výši 23 940 Kč (procentní výměra), dále starobní důchod ve výši 4 040 Kč (základní výměra) a dále rovněž vdovecký důchod ve výši 2 396 Kč (procentní výměra), celkem tedy 30 376 Kč. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalobkyně převedla dne 10. 10. 2023 na účet žalovaného částku 5 000 Kč, dne 16. 10. 2023 částku 3 000 Kč a dne 25. 10. 2023 částku 2 000 Kč. Žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho. Žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k úhradě dluhu předžalobní výzvou. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně zaslala žalovanému na jeho bankovní účet dne 10. 10. 2023 částku 5 000 Kč, dne 16. 10. 2023 částku 3 000 Kč a dne 25. 10. 2023 částku 2 000 Kč. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 10. 10. 2023 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se společnost zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit. Žalobkyně k prokázání těchto svých tvrzení označila a předložila soudu smlouvu o spotřebitelském úvěru datovanou dne 10. 10. 2023. Žalobkyně však řádně těmito předloženými listinnými důkazy neprokázala, že by mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím komunikace na dálku (§ 2395 a násl. občanského zákoníku a § 1824 a násl. občanského zákoníku), právě o takovém obsahu, který tvrdí v žalobě, když z nich neplyne vůle žalovaného smlouvu uzavřít. Předložená smlouva o spotřebitelském úvěru není opatřena podpisem žalovaného. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzeného uzavření předmětné smlouvy, když se svou neúčastí při jednání soudu vzdala možnosti být vyzvána k doplnění důkazů (§ 118a odst. 3 o.s.ř.). Soud shledal plnění žalobkyně na účet žalovaného plněním bez právního důvodu, kterým se žalovaný bezdůvodně obohatil a je povinen obohacení vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku), žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky v celkové výši 10 000 Kč, na tuto částku je třeba pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť mu bylo plněno na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu a je tedy povinen takové obohacení žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Žalobkyně neprokázala, kdy vyzvala žalovaného k plnění, neboť z podacího lístku nelze dovodit, že by se výzva k plnění dostala do sféry dispozice žalovaného. Kvalifikovanou výzvou k plnění je tak v projednávaném případě až žaloba, která se dostala do sféry dispozice žalovaného dne 3. 12. 2024, následující pracovní den, tj. 4. 12. 2024, tak byl žalovaný povinen bezdůvodné obohacení vydat a jelikož tak neučinil, dostal se dne 5. 12. 2024 do prodlení (§ 1968 občanského zákoníku). Povinnost k zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 1970 občanského zákoníku a jejich výše pak z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S odkazem na výše uvedené tedy soud žalobě vyhověl pouze v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku a v rozsahu nad tento rámec žalobu zamítl (výrok II. rozsudku). Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. dle většinového úspěchu žalobkyně, jež zároveň doložila, že splnila podmínky stanovené § 142a o.s.ř., v daném případě nákladů za uhrazený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a nákladů na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhl č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „tarif“) náleží odměna ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 1 200 Kč (3 x 300 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobkyně dále tvoří DPH, jehož je advokát zastupující v této věci dle ověření soudem plátcem, v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 252 Kč. Celkem tedy náklady řízení na straně žalobkyně při součtu výše uvedených částek činí 2 452 Kč (1 000 + 1 200 + 252). Žalobkyně byla úspěšná ohledně zaplacení 10 000 Kč s úroky z prodlení, jak jsou výše specifikovány, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím celkem 10 048,90 Kč, žalovaný byl úspěšný ohledně zaplacení 4 000 Kč s příslušenstvím, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na jeho straně celkem 5 704,94 Kč. Z celkového předmětu řízení ve výši 15 753,84 Kč tak představuje úspěch žalobkyně 64 %, úspěch žalovaného 36 %. Při odečtení úspěchu od neúspěchu vychází, že žalobkyně má právo na úhradu 28 % svých nákladů, z částky 2 452 Kč tedy ve výši 686,56 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem plněna dobrovolně, lze se návrhem domáhat výkonu rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.