7 C 309/2020

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Nikolou Reifovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně se sídlem adresa , právně zastoupeného titul . jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa , proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované , o zaplacení 103 326,31 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 18 798 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 9. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně zaplacení 84 528,31 Kč, úroku z prodlení z částky 44 285,48 Kč od 4. 10. 2020 do 8. 5. 2021, dále úroku z prodlení z částky 25 487,48 Kč od 9. 5. 2021 do zaplacení a dále smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 35 768 Kč od 4. 10. 2020 do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Chomutově doplatek na soudním poplatku za žalobu v částce 1 033 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby soud uložil žalované zaplatit 103 326,31 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 44 285,48 Kč od 4. 10. 2020 do zaplacení a smluvním úrokem 0,1 % denně z částky 35 768 Kč od 4. 10. 2020 do zaplacení. V odůvodnění žaloby uvedla, že dne 3. 3. 2020 byla uzavřena mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] na jejím základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 30 000 Kč Smlouva o úvěru byla sjednána elektronicky, na čemž se smluvní strany dohodly a žalovaná souhlasila, jak je patrné z její strany odsouhlasené smluvní dokumentace a navazujících úkonů (doložení souhlasu s inkasem a potvrzení o verifikační platbě), bez výjimek s veškerými smluvními náležitostmi založenými touto smlouvou. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců, přičemž celková částka splatná žalovanou byla dohodnuta ve výši 55 562 Kč (30 000 Kč jako jistina úvěru a 25 562 Kč jako sjednané úroky) a měla být žalobkyni uhrazena v 72 splátkách po 772 Kč měsíčně vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Smluvní strany úvěrové smlouvy sjednaly doplňkové služby, které byly žalobkyní poskytnuty na výslovnou žádost žalované, a to konkrétně doplňkovou inkasní službu a doplňkovou službu„ Podpora“ (v rámci sjednaných podmínek inkasní služby a služby Podpora si smluvní strany sjednaly nároky, které může žalobkyně jako věřitel uplatňovat po žalované za situace, kdy se úvěr sjednaný ve smlouvě o spotřebitelském úvěru stane splatným). Žalovaná nedodržela splátkový kalendář a dostala se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne 15. 7. 2020 ve výši 1 298 Kč (splátka úvěru a splátka za výkon inkasní služby 123 Kč a splátka služby Podpora ve výši 403 Kč splatné společně se splátkou úvěru), žalovaná uhradila celkem 4 splátky po 1 298 Kč, tedy 5 192 Kč. Na základě tohoto porušení smluvních povinností zaslala žalobkyně žalované první písemnou upomínku ze dne 20. 7. 2020, kde vyzvala žalovanou k úhradě dlužné splátky a zároveň k úhradě smluvními stranami dohodnuté sankce za zaslání upomínky ve výši 300 Kč. Žalovaná však vůči žalobkyni své splatné závazky přesto neuhradila. Žalobkyně tedy zaslala žalované druhou písemnou upomínku, kde žalovanou vyzvala k úhradě dlužné splátky, poplatku za první upomínku a poplatku za druhou upomínku sjednanou ve výši 500 Kč. Navíc v této upomínce žalobkyně upozornila žalovanou, že pokud nevyrovná své splatné závazky, dojde k zesplatnění celého úvěru a k uplatnění sjednané smluvní pokuty a sankcí. Žalovaná na toto nereagovala a žalobkyně tedy v souladu s článkem V. 5.

5. Smlouvy o úvěru zesplatnila úvěr a související platební závazky a svůj nárok ve výzvě ze dne 21. 8. 2020 vyčíslila na 103 326,31 Kč. Žalobkyně v zesplatnění uvedla základní finanční náležitosti smluvní vztahu a nárokovala po žalované část jistiny ve výši 29 190,32 Kč, úroky ve výši 23 284,83 Kč, zbylou část inkasní služby ve výši 8 364 Kč (68 splátek po 123 Kč), zbylou část doplňkové služby Podpora – odklad 6 188 Kč (68 splátek po 91 Kč), Podpora – nemoc 10 608 Kč (68 splátek po 156 Kč), Podpora – práce 10 608 Kč (68 splátek po 156 Kč), náklady na upomínku ve výši 500 Kč (náklady za 1. upomínku ve výši 300 Kč uhrazeny), smluvní pokutu za prodlení úvěru 105,45 Kč, smluvní úroky za prodlení inkasní služby 8,61 Kč, smluvní pokutu ve výši 14 595,16 Kč. K tomu je nutno uzavřít, že smluvní pokuta je v souladu s uzavřenou smlouvou i zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), dle něhož tato může činit maximálně součin čísla 0,5 a výše úvěru, resp. 50 % z dosud nesplacené jistiny úvěru. Poplatek za upomínky byl sjednán přímo ve smlouvě, navíc se jedná o účelně vynaložené náklady za tím účelem, aby se předešlo zesplatnění úvěru, jejich počet rozhodně nebyl šikanózní a výše poplatku adekvátní. Co se týče zbývající části platby za inkasní službu a službu Podpora, tak tyto vznikly na základě smlouvy o inkasní službě, resp. službě Podpora, jakožto nepovinných příloh smlouvy o spotřebitelském úvěru na výslovnou žádost žalovaného. Povinnost platit inkasní platby v případě předčasného ukončení smlouvy požaduje žalobkyně jako ušlý zisk v důsledku porušení smluvních povinností klientem, stejně tak v případě služby Podpora, díky níž žalovaná získala možnost odkladu tří splátek ročně případně přerušení splácení po omezenou dobu. Jedná se o zcela běžné ujednání v tomto typu smluv, např. smlouvy mobilních operátorů. Dle § 1813 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Ujednání mezi stranami žalobkyně vnímá jako základní prvky autonomie vůle, do nichž není stát oprávněn zasahovat. Žalované byly podmínky předloženy jasným a srozumitelným způsobem, a jakožto svéprávná osoba se rozhodla vstoupit do takovéhoto závazku. Smluvní strany si sjednaly, že cena za výkon inkasní služby v sobě zahrnuje jednorázové náklady poskytovatele na technické zřízení inkasní služby (vytvoření a otestování API rozhraní mezi bankou poskytovatele a bankou klienta, synchronizace datových vět, vytvoření API tokenů a jejich aplikace do API rozhraní apod.), náklady na zajištění samotného inkasování plateb ze strany spotřebitele (přidělení ID pro jednotlivé příkazy k inkasu, přidělení ID pro jednotlivé příchozí odpovědi na příkaz k inkasu ze strany banky klienta, párování pokynů mezi příkazem a odpovědí banky, párování příchozích úhrad apod.), bankovní poplatky za podání a přijetí příkazu a další transakční náklady. Žalobkyně provedla jen za poslední měsíc před zesplatněním celkem několik desítek žádostí o inkaso, což mimo jiné potvrzuje plnění smlouvy o inkasní službě ze strany žalobkyně, přičemž banky si za daný jednotlivý úkon účtují kolem 6 Kč. Transakční náklady žalobkyně za jeden vybraný měsíc přesáhly několik stokorun. Žalobkyně měla nad rámec transakčních nákladů a nákladů spojených se zajištěním samotného inkasování plateb ze strany spotřebitele, rovněž i jednorázové náklady na technické zřízení inkasní služby jak je popsáno výše. Tyto jednorázové náklady byly zohledněny v celkové ceně inkasní služby. O jak složitý proces se jedná lze vysledovat i z podkladů ze strany banky s pokyny nastavení API rozhraní. V měsíčních splátkách inkasní služby jsou„ rozpuštěny“ i jednorázové náklady, které vznikly hned v počátku plnění služby. Co se týče zbylé části úroků, tak zákon o spotřebitelském úvěru maximální hranici úroků nijak nedefinuje a v důvodové zprávě k tomuto zákonu takové zastropování odmítá i např. organizace Člověk v tísni, která hájí zájmy dlužníků a spotřebitelů. Žalobkyně se navíc ve smlouvě zavázala dlužníkovi vrátit polovinu uhrazených úroků v případě, že úvěr řádně splatí. Předpokládaná výše úrokové sazby by tak byla poloviční oproti sazbě uvedené ve smlouvě. Princip zesplatnění smluvních úroků navíc již opakovaně ve své rozhodovací praxi potvrdil Vrchní soud v Praze. Zesplatňovací dopis jako poslední předžalobní upomínka byl žalované odeslán dne 21. 8. 2020 s výzvou k úhradě dluhu do čtrnácti dnů od jeho vystavení, tedy do 3. 10. 2020. S ohledem na výše uvedené tak žalobkyně po žalované požaduje zaplacení 103 326,31 Kč, když nenárokuje vyčíslenou pokutu za prodlení s úhradou splátky úvěru (105,45 Kč) a vyčíslený úrok za prodlení s úhradou splátky inkasní služby (8,61 Kč) taktéž zohledňuje platbu žalované ve výši 12 Kč.

2. V podání došlém soudu dne 26. 4. 2021 žalobkyně zevrubně zopakovala a rozvedla již stávající žalobní tvrzení. Oprávněnost a důvodnost nárokovaných položek vyplývá dle ní i ze znaleckého posudku č. 24/01 – 2018 zpracovaným znalcem [titul]. [jméno] [příjmení], který dospěl k závěru, že nabídka žalobkyně včetně úroků a sankčních ujednání odpovídá situaci na trhu dalších nebankovních společností a v některých případech i bankovních domů. Dobrovolné doplňkové služby nabízené společností jsou pro klienty spíše pozitivní a co do ceny i podmínek použití na trhu obvyklé. Dále žalobkyně rozsáhle odkázala na svá předchozí tvrzení ohledně inkasní služby, k čemuž doplnila, že soud není oprávněn provádět test nepřiměřenosti a odstraňovat tak následky dobrovolného rozhodnutí spotřebitele. Z § 133 zákona o spotřebitelském úvěru pak vyplývá, že náklady na inkasní službu, kterou žalovaná nemusela požadovat a smlouva o této službě byla uzavřena na její žádost jako nepovinná přílohu smlouvy, nelze řadit do celkových nákladů spotřebitelského úvěru. Smlouva o úvěru uzavřená s žalovanou je oproti běžným podmínkám obdobným na finančním trhu více než přijatelná. Žalobkyně umožňuje ve smlouvě žalované celou řadu práv, které jsou naopak výrazně v její prospěch a tím vyvažují např. výši poplatku za inkasní službu, mezi ně patří například možnost odstoupit ve lhůtě 30 dnů od uzavření smlouvy (nad rámec zákonné 14denní lhůty) od smlouvy bez jakékoli sankce či zdůvodnění, možnost odložit kdykoli splátku bez jakékoli sankce, přerušení splácení až na 3 měsíce bez jakékoli sankce v případě ztráty zaměstnání či zdravotních problémů, možnost předčasného doplacení úvěru zdarma, doručení 2 upomínek s upozorněním na neuhrazení splátky před zesplatněním úvěru, aby se dlužník vyhnul hrozícím sankcím, zaslání SMS a emailových zpráv s upozorněním na neplnění závazků dlužníka s cílem vyhnout se zesplatnění dlužníkova úvěru či vrácení poloviny úroků a nákladů na doplňkové služby v případě řádného splácení. Dále žalobkyně upozornila, že nedávno byl vydán velký průzkum neziskové organizace Člověk v tísni, jednalo se o rozsáhlou analýzu trhu spotřebitelských úvěrů, kde následně stanovil tzv.„ Index odpovědného úvěrování“. Žalobkyně se v tomto výzkumu umístila nad průměrem, kdy skončila na šestém místě mezi nebankovními poskytovateli, ale dokonce měla i lepší výsledek než některé banky. Žalobkyně je také licencovaným poskytovatelem spotřebitelských úvěrů, musela tedy projít licenčním řízením u ČNB, která je dohledovým orgánem a regulátorem trhu poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Dále žalobkyně věnovala rozsáhlou stať svého podání otázce uzavření předmětné úvěrové smlouvy, kdy zejména vyzdvihla, že tato byla uzavřena v souladu s § 561 občanského zákoníku a navazujícími právními předpisy, přičemž totožnost žalované jako strany smlouvy byla také ověřena verifikační platbou – převodem z bankovního účtu žalované. Žalobkyně se také podrobně zabývala úvěruschopností žalované dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když učinila všechny nezbytné kroky, které lze v dané souvislosti rozuměn očekávat. Žalovaná vyplnila a podepsala dotazník o posouzení své bonity, kde uvedla své příjmy a výdaje, žalobkyně si od žalované dále vyžádala oboustrannou kopii občanského průkazu, doklad o jejích příjmech a výpis z jejího bankovního účtu. Dále si pak žalobkyně při posouzení schopnosti žalované úvěr splácet vyžádala další doklady, a to výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z centrální evidence exekucí a výpis z databáze neplatných dokladů. Dále žalobkyně vyložila, že dle zjištění učiněných z informací od žalované tato pobírala příjem 13 113 Kč měsíčně (zaměstnavatel [právnická osoba]), jako měsíční náklady na svou osobu uvedla částku 6 800 Kč, náklady na bydlení stanovila na částku 0 Kč a náklady na sportovní sázky vyčíslila na částku 2 600 Kč. Žalované tedy v době uzavření smlouvy zbývala dostatečná měsíční suma na úhradu splátek předmětného dluhu ve výši shora uvedené.

3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaná se, ač řádně a včas předvolána (fikcí na adrese trvalého pobytu shora), k jednání soudu nedostavila. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení.

4. Ze znaleckého posudku č. 24/01- 2018 soudního znalce [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne 7. 5. 2018 vyplynulo, že znalec po prostudování úvěrové praxe žalobkyně dospěl k závěru, že nabídka žalobkyně ohledně smluvních úroků odpovídá situaci na trhu dalších nebankovních společností a v některých případech i bankovních domů. Dobrovolné doplňkové služby nabízené společností jsou pro klienty spíše pozitivní a co do ceny i podmínek použití na trhu obvyklé. Rovněž sankční ujednání žalobkyně jsou na trhu obvyklá a přiměřená. Ke znaleckému posudku byl rovněž připojen výpis registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru ze dne [datum] svědčící o skutečnosti, že je zde registrována i žalobkyně.

5. Z auditní zprávy Institutu aplikovaného práva č. 257/2016 soud zjistil, že v této bylo shledáno, že způsob uzavírání smluv žalobcem prostřednictvím komunikace na dálku s doložením dokladů dlužníka a verifikační platbou odpovídá požadavkům dodržení písemné formy smlouvy dle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru.

6. Ze zprávy organizace Člověk v tísni ze dne 10. 12. 2017 vyplynulo, že tato se zabývala odpovědným přístupem subjektů poskytujících půjčky, kde se žalobce ze sledovaného vzorku umístil zhruba na polovinou žebříčku ve směru odpovědného přístupu.

7. Z emailové komunikace mezi žalobkyní a žalovanou ze dne 27. 2. 2020 vyplynulo, že žalovaná byla emailem v čase 09: 15:21 hod., k němuž byl připojen text smlouvy [číslo] vyzvána k vyjádření, zda s tímto návrhem smlouvy souhlasí a následnému zřízení inkasa a zaslání verifikační platby. Z textu připojené smlouvy je pak dále zřejmé, že jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 30 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala uhradit v 72 měsíčních splátkách po 1 298 Kč, přičemž z této částky činí 772 Kč splátka jistiny a úroku, 123 Kč inkasní služba, 91 Kč možnost odkladu splátek, 156 Kč možnost přerušení – nemoc, 156 Kč možnost přerušení – ztráta zaměstnání. Celková splatná částka v případě řádného splácení činila 61 717 Kč. Poplatek na náklady spojené s vyřízením úvěru činil 6 000 Kč. Na úhradu předchozího závazku mělo být vyplaceno 15 639 Kč a na účet mělo být vyplaceno 8 361 Kč. Z emailové komunikace mezi žalobkyní a žalovanou ze dne 3. 3. 2020 vyplynulo, že žalované byla emailem v čase 10: 23:33 hod., zaslána smluvní dokumentace ke spotřebitelskému úvěru [číslo]. Žalovaná byla instruována, že jakmile zašle potvrzení o zřízení inkasa a potvrzení o provedení verifikační platby, dojde k vyplacení finančních prostředků v souladu se smluvními podmínkami. V dalším emailu zaslaném žalobkyní žalované dne 3. 3. 2020 v čase 14:5 3:21 hod. byly žalované zaslány informace o rozšíření klientského účtu.

8. Ze Smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] vyplývá, že jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 30 000 Kč (čl. IV 4.3. smlouvy), kterou se žalovaná zavázala uhradit v 72 měsíčních splátkách (čl. IV 4.4. smlouvy) po 772 Kč vždy ke každému 15. dni v měsíci (čl. V 5.1. smlouvy) včetně úroku ve výši 25 562 Kč (čl. IV 4.9. smlouvy), tedy celkem 55 562 Kč. Dále s tím, že částka 6 000 Kč nebude žalované fakticky poskytnuta, ale započtena na náklady žalobkyně (čl. IV 4.3. smlouvy), jakožto nákladů na administrativní náklady žalobkyně, náklady na zaslání smlouvy a na lustraci v evidenci exekucí (čl. IV 4.8. smlouvy). Částka ve výši 15 639 Kč bude vyplacena na úhradu předchozího závazku, kterou má žalovaná vůči žalobkyni. Tento závazek vyplývá ze Smlouvy [číslo] ze de 10. 2. 2020 a činí celkem 15 639 Kč (čl. IV. 4.3. smlouvy). Dále bylo ujednáno právo žalobkyně v případě prodlení žalované zesplatnit úvěr včetně inkasní služby (čl. V 5.5. smlouvy) po zaslání dvou upomínek zpoplatněných na 300 Kč a 500 Kč (čl. V 5.4. smlouvy). Pro případ zesplatnění byla rovněž sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení (čl. V 5.3. smlouvy). V čl. VII. smlouvy bylo ujednáno, že si strany sjednaly doplňkové služby v samostatné smlouvě. Tato byla doložena jako Příloha č. 4 smlouvy o úvěru, kdy byla sjednána jako její nedílná součást (čl. III 3.3.), zde se žalovaná zavázala za inkasní službu hradit 123 Kč měsíčně, celkem 8 856 Kč (čl. II 2.3. této přílohy) spolu se splátkami úvěru, pro případ zesplatnění úvěru bylo sjednáno právo žalobce požadovat z dlužné částky za inkasní službu smluvní úrok ve výši 0,1 % denně (čl. II 2.11). Shodné podmínky jako u inkasní služby pak byly sjednány i u služby Podpora v Příloze č. 6 smlouvy o úvěru s tím, že tato činí 403 Kč měsíčně, celkem 29 016 Kč Smlouva neobsahuje podpisy smluvních stran.

9. Z nedatované žádosti o zřízení inkasní služby a o zřízení doplňkové služby PODPORA vyplynulo, že tímto měla žalovaná požádat žalobkyni o její zřízení. Tato žádost neobsahuje podpis žalované.

10. Z výpisu z bankovního účtu žalobkyně (č. [bankovní účet]) vyplynulo, že dne 3. 3. 2020 bylo na účet č. [bankovní účet] zasláno 8 361 Kč, a to pod variabilním symbolem [číslo]. Z výpisu z bankovního účtu žalobkyně (č. [bankovní účet]) je zřejmé, že ze shora uvedeného účtu bylo žalobkyní inkasováno 10 Kč (číslo protiúčtu č. [bankovní účet]), a to pod variabilním symbolem [číslo]. Dále z výpisu z bankovního účtu žalobkyně vyplynulo, že dne 3. 3. 2020 byla zaslána na bankovní účet č. [bankovní účet] částka 15 639 Kč, a to pod variabilním symbolem [číslo].

11. Ze Smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] vyplývá, že jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 15 000 Kč (čl. IV 4.3. smlouvy), kterou se žalovaná zavázala uhradit v 72 měsíčních splátkách (čl. IV 4.4. smlouvy) po 386 Kč vždy ke každému 15. dni v měsíci (čl. V 5.1. smlouvy) včetně úroku ve výši 12 781 Kč (čl. IV 4.9. smlouvy), tedy celkem 27 781 Kč. Dále s tím, že částka 3 000 Kč nebude žalované fakticky poskytnuta, ale započtena na náklady žalobkyně (čl. IV 4.3. smlouvy), jakožto nákladů na administrativní náklady žalobkyně, náklady na zaslání smlouvy a na lustraci v evidenci exekucí (čl. IV 4.8. smlouvy). Dále bylo ujednáno právo žalobkyně v případě prodlení žalované zesplatnit úvěr včetně inkasní služby (čl. V 5.5. smlouvy) po zaslání dvou upomínek zpoplatněných na 300 Kč a 500 Kč (čl. V 5.4. smlouvy). Pro případ zesplatnění byla rovněž sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení (čl. V 5.3. smlouvy). V čl. VII. smlouvy bylo ujednáno, že si strany sjednaly doplňkové služby v samostatné smlouvě. Tato byla doložena jako Příloha č. 4 smlouvy o úvěru, kdy byla sjednána jako její nedílná součást (čl. III 3.3.), zde se žalovaná zavázala za inkasní službu hradit 62 Kč měsíčně, celkem 4 464 Kč (čl. II 2.3. této přílohy) spolu se splátkami úvěru, pro případ zesplatnění úvěru bylo sjednáno právo žalobce požadovat z dlužné částky za inkasní službu smluvní úrok ve výši 0,1 % denně (čl. II 2.11). Shodné podmínky jako u inkasní služby pak byly sjednány i u služby Podpora v Příloze č. 6 smlouvy o úvěru s tím, že tato činí 201 Kč měsíčně, celkem 14 472 Kč Smlouva neobsahuje podpisy smluvních stran.

12. Z potvrzení o vyplacení úvěru ze dne 11. 2. 2020 vyhotoveného žalobkyní a adresovaného žalované soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovanou o vyplacení úvěru a opakovaně žalovanou instruovala ohledně platebních povinností, kdy částka 12 000 Kč měla být vyplacena na účet žalované (č. [bankovní účet]) a částka 3 000 Kč měla být započtena na náklady poskytovatele. Dále z výpisu z bankovního účtu žalobkyně vyplynulo, že dne 11. 2. 2020 byla zaslána na bankovní účet č. [bankovní účet] částka 12 000 Kč, a to pod variabilním symbolem [číslo].

13. Z potvrzení o úhradě dluhu ze dne 3. 3. 2020 vyhotoveného žalobkyní a adresovaného žalované soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovanou o doplacení úvěru [číslo] jehož neuhrazená část byla splacena 3. 3. 2020.

14. Z potvrzení o vyplacení úvěru ze dne 3. 3. 2020 vyhotoveného žalobkyní a adresovaného žalované soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovanou o vyplacení úvěru a opakovaně žalovanou instruovala ohledně platebních povinností, kdy částka 15 639 Kč měla být vyplacena ve prospěch věřitele – žalobkyně – za účelem úhrady předchozího závazku, částka 8 361 Kč měla být uhrazena na účet žalované a částka 6 000 Kč měla být započtena na náklady poskytovatele.

15. Ze scanu obrazovky mobilního telefonu vyplývá, že z bankovního účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno žalované, bylo provedeno svolení k inkasu – úvěr (č. [bankovní účet]) měsíčně na částku 3 849 Kč, a to od 3. 3. 2020 do 15. 4. 2026. Ze scanu obrazovky mobilního telefonu bylo zjištěno, že z bankovního účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno žalované byla dne 3. 3. 2020 provedena úhrada na účet č. [bankovní účet] ve výši 10 Kč, a to pod uvedením [variabilní symbol].

16. Z upomínky ze dne 20. 7. 2020 je patrno, že žalobkyně vyzývá žalovanou k úhradě dlužné splátky z předmětné úvěrové smlouvy, a to splátky ve výši 1 298 Kč splatné dne 15. 7. 2020 a dále k úhradě sankce za tuto upomínku ve výši 300 Kč. Dle připojeného poštovního archu byla tato písemnost žalované dne 20. 7. 2020 odeslána. Z upomínky ze dne 5. 8. 2020 je patrno, že žalobkyně vyzývá žalovanou k úhradě dlužné splátky z předmětné úvěrové smlouvy, a to splátky ve výši 1 298 Kč splatné dne 15. 7. 2020 a dále k úhradě sankce za předchozí upomínku ve výši 300 Kč a za tuto upomínku ve výši 500 Kč. Dle připojeného poštovního archu byla tato písemnost žalované dne 5. 8. 2020 odeslána.

17. Dále žalobkyně doložila předžalobní upomínku ze dne 21. 8. 2020, kde žalovanou vyzývá k úhradě dluhu uplatněného touto žalobou, zároveň ji informuje o zesplatnění úvěru, specifikuje dluh včetně sankcí, tak jak je uvedeno v žalobě s výstrahou jeho soudního vymáhání s tím, nechť žalovaná pohledávku vyrovná nejpozději do 3. 10. 2020. Dle připojeného poštovního archu byla tato písemnost žalované dne 21. 8. 2020 odeslána.

18. Dále žalobkyně doložila výpisy z Centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku, které jsou ohledně osoby žalované ke dni 3. 3. 2020 negativní. Výpis z nebankovního registru s výsledkem bez záznamu.

19. Žalobkyně dále rovněž doložila oboustrannou kopii občanského průkazu žalované a oboustrannou kopii průkazu zdravotního pojištění žalované včetně výpisu z evidence neplatných dokladů s negativním výsledkem ohledně dokladu žalované.

20. Z výplatní pásky společnosti [právnická osoba] vyplynulo, že průměrný čistý měsíční příjem žalované v prosinci 2019 činil 11 485 Kč. Dále z výplatní pásky [právnická osoba] s.r.o. bylo zjištěno, že v prosinci 2019 bylo na základě dohody o provedení práce žalované vyplaceno 1 628 Kč.

21. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně vyplatila žalované celkem 24 000 Kč (8 361 Kč + 15 639 Kč), žalovaná vrátila pouze celkem 5 202 Kč (10 Kč + 5 192 Kč, tj. 4 splátky po 1 298 Kč). Jelikož však soud shledal tuto smlouvu neplatnou z dále uvedených důvodů, dále se nezabýval procesem jejího uzavření a jejími ujednáními a vzájemný vztah účastníků řízení vypořádal dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení.

22. Dle § 2395 občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

23. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

24. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

25. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

26. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 3. 3. 2020 uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžité prostředky ve výši 30 000 Kč (částka 15 639 Kč měla být na základě žádosti žalované vyplacena ve prospěch žalobkyně za účelem úhrady předchozího závazku, kdy tento závazek žalované vyplývá ze smlouvy [číslo] ze dne 10. 2. 2020, dále částka 8 361 Kč měla být vyplacena na účet žalované a částka 6 000 Kč měla být započtena na náklady žalobkyně specifikované v bodu 4.8 smlouvy). Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit. Žalobkyně k prokázání těchto svých tvrzení označila a předložila soudu písemnou smlouvu o úvěru ze dne 3. 3. 2020 s absentujícím podpisem žalované, doložením jednostranné emailové korespondence a potvrzeními o platbě. Žalobkyně však řádně těmito předloženými listinnými důkazy neprokázala, že by mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím komunikace na dálku (§ 2395 a násl. obč. zák. a § 1824 a násl. obč. zák.), právě o takovém obsahu, který tvrdí v žalobě, když z žádného z nich neplyne vůle žalovaného smlouvu uzavřít. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzeného uzavření předmětné smlouvy o úvěru. Žalobkyně tvrdila, že žalované poskytla peněžní prostředky. K prokázání svého tvrzení žalobkyně předložila listinu – výpis z účtu [anonymizováno] banky, v níž je vyznačena bankovní transakce ve výši 8 361 Kč ze dne 3. 3. 2020, která měla být provedena na účet č. [bankovní účet] ([variabilní symbol]), dále výpis z účtu [anonymizováno] banky, v níž je vyznačena bankovní transakce ve výši 15 639 Kč ze dne 3. 3. 2020, která měla být provedena na účet č. [bankovní účet] ([variabilní symbol]). Z těchto listin vyplývá, že účet, na který byla částka 8 361 Kč poukázána, je účtem žalované, neboť shora specifikovaný bankovní účet je uveden mimo jiné ve smlouvě o úvěru, a dále z tohoto účtu byla ve prospěch bankovního účtu žalobkyně provedena dne 3. 3. 2020 platba v částce 10 Kč. Dále bylo prokázáno, že částka 15 639 Kč byla na základě žádosti žalované vyplacena ve prospěch žalobkyně za účelem úhrady předchozího závazku vyplývajícího ze smlouvy [číslo]. Proto soud uzavřel, že v daném případě bylo prokázáno, že žalobkyně peněžní prostředky v celkové výši 24 000 Kč (8 361 Kč + 15 639 Kč) vyplatila žalované a žalovaná se tudíž na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, bylo jí tedy plněno bez právního důvodu a je povinna takové obohacení žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Soud přitom zohlednil platbu ze strany žalované v celkové částce 5 202 Kč (10 Kč + 5 192 Kč), celková dlužná částka tedy činí tedy 18 798 Kč (24 000 Kč – 5 202 Kč). Jelikož tedy absentuje právní titul, nemohla být sjednána doba plnění a žalovaná byla povinna obohacení vydat bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Poněvadž tak řádně a včas neučinila, je s úhradou v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobkyně má rovněž nárok na úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Kvalifikovanou výzvou k plnění je tak v projednávaném případě až žaloba, která se dostala do sféry dispozice žalované dne 7. 5. 2021, následující den, tj. 8. 5. 2021, tak byla žalovaná povinna bezdůvodné obohacení vydat a jelikož tak neučinila, dostal se dne 9. 5. 2021 do prodlení (§ 1968 občanského zákoníku). Soud proto žalobě s ohledem na výše uvedené vyhověl, a to co do částky 18 798 Kč spolu s úroky z prodlení, jak jsou shora specifikovány a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.

27. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když měla žalovaná v řízení většinový úspěch, avšak žádné náklady řízení neuplatnila a žádné na jeho straně ani z proběhlého řízení nevyplývají.

28. Soudní poplatek za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu v důsledku jeho nevydání avšak pokračování v řízení činí podle položky 2, bodu 2 s odkazem na položku 1, bodu 1, písm. b) Sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, 5 167 Kč. Poplatník na tomto poplatku dosud zaplatil pouze 4 134 Kč, zbývá tedy doplatit 1 033 Kč.